čtvrtek 6. února 2014

House of the Rising Son - 28. října, 12 252 př. n. l.



Bathymaas sledovala osamoceného Aricla, který seděl na břehu malého potůčku. Od chvíle, co přesunuli Ēperon z jejího thébského chrámu na atlantský ostrov, který ležel uprostřed Egejského moře, dohlížela na své muže. Teď z nich byly cíle. Nejen Chthonianů ale i bohů. A to poslední co chtěla, bylo to, aby byli napadeni dříve, než se budou schopni bránit. Přestože to všichni byli stateční válečníci, bojovat proti bohům a démonům bylo těžší než válčit se smrtelníky.

Zatímco se ostatních pět mužů nemohlo dočkat, až zaujmou svá místa elitních bojovníků, Aricles zůstával se svou zdrženlivostí vůči boji osamocený. Jako třeba teď – zatímco ostatní vyrazili hledat tělesné uspokojení – on seděl na travnatém břehu a společnost mu dělal jen jeho vlastní stín.
Mračila se na něj a neměla ponětí, co to tam dělá, ani proč se s tím zdá být tak spokojený. Stejně jako nechápala, proč není se svými bratry…
Aricles naklonil hlavu na stranu, když za sebou ucítil přítomnost Bathymaas. Zvláštní, že na ni byl tak vyladěný. Ještě předtím, než k jeho smyslům zavanula sladká vůně lilií, věděl, že je tu s ním. „Je mě třeba, má bohyně?“
„Ne.“ Zastavila se po jeho boku, aby se dotkla opracovaného klacíku, který svíral v dlaních. „Co to děláš?“
Přitáhl provázek. „Rybařím.“
„Kvůli čemu?“
„Kvůli rybám.“
Její zamračení se prohloubilo. „Tak takhle se to dělá?“
„Ano. Chtěla by sis to zkusit?“
„Nejsem si jistá. Co to té rybě dělá?“
Aricles se nad její nevinnou otázkou usmál. Zatímco ostatní členové jejich skupiny ztráceli trpělivost nad její neschopností pochopit lidské činy či emoce, pro něj byla okouzlující a roztomilá. „Sedni si ke mně, má paní, a já ti to ukážu.“ Sundal si plášť a položil ho na zem, aby ochránil její oblečení, a aby nemusela sedět přímo na zvlhlé trávě.
Tím nejpůvabnějším a nejelegantnějším způsobem jaký kdy viděl, klesla vedle něj.
Opatrně jí ukázal kovový háček, který vyrobil. „Na háček nabodneš návnadu.“ Z malé hliněné nádoby, kterou před chvilkou naplnil, vytáhl červa a ukázal jí jak.
„Ubližuje jim to?“
„Na to se snažím nemyslet.“
„Ach, promiň.“
Otřel si ruce. „Jakmile je na háčku, hodíš ji do vody a čekáš, až ryba zabere na návnadu. Pak ji vytáhneš na břeh a máš ji.“
Sledovala, jak nahodil provázek. „Jak dlouho to trvá?“
„Může to být hned, za několik hodin, nebo taky nikdy.“
Zdála se být ještě zmatenější než dřív. „A to tě nenudí?“
Zavrtěl hlavou, zatímco mu v mysli zněly nadávky, kterými bratr častoval jeho oblíbenou kratochvíli. „Vlastně ne. Připadá mi uklidňující sedět tu jen se svými myšlenkami a naslouchat větru, který ke mně šeptá skrze stromy.“
„Máš v sobě klid, který ostatní postrádají.“
Byl to zdvořilý termín pro to, co Galen nazýval jeho křupanstvím. „Jsem prostý muž s prostými potřebami.“
Přejela rukou po řezbě, kterou na klacíku vytvořil. Zobrazovala boha vody, Ydora, o kterém se říkalo, že je patronem rybářů. „A jaké jsou ty potřeby, o kterých mluvíš?“
Aricles se poškrábal na bradě. „Dobrá společnost. Žádné spory. A mít plné břicho je vždycky fajn.“
Bathymaas byla jeho krátkým seznamem ohromená. „Žádná láska nebo přístřeší?“
„Přístřeší se dá najít kdekoli. V jeskyni či ve stanu. A pokud jde o lásku… jsem celkem spokojený i bez ní.“
Připadalo jí to zvláštní. „Myslela jsem, že všichni muži touží být milováni.“
„Já osobně bych se té bolesti raději vyhnul.“
„To proto jsi s ostatními nešel za děvčaty?“
Aricles se rozesmál. „To, co dnes dělají, nemá s láskou nic společného, má paní. Je to jen fyzický akt, který se jejich srdcí nijak nedotýká.“
To jí dávalo ještě menší smysl. „Tak proč nejsi s nimi?“
„Co můžu říct? Můj bratr běhá za děvčaty dost za nás za oba.“ Aricles se odmlčel, zatímco sledoval, jak se snaží pochopit jeho lehkovážné vysvětlení. V mnoha ohledech byla velice bystrá, ale když došlo na lidské emoce, byla přesně tak dětinská a nevinná, jak jim Malphas říkal. „Abych byl upřímný, má paní… když jsem byl kluk a pobýval jsem u dědy, jednoho večera přišla má teta pozdě. Byla hysterická a uplakaná, jelikož právě zjistila, že čeká dítě s mužem, o kterém si myslela, že ji miluje. Dala mu své tělo, ale když otěhotněla, přiznal jí, že s ní jen laškoval a neměl u úmyslu udělat z ní svou ženu. Dědeček mi řekl, že ženy si na rozdíl od mužů velice často pletou sex s láskou, a že mnoho žen přikládá tomuto fyzickému aktu obrovský význam. Svou tetu jsem miloval a zbožňoval, a když se pár dní poté, co ji její milenec odmítl a zapřel, zabila, vyrvalo to v mém srdci díru. Přísahal jsem sám sobě, že takhle žádné ženě nikdy neublížím, a že kromě své vlastní ženy nebudu mít jinou milenku.“
„Ale ty nejsi ženatý.“
„A proto chytám ryby místo toho, abych běhal za děvčaty.“
„Ach,“ vydechla a pak zaváhala, když vstřebávala jeho vysvětlení. „Takže jsi nikdy neměl ženu?“
Aricles se při její otázce v duchu přikrčil a začervenal se. „A velmi bych ocenil, kdybyste to nikomu neřekla, má paní. Muži dokážou dělat kolem takovýchto věcí velice hanlivé poznámky.“
„Proč?“
„Upřímně řečeno, tímhle jsem si nebyl nikdy úplně jistý. Připadá mi, že by měli být vděční, že mají na trhu menší konkurenci, přesto se na to takto nedívají. Spíše si myslí, že když muž neskočí po každé ženě, kterou potká, tak je příliš slabý a zženštilý.“
Bathymaas se to snažila pochopit, když vtom něco začalo popotahovat za klacík v jejích rukou. „Chytila se?“
„Ano, opravdu je to tak.“ Posunul se tak, aby seděl za ní a protáhl ruce kolem ní, aby jí mohl ukázat, jak vytáhnout rybu. Z hřejivého tepla jeho těla a bohaté, mužné vůně jeho pokožky se jí zatočila hlava tak, jako nikdy předtím. Z nějakého důvodu chtěla zabořit nos do jeho kůže a těšit se jí…
Jak zvláštní.
Jeho svaly tvrdé jako skála se kolem ní napjaly, když zvedl klacík, aby jí ukázal zmítající se rybu. „Tady je.“ Pohnul s ní tak, aby se jí voda nedostala na šaty.
Opatrně vložil rybu do malého proutěného koše, a pak obtočil provázek s háčkem kolem klacíku.
„Hotovo?“
Aricles přikývl. „K jídlu potřebuji jen jednu. Někteří lidé chytají ryby jen ze sportu a pokaždé, když ji dostanou, zase ji pustí. Já je pouštím jen pokud jsou příliš malé či mladé na to, aby se daly sníst.“
Vždycky byl vůči všem a všemu tak laskavý a soucitný. Navzdory tomu, že byl Aricles smrtícím bojovníkem, byl také velmi něžným mužem.
„Můžu se dívat, jak ji připravuješ? Nikdy předtím jsem to neviděla.“
„Samozřejmě, má bohyně.“
Vystoupal po svahu o kus výš až k místu, kde bylo připravené malé ohniště. Vytáhl nůž a posadil se, aby rybu zbavil šupin.
Zkoumala elegantní způsob, kterým plnil svůj úkol. „Pohybuješ se s takovou jistotou…“
„Už to nějaký čas dělám.“
To bylo vidět.
A jen to povzbudilo její zvědavost ohledně jeho osoby. „Aricle? Nevadilo by ti, kdybych se k tobě zítra při rybaření znovu připojila?“
„Byl bych tím poctěn.“
Bathymaas se posadila a sledovala, jak připravuje jídlo. Pravděpodobně by neměla trávit čas jen s ním, přesto jí ale nepřipadalo správné, aby tady byl sám. Věděla, že lidé zpravidla nemají rádi samotu. Zdálo se jí jen spravedlivé a správné, aby si měl o svém volném dni s kým promluvit, zatímco ostatní hledají jiný druh společnosti. Nemluvě o tom, že se jí líbilo, že mu může klást otázky, na které on odpovídá. Na rozdíl od ostatních, které znala, s ní neztrácel trpělivost. Pomáhalo jí to lépe pochopit cítící smrtelníky.

Možná, že tahle výprava bude prospěšná pro ně pro oba.

20 komentářů:

  1. Díky za překlad

    OdpovědětVymazat
  2. Ďakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  3. děkuju za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Mockrát ďakujem za ďalšiu kapitolku :)

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za překlad ! ! !

    OdpovědětVymazat
  6. Ďakujem za preklad.

    OdpovědětVymazat
  7. moc děkuju za překlad, hrozně moc se těším na pokračování. :)

    OdpovědětVymazat
  8. vďaka za kapitolku :)

    OdpovědětVymazat
  9. Vďaka za preklad.

    OdpovědětVymazat
  10. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  11. Vďaka za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Dakujem za preklad.

    OdpovědětVymazat
  13. Tohle je vážně hezké, díky moc za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  14. Mockrát děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  15. Páni, to je doba, kdy jsem tu naposledy byla. Musím pochválit nový kabátek! Je to úžasné... :-)
    A děkuji za to, že překládáte další skvělou knížku :-) ;-)
    D.

    OdpovědětVymazat
  16. Moc dekuji za preklad :-D

    OdpovědětVymazat
  17. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  18. Dík za překlad :-)

    OdpovědětVymazat