úterý 17. prosince 2013

Styxx - 8. září 9533 př. n. l.



V tehle kapitole pochopite jeden z mnoha duvodu, proc jsem byla po precteni Styxxe na Ashe tak strasne moc nastvana a mela jsem ho chut nakopat do zadku. Rada bych napsala, at si tuhle kapitolu uzijete, ale vzhledem k obsahu to radsi nebudu myslet vazne... - Kerris

Sakra, Estesi, kolik máš v tom baráku pokojů?
Zdálo se, že nekonečně mnoho. Vila jeho strýce byla dokonce větší než jejich sídlo v Didymosu. Ještě horší bylo, že měl Estes hromady služebnictva a strážců, kterým se Styxx musel vyhýbat. Jelikož už bylo hodně po půlnoci, nikdo by neměl být vzhůru. Přesto se tam ale pohybovala spousta služek a mužů.
Dělalo se mu špatně z toho, k čemu ty pokoje slouží. Většina z těch, které prohledal, byly zařízené jako sexuální herny s různými tématy a rekvizitami. A pokaždé, když některý z nich otevřel, lámalo se mu srdce nad tím, co udělali Acheronovi.
Nenávidím tě, otče.
Žádná lidská bytost by neměla být takto ponížena. A už vůbec ne jeho bratr.
Styxx se připlížil k dalším dveřím a přitiskl k nim ucho. Nikoho uvnitř neslyšel. Rozhlédl se, a pak do nich pomalu a opatrně zatlačil, aby je otevřel. Když nikoho neviděl, vklouzl dovnitř, aby místnost zkontroloval. Stejně jako ostatní byla i tahle plná polic se sexuálními pomůckami a velkou postelí, která byla poblíž rozměrného krbu.
Přiblížil se k posteli a ztuhnul. Uprostřed ležel Acheron a mírumilovně spal na břiše. Ten pohled jej srazil zpět do jejich dětství, kdy se v noci plížil do Acheronova pokoje, aby spolu mohli mluvit, hrát si nebo spát. Kdykoliv byl Acheron ve své posteli sám, spal v této pozici. Nikdy ale nespal tak, jako to dělal, když byli spolu.
Zmocnilo se ho nutkání stočit se za bratrovými zády do klubíčka a přitisknout nohy k Acheronovým. Vzápětí pocítil prudkou bolest nad tím, co oba v uplynulých letech ztratili. 
Nevinnou bratrskou lásku.
Přátelství.
Dvě věci, o kterých nevěděl, zda mezi nimi panují nebo už ne. Ale nemohl popřít, že pro něj jeho bratr znamená mnoho. Velmi jej miloval.
Teď a navždycky.
Přesto pro něj byl ten muž na posteli naprostým cizincem. Změny, které se udály s Acheronovým tělem ho přivedly zpět do znepokojivé reality. Bylo legrační, že i když si byl dobře vědom změn, které se v průběhu let udály s jeho vlastním tělem, očekával, že uvidí toho stejného mladého bratra, kterého mu vzali.
Ale toho tady nenašel.
Oba teď byli dospělými muži a oba nesli podobu dvojčat, která byla oddělena. Acheron byl stejně jako on sám vyšší než většina řeckých mužů. Měl štíhlé, vypracované svaly, které stále ještě sílily. Acheronova kůže byla bledší než Styxxova, oba ale měli úplně stejné vlnité blond vlasy. Styxx je měl přistřižené k uším, zatímco Acheronovi spadaly na ramena.
Jeho bratr byl nahý až na pásy zlata kolem kotníků, zápěstí, bicepsů a krku. Tenké zlaté řetězy spojovaly pásy na zápěstí s těmi na bicepsech. Styxx zamrkal nad tím, co znamenaly. Řetězy tsouluse byly kladeny na mladé muže a ženy, kteří ve své podstatě byli domácími mazlíčky zvrácené vládnoucí třídy a kteří sloužili jako jejich sexuální hračky. I když jejich otec žádného takového neměl, Styxx znal mnoho šlechticů, princů a králů, kteří nebyli tak laskaví. Mužů, kteří se chlubili tím, že je vlastní a také tím, jak pomocí sexu ponižují své otroky, kteří neměli jinou možnost, než to přijmout.
Ještě víc ho ale rozzuřily malá poutka na pásech na zápěstí a kotnících. Ty poutaly jeho bratra v různých polohách, takže jeho majitel mohl s jeho tělem dělat cokoliv, co chtěl. A Acheron byl bezmocný, neschopný to zastavit. To, že byly vyrobené ze zlata a zůstávaly na Acheronových končetinách, i když spal, vypovídalo o mnohém.
Jeho strýc zneužíval bratra velice často.
Styxx toužil Estese za to, co udělal, zabít. Ty bezcenný zmetku...
Přistoupil blíž a sklopil pohled k Acheronově dlani, na místo, kam mu Estes vypálil znamení otroka. Odpuzovalo jej to ještě víc, když si uvědomil, že to byla bolest, kterou cítil v den, kdy se vrátil domů z Dionýského chrámu.
Ačkoliv mu Estes řekl, co Acheronovi udělal, měl v sobě Styxx maličkou naději, že Estes lhal, nebo to zneužívání zveličoval.
Nedalo se to ale popřít.
Jeho bratr opravdu byl často využívanou děvkou.
Udělalo se mu špatně z toho, že i když věděl, že v té posteli leží Acheron, viděl tam sám sebe. Byli úplně stejní až na jejich oči a fyzické jizvy. Ale kvůli maličké vrozené vadě, která mohla být jeho stejně snadno jako Acheronova, mohl být tím, koho kupují a prodávají každičký den jeho života.
Zaskřípal zuby nad nespravedlností vrtkavého štěstí. Bylo to tak nefér.
Tohle musí hned přestat!
Ať to stojí, co to stojí, dostane Acherona z téhle příšerné noční můry. Styxx poklekl na podlahu a natáhl se, aby se dotkl svého bratra. Štiplavý zápach ovoce ho zasáhl jako pěst. Byla to ta samá vůně zatraceného afrodiziaka, které ho strýc přinutil užít. Prosím, buď schopný uvažovat jasněji než já.
„Acherone?“ zašeptal a zatřásl bratrovým ramenem.
Acheron tiše zasténal, otočil hlavu ke Styxxově ruce a olízl mu dlaň.
Styxx ucukl, omráčený a rozrušený Acheronovou reakcí. „Bratře?“ zkusil to znovu.
Acheron se k němu posunul blíž. „Idikosi,“ vydechl.
Atlantské slovo jej zasáhlo jako rána pěstí do slabin. Bylo to slovo, kterým otrok oslovoval svého pána.
„Acherone!“ vyštěkl ostře a zatřásl jím. „Probuď se!“
Jeho bratr se okamžitě vzepřel na pažích, byl ale tak omámený, že se nedokázal soustředit. Samozřejmě že byl nadopovaný. Jak jinak by jej tu Estes dokázal udržet?
„Co ode mě chceš, Idikosi?“ zeptal se Acheron atlantsky. Byl tak mimo, že neměl ani ponětí o tom, s kým že to vlastně mluví. Dokonce i jeho myšlenky byly nesoudržnou směsicí řečtiny a atlantštiny. Horší bylo, že upíral pohled na podlahu přesně tak, jak k tomu byli otroci nuceni.
Styxx uchopil Acheronovu tvář do dlaní a nakláněl ji, dokud se Acheron nesetkal s jeho pohledem. „Podívej se na mě, bratře. Vzpomínáš si na mě?“
Styxxi? Acheronovo beznadějné utrpení ho tvrdě zasáhlo do žaludku.
„Ano, adelphosi. Přišel jsem, abych tě odsud odvedl.“
Těm slovům se podařilo prolomit Acheronovu drogami vyvolanou strnulost. Jeho vířící stříbrné oči se rozšířily děsem, který jej zaplavil. Vytrhl se ze Styxxových rukou, posunul se na posteli a skrčil se v koutě.
Styxx se za ním vrhl na postel. „Musíme si pospíšit. Kde máš oblečení?“
„Nemůžu odejít,“ zašeptal Acheron uštěpačně.
„Ano, můžeš.“
Acheron se setkal s jeho pohledem a silně zakroutil hlavou. V jeho čelisti se objevil tik. „Nemůžu odejít.“
„Zbláznil ses, že tu chceš zůstat?“ Styxx se rozhlédl po všech těch sexuálních hračkách a znacích na Acheronově obojku, který jej označoval jako majetek a ne jako člověka. Všichni otroci byli považování za nástroje, které měly náhodou i nohy. „Ochráním tě.“
„To nemůžeš.“
Bohové, co mu to jen udělali, že se chvěl děsem jen při pouhém pomyšlení na to, že získá svobodu?
Styxx se pokoušel vyznat se v Acheronových spěchajících myšlenkách, ale on nemyslel jen v jednom jazyce. Používal jich asi devět a jen čtyřmi z nich mluvil Styxx plynně. Také používal slova, o kterých si Styxx nebyl jistý, co znamenají, ale měl tušení, že mají co dočinění se sexem.
„Poslouchej mě!“ řekl a znovu se dotkl Acheronova obličeje. Bratr se na něj odmítal podívat. „Estes tu není. Jel jsem den a noc, zastavoval jsem, jen abych vyměnil koně, abych se ujistil, že ho nechám za zády, abych ti mohl pomoci. Nevím, co ti udělal, bratříčku. Ale vím, co udělám já. Přísahám ti, že se postarám o tvoje bezpečí.“
„To nemůžeš.“
„Proč mi nevěříš?“
Tentokrát se Acheron setkal s jeho pohledem. Ponížení, stud, utrpení a bolest v bratrových očích ho okradly o dech. „Protože jsi mnou a já je nedokázal zastavit.“
„Byl jsi jen dítě.“
Acheron potřásl hlavou. „Ty nevíš... nevíš.“
„Co nevím?“
O chvíli později Styxx ostře vtáhl dech, jelikož se Achernovy myšlenky roztočily ještě rychleji a obsahovaly emoce, které se mu bolestivě zarývaly do mozku. Co to ve jménu Háda je? „Acherone, uklidni se. Kde máš oblečení?“
„Žádné nemám.“
Samozřejmě, že žádné nemá. Proč by taky měl? Tsoulus k vykonávání svých povinností žádné nepotřebuje.
Styxx si sundal plášť a ovinul ho kolem Acherona. Až se odtud dostanou, koupí Acheronovi nějaké oblečení. Právě teď je důležité dostat ho odsud pryč, a to dřív než je zaslechnou stráže nebo sluhové.
Bojí se.
A já snad ne?
Kdyby je chytili... ani nechtěl uvažovat o následcích. Frustrovaný a naštvaný Styxx praštil s bratrem o zeď. „Ksakru, Acherone. Přestaň! Vezmu tě odsud. Přestaň se mnou bojovat.“
Acheron na něj zíral s nenávistí, která se do něj zařízla jako nůž. „Myslíš si, že máš všechno pod kontrolou, protože jsi princ. Ale nemáš pod kontrolou ani hovno!“
„Spíš si myslím, že pro tebe nasazuju krk, bratře, a ty se chováš jako pitomec. Jsem si dobře vědom toho, co je v sázce... pro nás pro oba. Ale nemůžeme takhle žít. Ani já, ani ty.“
„Acherone!“
Oba ztuhli, když uslyšeli Estesův hlasitý řev.
Sakra! Jak to, že se ten parchant dokázal vrátit tak rychle?
Protože Styxxovi trvalo dva dny, než byl schopen jízdy. Měl to zahrnout do svých plánů. Strýc navíc určitě spěchal, aby se dostal zpět k Acheronovi.
Jeho bratr vyrazil za Estesem.
Styxx ho popadl za rameno a zastavil jej. „Musíme vypadnout. Hned! Vede odsud nějaká jiná cesta?“ Až tehdy si uvědomil, že v pokoji nejsou žádná okna.
Než se Styxx mohl třeba jen pohnout, Acheron zahulákal. „Tady, Idikosi!“
„Proč tohle děláš svému vlastnímu bratrovi?“
Acheron na něj chladně, tvrdě zazíral. „Já nemám bratra. To můj bratr mě tomuhle zaprodal.“
Chráním sám sebe...
Styxx zatoužil Acherona za jeho sobeckou myšlenku, která zazněla tak čistě a hlasitě, udeřit. Přikryl mu ústa dlaní a popadl jej. Bez nějakého jasného plánu ho táhl k jediným dalším dveřím v místnosti. Vedly do lázně. Styxx se pokoušel Acherona zvednout, aby jej mohl nést, ale bratr ze sebe udělal mrtvou váhu a tak mu v tom zabránil.
Navzdory tomu jej tu nedokázal nechat a zachránit si svůj vlastní zadek. Prostě to nemohl udělat.
Styxx se snažil dostat se ke dveřím na opačné straně místnosti, když Estes vstoupil do ložnice, kterou právě opustili.
Po zádech mu přejel mráz, když Estesovi poklesla čelist.
Po několika málo vteřinách zkřivil strýcovy rty malý úsměv. „No, no... to se podívejme, jakými to dary nás věrní bohové poctili.“
Styxx pustil Acherona a rozběhl se ke dveřím na opačné straně, ale Estes jej dostihl, než se mu je podařilo otevřít. Odhodil ho na zeď tak silně, že mu vyrazil dech z plic.
„Můj malý veverčáku... pokud jsi se mnou chtěl zůstat, stačilo říct.“
„Nenávidím tě! Nech mě jít!“
I když se Styxx vzpíral, Estes cosi vytáhl ze svého váčku, zatímco jej tiskl ke zdi.
„Acherone!“ natáhl k němu Styxx ruku. „Pomoz mi, bratře!“
Acheron neoblomně zavrtěl hlavou, ustoupil a klesl na podlahu do podřízené pozice.
Naštvaný Styxx strčil do Estese vší svou silou. Přinutil Estese uvolnit sevření dost na to, aby se dokázal vymanit. Ale daleko se nedostal, než jej Estes znovu popadl. Tentokrát přikryl Styxxovu tvář jakýmsi hadrem.
Styxx zařval a bojoval s ním, ale než mohl udělat něco víc, jeho zrak pohasnul a místnost se začala houpat. O chvíli později všechno zčernalo.


***


Když se Styxx pomalu probral, zjistil, že je přivázaný k židli. Chvíli mu trvalo, než si pročistil zrak dost na to, aby poznal, že je ve strýcově pracovně. Estes seděl v polstrovaném křesle za velkým stolem. To křeslo bylo hodně podobné otcovu trůnu. Ale to, co ho opravdu naštvalo, byl fakt, že Acheron klečí na studené kamenné podlaze napravo od jeho strýce. Úplně nahý Acheron upíral zrak k zemi. Seděl na patách s rukama položenýma na lehce rozevřených stehnech, tak, aby na něj Estes snadno dosáhl.
Ty zatracenej idiote!
Kdyby s ním Acheron spolupracoval, nemuseli je chytit.
„Tak ses konečně vzbudil.“
Styxx zvedl pohled ke svému strýci. „Nemůžeš mě tu držet.“
„Že ne? Přijel jsi sám. A já jsem si celkem dost jistý, že jsi svému otci neřekl, kam máš namířeno. A jsem si zatraceně jistý tím, že jsi mu neřekl, co máš v úmyslu dělat, až se na to místo dostaneš. Takže jelikož neví, kde jsi, stačí mi, když řeknu, že jsi odjel a že nemám ani ponětí o tom, co se s tebou stalo. Jsi princ. Kterýkoliv z otcových soupeřů nebo rivalů by tě velice rád dostal do rukou. Kvůli výkupnému. Mučení nebo... jiným věcem. Nemáš ani tušení, kolik peněz může na trhu vynést princ.“ Usmál se, jako by ho ta myšlenka zahřála u srdce. „Zvlášť takový mladý, krásný a čestný. Modroocí blonďáci jsou ceněni nad všechny ostatní, i když jsou zjizvení a již použití.“
Estes sáhl do misky na stole pro slazený fík. Položil si ho na dlaň, kterou pak natáhl k Acheronovi. Ten vzal strýcovu ruku do dlaní, vzal si ústy fík, lehce Estese políbil do dlaně a pak vsál jeho prsty.
Ten pohled Styxxe znechutil.
„Díky své aroganci a svému jednání jsi mě dostal do prekérní situace.“ Estes vtlačil svůj palec do Acheronových úst, takže jej bratr mohl sát způsobem, který Styxxe rychle poučil o tom, že je jeho bratr extrémně zběhlý v tom, jak prostřednictvím palce potěšit jiné. „Řekni mi, Styxxi, víš, co jsou to erotiki sfairi?“
Sexuální kuličky? To byl asi ten nejbližší překlad. Takový, který ho přinutil bát se odpovědi.
„Vsadím se, že ne.“ Odtáhl ruku. „Acherone, otevři ústa a ukaž ty svoje bratrovi.“
Když Acheron poslechl, dostal Styxx strach, že začne zvracet. Po celé délce Acheronova jazyka byla uprostřed řada malých stříbrných kuliček, kterými byl celý propíchaný.
Takže to byla ta bolest, která způsobila, že ho „léčili“ v chrámu.
„Víš, k čemu se používají?“
Styxx na něj zíral. „Myslím, že to dokážu uhodnout.“
Estes se na něj krutě, posměšně šklebil, zatímco tahal za lem svého chitonu, dokud se před Styxxovým pohledem neodhalil od pasu dolů.
Styxx rychle uhnul pohledem, zatímco mu hrdlem stoupala žluč.
„Acherone? Ukažme princi, co dokážeš se svými šperky.“
 Styxx prudce zavřel oči, když se Acheron zvedl na kolena a naklonil se nad strýcovým křeslem. Nechtěl to vidět. Nedokázal si ale zacpat uši, zatímco jeho bratr poskytoval strýci potěšení.
„Přestaň!“ zařval Styxx, zatímco bojoval s provazy, které jej pevně poutaly.
Žádný z nich se nad ním ale neslitoval, ani nepřestal, dokud nebyl Estes plně uspokojen.
Strýc si zhluboka povzdechl a pak se zasmál, zatímco hladil Acherona po vlasech jako svého milovaného mazlíčka. „Jak jen mi ta tvoje sladká pusinka chyběla, Acherone. Od zítřka musím zvednout tvoji cenu. I když děláš v oboru od útlého věku, pořád jsi mnohem nadanější než kdokoliv, koho znám. Teď jdi... připrav se na svého dalšího zákazníka.“
Bez jediného slůvka protestu se Acheron zvedl a poslechl.
Zděšený Styxx se pokoušel vymazat z mysli to, čeho byl právě svědkem. Proč se jen Acherona pokoušel zachránit? Zdálo se, že je k tomu ochotný a přístupný. Jak je to možné, o tom neměl ani ponětí. On by raději zemřel, než aby se podrobil takovému zvířeti, jakým byl Estes nebo životu, jaký tu žil.
Estes vstal a přešel k němu. Pak vzal Styxxe za bradu. „Podívej se na mě, kluku!“
Otevřel oči.
„Vím, co si myslíš. Nikdy bys nevystál takové zacházení. Bojoval bys, dokud bys nezemřel. Koneckonců jsi mě v aréně porazil. Mohl bys mě porazit znovu. Myslím ale, že bych tě měl naučit pár věcí, abys přesně věděl, jak slabý ve skutečnosti jsi.“ Stiskl ho pevněji a zaryl tak prsty do Styxxovy čelisti. „Za prvé, když jsi nade mnou vyhrál, bylo to v poctivém souboji přesně podle pravidel. Ve skutečném životě a ve válce, takové věci ale neplatí a já nikdy nebojuji fér. Ale dám ti šanci. Když se odsud dostaneš ke vchodovým dveřím, nechám vás oba odejít. Udělám ještě něco lepšího. Poskytnu vám oběma doprovod s fanfárami, který vás dopraví domů, do milující náruče tvého otce. To jediné, co proto musíš udělat, je dostat se ke vchodovým dveřím.“ Přeřízl provazy, které Styxxe zadržovaly.
Styxx věděl, že je to trik, ale neměl ani ponětí jaký. Vyrazil ke dveřím. Ta zatracená věc byla zamčená. Zašmátral po západce. Než ji ale dokázal vyvléknout, Estes jej popadl.
Styxx ho praštil loktem do žaludku.
Estes ho objal kolem pasu a mrštil s ním o zem. Styxx se překulil, vyskočil na nohy a pokusil se dosáhnout na meč, který visel na Estesově zdi. Estes ho znovu popadl kolem pasu a ovinul kolem Styxxe celé tělo. Padli na podlahu. Styxx se ze všech sil snažil osvobodit, ale nebylo to možné.
Ještě horší bylo, že v této pozici cítil na kyčli strýcovu tvrdnoucí erekci.
Strýc položil ruku na Styxxův krk, rovnou pod bradu. Dusil se, když mu přerušil přívod kyslíku. Zvonilo mu v uších.
A ještě než omdlel, ucítil, že mu strýc olizuje krk. „Myslíš si, že tě předtím ošukali, veverčáku? Je čas na lekci číslo dvě.“

24 komentářů:

  1. Táto kapitola je skutočne moc smutná. Nemôžem povedať však, že by som kvôli nej Acherona neznášala. Pokúsil sa utiecť viackrát a vždy to bolo len horšie... :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ja ho tady jen chtela nakopnout, aby se probral - me nejvic stval v te dobe, kdy se z nej stal Buh a Styxxe uplne ignoroval :/

      Vymazat
    2. no nakopnúť by ho bolo treba, ale nedá sa mu asi čudovať, že sa zachoval, ako sa zachoval... myslím...

      Vymazat
  2. Děkuji za překlad ! ! !

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji za překlad. Musíte mít silný žaludek na to. Už se nemůžu dočkat, až se objeví Beth a na současnost. Ani u Acherona jsem neměla ráda to období před naším letopočtem.

    OdpovědětVymazat
  4. Ja by som sa tiež rada Acherona trošku zastala, nedávno som si znovu prečítala jeho knihu a obaja trpeli iným spôsobom a to že Acheron po rokoch rezignoval a všetko vzdal je len pochopiteľné...obaja si dlho o tom druhom mysleli že sa má výborne a na druhého si ani nevzpomenie - takže ich nevraživosť plne chápem...a po tomto bude určite len vzrastať...A asi sa nechcem dočkať ďalšej kapitoly (teda chcem - som zvedavý tvor :-) ale zrejme to bude kruté...

    PS:Kočky prosím! čo čítate aj komentujte...neviem či je to len môj pocit - ale zdá sa mi, že čím menej komentov, tým pomalšie pridávanie kapitol :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To s těmi komenty se ti jen zdá :-). Jsem za každý z nich ráda, ale není to pro mě rozhodující (i když namotivovat rozhodně dokážou krásně :-)). Nechce se mi překládat, protože se mi to celé nelíbí - ani u Acherona se mi ta část př. n. l. nelíbila, ale u Styxxe je moje nechuť mnohem větší :-). Navíc teď mám hromadu práce v práci a doma peču a uklízím na Vánoce, tak se moc omlouvám, že to tak trvá. Přes Vánoce budu mít dovču, tak snad se mi podaří něco dohnat, abyste od nového roku mohly mít kapitolky zase pěkně pravidelně.

      Vymazat
  5. tak k tomuhle snad nemám ani slov... byla jsem zvědavá, kde se to všechno zlomilo, a tak jsem se pustila znovu do Acherona. Oba si prošli peklem, ale možná ani peklo nedokáže být tak kruté, jako člověk. Navíc co všechno jeden člověk vydrží než ho zlomí? Možná vám přijde to co napíšu kruté, ale povedeného strýčka bych vykuchala tupým nožem. Nicméně děkuji za překlad, i když se obávám, že toho dobrého se dočkáme asi až ke konci.

    OdpovědětVymazat
  6. ďakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  7. Suprovej překlad ;) díky

    OdpovědětVymazat
  8. Díky moc Moni za další kapitolku. Ať ti jde pečení. Souhlasím s tebou, n.l. je lepší než př.n.l., jsi fakt super a díky za tvoji práci :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Ve skutecnosti u Styxxe je stastnejsi pr. n. l. nez n.l. - brzo potka Bethany a pak to bude aspon chvilema dobre... v budoucnosti bude sam ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vůbec nepomáháš :-). Raději piš, jak to bude úžasné a pozitivní - ber to jako milosrdnou lež :-)

      Vymazat
    2. Ale! :D Pomaham - bude se mit dobre jeste v pr. n. l. ! :D

      Vymazat
  10. Teda Kerris ty vieš teda človeka navnadiť :-( dá sa tu vôbec na niečo skutočne tešiť? :-( Stále dúfam v niečo také ako boli strety Acherona a Tory a napr. hádzanie kladiva...:-) neber mi nádej :-(

    OdpovědětVymazat
  11. Diky za kapču i ked hnusnu dúfam že v budúcnosti budú bratia vychádzať dobre a či náhodou nie je aj Styxx synom Ashovej matky ( teraz si nespomeniem na jej meno)

    OdpovědětVymazat
  12. díky za překlad

    OdpovědětVymazat
  13. Dakujem za preklad

    OdpovědětVymazat