sobota 2. srpna 2014

Krvavá trojice - Kapitola 6



„Můj pane, můj pane,“ volal Ekkbar. „Mám novinky.“
Batuk šlehl rukou, vrhl na mága oblouk energie, aby mu zabránil řítit se vpřed.
Ekkbarovy vyhublé nohy dál běžely na místě, ale nenesly ho dopředu.
Batuk zavrčel na toho zabedněnce, kterého varoval, aby se znovu neukazoval ve velkém sále. Přinejmenším tisíc let, jestli chtěl dál dýchat. Koneckonců, byla to právě Ekkbarova chyba, že jejich lidé Kujoo byli prokleti k životu pod Mount Meru na posledních osm staletí.

Hadi vyřezávaní jako područky jeho trůnu se mu začali pod napjatými svaly vlnit.
Ekkbarův pištivý hlásek naléhavě žádal: „Prosím, můj pane, musíte mě vyslechnout. Našel jsem nový portál, opravdu.“
„Lži!“ zařval Batuk. Nový portál hledali všichni. Bylo nemyslitelné, aby tenhle ubohý kus hnoje dokázal uspět tam, kde ostatní selhali.
Kamenné stěny zazářily, pohybující se jako roztavená láva. Skrze praskliny v nich vyšlehl oheň.
Bohové, zabil by toho švába, nebýt jednoho problému.
Všichni členové jeho kmene Kujoo byli nesmrtelní.
Protože bohové nás nenávidí. Raději jsme měli být pobiti v boji, než vystaveni téhle hrůze ve věčném, nekončícím pekle. Pokrčil prsty, svaly napnuté potřebou Ekkbara zabít.
Nehty na rukou se mu proměnily v kovové drápy.
Elitní stráž vytáhla meče a vyšla vpřed. Jeho muži sice Ekkbara nedokázali zamordovat, ale s trochou povzbuzení donutí mága prosit o slitování, což by mohlo na pár minut zmírnit jeho znuděnost.
Batukův vztek zvyšoval okolní teplotu, dokud se nihar vzdouvající se kolem jeho trůnu nezměnil z mlhy na horkou páru.
Ekkbar v úctě sklonil hlavu – prolhaný čin, stejně jako všechny jeho ostatní skutky. „Ale, můj pane, přináším vám dobré zprávy. Říkal jste, že se nemám vracet, pokud nás nedokážu z tohoto místa dostat. Neopovážil bych se vám vzepřít, můj pane. Neopovážil bych se vám vzepřít.“
Batuk pozvedl ruku, aby zastavil stráže. Co jestli ten patetický červ opravdu našel nějakou cestu k úniku pro více než jen jednoho z nich?
Mohla by být jeho armáda znovu volná? Batukova tichá otázka se odrážela zpět z unavených očí jeho mužů.
Zamračil se na mága. „Kvůli svému kmeni tě vyslechnu. Ale dbej to, když tě teď varuju, abys pečlivě volil slova. Pokud použiješ lži, abys zasel falešné naděje, nechám tě denně stahovat z kůže.“
Ekkbar ztěžka polkl, pak začal zuřivě kývat hlavou nahoru a dolů. „Ano, ano. Uvolněte mé nohy, můj pane, a já vám řeknu velké pravdy.“
Batuk zabručel nevírou a zvedl bradu mágovým směrem, aby ho propustil.
Mág spěchal vpřed, dokud nestanul před trůnem. Stříbřitě hedvábné kalhoty mu šustily na vychrtlých končetinách. Jeho tělo bylo stejně scvrklé jako jeho mužnost. Ekkbar nevážil víc, než jedna z Batukových nohou.
„Mluv rychle, nebo na tebe vypustím stráž.“
Ekkbar ztěžka polkl. „Mluvil jsem ve svých snech s čarodějnicí-“
Batuk jeho slova přerušil nebezpečným syknutím. „Žádná další čarodějnice. Už jsem jich měl dost na tisíce životů.“ Které tu teď prožíval a naplňoval je.
Ekkbar rozpřáhl ruce v gestu otázky, proč jeho pán postrádá základní vědomost ohledně toho, jak funguje magie. „Nevím o jiné záchraně, než čarodějnici, co nám otevře cestu, můj pane. Ale tahle je jiná, o hodně silnější, než ta poslední.“
„Ta poslední se spřáhla s Beladory a zradila nás. Jak máme věřit tomu, že tahle to neudělá?“
„Až vyslechnete vše, o co se s vámi chci podělit, budete znát na tu otázku odpověď, ó, ctěná výsosti.“ Ekkbar začal přešlapovat – netrpělivý taneček, který předváděl, kdykoliv byl nervózní.
Batuk mu neuvěřil tak snadno. „Stojíš na nebezpečné půdě, červe.“
Taneček se okamžitě zastavil. Ekkbar padl na kolena a rozvířil tak nihar, co se v kouři vznášel kolem jeho hrudi. „Nikdy, můj pane.“
„Co ta čarodějnice tvrdí, že dokáže?“
„Osvobodit vás a osm dalších válečníků z našeho držení-“
„Devět? Pouze devět z nás? Chci, aby byli volní všichni moji muži!“
Ekkbar znovu zuřivě pokýval hlavou. „Rozumím, můj pane. Vážně. Vážně. Ale ona říká, že jakmile projdete portálem, budete schopný propustit na svobodu všechny, co jsou vám věrní. Říká, že deset mužů bude stačit na to, aby-“
„Deset?“
„Vyan je stále naživu. I s ním jsem v jeho snech mluvil. Je unavený čekáním a připravený osvobodit svého vojevůdce.“
Batuk zamručel, potěšený neochvějnou věrností svého zástupce, který před dvěma lety odešel portálem. Vyan se snažil dopadnout čarodějnici, která otevřela první cestu, aby ji donutil pomoci jeho lidem. Bojoval s jejím Beladorským milencem a prohrál jen proto, že do bitvy vstoupilo více Beladorských bojovníků a získali nad ním početní převahu. „Zná Vyan tuhle novou čarodějnici?“
„Ne, můj pane. Nesdílel bych tyhle novinky s nikým jiným, aniž bych promluvil s vámi.“ Jeho pokorně shrbená ramena příliš neseděla k muži, který se klaněl jenom, když k tomu byl donucený.
„Jak mám osvobodit ostatní, až odtud odejdeme?“
„Čarodějnice říká, že jediné, co potřebujete, je získat kontrolu nad Kamenem Ngak-“
„Ten je pryč. Navždy.“
„Ne, ne, můj pane. Kámen se skrývá, dokud si nezvolí, že bude nalezen. Ani jsem nevěděl, že tu se mnou pod Mount Meru celá ta léta žil, než se před dvěma roky sám odhalil v mé truhle. Nevěděl jsem to, dokud Vyan můj poklad neukradl,“ zamumlal obvinění sám pro sebe.
Tvůj poklad?“
Ekkbarovy žluté oči téměř zbělaly strachem nad jeho uklouznutím. Batuk bezpochyby věděl, že Vyan ten kámen vzal, aby našel způsob, jak zachránit kmen, zatímco Ekkbar by si ho nechával jen pro sebe.
Mágova ramena se zachvěla. Stiskl ruce k sobě, třel je o sebe jako stařenka žadonící o milost. „Myslel jsem tím jen to, že jsem si toho kamene vážil jako pokladu, ano, jen to. Všechny poklady jsou Vaše, můj pane. Jen Vaše.“ Znovu sklonil hlavu.
Batuk musel bojovat s touhou ho nakopnout. Ale nechtěl si znečistit svoji botu. „Nikdy jsi mi vlastně neřekl, jak se Kámen Ngak vůbec dostal do tvého vlastnictví, Ekkbare, nebo ano?“
Ekkbarovu tvář překryl stín, ze kterého nahlížela vina, než se rozzářil. „Neptal jste se, a já to nemohl říct, když jsem byl vypovězen z vašeho dosahu. Našel jsem ten kámen, jak zářil v říčce blízko místa, kde jste bojovali s Beladorskými barbary, než jsme byli prokleti. Bezbožní pohani. Právě jsem kámen po návratu do tábora uložil do své truhly – ale jen, abych ho udržel v bezpečí pro Vás, můj pane – když nás Šiva poslal žít sem. Ohromně kruté od našeho boha. Ohromně kruté.“
To mi nepřipomínej. „Kde je ten kámen teď?“
„Nejsem si jistý-“
Batuk praštil pěstmi na područky svého křesla. Vyřezávaní hadi ožili a zaútočili na Ekkbara, který sklouzl dozadu na kolena, jako by se vznášel na kouzelném koberci. „Varoval jsem tě, abys nezasíval falešné naděje.“
Skrze velký sál zařinčela ocel, když všichni bojovníci ve vzteku udeřili meči o kamennou zeď, hladově čekající na to, až jim Batuk Ekkbara předhodí.
Ekkbar zůstal na kolenou, ramena se mu třásla strachem. „Můj pane… prosím. Jste ctihodný válečník. Vyslyšte mě, než se rozhodnete, jestli jsem vás oklamal.“
Batuk pozvedl ruku, aby utišil hluk, a ztěžka vzdychl. „Mluv.“
Ekkbar opět proplul vzduchem dopředu, skrčené nohy na délku paže nad podlahou. Zastavil se těsně před místem, kde by na něj mohl dosáhnout případný útok. Obezřetně si prohlédl hady, kteří se navrátili do vyřezávané podoby, a pokračoval: „Chtěl jsem tím říct, že neznám jeho přesnou lokaci, ale měl jsem o Kameni Ngak vizi. Stále se nachází v říčce, kde byl ztracen během Vyanovy bitvy s Beladory. Kámen brzy zařídí, že říčka bude rozkopána, díky čemuž se dostane na břeh. Před úplňkem, který nastane za tři noci, se odhalí novému pánu.“
„Vybere si Kámen Ngak znovu Vyana?“
Zvuk vyšlý z Ekkbarových rtů dal najevo jeho odpor vůči Vyanovi. Bezpochyby proto, že válečník ho při posledním otevření portálu přechytračil. „Věřím tomu, že si Vyana vybral pouze pro to, že měl dvě ruce, co ho odsud odnesly, ne aby byl jeho pánem. Jinak by zůstal v jeho držení. Kámen si pokaždé vybral mocnou bytost, ale tentokrát čeká na ženu.“
„Tu čarodějnici?“ Batuk tiskl pěsti k područkám svého trůnu. Hadí oči zazářily životem.
„Ne, ne, můj pane. Ona se nechce toho kamene ani dotknout. Prohlašuje, že má v sobě magii, co by bojovala proti její. A varovala mě, že jestli se ho vy nebo kdokoliv z vašich mužů dotkne, až dorazíte do Atlanty, Beladoři budou vědět, že jste v jejich světě, dříve, než budete mít šanci ho použít. Říkala, že to viděla ve věštící misce.“
„Pokud se ani já, ani mí muži nemůžeme dotknout kamene, čím si pomůžu, když budeme vydáni na milost a nemilost Beladorům, kteří nad naší desetičlennou skupinou budou mít početní převahu?“
„Čarodějnice má plán, ano, má plán.“ Ekkbarovo tělo se vzrušením vzneslo výš. „Jakmile dostane vás a vaše muže ven, řekne vám, jak najít bytost, která pro vás může Kámen Ngak získat.“
„Co je zač ta bytost, co nám pomůže?“
„Alterant.“
Batuk se zamračil nad neznámým pojmenováním. „Kdože?“
„Někdo, kdo se narodil jako napůl Belador…“ Ekkbar nadzvedl ruce dlaněmi nahoru, zatímco čekal, až Batukovo vrčení utichne. „A napůl cosi neznámého. Ano, tahle bytost má krev vašeho nepřítele, ale Beladoři se jí vyhýbají.“
„Nevěřím žádnému Beladorovi!“
„Tohle není opravdový Belador, ale někdo, kdo je považován za nízkého křížence, vyvrženec jejich kmene, který je jimi jen málo respektovaný. Alteranti se mění v nebezpečné stvůry a už některé Beladory zabili.“
Batuk na trůnu poposedl dozadu, zatímco se drbal ve vousech. „Beladorská bestie, co zabíjí svůj vlastní kmen? O tom jsem neslyšel.“
Pokud se scvrklý muž mohl naparovat, pošetilý mág tak právě udělal. „Jsem nadmíru potěšen, že jsem vám přinesl dobré zprávy. Nadmíru potěšen.“
„Co chce ta čarodějnice na oplátku?“ Batuk začal věřit, že tahle plíseň na jeho existenci možná opravdu nalezla cestu z kletby Šivy.
„Až získáte to, po čem nejvíce toužíte, čarodějnice říká, že si můžete Kámen Ngak nechat a dělat si s ním, co chcete, pokud jí předáte Alteranta, aby si s ním mohla dělat, co chce ona.“
Jen tohle? On si mohl nechat nejmocnější kámen v historii a ona chtěla jen tohohle Alteranta?
Batuk zaváhal. Když se něco zdá být příliš jednoduché, vždycky to tak je. Nikdo by se nevzdal toho kamene pro něco tak malicherného. Ne aniž by měl dobrý důvod.
Ale na druhou stranou, s tou čarodějnicí a Alterantem se mohou vypořádat, až uniknou a budou mít ten kámen. Pak se svět bude třást a skloní se před nimi. Jejich hněv bude legendární.
„Řekni jí, že máme dohodu.“


7 komentářů: