pondělí 23. září 2013

Santa, Baby - Kapitola 3 1/2




Devcata, omlouvam se, ze je to jen tak kratke, ale bohuzel mi dnes zacala skola a nemela jsem poslednich par dnu tolik casu ;) Navic se ted primarne soustredim na korekci Styxxe, protoze Monika preklada jako drak, takze se mate na co tesit :P

„Ach můj bože,“ zasténala Kat, zvrátila hlavu dozadu, její výraz byl nadšený. „Ach můj bože.“
Pokud by v jedné ruce neměla vidličku a před sebou napůl snězený kus koláče, Jack by ji bral jako ženu užívající si tělesný druh rozkoší. Představoval si ji svíjející se na hoře saténových polštářů, místo toho, aby seděla naproti němu v boxu u Vočka. Vánoční svetr by musel zmizet. Byla by nahá. Nebo by na sobě možná měla černou košilku a tanga, o kterých Jack najednou toužil nikdy neslyšet.
„To je neuvěřitelné,“ řekla a zasněně opřela hlavu o červenou lavičku, oči měla napůl zavřené, zarudlou tvář, sluneční světlo jí rozpalovalo vlasy, pozlacovalo její kůži. „Rozhodně nejlepší, jaký jsem kdy jedla.“
Jackův talíř byl prázdný, kromě několika drobků. Nacpal do sebe ovocný koláč, zatímco si Kat vychutnávala ten její a užívala si každé sousto, jako by to byl ten nejúžasnější zážitek, jaký si dovedete představit. Zvedl šálek s kávou, jen aby měl co dělat s rukama, ale nemohl na ni přestat zírat.
„Tohle mění význam koláčů,“ řekla, když se také napila. Hlas měla vřelý, sametový, ale s nádechem věkem změkčeného manšestru. „Všechny ty ořechy. To je, jako když se ořechový koláč setká s třešňovým s náznakem něčeho… téměř kouřového.“
„To byl bourbon.“
„Jo?“ Usmála se, když polknula. „Snažíš se mě opít, Jacku?“
Usmál se na oplátku. „Pomohlo by mi to nějak?“
Sklopila oči, když prsty trhala biskupský chlebíček. „Obávám se, že ne. Jsem stále…“
„Zadaná.“
Přikývla, když si strčila kousek do úst.
Jack vylil trochu kávy, když ji pokládal dolů. „Povídej mi o něm.“
„O Prestonovi?“
„To je jeho jméno?“ Jack utřel rozlitou kávu papírovým ubrouskem. „Zní to jako karikatura chlapa, nějakého starého pompézního boháče.“
Vzala si další sousto. „Myslím, že je podle standardů normálních lidí bohatý. Je z významné staré rodiny z Connecticutu. Pracuje. Je partnerem v advokátní kanceláři na Wall Street - Gardner and Worth.”
To, že byl odborníkem, Jack věděl, vzhledem k jeho vysokým sociálním kontaktům, ale jeho plat neobsahoval žádnou skutečnou právní práci. Jeho přínos firmě podle Celeste: tenis s jeho klienty za právní poplatek, dvojnásobný nebo žádný. Jeho otec mu koupil místo na Harwardu s očekáváním, že se pustí do politiky, ale jak se ukázalo, neměl na to schopnosti, ani zájem.
„K tomu starému,“ řekla a kousnula do chlebíčku. „Je starší než já. Dvacet let, nebo tak nějak.“
Bylo to spíše blíže třiceti. Preston byl téměř dvakrát tak starý, jako Kat. Jack předpokládal, že to věděla, ale snažila se, aby ta květen-až-prosinec věc zněla spíče jako květen-říjen.
„Nikdy jsem nerandila s chlapem, který by byl o tolik starší, než já,“ řekla. „Málem jsem ho z toho důvodu odmítla. Myslela jsem, že bude…“ zašklebila se. „Ale je…“ Zamyšleně se zakousla. „Vyspělost je skutečně osvěžující. Chlapi v mém věku jsou tak… nejistí sami sebou. Preston tento problém nemá.“
Jack byl přepaden mentálním obrazem Prestona, který pokládá Katherine Pealovou do hromady saténových polštářů, tiskne jí rty k hrdlu, klouže rukou pod ta průsvitná tanga…
Byl vychován tak, aby si vzal to, co chtěl, a kdy to chtěl… Ten muž byl naprosto hltavý.
„Mmm, to bylo skvělé,“ povzdechla si a toužebně zírala na prázdný talíř. „Jen si přeji, aby byl větší.“
Jack naznačil servírce. „Ještě jeden kousek, prosím.“
„Jacku, ne!“ Protestovala Kat se smíchem. „Exploduju.“
„Podělíme se. Taky bych si dal ještě kousek.“
Zaváhala, když před ně servírka položila talíř s biskupským chlebíčkem a dolila jim kávu.
„No tak.“ Zvedl vidličku a pokynul jí, aby zvedla tu její. „Nemám nic nakažlivého. Dej si.“
Poslechla. Nemohl se dostat přes to, jak se jí oči rozostřovaly s každým soustem a přes to, jak jí rty vždy rozzářil spokojený úsměv poté, co polknula.
Byly to vynikající, svěží a růžové rty. Přírodně růžové, protože se nezdálo, že by na sobě měla rtěnku, nebo make-up jakéhokoliv druhu, alespoň co mohl říct. Její kůže měla opálený nádech, který nemohl pocházet z lahvičky.
Nezdálo se ani, že by na sobě měla parfém, ale tím si byl méně jistý. Možná, že se dalo koupit něco, co bylo cítit tak velmi sladce a čistě, ale s nádechem…. Oblohy? Trávy? Země?
Byla cítit jako déšť. Poddajný, prudký jarní déšť.
Nebylo divu, že se jí Preston Worth dvořil diamanty a večeří ve Four Seasons. Ženatý nebo ne, bylo by potřeba silného muže, aby odolal lákadlu Katherine Peale. Preston na to neměl páteř.
Co se týče Jacka…
Posadil se zpříma, přitiskl se zády k lavičce. Pokud cítil, že jeho odvaha v tomto okamžiku trochu kolísá… bude muset prostě předstírat.
„Takže, co děláš, Jacku?“ Zeptala se Kat a opřela se o lokty, když pomalu točila vidličkou. „Říkals, že máš vlastní firmu?“
„Je to bezpečnostní firma,“ řekl poté, co se rozhodl, že by bylo hloupé prozradit jí, že je soukromé očko. „Složité bezpečnostní systémy a podobné výrobky, většinou pro jiné podniky. Také složitější zámky, kamerové systémy….“
„To zní skvěle.“

12 komentářů:

  1. díky za překlad :))

    OdpovědětVymazat
  2. Ďakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  3. Diky za preklad :-D

    OdpovědětVymazat
  4. Kratka nebo ne... To nevadi. Moc dekuji :)

    OdpovědětVymazat
  5. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  6. děkuju za překlad, jsem zvědavá o co skutečně jde mezi kat a prestonem. držím jackovi pěsti :)

    OdpovědětVymazat
  7. Vďaka za preklad.

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  9. Dekuji moc za preklad i korekci:)

    OdpovědětVymazat