neděle 28. září 2014

Styxx - 20. leden 9527 př. n. l.




„Tohle nebylo součástí naší dohody,“ vydechla Bethany, zatímco zírala na Apolla a na to, jakým způsobem Styxxe zbavuje jeho závazku.  Olympan seděl na trůnu a uculoval se. Pěst ji svrběla touhou vymazat mu ten samolibý výraz z tváře.
Ty neuvěřitelný bastarde!
Dusily ji slzy, zatímco sledovala, jak Styxx nahý kráčí středem uličky v Apollově chrámu v Didymosu přímo na Apollodorian... v den, kdy jsou všichni svobodní obyvatelé města vyzváni k přinesení oběti jejich božskému patronovi. Chrám byl narvaný občany, kteří byli ponížení a ohromení stavem princova těla, které stále neslo neklamné známky toho, co s ním dělali na Atlantidě.
Byl pořezaný, plný modřin, a celý zjizvený.

Tolik se to snažil před svým otcem skrýt. Král stál vedle Apolla a rozzuřeným pohledem odsuzoval svého syna. Ryssa se mezitím vedle Apolla přihlouple usmívala. Bratrovo veřejné ponížení ji očividně pobavilo.
„Chceš mi něco říct, princi Styxxi?“ zeptal se Apollo hlasitě a ujistil se tak, že každý v chrámu bude přesně vědět, co je zač.
S důstojností, která ji ohromila, Styxx klesl na kolena na studenou kamennou podlahu přímo před Apollovým trůnem. „Jsem tady, abych vás požádal o odpuštění, můj pane, za urážku, které jsem se snad vůči vám dopustil.“
Apollo se hrubě ušklíbl. „Nezníš nijak zvlášť kajícně. Myslím, že to musíš zopakovat, tentokrát hlasitěji. A pokus se, aby to znělo tak, že to myslíš vážně.“
Lidé okolo nich si šeptali a dohadovali se ohledně otisků rukou, zranění, jizev a modřin, které křižovaly tělo jejich prince. Obzvlášť mluvili o obrovském Apollově slunečním symbolu, který měl vypálený uprostřed zad. Někteří se tomu smáli, a mysleli si, že to právě on způsobil Apollovo rozhořčení.
Jejich otevřený výsměch ji znechucoval.
Pak to uviděla... Styxx sebou při jejich posměšcích a smíchu cukal a čelist se mu chvěla, jako by znovu prožíval hrůzy, které vytrpěl na Atlantidě. Nějak sám sebe překonal, vydržel to a zopakoval svou omluvu. „Přišel jsem, abych vás požádal o odpuštění, můj pane, za urážku, které jsem se snad vůči vám dopustil.“
Apollo si povzdechl. „Pořád jsem neslyšel ve tvém hlase ten správný tón. Vskutku v něm bylo víc drzosti než omluvy.“
„Můj pane,“ řekl král a postoupil vpřed. „Smím se zeptat, co proti vám spáchal?“
„Hybris.“
Král zíral na Styxxe, jako by ho chtěl osobně zabít.
Bez špetky soucitu nebo slitování v očích se Ryssa na bratra zašklebila. „Taková velká urážka si jistě zaslouží veřejný výprask, otče. Dokonce ani princ není nad bohem. Nech Styxxe exemplárně potrestat, aby ostatní věděli, co se jim stane, když urazí skutečné božstvo.“
Styxx namáhavě oddechoval, ale nic na svou obranu neřekl. Nemohl. Jediné slovo, dohoda bude porušena, a Apollo ho bude dál vlastnit.
Král kývl na stráže. Přistoupili, aby Styxxe zadrželi, zatímco se Apollo usmíval samolibým uspokojením.
Otec ohrnul rty. „Sto ran. Jestli omdlí, proberte ho.“
Nad závažností a bezcitností toho nezaslouženého trestu se jí zatmělo před očima. Chceš válku, ty prase, máš ji mít...
Bethany se přestrojila za Athénu a přistoupila, aby zabránila strážím Styxxe zadržet. Sotva se objevila, dav kolektivně vzdychnul.
Zírala na Apolla. „Hybris říkáš, bratře? Prosím, řekni nám o povaze princova činu vůči tobě. Ať každý ví, jak přesně tě princ Styxx urazil.“
To mu smazalo úšklebek z tváře. „Povyšoval se na boha. Jeho arogance a pýcha jsou urážkou nás všech.“
Vyklenula obočí. „Povyšoval se na boha? Řekni, pěkně prosím, kdy to udělal?“
Apollův pohled byl smrtící.
„Ach, ano, vzpomínám si...“ Pokračovala za něj Bethany. „Bylo to tehdy, když se opovážil zabít v bitvě tvého atlantského vnuka. Není to snad pravda, bratře? Jsem si jistá, že si stejně jako já, na ten den dobře vzpomínáš. Atlanťany vedli k našim břehům tvoji vlastní pokrevní příbuzní, kteří pobíjeli Řeky po stovkách, dokud písek na plážích nezrudl dobrou řeckou krví. Její útok byl tak divoký, že se před Atlanťany sklonil celý oddíl zkušených veteránů, který pak uprchl. Dokonce i stateční, ušlechtilí Doriané se ve strachu stáhli. Ale princ Styxx ne. Jel jako vítr a seskočil ze svého koně, aby zachránil život mladého štítonoše, který měl padnout pod rukou atlantský obrů.“
Bethany přejela pohledem lidi, kteří teď byli úplně zticha. „A s lehkovážnou nevšímavostí ke svému vlastnímu životu a končetinám, tenhle princ vyhodil chlapce na svého královského oře a řekl mu, aby ujížděl do bezpečí. Strávil zbytek dne pěším bojem. Ne jako princ nebo bůh, ale jako obyčejný, hrdinný řecký voják.“
Obrátila se k Apollovi. „Jeho činy tak rozzuřily atlantské bohy, že k němu obrátili všechno své nepřátelství. A přesto princ Styxx bojoval za svůj lid, zraněný, krvácející a unavený. Nikdy neucouvl ani neustoupil. Dokonce, ani když tvůj vlastní vnuk téměř zaťal svou sekeru do princovy lebky. Udeřil do Styxxova hoplonu tak tvrdě, že ho částečně roztříštil. A i když Xan strhl prince k zemi, princ, který byl sotva víc než chlapec, ho dokázal bodnout do žeber. Ale jak tak teď o tom přemýšlím, ty si ten den nepamatuješ, že Apollo? Nebyl jsi tam, když ten souboj probíhal, ale později toho večera -“
„Dost!“ vykřikl Apollo. Tvář mu zrudla hněvem. Zařval a odkopl Styxxe. „Ať mi táhne z očí.“
Bethany přešla ke Styxxovi. Stáhla si plášť a ovinula mu ho kolem ramen. Pak se postavila Apollovi. „Neodpověděl jsi na otázku, bratře. Je princi za záchranu tisíců řeckých životů a vyhnání Atlanťanů od našich břehů odpuštěno, nebo trváš na tom, aby byl dál trestán za ten ošklivý hybris vůči tobě? Propustíš ho konečně z jeho otroctví?“
„Je propuštěn. A teď ať mi táhne z očí!“
Pomohla Styxxovi vstát.
„Děkuji vám, má paní,“ vydechl Styxx a v očích se mu třpytily neprolité slzy.
Přikývla a předala ho Galenovi, který s ním vyšel z chrámu.
A jak tak kráčeli davem, klesal lid Didymosu na kolena, aby se poklonil svému princi.
Bethanin úsměv zmizel, když se ohlédla zpátky a uviděla Apolla a vztek na jeho tváři. Tohle neodpustí. Jediný problém byl v tom, že nevěděl, že to byla Bethany, kdo ho uvedl do rozpaků.
Sakra...
Athéna mě za tenhle úskok zabije.
S tím si poradí později. Zamračila se na toho bastarda a obrátila se k odchodu. Když došla k chrámovým dveřím, zachytil její pohled starý muž. Ignorovala ho, dokud ji neprostoupilo poznání.
Athéna.
Znovu sakra...
Olympská bohyně ji následovala ven.
Bethany se připravila na souboj a otočila se k ní.
Athéna napřáhla ruku a usmála se. „Nemáš ponětí, kolikrát v životě jsem chtěla svému bratrovi veřejně nafackovat. Díky za tu zábavu.“
Bethany se zasmála a přijala její ruku. „Myslela jsem, že mě za to budeš chtít uškrtit.“
„Za tohle ne. Ale ani na vteřinu si nemysli, že jsme přítelkyně.“
„Já vím. Ale jsem bohyní spravedlnosti, a i když nemám problém s tím roztrhnout jako hada někoho, kdo si to zaslouží, nemůžu vystát pohled na to, jak je někdo, třebaže Řek, neprávem mučen.“
Athéna přikývla. „Můžu teď dostat své tělo zpátky? Bez urážky, ale starý muž se mi nenosí příliš dobře.“
Bethany se vrátila do své skutečné podoby. „Teď už vím, proč sis za svého šampiona vybrala Styxxe, Athéno. Udělala jsi dobře.“
„Ty jsi myslím udělala lépe.“
„Jak to?“
Athéna se vtělila do své božské podoby. „Možná bude bojovat pod mou zástavou, Bet’anyo, ale ty jsi tou jedinou, pro kterou zemře.“

***

„Nech nás.“
Galen nad královým zuřivým rozkazem zaváhal.
„To je v pořádku,“ ujistil ho Styxx, i když o tom pochyboval úplně stejně jako Galen.
Galen se uctivě uklonil a nechal ho o samotě s jeho otcem.
I když celá jeho bytost pulzovala bolestí a protestovala, zvedl se Styxx z postele, když se k němu otec přiblížil.
Otec z něj strhl přikrývku a vystavil svému pohledu jeho nahé tělo. „Tohle není od kurvy. Co se ti stalo?“
Než si mohl vymyslet nějakou lež, otec zasyčel, když jeho pohled padl na tu nejkrutější značku, kterou měl. Otec ho hrubě popadl, aby si ji mohl prohlédnout. V otcových očích zablýskl vztek a Styxx byl na chvíli tak hloupý, že si myslel, že je rozčilený kvůli němu.
„Ty si myslíš, že je to legrační nebo roztomilé?“ zařval mu otec do tváře. „Jsi princ, pro dobro bohů!“ Udeřil ho hřbetem ruky. „Nevím, jaký druh perverzních hrátek provozuješ, chlapče, ale jestli mě ještě někdy veřejně ponížíš tak jako dnes, nebudu se starat o to, jakou armádu máš za zády. Prodám tě jako tsouluse, jehož značku tak pyšně nosíš. Rozumíš mi?“
Styxx nemohl odpovědět, když se přes něj přehnaly vzpomínky. Slyšel ryk hlasů, které volaly po jeho ponížení a trestu.
Zasraná řecká děvka! Je tak dokonce i označený!
Princ, moje prdel. Jsi jen bezcenný pes. Dokonce nejsi hoden ani značky, kterou neseš.
Jsou všichni řečtí hrdinové takoví ubozí červi jako ty?
A celou tu dobu, co byl tak krutě držen a mučen Atlanťany, chtěl se jen vrátit domů.
Za tímhle...
Otec ho udeřil znovu, bolestivě ho popadl za vlasy a přinutil ho setkat se s jeho vzteklým pohledem. „Rozumíš mi?“ zopakoval.
Styxx přikývl.
Otec se ušklíbl a škubl mu vlasy tak drsně, že byl Styxx ohromený, že mu jich hrst nevytrhl. „Nevím, co jsi udělal, že jsi naštval Apolla, ale raději bys to měl dát do pořádku, i kdyby to znamenalo lízat mu zadek a kouřit mu ho po zbytek tvého prohnilého života. Ať už tě požádá o cokoliv, očekávám, že se mu nastavíš nebo padneš na kolena a uděláš to s úsměvem a díky za to, jak tě poctil.“ Otec mu plivl do tváře a vyrazil z místnosti.
Roztřesený Styxx si otřel plivanec a stočil se do klubíčka, zatímco mu myslí probíhaly hrůzy uplynulého roku. Ale co bolelo nejvíc, bylo vědomí, že je pro otce v pořádku udělat z něj Apollovu děvku.
Dokud bude olympský bůh šťastný a spokojený, co na tom záleží, jak se ohledně toho cítí jeho vlastní syn?
„Styxxi?“
Nedokázal Galenovi odpovědět. Jen chtěl jít někam, kde bude v bezpečí a v teple. Někam, kde ho nebude nikdo nenávidět.
Nejvíc ale chtěl zpět svou Bethany. Jen ona ho dokáže přimět zapomenout na nenávist, se kterou žije.
„Výsosti? Jsi v pořádku?“
Ne. Už nikdy nebude v pořádku. To proto ho nikdo nechce. To proto ho Bethany nechala téhle noční můře. Opuštěného.
Cítil, jak mu Galen očistil z tváře krev a přikryl ho.
Styxx všechno ignoroval a stáhl se na temné místo uvnitř sebe, které objevil v Atlantidě, a na kterém mu v hlavě řvaly hlasy. Nacházel tam v bolesti z toho všeho podivné uspokojení.
Galen mu odhrnul vlasy z čela. Jak zvláštní, že ta něha přicházela od zjizveného válečníka proslulého svou divokostí v bitvě.
Zíral na xiphos připnutý ke Galenově boku... meč, kterým se Galen oháněl velice nerad. „Měl by ses vrátit ke své Antigoně.“
Galen se na něj zamračil. „Cože?“
Styxx pomalu zamrkal. „Rodina by měla být pohromadě,“ zašeptal. „Vždycky. Nic by ji nemělo rozdělit. A ty bys neměl plýtvat časem na mě, když ona je pro tebe mnohem důležitější.“
„Ty jsi také moje rodina, synu. A jsi pro mě důležitý úplně stejně. Víc než to mě ty právě teď potřebuješ víc. Tig to chápe a posílá mi pro tebe lásku.“
Galenově laskavosti se podařilo vylákat ho z jeho ochromeného kokonu. Styxx vzlykal, jak se do něj zatínala bolest a úplně ho válcovala.
Starý muž si ho přitáhl do náruče a držel ho, zatímco plakal, dokud nebyl úplně vyčerpaný.
Vyčerpaně se od Galena odtáhl. „Promiň.“
„Opovaž se omlouvat za to, že jsi člověk, Styxxi. Nikdy jsem nebojoval ve válce, aniž bych se pak vrátil domů k mojí Thie a neplakal kvůli všem těm hrůzám, které jsem viděl a spáchal. A když odešla, brečel jsem do svého poháru.“ Otřel ze Styxxovy tváře slzy. „Jsi silný muž. Prošel sis Tartarem. A nikdy jsem nepotkal člověka, který by mohl udělat to, co jsi ty udělal dnes a nerozpadl se přitom na kusy. Bylo to kruté, bylo to špatné a ty sis to nezasloužil.“
„Možná ano. Ale určitě jsem musel spáchat nějaký hnusný čin, že jsem ty božské osly tak strašně naštval.“
„Pcha,“ ušklíbl se Galen. „Jsi jen vředem na mém starém zadku a i tak tě dokážu tolerovat, takže vím, že by to mohli zvládnout i oni.“ Vtiskl mu na čelo otcovský polibek. „Odpočiň si a já se vrátím s nějakým jídlem, než sejdeš na úbytě. Jsi teď tak hubený, že by stačila jediná rána od Aiola a odletěl bys.“ Galen ho poplácal po rameni, vstal a odešel.
Úsměv ze Styxxovy tváře zmizel ve chvíli, kdy v rohu jeho pokoje spatřil Apolla. „Co chceš?“
Apollo se zašklebil. „A znovu je tu ten tón... pořád ses, ani po vší té době, nenaučil lekci o pokoře před bohem.“
To proto, že Styxx necítil respekt ke smradlavému čoklovi. „Už mě nevlastníš. Propustil jsi mě.“

Apollo se zasmál a přemístil se na postel za Styxxem. Popadl ho za vlasy, aby mu zabránil vytrhnout se mu z náruče. „Máš pravdu. Už tě nevlastním. Ale nikdo neřekl, že tě dál nemůžu šukat, nebo že tě nemůžu vyjebat. Vlastně mi tvůj otec řekl, abych mu dal vědět, kdybys mě někdy snad znovu zklamal.“ 

23 komentářů:

  1. Díky za překlad!!

    OdpovědětVymazat
  2. Dekuji za preklad :)

    OdpovědětVymazat
  3. Dakujem za preklad :)

    OdpovědětVymazat
  4. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  5. Asi budu blinkat :( ale překlad skělý jako vždy

    OdpovědětVymazat
  6. veď to je bludný kruh, to sa Styxx toho debila Apolla nikdy nezbaví? och už ma tá zvrátenosť autorky prestáva baviť, až mi z toho do plaču, aj na vracanie. Apolla je zabiť málo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. mirela, ja skôr dúfam, že aj ked nie v tejto knihe tak aspoň v niektorej najbližšej sa autorka rozhodne že je načase Apolla zabiť a nechať niektorého hrdinu absorbovať jeho moc ... osobne by som preferovala keby to bol Styxx po tom všetkom čo mu spôsobil .... ale nechám sa prekvapiť ako to dopadne

      Vymazat
    2. Apollo uz ted postupne bude mizet... i kdyz, no... jednoduse, v pritomnosti uz pak vubec nebude, takze aspon neco :D

      Vymazat
    3. no ešte že tak už som sa bála že Styxxovi nikdy nedá pokoj, ale je hrozné koľko toho musí Styxx vytrpieť, veď to aj na koňa by toho bolo veľa, hlavne sa teším na to ako sa všetko dozvie Ash

      Vymazat
  7. Díky moc za překlad a korekci ! ! !

    OdpovědětVymazat
  8. Ať tomu Apollovi někdo narve kaktus do prdele a hodí ho do Tartaru!!!!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. souhlasím s Andreou. Už toho týrání bylo dost. Acheron byl slabý odvar, podle Styxxe. A děkuju za překlad a korekci. Jste suuuuper :)

      Vymazat
  9. ďakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  10. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  11. Ahoj, díky moc za překlad!

    OdpovědětVymazat
  12. Dakujem za preklad. GabiM

    OdpovědětVymazat
  13. Už by sa to mohlo skončiť... :(
    Ďakujem za preklad :)

    OdpovědětVymazat
  14. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  15. Díky za překlad

    OdpovědětVymazat