pondělí 11. listopadu 2013

Styxx - 18. srpen 9533 př. n. l.






Styxx stál se ztuhlými zády vedle svého otce a horlivě se snažil ignorovat hlasy, které spolu bojovaly uvnitř jeho lebky. Nejhlasitější byl pronikavý hlas fúrie, kterou dobře znal.
Ryssa.
Jsi jen rozmazlený malý spratek. Odpuzuješ mě. Stojíš tady jako bys už byl králem. Nejsi ale nic víc než neschopný surovec. Divím se, že jsi nezařídil, aby se někdo postavil na tvoje místo a přivítal strýčka při jeho návštěvě.
Přelétl ji pohledem. Chladně, výsměšně se na něj usmála. To je fuk. Stejně jí nikdy neodpustí, jak se k němu dřív chovala.
Proti jeho vůli se mu ale její odporná slova převalovala v mysli. „To kvůli tobě ode mě odvedli mého bratra. To, že vypadáš jako on, neznamená, že jsi jako on. Ty nikdy nebudeš můj Acheron. Ty jsi jen jeho ubohá kopie. Táhni mi z očí. Je mi z tebe špatně.“
Taky tě miluji.
Od toho dne dělal všechno proto, aby jí její přání vyplnil. Jednal s ní, jen když to bylo absolutně nezbytné. Nejvíc ho mátlo, jak je možné, že ho tolik nenávidí, když o něm vlastně nic neví. Přesto se ve svém nepřátelství cítila naprosto v právu. Halila se do něj jako do hřejivého, dobře známého pláště.
Jsi rád, že je Acheron pryč. Vím, že ano. Vím, že jsi přinutil otce poslat ho pryč, protože jsi nedokázal snést konkurenci. Jsi jen odporná, sobecká bestie. Její nejčerstvější tiráda namířená jeho směrem.
Ale v tom se naprosto pletla. Jeho bratr mu chyběl víc, než bylo možné vyjádřit slovy. Bohužel ale vzhledem k věcem, které v minulosti cítil, měl hrozný pocit, že současný Acheron nemá nic společného s jeho vzpomínkami na milovaného bratra.
Stejně jako on není tím stejným Styxxem, kterým byl jako chlapec.
Čas všechno mění. A málokdy mění věci k lepšímu.
Otec ho s úsměvem poplácal po zádech. „Už je tu.“
Styxx s nepříjemným pocitem v žaludku následoval otce dolů po schodech, aby tam počkal, než Estes a jeho neočekávaný doprovod sesednou a přijdou k nim. Proč je se strýcem tolik šlechticů? V minulosti Estes přijížděl sám jen se svým ozbrojeným doprovodem.
Dnes přijel s dalším pěti společníky...
Když Estes došel až k nim, přitáhl si Styxxe do náruče. „Podívejme se na tebe, můj drahý synovče.“ Pak mu zašeptal do ucha. „Jsi ještě hezčí než tvůj bratr.“ Stiskl Styxxův biceps. „I svalnatější.“
Jak zvláštní, že se Styxx na rozdíl od své marnivé a bezduché sestry, necítil vůbec přitažlivý. Předpokládal, že kdykoliv za ním někdo přišel, mělo do spíše co do činění s jeho titulem než s jeho osobností. Což mu jejich myšlenky obvykle potvrdily.
Dokonce i Olympan, který ho chtěl, ho vždy oslovoval jeho titulem. Zřídkakdy jménem.
„Děkuji, strýčku. Jak se má můj bratr?“ zašeptal Styxx, jelikož věděl, že kdyby otec tu otázku náhodou zaslechl, rozzlobil by se na něj. Kdykoliv se zeptal na Acherona nebo požádal otce, aby dovolit bratrovi přijet na návštěvu, zbil ho nebo se rozčílil.
Estes se ohlédl, aby se ujistil, že je jeho otec pořád ještě mimo doslech, než odpověděl. „Velmi dobře. Měl bys uvažovat o tom, že bys přijel na návštěvu. Strašně rád bych tě tam měl.“
„Otec by mi nikdy nedovolil odjet.“ Alespoň ne na výlet, který by si Styxx opravdu užil. Ale kdyby to byl výlet do Tartaru... to by ho ten stařík nestihl vykopnout dost rychle.
„Co je to tady?“ zeptal se otec, když se k nim připojil. „Nesnažíš se mi ukrást dědice, že ne?“
„Beru ho okamžitě, když mi to dovolíš.“
„Má tady doma příliš mnoho povinností.“
Třeba jako čistit stáje a zdobit chrámy, které nenávidí, poslouchat kňučení malicherných nespokojenců a pozorovat otcovu ‚benevolentní‘ moudrost – což znamená óchat a áchat nad vším, co jeho otec udělá, jako by ten parchant už tak neměl dost patolízalů.
„Škoda.“ Estes se otočil k Rysse a vzal ji do náruče.
Styxx se zamračil, když si všiml, že po něm strýcovi muži přejíždějí podivnými pohledy. Koneckonců jestli se ale setkali ve strýcově domě na Atlantidě s Acheronem, nejspíš přemítají, stejně jako všichni ostatní lidé, jestli v sobě má i Styxx něco božského.
Jediné co se mu nechybělo, když s ním Acheron nebyl, byl způsob, jakým se na ně lidé dívali a prohlíželi si je, jako by byli nějaké nestvůry jen proto, že si jsou tak dokonale podobní.
Tedy až na jejich oči.
A teď také jejich vnější jizvy a hlasy – Styxx se nikdy nedokázal zbavit chrapotu z doby, kterou strávil v Dionýsově chrámu. Jak by Ryssa neopomněla poukázat, pořád zněl jako by měl rýmu.
Och, nemluv, a pro dobrotivé bohy, nepokoušej se zpívat. Tvůj hlas je odporný. Zníš jako by sis potřeboval odkašlat.
Estes pustil Ryssu, ustoupil a pokynul směrem ke svým přátelům. „Vzhledem k tomu, že jsem tu proto, abych vzal Styxxe na týdenní...“
Styxx se zamračil, když vzhlédl k otci kvůli potvrzení. Tohle mu nikdo neřekl.
Otec se ale s jeho pohledem nesetkal.
„... myslím, že se mu bude líbit mít k tomu společnost,“ pokračoval Estes. „Dovolte mi představit vám mé přátele.“ Přitáhl ke schodišti muže, který mu byl nejblíže a přestavil jej Styxxovi a otci. „Lord Kastor, jehož otec je filozofem na Ithace. Kastor byl poslán na Atlantidu jako učitel několika význačných synů.“ Kastor, který nevypadal na víc než pětadvacet let, měl tmavé vlasy a tenký proužek vousů pod širokým nosem.
Vyměnili si zdvořilosti.
Estes mávl rukou k dalším třem, kteří stáli pohromadě. „Pak je tu z řeckého království lord Noe Athénský...“ Ten vypadal, že se věkem blíží spíše tomu otcovu, ale byl velice neatraktivní se svou povislou čelistí a mohutným, neupraveným černým vousem. „Leon Makedonský...“ Nezajímavý, hubený, vysoký chlapík s rusými vlasy kolem pětatřicítky. „Nestor, taktéž Athénský...“ Hnědé vlasy se mu vlnily kolem vyzáblého obličeje, což mu dodávalo jistý exotický půvab.
Estes sestoupil ze schodů a přešel k poslednímu členovi jejich skupinky. „A atlantský princ, druhý bratranec současné královny... Xan.“ Xan měl perfektní tělo i tvář. Byl to ten druh tělesné konstituce, za kterou by Styxx dal cokoliv. Pořád na tom pracoval, ale takhle daleko...
Musí ještě ujít dlouhý kus cesty. Jeho svaly byly dobře vyrýsované, ale příliš štíhlé.
Skupinka se uklonila nejprve otci a pak i jemu, až na Xana, který se s nimi setkal jako se sobě rovnými. Potřásl si rukou s otcem, pak se s přátelským úsměvem otočil ke Styxxovi. „Na tohle se těším od chvíle, kdy mě Estes pozval. Slyšel jsem, že jsi zcela jistě muž, se kterým se dá vyjet, princi Styxxi.“
Z té nečekané chvály mu rozhodně nebylo příjemně. „O tom nic nevím, ale je mi potěšením se s tebou setkat, Výsosti.“
Tohle bude příjemný víkend s mojí oblíbenou kratochvílí a hezkým princem navíc.
Estes měl pravdu. Je stejný jako Acheron, až na Styxxovi dokonalé, nádherné oči. Fascinující.
Jsem rád, že jsem změnil názor a rozhodl se přijet...
Styxx potřásl hlavou, když jej přepadly jejich nevyslovené připomínky a pak se promísily tak rychle, že nedokázal rozlišit jednotlivá slova, která byla navíc kombinací řečtiny a atlantštiny.
„Pánové,“ řekl otec s královským majestátem, „prosím pojďte dál a na chvíli si odpočiňte. Nechal jsem připravit pohoštění, abych vás uvítal.“
Ryssa je zavedla dovnitř.
Styxx odtáhl otce stranou. „Proč jsi mi o tom neřekl?“
Proč si stěžuješ? Přál bych si, abych mohl strávit týden s bratrem a nemít přitom žádné povinnosti.
„Nevěděl jsem, že si sebou přiveze družinu. Ale nevidím v tom problém. My oba jsme si mysleli, že si rád vyrazíš se strýcem na lov a dostaneš se tak na chvíli pryč od stresu panujícího v paláci.“ Otec ho nechal na schodech a následoval ostatní dovnitř.
Styxx zaskřípal zuby a chtěl je všechny proklít. Copak o něm nikdo v rodině neví ani to nejzákladnější? Jak může sdílet každý den domov s lidmi, kteří o jeho osobnosti vědí tak málo?
Nedokáže vystát cizince. Žádné. A už vůbec ne, když se bude muset soustředit na lov.
Jak jen se z tohohle dostanu?
Možná by mi Galen mohl znovu zlomit ruku...
Co ale bylo nejhorší? Měl nepříjemný pocit, že se brzy stane něco příšerného. Jen nevěděl, co to bude.

17 komentářů:

  1. Ja mám tiež taký pocit. Ďakujem

    OdpovědětVymazat
  2. Díky moc za překlad ! ! !

    OdpovědětVymazat
  3. ach jo, to opravdu nedopadne dobře. Díky moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  4. Ach boze, uz se blizi zase neco z ceho mi bude zase spatne. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  5. =/ uz len pomysliet co s nim bude je hrozne
    diky za preklad

    OdpovědětVymazat
  6. Dekuji za preklad :-D

    OdpovědětVymazat
  7. Moc ďakujem za preklad, až sa bojím byť zvedavá čo sa stane...

    OdpovědětVymazat
  8. Moc děkuji za překlad! :-)
    D.

    OdpovědětVymazat