středa 6. listopadu 2013

Styxx - 9. květen 9533 př. n. l.




Styxx seděl sám v jídelně, pil víno a snažil se umlčet bohy, kteří mu křičeli v hlavě. Nevěděl, proč dnes a v den jeho narozenin vyvádějí mnohem víc než normálně, ale bylo to tak. Zdálo se mu, že se ho pokouší opravdu dovést k šílenství.
Nechte mě být!
Běsnili dál.
Nalil si do poháru další víno a vodu a přemítal, kolik toho ještě bude muset vypít, než ho to odrovná. Určitě už má skoro dost. Byl tu už celé hodiny a vypil skoro tři plné džbánky.
Když se v židli opřel, ucítil, že s ním v místnosti ještě někdo je. V tuhle noční hodinu by neměl být vzhůru nikdo kromě vojáků, kteří hlídkovali venku. Dokonce i jeho osobní stráž teď chrápala v hale.
Musím je vyměnit za jiné dva, kteří nebudou chrápat tak hlasitě.
Otočil hlavu a spatřil ve dveřích jednu ze sestřiných služebných, která na něj zírala.
„Co chceš?“ zavrčel.
„Viděla jsem světlo svíčky, tak jsem myslela, že ji někdo nechal omylem rozsvícenou.“
To jistě. Svíčky jsou totiž vždycky takhle nechávány bez dozoru...
Lhářka. Rád by jednou poznal ženu, která by čestně přiznala, že ho sleduje, protože ho chce ojet. Namísto toho ale hrály jejich hry, jako by byl příliš hloupý, než aby odhalil pravdu.
„Jak sis jistě všimla, není to tak.“ Zhluboka si přihnul vína.
Místo aby odešla, přistoupila hezká blondýnka blíž. Sugestivně si olízla rty a opřela se o stůl vedle něj. „Máte zájem o společnost, Výsosti?“
„Nijak zvlášť.“ 
„Opravdu?“ Přejela si rukou po pravém prsu, což způsobilo, že jí bradavka ztvrdla a opřela se proti tenkému bílému plátnu.
Fascinovaně zíral, aniž by dokázal odtrhnout zrak a ústa se mu zalila něčím sladším než vínem.
Přisunula se blíž, aby se mu mohla rozkročit nad koleny. Tělo mu ztuhlo, když ji takhle viděl. Její peplos se po stranách rozhrnul a odhalil před ním celou délku jejího přitažlivého těla. „Už ses někdy dotknul ženských ňader, můj pane?“
Byl příliš opilý na to, aby mohl myslet jasně nebo dokonce promluvit.
Vztáhla ruce a odstranila fibuli ze svého peplosu. Látka jí sklouzla z prsou a odhalila jeho hladovému pohledu horní polovinu jejího těla. Vyschlo mu v hrdle. Ačkoliv nebyla její alabastrová ňadra příliš velká, byla krásně tvarovaná a snadno by mu naplnila dlaň.
Olízla si rty, opřela se boky o desku stolu přímo před ním a zvedla si lem svých šatů až ke stehnům, čímž mu odhalila pohled na blonďaté kudrlinky v místě, kde se jí stýkala její stehna. „Chceš se mě dotknout?“
Ze strnulých prstů mu vypadl pohár, když ho zaplavila silná potřeba dostat se do ní. Naklonila se na stole dozadu a ohnula kolena, aby na ni měl co nejlepší výhled. Pak si sáhla mezi nohy a přejela si prsty po zvlhlé štěrbince. Tiše a užasle sledoval, jak se před ním lehce rozevřela.
„No?“ zeptala se hlasem plným hladové potřeby, když vtlačila svoje prsty hluboko dovnitř svého těla a pomalu před ním masturbovala. Sténala, pohybovala boky proti svojí ruce a klouzala svými prsty tam a zpět, dokud nebyly kluzké a pokryté její šťávou.
Namáhavě oddechoval, když pozvedl obočí nad jejím konáním. No, nevypadá to, že bys mě potřebovala...
„Co se to tu děje?“
Služka krátce vykřikla, seskočila ze stolu a zakryla se.
Styxx si povzdechl, když ve dveřích uviděl rozzuřenou Ryssu, která ho probodávala pohledem... díky bohům, nedrží v ruce dýku, protože by mu ji pravděpodobně zanořila do hrudi. „Nic, drahá sestro.“
Znechuceně zkroutila rty, když se otočila ke svojí vzpurné služce. „Měla jsi mi dojít pro něco k pití, Eirene.“
„Odpusť mi, paní.“
Teď se ta služka chová pokorně a plaše? To jako vážně?
„Jdi nahoru!“
„Ano, má paní.“ Sklouzla na podlahu, aby sebrala svou brož, což mu poskytlo prvotřídní výhled na její pěkně tvarované pozadí.
Ryssa se s posledním královským zavrčením otočila a odešla. V okamžiku, kdy jeho sestra zmizela, k němu Eirene vzhlédla z podlahy a usmála se na něj.
„Kdybyste mě potřeboval, Vaše Výsosti, nebudu daleko.“ Vstala, hravě mu přitiskla prsty na ústa, takže ji mohl ucítit a ochutnat.
Styxx si bez zájmu o pach té děvky, otřel rty, když odešla. Lidé, a zvláště ženy, jej nikdy nepřestali udivovat.
Měl jsi její nabídky využít.
Neměl ale zájem o hojně využívanou kundu, které přišel vhod jakýkoliv penis. Nejspíš už ji ojel i otec. Ta myšlenka ho zchladila. Netoužil sám sebe připoutat ke zlomyslné, bláznivé děvce, jako byla matka nebo Ryssa, jen proto, že ztvrdnul díky jejím půvabům.
To se raději o svoje potřeby postará sám.
Nebo ošuká kozu.
Zatřásl hlavou, aby si ji počistil, zvedl z podlahy svůj pohár a postavil ho na stůl. Pak zamířil do postele. Sám.
Když dosáhl vrcholu schodiště, zjistil, že tam na něj čeká Ryssa.
„Budeš se držet dál od mých služebných, slyšíš mě?“
„Pak bys snad měla říct svým služebným, aby se držely dál od tvého bratra.“
Dala mu facku. „Ony jsou služky. Nemohou ti říct ne a ty to víš. Je hnusné, že je lovíš, kdykoliv se otočím zády.“
Styxx si ze rtů setřel krev a jeho vzrušení nahradil vztek. „Co po mě chceš, Rysso?“
Chci, abys zemřel.
Její nevyřčená odpověď jej zasáhla tvrději než předtím její ruka. Její dlaň způsobila jen to, že mu krvácely rty. Ale zuřivá slova se mu zařízla do srdce. Nenáviděl ji za to, že ho přinutila starat se o to, že jím jeho vlastní sestra pohrdá.
„Chci, aby ses držel dál ode mě a mých služebných. Jsou to dobré a slušné ženy. Ne tvůj soukromý harém.“
Proč nemůžeš být takový jako Acheron? Ten by nikdy nikoho nelovil.
Zaskřípal zuby. Co by asi říkala, kdyby se dozvěděla, kolik milenek její drahý Acheron měl, zatímco Styxx byl stejně tak nevinný jako v den, kdy přišel na tento svět? A že ho kvůli jeho panictví nahání dokonce i bůh, vedle žen, které s ním nejsou spřízněné?
Nevěřila by tomu. Ať už ji k tomu vedlo cokoliv, chtěla ho nenávidět a vždycky si našla nějaký způsob, jak najít důvod pro posílení jejího odporu a vzteku.
Vždycky jsem se tebe a matku jenom snažil potěšit. Ale ty dny už jsou pryč. Existovali lidé, které nebylo možné potěšit. Ať už se snažil jakkoliv tvrdě, nebylo nic, co by mohl udělat. Už byl unavený z toho, jak šel pořád hlavou proti zdi.
Hlava ho už tak bolela víc než dost. Otřes mozku si přivodit nepotřeboval.
„Dobrou noc, drahá sestro. Ať tě Morfeus laskavě sevře ve své náruči.“ Otočil se, odešel do svého pokoje a zamkl dveře. Co kdyby se některá z jejích služebných ztratila cestou do kuchyně.
S pulzující hlavou přešel k posteli a plácl sebou.
Je na světě něco zrádnějšího než žena? Zvlášť pokud ta děvka intrikuje?

23 komentářů:

  1. S každou další kapitolou je to větší a větší potvora. Díky moc za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuju za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Díky moc za překlad ! ! !

    OdpovědětVymazat
  5. "sladká" Ryssa by měla dostat pár facek, fakt jí začínám dost nesnášet. Díky moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  6. Moc díky za překlad! Ryssa je potvora!!! :-(

    OdpovědětVymazat
  7. no neviem ale nechápem prečo ho vlastne Ryssa tak veľmi nenávidí a to som ju v Acheronovi ľutovala

    OdpovědětVymazat
  8. ďakujem za preklad :)

    OdpovědětVymazat
  9. je zajímavé vidět ryssu z rozdílných pohledů...z jednoho je světice a z toho druheho odporná hnusna mrcha...nemám jí ráda a nikdo mě nepřesvědčí o opako...acheron by se měl dozvědět pravdu...děkuju ta překlad

    OdpovědětVymazat
  10. Ďakujem za preklad.

    OdpovědětVymazat
  11. Moc děkuji za překlad! :-)
    D.

    OdpovědětVymazat
  12. nechápem ako môže byť v jednom príbehu Ryssa zlá a v druhom zasa dobrá, asi si budem musieť trošku osviežiť pamäť a prečítať Acherona a či je tam Ryssa fakť taká naivná a nevidí si ani na špičku nosa, že nevidí čo sa tam deje Styxxovi.
    ďakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  13. Dekuji za preklad :-D

    OdpovědětVymazat
  14. Dakujem za preklad

    OdpovědětVymazat