čtvrtek 5. září 2013

Fantom v noci - Kapitola 8


 


Terri právě přišla ke svému stolu, když zamračený kapitán Philborn vstoupil do místnosti. Jednou pozdě v noci, když procházela soubory, zaslechla dva důstojníky žertovat o Zácpě Philbornovi. Smutné, ale výstižné. Neviděla u něj jiný výraz od chvíle, co před třemi týdny vstoupila do tohoto okrsku.
Zajímalo by mě, jestli jsou koutky jeho úst obrácené dolů trvale, stejně jako u Riddlera z filmů Batman?
Co pro vás mohu udělat, kapitáne? Otočila krk a podívala se na jeho zlatě-hnědou tvář. Vrchol jeho strojkem střiženého účesu byl dva metry od podlahy.
Odeslali a odstranili jsme všechny drogy. DEA a město mě kopou do prdele, abychom jim vrátili kontejner.
Proč by se město zajímalo o vrácení kontejneru, který je součástí vyšetřování?
Čelo se mu zvrásnilo. Tato změna měla nepříjemný dopad na jeho obličej.
Starosta je blízký přítel import-exportní firmy, která vlastní většinu legálního majetku, co je uvnitř.
Našli jste něco podle otisků?
Ne všechno, na co jsme v tomto bodě přišli, jsou otisky zaměstnanců. A neopomenuli jsme žádný koks.
Něco při této drogové razii chybělo. Pohrávala si s perem v ruce. Uvažujete o vrácení kontejneru?
Ne, nebojím se starosty. Hlavně potřebuju přiměřenou výmluvu na získání času, abych ho udržel z dosahu DEA. Oči se mu přivřely, jako by se snažil o úsměv. Děsivé.
To je dobře, protože já stále potřebuju vše prozkoumat, abych se ujistila, že koks byla jediná věc, po které vetřelec šel.
Co jiného by mohl chtít?
Nevím, ale jak si vaši technici nepochybně všimli, byla tam otevřená krabice. To nedává smysl, protože jestli Marseaux poslal vetřelce po zásilku, měl vědět, kam se dívat, nebo ne?
Pokud se ovšem pachatel nesnažil zásilku Marseauxovi ukrást, nebo nás zmást.
No, teda. Získala jsem zcela nový respekt vůči Philbornovi. Dobrý postřeh.
Brzy mi dejte mi zprávu. Tiché nařízení, ale Terri pochopila, že od ní čekal něco hmatatelného, rychle.
Jasně. Jdu tam hned, jak tady něco dokončím. Mimochodem, změnilo se něco ohledem Drakeova těla?
Ne. Taky už mě nebaví o tom poslouchat od DEA. Ona se chová, jako by nám dělali s tím kontejnerem službu a chce po mně, abych jim dal lidi na hledání toho zatracenýho těla. Jako bych měl tolik zdrojů k dispozici.
O kom to mluvíte?
Josie Silversteen. Přišla vás hledat. Kladla otázky, moc hezká a drzá.
Prokletí Terrina života by si mohlo dát předepsat Prozac[1]. Díky, zkontaktuju se s ní. Jen ne v tomto životě.
Není zač. Odběhl zpět do své kanceláře.
Zazvonil jí mobilní telefon. Odpověděla, ale volání spadlo do hlasové schránky. Než mohla zkontrolovat zprávy, zazvonil jí telefon na stole. Okamžitě se podívala přes místnost a zvedla sluchátko k uchu.
Teď už vím, žes mě neignorovala. Sammy jí poslala plácnutí vzduchem.
Kdy sis myslela, že jsem tě ignorovala?
Dříve jsem ti dvakrát volala na tvůj mobilní telefon, ale spadlo to do hlasové schránky.
Terri se podívala na otlučený mobilní telefon. Možná, že kdyby měla kožené pouzdro, telefon u ní přežije další měsíc. Nikdy neuměla zacházet s čímkoliv elektronickým. Ne, můj telefon opět zlobí. Co máš?
Trochu více informací o tom duchovi.
Není to duch, Sammy.
Hele, já jen sdílím fakta tak, jak jsem je dostala. FinMana právě našli mrtvého. Podříznutý krk.
Terri se brodila směsí emocí, od zklamání, přes nevíru, k hrůze. Kde jsi to slyšela?
Můj kamarád v márnici, ale tentokrát má DEA na místě stráž, dokud jejich technici nedorazí a nepřenesou jej.
Terri se zmocnil špatný pocit. Byla přitahována zabijákem? Zavraždil její fantom toho muže?
Ne, neudělal by něco takového.
Na základě čeho, nezvratných důkazů? Nejsou žádné. Hormony nikdy nebyly spolehlivým barometrem nevinnosti.
Zavěsila a vytočila babiččino číslo, ale babička právě teď nemohla mluvit, protože byli zaměstnáni reklamací zavazadla v O'Hare[2]. Pak Terri zavolala Bradymu. Zastihla jen jeho hlasovou schránku, ale vzkaz nenechala.
Hodiny tikaly. Musela se vrátit do kontejneru. Terri se sbalila, zamávala na Sammy, která šla ke svému stolu s několika složkami, a jela ke dvoru s kontejnerem. Tentokrát zamkla auto a pro jistotu vzala taky kabelku se svou zbraní a mobilním telefonem, ale o hodinu později se její frustrace zdvojnásobila. Nic nového, co by už neodhalila.
Sbalila se a jela domů, netěšíc se do prázdného bytu. Stejně jako její babička, vždycky měla ráda noc, ale byla unavená z toho, kolik nocí v poslední době byla sama.
S výjimkou neočekávaných návštěv jejího fantoma.
Zaparkovala svůj Mini Cooper, zavěsila si tašku přes rameno, zabouchla dveře a zamkla je dálkovým ovládáním. Odemkla dveře do domu a pomalu vstoupila. Vytáhla zbraň, tiše stála a naslouchala jakémukoliv pohybu.
Jako by mohla slyšet fantoma, co se hýbe tišeji než šepot?
Ráno zamkla všechna okna a na závoru zavřela oboje dveře. Dost paranoie. Kromě toho vešel, jen když byla v domě tak daleko.
Poznámka na lednici od babičky ji nasměrovala k hliníkové fóliové misce jídla a chlazené lahvi vína s příkazem vychutnat si. Zamkla a nechala jídlo ohřát, zatímco se močila v horké lázni.
Terri stála nehnutě, poslouchala. Ten pocit, že není sama, ji šimral na zádech. Čím víc času strávil člověk v oblasti vymáhání práva, tím víc si byl vědomý neznámých hrozeb.
Zavřela dveře chladničky, hodila kabelku na stůl a současně vytáhla zbraň. Zvedla pistoli a chytila ji oběma rukama. Podívala se dveřmi do ložnice.
Místnost byla černá jako jáma s dehtem.
Žádný zvuk. Možná že to bylo tím, že babička byla pryč a neslyšela žádnou televizi, co by ji přimělo k trhání sebou. Vešla dovnitř a natáhl se pro lampu vedle postele, když nějaký hlas řekl: Nedotýkej se světla.
Byla z toho opravdu unavená.
***
Nathan se opřel o kovanou bránou, kde na něj strom blokoval výhled z domu Terri. Dostal se sem těsně před tím, než vjela na příjezdovou cestu. Sebrala kabelku a pak odkulhala do domu.
Někdy kulhala, když kolem ní nikdo nebyl. Co se jí stalo s pravou nohou?
Mohl by se jí zeptat, kdyby s ním znovu mluvila. Jediný dobrý bod na tom, jak stál venku jako stalker.
Přejde přes ulici nebo ne?
Nathan vykopal podpatkem své boty rýhu v kypré půdě, váhal.
Nebude ráda, jestli ho znovu uvidí, ale on kvůli ní rychle ztrácel svou objektivitu. Musel ji přesvědčit, aby se s ním podělila o to, co věděla, a pak se rychle vrátit zpět, před tím, než skončí mrtvá, a ne jen kulhající. Strávit další půlhodinu debatami by bylo jenom plýtvání tím, co zbylo z noci.
Čas provést tah, neboli rozhoupat se.
Zhluboka se nadechl a tiše si přiznal, že ji chtěl znovu vidět. Hloupý, hloupý, hloupý, jenom na ni myslet.
Ječící kytarová hudba vřískala z auta naloženého dospívajícími, které prosvištělo okolo a rozmetalo listí a nečistoty po úzké ulici. Nathan pohlédl do oken její ložnice, která zůstala tmavá. Nerozsvítila.
S trochou štěstí je pořád v kuchyni, oblečená, takže tentokrát by mohl být schopný soustředit se promluvit si s ní, místo toho, aby věnoval více pozornosti vší té krémové kůži, k čemuž by rád dostal druhou šanci.
Jako kdyby mu znovu dovolila být blízko u ní.
Nathan zkontroloval oblast. Několik lidí půl kilometru daleko a nějaký pes hrabe v nedaleké zahradě. Nic pro skutečné obavy. Začal přecházet přes ulici. Terri by měla být sama.
Její babička odešla s několika přáteli a kufrem brzy ráno. Mnohem později Terri spěchala k autu, jako kdyby měla zpoždění na schůzku u oběda.
Zastavil se. Schůzka. To mu pokazilo již tak mizernou náladu. Zamračeně se přesunul k zadní části domu. Snívej o ní později, až bude z dohledu. Nikdy nebyl tak rozptýlený na misi, a radši by se měl dát do kopy, jestli chce přežít.
Ze zvyku vyzkoušel zámek u zadních dveří. Odemčeno. Copak Terri nic nenaučil za posledních pár dní?
Otočil opatrně klikou, pomalu otevřel dveře a vtáhl se dovnitř. Světlo nad sporákem vrhalo žlutý odstín na opotřebený dubový stůl a bílý korianový pult.
Rychlá kontrola potvrdila, že nikdo nebyl v kuchyni ani v obývacím pokoji. Zaváhal, diskutoval sám se sebou o svém dalším tahu. Kdy předtím se hádal sám se sebou? Nikdy, ale nebyl si jistý, že by ji mohl ještě další noc vidět v ručníku nebo osušce, a odejít.
Byla tady hranice, co mohl muž ještě zvládnout.
Měkký šelest zasáhl jeho uši.
Kůže na krku se mu varovně stáhla.
Nathan vklouzl blíž k dlouhé chodbě. Pokoj Terri byl na samém konci.
Ozval se hlas, příliš nízký na to, aby zachytil slova, ale neměl pochybnost nad otázkou pohlaví. Muž.
Není sama. Nathan zatnul prsty, a pak je protáhl, kupujíc si chvilku času k přemýšlení. Nepředstavoval si, že bude mít společnost. Vůbec se mu to nelíbilo a opravdu nechtěl zjistit proč. Musel se odsud hned dostat pryč, jestli je nějaká naděje, že ji ušetří trapné situace a taky sebe od podrobností o tom, co se tam děje.
Tohle královsky podělal.
Terri se jasně chovala jako svobodná žena. Reagovala na jeho polibek, jako by se jí to líbilo a chtěla víc. Skonči to. Vypadni.
Nathan se nemohl přinutit hýbat nohama víc, než dokázal ignorovat zelenou mlhu žárlivosti, kterou trpěl při pomyšlení, že je tam s někým jiným. Kdy se stala jeho?
Dostal svou černou náladu z obličeje a obrátil se k odchodu, když Terrin hlas jasně zavrčel: Nestarám se o to, co ti kdo řekl, nevím, kdo je ten Drake-
Těžký políček práskl vzduchem.
Terri vykřikla bolestí a bylo slyšet, jak její tělo dopadlo na podlahu.
Nathan se otočil, pohyboval se rychle a tiše jako puma před útokem. U dveří se přitlačil blíž a v jedné sekundě vše zachytil. Terri ležela na podlaze a otírala si krev z úst. Okenní závěs visel z poloviny stržený, jak se ho zachytila, co umožnilo paprsku světla proniknout do místnosti.
Vstávej, mrcho. Neskončil jsem s tebou. Hatchet, jeden z hrdlořezů FinMana, po kterém Nathan šel, stál nad ní a mával pistolí. Byl to jediný bodyguard, který nezaplatil za včerejšek, zatímco ty ostatní poslal na dlouhou dovolenou v nemocnici.
Nathan střelil do místnosti, nesnažil se skrýt.
Hatchet se otočil po jeho pravici. Jeho levá ruka se zbraní následovala, čímž ji dostal na dosah.
Nathan chytil Hatchetovu levou ruku, strčil ho a udeřil tvrdou ránu, kterou zlomil tomu šmejdovi ruku v lokti. Hatchet upustil zbraň, zařval a máchl pravou masitou tlapou v silném úderu, přímo do hlavy Nathanovi.
Se zvoněním v uších, Nathan sáhl po zbrani. Na to, jak byl velký, byl Hatchet mrštný. Kopl, pokoušel se zasáhnout Nathana pod bradu, ale minul. Adrenalin protékal Nathanem jako oxid závodním motorem. Otočil se a dopadl na všechny čtyři, pak vyskočil na nohy.
Jak se Terri snažila postavit, rozbila Nathanovu pozornost. Vykřikl: Zůstaň. Rozptýlení poskytlo Hatchetovi čas na tasení nože. Sekl Nathanovi po krku, těsně minul a ztratil rovnováhu. Padl na prádelník a zaskučel bolestí. Ostré hrany zlomené kosti předloktí mu trčely z kůže a tekla mu krev.
Vše zpomalilo, jako vždy, když Nathan vycítil, že se blíží nevyhnutelný výsledek. Jako kdyby on a jeho soupeř dostali scénář, poznal další kroky, když padla volba zabít, nebo být zabit.
Hatchet mohl chytit rovnováhu, skočit zpátky k Nathanovi a zaútočit. Nathan by ho blokoval jednou rukou, druhou by mu vrazil pěstí do krku a rozdrtil průdušnici.
Terri by pak seděla v první řadě na hrůznou smrt.

Hatchet chytil rovnováhu a znovu skočil zpátky, bolest mu vyryla hluboké vrásky do tváře, potil se, ale byl jako mula a nepoddával se snadno. Zaťal zuby a zavrčel do útoku.
Nathan popadl stojací lampu, zhoupl jí ve vodorovném směru a namířil na Hetchetovu ruku s nožem. Nůž a stínítko odlétly. Nathan kovovou tyč bleskurychle obrátil, práskl s ní tvrdě proti Hetchetově hlavě a srazil ho přes židli. Hetchet dopadl hlavou dolů a přestal se hýbat.
Nathan se zhluboka nadechnul, pak znovu před tím, než šťouchnul do Hetchetovy zraněné ruky. Žádný zvuk.
Zkontroloval jeho pulz, pak vytáhl pár drátů z kapsy. Přivázal Hatcheta na židli tak, že se rváč nemohl pohnout, i kdyby jeho ruka nebyla zlomená. Pak umístil jeden drátek nad zlomeninu, jako škrtidlo k zastavení průtoku krve.
Když se otočil, Terri se snažila postavit na nohy. Zabručela něco, co se na dámu nesluší.
Jsi v pořádku? Nathan si natáhl zpět kapuci, aby si chránil obličej. Nebyl si jistý, kolik toho v temné místnosti viděla. Pomalu k ní podešel, nechtěl ji vyděsit po tom, čeho byla právě svědkem.
Jsem v pořádku. Terri se naklonila na levé noze, očividně svou pravou chránila, jako by na ní měla úraz. Byla téměř úplně vzpřímená, když se její pravá noha složila. Zaklela, paže se rozlétly, hledajíc nějakou podporu.
Chytil ji, než upadla a přitáhl si ji k hrudi. Křečovitě se ho chytila za předloktí, prsty zatnula jako o život. Nevadila mu bolest. Cítil stabilní tlukot jejího srdce proti svému. To bylo vše, na čem právě teď záleželo.
Mohla zemřít. Jeho chybou.
FinManův hrdlořez sem přišel hledat jeho.
Otřásla se. Její tělo se zachvělo, následky šoku se přihlásily bez ohledu na to, jak silná chtěla být.
Nathan se soustředil, aby ji zklidnil. Přitáhl si ji k sobě, jednou rukou ji pevně držel a druhou třel nahoru a dolů po jejích zádech. Šeptal jí, že bude v pořádku.
A bude. Nikdo jí už neublíží.
Jestli by ublížil, nebude žít, aby o tom mohl vyprávět.
Štiplavý pach čerstvé krve se vznášel ve vzduchu. Zvedl ji do náruče.
Dej mě dolů. Zavrčela jako zraněná divoká kočka. Říkala jsem ti, že jsem v pořádku.
Jsi špatná lhářka, abys dělala práci, kterou děláš. Odnesl ji do obývacího pokoje. Gauč stál otočený zády k oknu, potaženému jemnými průsvitnými záclonami. Pouliční světlo prosvítalo tenkým materiálem, vrhajíc stíny po celé místnosti. Bylo tam jemně cítit skořicí a jablka od potpourri ve skleněné míse. Z celé dekorace křičela ženskost, od bílé krajkové záclony, až po růžové háčkované ubrousky. Čisté, příjemné a teplé.
Teď ovšem kromě pokoje Terri, ale Hatchet může počkat. Nepůjde nikam a úplně nevykrvácí.
Vyčerpaně si povzdechla. Neboj se. Nedostanu záchvat a nesložím se.
Nathan zvedl obočí nad její odvahou a usadil se s ní na gauč, přičemž dával pozor na její nohu. No, možná dostanu záchvat já a složím se, takže mi dovol na minutu si sednout a popadnout dech.
Nevěřícně odfrkla. Měla jsem šanci a měla jsem ji využít.
Proč jsi to neudělala?
Myslela jsem, že jsi to ty.
Jeho srdce se zastavilo. Udělal hůř, než že ji dostal do nebezpečí, přiměl ji zaváhat. Poznal, že je školená hned napoprvé, co s ním bojovala. Terri to mohla zvládnout sama, ale on narušil její instinkty.
Omlouvám se. Kdy naposledy tohle někomu řekl? Opřel se, přitáhl ji k sobě a stalo se něco překvapivé.
Přestala vrčet a pevně ho objala.
Čekal, až přijde k rozumu a odstrčí ho pryč, ale neudělala to. Zhluboka se nadechla a vydechla s vědomým úsilím, aby se uklidnila.
Starožitné krbové hodiny tiše tikaly. Seděl a držel ji, spokojený s tím, že zůstanou takhle tak dlouho, jak ona dovolí.
Chtěl ji jenom uklidnit, ale ona zvětšila jeho frustraci. Žena hledající u něj uklidnění, způsobila, že vrstvy ledu kolem jeho srdce roztávaly.
Její vlasy ho lechtaly na krku a byly cítit jahodami. Miloval jahody. Nathan sklonil bradu a zhluboka se nadechl, pak ji políbil na temeno hlavy.
Terri sebou trhla. Uvolnil sevření, aby se mohla volně pohybovat.
Zvedla se z jeho hrudi a zadívala se na něj.
Napjal se. V místnosti byla tma a světlo z okna měl za hlavou, takže z něj mohla vidět jen siluetu.
Zvedla ruku k jeho kapuci.
Uvažoval, že ji popadne za ruku a zastaví ji, než ho odhalí, ale část z něj chtěla, aby Terri uviděla jeho tvář.
Aby poznala - jeho.
Ne nějakého fantoma, o kterém slyšela.
Nedotkla se kapuce. Prsty jí vklouzly dovnitř a vzaly bradu do dlaně. Jeho dech se zadrhl nad nečekaným spojením.
Víčka se jí zachvěla a zavřela. Pohladila ho rukou na tvářích, hladila mu obličej, a pak posunula prsty přes víčka, jako slepý člověk, který si chce zapamatovat tvář. Zavřel oči, aby jí umožnil úplný přístup. Prsty klouzala, lehkými jako pírko poznávala každý pevný okraj, nos a dál až dolů ke rtům.
Její jemný průzkum probudil primitivní část jeho duše, která byla příliš dlouho zbavena kontaktu s lidmi.
Jedním prstem přejela křivku jeho rtů.
Nathan uvolnil dech, který zadržoval a políbil ji na prst.
Vyplašila se.
Zlomil kouzlo? Řeknete mu, že ne. Nemohl si vzpomenout, kdy se ho někdo dotýkal tak jemně. Jako by se v něm snažila uklidnit zvíře.
Pohnula prstem ke svým rtům, políbila jej a vrátila na jeho měkký ret.
Srdce mu dupalo touhou tak tvrdě, že sotva popadal dech. Když naklonila k němu tvář, byl si jistý, že ten orgán měl kopyta.
Ztratil veškerou schopnost starat se o důsledky a naklonil se dopředu. Chytil její tváře do dlaní a dotkl se rty jejích. Na rozdíl od rychlého, ukradeného polibku, tento pronikl hluboko do jeho duše a odemkl pocity, které byly dávno pohřbeny. Vrátila mu polibek, její ústa byla směs vášně a nevinnosti.
V té chvíli moc toužil po životě, o kterém si kdysi myslel, že by mohl mít, ale nikdy neměl. To zklamání ho bodalo, jako ostré nože v břiše. Všechny možnosti života, které chtěl, byly tak mrtvé jako jeho matka s bratrem.
Takže, co to dělal, líbal ženu, kterou už nikdy neuvidí, až zmizne? Ukončit polibek bylo téměř tak bolestivé, jak přijmout svůj osud.
Terri u něj musela vycítit změnu. Vyklouzla zpět bez reptání, i když měla plné právo pochybovat o jeho činech. Proč jsi sem dnes večer přišel?
Chtěl jsem s tebou mluvit.
Zavrtěla hlavou. Zase jsi neklepal.
Omlouvám se, špatné návyky se těžko zlomí, zažertoval.
Naštěstí pro mě, tentokrát, zamumlala a usmála se, pak sebou trhla. Venkovní světlo dopadlo na její tvář. Obličej měla oteklý.
Jak mohl někdo zvednout pěst proti ženě? Pojďme ti na to dát trochu ledu.
Musím zavolat policii brzy. Odstrčila se mu z klína.
Jo, to kouzlo bylo definitivně přerušeno.
Žádný spěch. Hatchet může ztratit trochu krve, ale jeho puls byl klidný. Nathan vstal a objal ji kolem pasu, měl starost, že kvůli zranění na noze může spadnout.
Musím ho dostat ven dříve, než tady nadělá ještě větší nepořádek, zabručela.
Neodtáhla se pryč, takže Nathan ji odvedl do kuchyně a jemně usadil do křesla. Kapuce přepadla dopředu, skrývala mu obličej. Chceš mi říct, o své noze?
Ani ne.
Musel si vážit její upřímnosti Máš nějaké Ziploc[3] sáčky?
Třetí zásuvka, nalevo od dřezu. Otok ovlivnil její řeč, zkomolil pár slov. Ta čelist bude zítra bolet jako ďábel.
Našel krabici, vytáhl sáček a naplnil ho ledem. Rozhlédl se a popadl nadýchaný ručník, který visel na rukojeti zásuvky. Pak zabalil sáček do ručníku, než jí ho podal.
Díky. Přiložila si provizorní ledový obklad na obličej a trhla sebou.
Hatchet si zaslouží zlomeninu.
Dáš si čaj, nebo něco? Nathanova matka byla zvyklá pít čaj, když byla rozrušená.
Ne, ale díky za nabídku. Jsem v pohodě, opravdu.
Co chtěl Hatchet?
To je jeho jméno? Hodí se pro něj[4].
Je to jeden z bodyguardů FinMana.
Trochu si upravila obklad na obličeji. Hatchet musel zmeškat párty, když jsi ostatní posílal do nemocnice.
Nathan sebou trhl. To odstranilo jakékoliv pochybnosti, které měl o tom, zda věděla, že byl zodpovědný za Hatchetův útok na ni. Co říkal?
Říkal, že tě přišel hledat.
Proč?
Terri se posunula, aby se mohla opřít loktem o stůl a podepřít ledový obklad s rukou. Marseauxovi honí FinMana myslí si, že zradil ohledně drogové zásilky protože jsi ho vyděsil. Marseaux chce svůj produkt. FinMan myslel, že by mohli uzavřít mír, když doručí zásilku. Její pohled putoval po kuchyni a pak dodala: Bude to ošidné pro každého, dostat teď do rukou tuto zásilku.
Nathan pochopil její narážku. Drogy byly odstraněny z kontejneru a pravděpodobně zamčené v NOPD.
Vzhledem k tomu, že Marseaux honí FinMana, budu předpokládat, že on ho nezabil, dodala. Opravdu?
FinMan zemřel? Kdy? Díval se jí do očí, jestli mu věří. Žádný soud, ale taky žádné rozhodnutí.
Včera v noci. A pokud jsi ho nezabil, máš nějaký nápad, kdo to udělal?
Zavrtěl hlavou. Seznam podezřelých je prakticky nekonečný.
Kdes byl včera v noci?
Sám, Terri. Nemám žádné debilní alibi a nebudu předstírat, že mám. Můžeš mi věřit, nebo ne. Tvoje rozhodnutí. Ale chápeš mě dost na to, aby si věděla určit, co je pravda.
Krátká pauza, která následovala, zaplavila místnost napětím. Čekal, že ho odsoudí jako všichni ostatní, a pak si užil nával úlevy, když souhlasně kývla. V tom případě se budeš muset schovat. Její vážný pohled ho prosil, aby se řídil jejími slovy. Všichni, po tobě jdou.
Co myslíš tím, všichni? Věděl, kdo chce jeho hlavu, ale napadlo ho, jestli zná všechny hráče.
DEA tě chce, protože si myslí, že jsi sebral to chybějící Drakeovo tělo, nebo máš na něj propojení. Marseaux tě chce, protože si myslí, že FinMan ti všechno vyklopil. Hooknose Rodaine a Johnny Boy chtějí nakopat tvůj zadek. NOPD chce kohokoliv, kdo má spojení na chybějící tělo, zásilku drog a Marseauxe, a navíc si myslí, že jsi zabil FinMana. To je kratičké shrnutí. Zvedla sardonicky[5] obočí.
A co tvá kancelář? Jdou po mně taky?
Uhnula pohledem, studovala opotřebovanou dubovou desku stolu. Ještě ne.
Neřekla to svým lidem. Nathan se snažil přijít na to, proč chránila někoho, kdo jí způsobil tolik bolesti hlavy.
Jak neobvyklá žena. Zvláštní.
Touha po ženě se znovu vynořila, ale jeho tělo chtělo jen jednu ženu. Ji. Obešel by se bez toho, aby se trápil myšlením na nemožné. Byla ten typ ženy, kterou chtěl, - ne, zasloužil si - muž, který má budoucnost. A on ji neměl.
Kdo jsi? zeptala se tak tiše, že mohl její otázku ignorovat, ale nechtěl. Právě jsem ti dala trochu důvěry, něco, co nedávám snadno. Budeš mi věřit natolik, abys mi ukázal svůj obličej? Řekneš mi, kdo jsi?
Měla mít jeho důvěru, ale nezůstal tak dlouho naživu proto, že ji dával tak snadno. Nathan jí to chtěl říct, opravdu chtěl. Ale čím víc o něm ví, tím víc jí to zkomplikuje život.
Ohrozí její život.
A ona se může se od něj odvrátit s odporem, jestli zjistí, že je bývalý trestanec.
Jsi ochotná věřit mi bez otázek? zeptal se.
Terri se zarazila, obličej plný otázek. Ne. Už jsem jednou uvěřila špatné osobě. Pohla bradou dopředu a dozadu a strhla se, než pokračovala. Ta chyba stála mého partnera život a dala mi zranění, které pochybuji, že jednou přestanu cítit. V tomto bodě je bezpodmínečná důvěra něco, co je vyhrazeno pouze pro někoho, kdo je mi hluboce blízký, jako moje babička.
Dobře. Usmál se jejímu překvapenému výrazu. Takhle by to mělo být.
Jsem ráda, že to chápeš. Vzhledem k naší situaci, myslím, že oba potřebujeme být upřímní.
Souhlasím. Nyní o tomto případu. Chci, abys od toho odešla. Co je třeba udělat, abys pochopila důvod?
Terri si povzdechla. Podívej, já to chápu. Ale tohle pro mě není nic nové. Strávila jsem dva roky v terénu s DEA. Jsem si dobře vědoma rizik spojených s vyšetřováním pašeráků drog.
Něco mi říká, že v tomhle případu jde o víc než jenom o drogy. Podíval se dveřmi do obývacího pokoje, pak se vrátil zpátky k oknu z kuchyně, studoval něco venku.
Terri pozorně sledovala další šanci uvidět jeho tvář. Viděla rychlé útržky, když bojoval v její ložnici, letmé pohledy, které s ní otřásly, ale ne dostatečné, aby určila, zda byl skutečně příbuzný s rodinou Drakeů.
Možná, že kdyby ho spatřila v denním světle, uvěřila by, že je skutečný. Jeho obličej byl cítit jako skutečný. Není to latexová maska, jak původně spekulovala.
Teď si přála, aby mu byla stáhla kapuci, když pro nic jiného, tak aby viděla jeho oči.
A jeden prchavý okamžik měla intenzivní pocit, že by ji nechal odhalit ho.
Co myslíš, o co tady jde, kromě drog? zeptala se.
Nemám ponětí zatím, zamumlal a otočil se k ní. Strategicky stál tak daleko, jak to jen šlo, když se k ní obrátil. To je problém s tímto druhem práce, nedostatek informací, dokud někdy není příliš pozdě.
Tento druh práce. Terri zvedla hlavu od ledu, položila sáček na stůl a přemýšlela o jeho slovech. To zní, jako bys v tomhle oboru pracoval předtím, nebo teď. Jak to je?
Rukama se opřel se o chladničku. Mám nějaké zkušenosti z minulosti.
Kdy, kde co jsi dělal? Snažila se představit si všechny možné odpovědi. Její tep zrychlil. Jasně, byla bláhová, ale chtěla, aby to bylo v oblasti vymáhání práva. Možná pracuje jako dodavatel, tak jako ona. Pak by neměl být zločinec.
Věř mi, nechceš to vědět, a nechci o tom mluvit.
Její vzrušení opadlo. Jsi zločinec? Nemá smysl, aby se této otázce déle vyhýbala.
To záleží na tvé definici zločince.
Zavrtěla hlavou. To není povzbuzující odpověď.
Nechci tě povzbuzovat.
To bolelo, ale řekla mu, aby byl upřímný.
Měla bys sbalit svou babičku a dostat ji odsud pryč, dokud se to nepřežene, řekl.
Moje babička odjela na pár dní. Pošlu ji na návštěvu k její sestře do Texasu, když přijde domů. Stejně jako oceňuji tvůj zájem, nemůžu se otočit zády k tomuto případu. Tady je mnohem víc v sázce, než jen drogy, ale to je vše, o co jsem ochotna se podělit, dokud o tobě nebudu vědět víc.
Ani se nepohnul z místa, kde se opíral se založenýma rukama. Podle toho, jak pevně prsty sevřel své předloktí, poznala, že se nestaral o její neochotu vzdát se případu.
Navzdory tomu, co se dnes stalo, pokračovala, dokážu se o sebe postarat.
Proč nemáš partnera? Zálohu?
Moje věc.
Pro koho pracuješ?
Myslíš, že tě nechám velet a budu dělat pětiletou.
Frustrovaně vydechl. Někdo ten kontejner sebral DEA před nosem a pochybuji, že ty sama máš takový vliv.
Praštila ledový obklad na prostírání vedle své ruky. Nemáš ponětí, jaký mám vliv.
Slyšel jsem, že jsi odešla z DEA za podezřelých okolností. Pokud je tomu tak, není mi jasné, jak se mohli podvolit tvému vlivu.
Nemusel mít v úmyslu uvést ji do rozpaků, ale udělal to kvalitně. Nic ti není do toho, co dělám, a jak to dělám.
Teď je.
Jak si to můžeš myslet?
Marseaux se zaměřuje na tebe, kvůli tomu, co jsem udělal. Pokud nebudeš mít partnera, pak jsem tvá záloha.
Mít partnera nebo ne, je jen moje věc. Jdi mi z cesty. Pověst Terri měla před sebou dlouhou cestu, než se kompletně spraví, pokud vůbec. Vše, co potřebovala, bylo nechat se někým chytit při tom, jak je milá na chlapa, který má trestní rejstřík pravděpodobně delší než její rameno. Měla by mít proti němu zbraň.
Ale dnes večer jí zachránil život, nebo ji přinejmenším zachránil od kruté bitky.
Vážím si tvé pomoci. Vstala, potřebovala cítit, že jsou na stejné úrovni, i když se nad ní tyčil jako věž. Pokud si myslel, že byla padavka jen proto, že si vychutnávala jeho projev alfa samce, když ji nesl do obývacího pokoje, musela ho rychle vrátit do reality. Nepotřebovala muže, který by ji rozmazloval.
Zvlášť ne takového, co je na špatné straně zákona.
Jdu zavolat policii, dát zatknout toho chlapa a podat hlášení, řekla. Pokud nechceš vysvětlovat svou roli v tomto případu, navrhuji, abys odešel.
Zvedl se z lednice a přešel k ní, vyzařujíc nebezpečí v každém vypočteném pohybu. Když k ní došel, jeho tělo blokovalo venkovní světlo, které prosvítalo oknem do kuchyně.
Stála a čekala, co udělá. Vzal její obličej do dlaní, jemně přejel palcem po tváři. Terri se nemohla pohnout, i kdyby chtěla. Dívala se na temné stíny v obličeji.
Dvě tmavé oči na ni intenzivně zíraly.
Díky. Zašeptal, jako by se bál, že by ho někdo mohl slyšet.
Za co?
Odhrnul jí pramen vlasů z čela, a pak spustil ruku. Že jsem tě dnes mohl obejmout. Pak se pohnul a byl pryč, než se stačila vzpamatovat.
Že jsem tě dnes mohl obejmout. Její srdce bušilo. Šesti slovy znovu zamával jejími emocemi.
Kdo to mohl být? O co mu jde? Odpověď na tyto dvě otázky by pomohlo tento případ vyřešit rychleji. Nebo by ji přinutilo volit mezi jeho svobodou a vydáním úřadům.
Terri dokulhala k telefonu a vytočila okrsek. Jakmile se identifikovala, vysvětlila situaci a ujistila důstojníka ve službě, že je v pořádku. Zavěsila a čekala na rozruch, který propukne, jakmile se ukážou.
Opřela se o skříňku nad umyvadlem a pohnula nateklou čelistí. Když její pohled přistál na ledovém obkladu, který vytvářel louže vody na prostírání, ztuhla, pak přesunula ruku na třetí zásuvku na své pravé straně. Otevřela ji a zírala na krabici Ziploc sáčků jako by našla zakopaný poklad.
Svým způsobem našla.
Nevěřila tomu Drakeovu imitátorovi v určitých mezích, ale tvořili křehké spojenectví, které se zrodilo z protínajících se cest. A stejně moc, jak to chtěla popřít, měla toho muže ráda. Bylo tu něco poctivé a upřímné, i když se nechtěl podělit o svou identitu. Kdyby věděla, kdo to je, změnilo by to způsob, jakým o něm přemýšlí?
Terri vytáhla z krabice průhledný plastový sáček, pak použila nehty, aby zvedla celou krabici a hodila ji do sáčku. Stiskla vršek a posunula plast prsty, těsníc jeho totožnost uvnitř.
Rozhodnutí, rozhodnutí.
***
Seržant Taggart vstal potřetí ze skládací židle a natáhl si nohy. Mraky pokryly vše, co zbylo z úplňku. Kdyby nebyl tak blízko k odchodu do důchodu, byl by dělal povyk nad hlídáním kontejneru plného sraček. Odchod do důchodu byl osekán těmi bombastickými politiky. V posledních pěti letech přišli voliči s požadavky vyšší mzdy a zvýšení důchodových dávek dvakrát.
Dvakrát. Oni v obou případech hlasovali ne. Tito zloději se měli dobře, spali v přepychových domech, a měli velký důchod. A co dělají pro život?
Si piš, že nechrání občany, jako je on.
Sakra, potřeboval ochranu před politiky. Čím se může chlubit po všech těch letech? Ničím víc, jenom prošlapanýma botama. Alespoň, že byl uvnitř, hezky v teple, až do dnešního večera.
Pohlédl s odporem na kontejner. Kdo by se chystal ukrást generátor, který vážil stejně jako jeho auto? Drogy byly uzamčené. Zbytek obsahu byl jako smetí, které si jeho manželka Erma zvykla přitáhnout domů z blešího trhu. Pokoj její duši.
Otevřel víko své vybledlé červené a bílé termosky na studenou sodovku. Rádio hrálo jednu z oblíbených country melodií jeho kamaráda Franka, co Taggartovi připomnělo, že tento víkend měli jít na ryby.
Pokud se znovu nezasekne střežením tohoto hloupého kontejneru. Kapitán udělal vítr poté, co konzultantka nechala někoho vloupat se dovnitř.
Taggart se dotkl svazku klíčů, které obsahovaly taky jeden k odemknutí kontejneru, který dostal od kluků u brány v případě, že by večer pršelo. Obloha byla celý den zatažená. Sáhl do svého vaku a vylovil baterku.
O té noci, co byl kontejner napadený, kapitán klukům u brány vynadal.
Každopádně, v čem byl problém? Taggart odemkl zámek, vytáhl petlici, otevřel dveře o několik centimetrů a zavěsil petlici zpět na místo. Otevřel dveře ještě víc a pozoroval bránu, ale ti kluci mluvili o hře s míčem, když vešel dovnitř. I kdyby mu věnovali pozornost, tu zatracenou věc jste nemohli tak daleko vidět. Jakmile byl uvnitř kontejneru, rozsvítil baterku a přejel paprskem přes obsah. Prášek na snímání otisků byl všude. V prvních čtyřech bednách byly Erminy cetky. Ale jeho oči se rozzářily nad pátou.
Tesařské nástroje. Pěkné, z týkového dřeva. Sakra, technici z kriminálky, kteří snímali otisky, pokryli prachem jemné kusy dřeva. Taggart zvedl kvalitní hoblík, jeden úhelník a úzkou pilu. To je to, co Erma měla dát na krbovou římsu. Hledal dál a našel pár dalších nástrojů. Byl tam nepořádek. Vsadil by se, že dovozce odveze všechny tyhle věci na skládku a uplatní si své pojištění. Nechtěl ztrácet čas čistěním prášku z těchto krasavic.
Jak může někdo zjistit, kdo vzal tyto teakové kousky, když už se do kontejneru jednou někdo vloupal? Jenom kdyby někdo ukázal prstem. Podíval se za sebe, pak zpátky na nástroje. Dát si krásný bonus, je lepší způsob, jak říct díky za všechny ty roky, než hloupý hodinky. Pokud by se zeptal, tak by prostě slyšel ne.
A pak, všechno to skončí jako palivo na nějakém večírku pro bezdomovce.
Taggart vše odnesl ke dveřím a vystrčil hlavu ven. Vzduch byl čistý. Strčil je do svého vaku a sáhl po petlici, pak se zarazil. Frank si rád pohrává s dřevěnými projekty, stejně jako Taggart.
Zvedl svítilnu a vešel dovnitř. Další směna byla za dvě hodiny. Nikdo nebyl moudřejší.



[1] Prozac = lék na uklidnění
[2]O'Hare = mezinárodní letiště v Chicagu
[3] Ziploc sáčky = uzavíratelné (používají se třeba do mrazáku)
[4] Hatchet = sekyra
[5] Sardonismus = vyjádření cynismu, výsměchu, skeptického, uštěpačného, zatrpklého humoru

7 komentářů: