neděle 11. května 2014

Styxx - 15. říjen 8532 př. n. l.



Styxx oděný ve své černo-bronzové zbroji, sešel s helmou v podpaží ze schodů a zamířil rovnou ke dveřím. Bethanin náhrdelník, skrytý v jeho náloketníku, měl stále ovinutý kolem levého zápěstí, na místě kam mu ho sama dala.

Otec, matka a sestra se shromáždili, aby ho vyprovodili... tedy alespoň teoreticky.
Jeho opilá matka ho přejela zlobným pohledem. „Kéž tě atlantští bohové vykuchají hned prvního dne tak rychle, že při tom neucítíš žádnou bolest.“
Sloužící, kteří byli dost blízko na to, aby ji zaslechli, se ostře nadechli.
Styxx nijak nereagoval. „Děkuji ti, Matisera. Od tebe bych si ani nemohl přát sladší slova na rozloučenou.“
Ryssin projev byl podobně chladný. „Vím, že nezemřeš. Jsem si jistá, že se skrčíš za ostatní tak, jak to děláváš vždycky, nebo je postavíš před sebe a použiješ je jako štít.“
„Kéž jsou k tobě za mé nepřítomnosti kvůli tvé milé povaze bohové nadále laskaví, drahá sestro.“
Zašklebila se na něj. „Doufám, že tě tvůj kůň shodí uprostřed bitvy přímo v srdci našich nepřátel.“
„Nevšímej si jich.“ Otec si ho přitáhl do lehkého objetí. „Vrať se se ctí, chlapče.“
Styxx se musel snažit, aby neobrátil oči v sloup. Tohle mu otec vtloukal do hlavy včera v noci. „Ať už uděláš cokoliv, chlapče, neopovaž se mě zostudit před ostatními králi a generály. To nestrpím.“
ˊH Τάv ˊH Επί Τάς – buď se štítem, nebo na něm.
A s touhle myšlenkou Styxx sundal z prstu svůj pečetní prsten a podal ho otci, který se nad jeho činem zamračil.
„Nebudou za mě moci požadovat výkupné, pokud nebudou vědět, kdo jsem, a když nebudou mít žádný důkaz o tom, že mě mají.“
„Styxxi -“
Tiše ke králi natáhl ruku. „Vezmi si ho, otče. Já ho nechci.“ Rod Ariclů byl prokletý a on netoužil mít u sebe něco, co by mu připomínalo lidi, kteří mu nepřáli jediný nádech. Pokud jede vstříc své smrti, chce sebou mít jen Bethaninu zástavu. Ať zemře s její tváří v mysli a v srdci, ne s jejich.
Aniž by se ohlédl, opustil Styxx svoji ‚rodinu‘ a zamířil dolů po schodech, kde na něj čekal Galen s Troianem. Z Galenova ponurého výrazu Styxx poznal, že je jeho učitel stejně nadšený jejich velkorysým rozloučením jako on sám.
„Jste v pořádku, Výsosti?“
Styxx si na hlavu narazil helmu a vyhoupl se na záda hřebce, který byl stejně černý jako jeho nálada. Vzal si z rukou svého starého učitele svůj hoplon a posunul si ho před jízdou na záda. „Jistě, Galene. Díky za optání.“
Zamračený Galen zíral vzhůru na královskou rodinu, zatímco Styxx pobídl koně kupředu, aniž by se obtěžoval se na ně ohlédnout. Věděl, jaký mají postoj ve vztahu k jeho budoucímu prospěchu.

Snad bohové vyslyší jejich přání a oni už jej znovu neuvidí. 

14 komentářů:

  1. Děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  2. díky za další kapitolu, jsem ráda, za každou kapitolu, kde není žádné nadměrné násilí a nechutnosti

    OdpovědětVymazat
  3. No tak to som naozaj zvedavá, ako toto bude pokračovať.
    Ďakujem veľmi pekne za ďalšiu kapitolku :)

    OdpovědětVymazat
  4. Dik za dalsiu kapitolku som zvedava ako to bude dalej momo:)

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji mockrát za překlad a korekci další kapitolky ! ! !

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za překlad :)
    Dadulka

    OdpovědětVymazat
  7. Dakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  9. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat