neděle 27. dubna 2014

Styxx - 27. září 9532 př. n. l.



„Jsi odpudivý, Styxxi! Co za muže, a to to označení používám dost volně, by tady mohl jen tak sedět a dovolit, aby jeho dvojče bylo uvrženo do světa samotné? Bez peněz či oblečení? Acheron není příšera, to ty! Přála bych si, abys to byl ty, koho strýc prodával. Abys to všechny ty roky byl ty, kdo byl přinucen dělat kurvu dávanou komukoliv, kdo má dostatek peněz! Ale to ne, ty si tu sedíš ve svém sobeckém pohodlí, zatímco je tvůj bratr ponechán napospas osudu a neříkáš vůbec nic! Nic! Nenávidím tě, Styxxi. Doufám, že jednoho dne budeš trpět za všechno, co jsi udělal!“

Styxx ignoroval Ryssin pronikavý hlas, kterým mu nadávala a svolávala na jeho hlavu hněv všech olympských bohů, kteří by jej měli potrestat. Dělala to v jednom kuse od doby, co Acherona vyprovodila.
Dokonce i bez jejích urážek, měl ve svých emocích zmatek. Už nebylo pochyb o tom, jak by otec reagoval, kdyby někdy zjistil, že z jeho také dědice udělali kurvu.
Je to odporný catamite[1]. Věděl o Estesových preferencích a využil jich ve svůj prospěch. Myslíš, že nevím, jak funguje mysl toho odpudivého monstra? Nic z toho nebyla Estesova vina. Byla to Acheronova oběť. Vsadím se, že mu ten parchant vlezl do postele a prosil ho o to.
Přesně to, co teď Ryssa dělala Styxxovi, předváděl otec celou noc vůči Acheronovi. Styxx neměl klid ani od jednoho z nich. Žádný z nich neměl ani ponětí, že kdykoliv promluvili, zemřela další jeho část.
Vážně chtěl od toho všechno utéct.
Ale jediný pohled na cizince, kteří ho hladově pozorovali, dokud se nedozvěděli o jeho královském titulu, ho držel po otcově boku. A i když věděl, že je Acheron hladový, věděl také, že bratra nikdo neobtěžuje ani nebije.
Alespoň zatím ne.
Proč jsi se mnou nemohl utéct, když jsem se tě pokoušel osvobodit, Acherone?
Jen pro jednou?
Ale to by pak nepotkal Bethany a...
„Do prdele!“ zaklel Styxx, když ho Ryssa tvrdě nakopla do holeně.
„Ty mě vůbec neposloucháš, že ne, ty malé prase!“
„Slyšel jsem každé vzácné slovo, které skanulo z tvých líbezných rtů, drahá sestro.“
Kopla ho znovu.
Syknul a zíral na ni, zatímco odklízel nohu z jejího dosahu. Díky bohům, nebyla příliš vysoká.
„Proč jsem uvízla zrovna s tebou jako se svým bratrem?“
Styxx neodpověděl. Dorazili do přístavu a on seskočil z nosítek. Vztáhl ruku, aby jí pomohl dolů. Plivla mu do tváře a jeho ruku ignorovala.
Zaskřípal zuby a otřel si tvář.
Když se přiblížili k lávce, otočila se k němu s krutým úsměškem. „Přála bych si, aby tě odtáhli do podpalubí a znásilňovali tě celou cestu domů, jako to udělali ubohému Acheronovi, když jsem se mu snažila pomoci.“
To vysvětlovalo tu bolest...
„Kdybys nebyla tak pitomá, Rysso, nestalo by se to. Jaký idiot by se pokusil vzít označeného otroka na osobní loď? Jsi příliš stará na to, abys byla tak dětinská.“
Udeřila ho, dopáleně se otočila a nechala ho, aby se jí táhl v patách.
Otec ho poplácal po zádech, když k němu došel. „Vím, že tě trápí, chlapče, ale musíš obdivovat a respektovat jejího ducha.“
Och... Ryssina neúcta je roztomilá a oduševnělá, zatímco Styxxovi nikdy nebyla ani tolerována.
Styxx se znechuceně zamračil a zarazil se, zatímco otec pokračoval v chůzi. Nikdy nechápal otcovo složité a svévolné dvojí měřítko. Upřímně řečeno, už byl unavený z toho, jak se ho pochopit pokoušel.
Na horní palubě se Styxx zastavil a odhlédl se na Atlantidu. Navzdory všemu přál bratrovi všechno dobré a doufal, že se Acheron dostane do Řecka, než vypukne válka.
Ale bez ohledu...
„Ať ti bohové někde dopřejí klid, bratříčku.“
Podíval se na Ryssu, která na něj zírala, jako by byl špína na podrážkách jejích bot. Povzdechl si, jelikož věděl, že jemu bohové nemají v úmyslu dopřát vůbec žádný.



[1] ve starověkém Římě byl takto označován dospívající chlapec, který měl intimní vztah s mladým mužem, v moderním jazyce se tak říká pasivnímu partnerovi při análním styku

18 komentářů:

  1. Tak to ty pěkné kapitoly dlouho nevydržely, jen co chudák poznal trochu štěstí, hned ho poženou do války a navíc ucítí všechna Acheronva zranění. Obdivuje tě, že to překládáš, já bych na to asi neměla nervy, ale každopádně díky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, moje nervy dostávají zabrat, proto mi to trvá tak dlouho. Kolikrát mám období, že se mi to vůbec nechce otevírat :-) Jako Acheron byl někdy dost zlý, ale tohle je fakt děs. Už se těším, až se dostanu na konec.

      Vymazat
  2. Děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  3. Dakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Tak se mu to zase začíná sypat. Díky moc za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Vážně chtěl od toho všechno utéct. - tam asi malo byť všeho

    Nevedela som sa dočkať ďalšej kapitolky a ona je taká krátka :(
    Každopádne ďakujem za preklad a teším sa na ďalšiu kapitolu. Snáď bude dlhšia a aspoň trocha veselšia :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Další dvě nebo tři kapitolky po téhle budou taky krátké. Momentálně ale překládám jednu, která má hóódně stran, tak snad se brzy dočkáš :-)

      Vymazat
  6. vďaka za kapitolku

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za překlad ! ! !

    OdpovědětVymazat
  8. Díky za překlad:-)

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  10. Dakujem za preklad momo:)

    OdpovědětVymazat
  11. :( k čertu..už zase mám v očích slzy...nikdo si neumí z těch hajzlů představit čím vším si prošel a i když Acherona miluji, ta doufám, že se jednoho dne dozví pravdu a pořádně se praští do hlavy za to jak se ke svému bratru choval...a co se týče Ryssy tak už se k ní vyjadřovat nebudu...zní to krutě, ale dostala jen to co si zasloužila...a král? škoda slov...Styxi drž se prosím :( Děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  12. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  13. Dakujem za preklad

    OdpovědětVymazat