neděle 26. října 2014

Styxx - 25. červen 9527 př. n. l.



krátce po půlnoci

Styxx otevřel oči, ale byl pořád příliš dezorientovaný na to, aby mu dávalo smysl to, co ho probudilo.
O pár vteřin později uslyšel křik svého synovce. Pak bylo ticho. To muselo být to, co ho vytrhlo ze spánku. Apollodorus pořád nespal celou noc. Pro jeho synovce nebylo neobvyklé budit se ve zvláštních intervalech.
Zanedlouho se tohle stane zvukem, kterým ho bude budit jeho vlastní syn. Nemohl se dočkat.
Ale věděl, že není dobrý nápad snažit se Rysse pomoct s jejím dítětem. Zvlášť ne po tom dnešním fiasku.
Tohle privilegium měl jen Acheron.

Zapomeň na to. Neplýtvej časem přemýšlením o nich a o jejich nenávisti. Zítra bude na cestě za Bethany a nic ho nezastaví.

***

Bethany probudil ledový pot. Žaludek se jí zkroutil, zatímco si uvnitř ní její syn šťastně hrál a pohyboval se sem a tam. Přetočila se na levý bok a položila na něj dlaň. „Musíš mě přestat kopat, drobečku. Nemůžu spát, když tak vyvádíš.“
Ručičkou nebo nožkou jí přejel po místě, kde se ho dotýkala, jako by věděl, že mluví s ním.
„Dokážeš mě přechytračit už teď... co s tebou budu dělat, chlapče?“
Ale věděla to. Bude ho milovat každičkou částí svojí bytosti.
O chvíli později se její úsměv rozplynul ve smutku, jelikož jí vedle ní v posteli chyběl Styxx. Kdyby byl tady, přitiskl by se k ní a tiskl ji ke svému dlouhému, tvrdému, nahému tělu. Měl by paže ovinuté kolem jejích boků, aby neublížil jí nebo dítěti a jedno jeho svalnaté, mužné stehno by spočívalo mezi jejími. Nejlepší by bylo, že by měl obličej zabořený v jejích vlasech. Pořád nechápala, jak takhle může spát a nedusit se přitom. Přesto si nikdy nestěžoval.
Bethany!
Při matčině pronikavém výkřiku sebou trhla.
Prosím, dcero! Potřebuji tě vidět.
Byla v pokušení ji ignorovat, když vtom ucítila další synovo kopnutí. Jak by se mohla obrátit zády ke své vlastní matce, zvlášť teď, když chápala mateřství lépe, než kdykoliv předtím? Kromě toho, po zítřku bude člověkem, a už nebude mít způsob, jak jít za svou matkou sama.
S povzdechem si přivolala na své tělo oblečení a teleportovala se ze svého egyptského chrámu do hlavní síně v Katateros, kde na ni matka s ostatními čekali.
Když se objevila, rozhostilo se absolutní ticho, zatímco se všechny páry očí upřely na její vypouklé břicho.
Na všechny se ušklíbla, naštvaná, že si teprve teď všimli jejího stavu. „Ano, bohové, jsem těhotná. A teď, co potřebujete?“
Matka se k ní přiblížila s otevřenými ústy. „Proč jsi mi to neřekla?“
„Měla jsem to v úmyslu, až se přežene tenhle bordel. Jelikož jste všichni byli tak soustředění na Apollymi, nechtěla jsem vás rušit.“
Archon na ni zíral. „Kdo je otcem?“
„Smrtelník. Ne, že by to byla tvoje starost.“
Jejich kolektivní výsměch si tedy rozhodně její přízeň nezískal.
Bethany se ušklíbla. „Přesně proto jsem sem nechtěla přijít. Teď, jestli mě omluvíte, budu raději s rodinnými příslušníky, kteří nejsou takoví snobové.“
Matka se jemně dotkla její ruky, než mohla odejít. „Nevěnuj jim žádnou pozornost, dítě. Já osobně jsem nadšená z toho, že budu babičkou, nesmrtelný nebo ne. Zvlášť takového silného chlapce.“
Oči jí naplnily slzy. „Děkuji ti, Matero. Proč jsi mě volala?“
„Apollymi svolává svoji armádu a rozšiřuje ji. Víme, že se chystá k útoku a chceme, aby byli všichni připravení.“
Chara zachmuřeně přikývla. „Bylo nám řečeno, že má v plánu se do tří dnů přemístit. Opevňujeme se, a teď když víme, že jsi v očekávání, bude nejlepší, když zůstaneš v Egyptě, kde tě před ní tvůj otec a ostatní mohou ochránit.“
„Ale než půjdeš...“ Matka ji vzala za ruku a vedla ji ze síně do chrámu, který matka sdílela s Agapou, zatímco Apollymi byla připoutána k paláci, který si její matka zvykla nazývat domovem. „Chci znát pár dalších detailů o mém vnukovi a jeho otci.“
Což byl skutečný důvod toho, že se tu Bethany neukazovala, když už nemohla skrýt své těhotenství. Jak by mohla říct své rodině, že otcem je Styxx z Didymosu? Zvlášť když ona byla tím jediným členem atlantského pantheonu, který mu nechtěl do srdce zarazit meč?
Pokaždé, když na to pomyslela, chtěla jejich krev za to, co mu udělali.
„Není moc co říct, Matera. Je to Řek, kterého miluji už několik let.“
„Hector?“
Bethany byla překvapená, že si matka to jméno pamatuje. Ale pak...
Symfora byla její matkou a ona ji milovala.
Bethany si přejela rukou přes bříško. Nikdy nezapomene věci, které se budou týkat jejího dítěte. „Ano, je to můj Hector.“
Což nebyla lež.
Matka se usmála. „Jsem kvůli tobě tak šťastná. Není nic sladšího, než držet poprvé svoje dítě. A pak sledovat, jak roste...“ V očích se jí zaleskly slzy, když z Bethaniny tváře odhrnula pramen vlasů. „Nemáš tušení, jak moc tě miluji, Bet. Jak pyšná na tebe jsem. Vím, že jsi celá staletí stará a přesto, kdykoliv se na tebe podívám, pořád vidím to roztomilé malé děťátko s kudrnami vířícími do všech stran, buclatou tvářičkou a zlatýma očima, která rozpouštěla moje srdce, kdykoliv jsem se do nich podívala. Nejvíc mi chybí ty chvíle, kdy ses bála a utíkala ke mně, abys mohla skrýt tvář na mém rameni.“ Dotkla se Bethanina břicha. „A teď tyhle pocity poznáš taky. Už jsi pro něj vymyslela jméno?“
Sotva se zarazila, než odpověděla. Měli v úmyslu pojmenovat ho Galen, ale kdyby to jméno vyslovila, matka by ho mohla poznat. „Ještě si nejsme jistí.“
„Jsem si jistá, že ať už se rozhodnete pro cokoliv, jistě to bude dokonalé.“
Odmlčela se, zatímco sledovala, jak matka sbírá své zbraně. „Matero? Přemýšlela jsem. Když jsem teď chvíli v Egyptě, proč nepoužíváš můj zdejší chrám?“
Aniž by matka odpověděla, políbila ji na čelo. „Tolik jsi mi chyběla, moje srdce.“
„Ty mě taky.“
Položila ruce na Bethanina ramena. „Můžu být sobecká? Strávila bys se mnou dnešní večer? Vždycky se můžeš vrátit do Egypta ráno.“
Bethany zaváhala. Zítra musí navštívit Ma’at kvůli séru, a taky chtěla dohlédnout na Styxxe, až se vydá na cestu za ní.
Ale čemu uškodí, když s matkou stráví poslední noc? Kdyby nebyla těhotná, možná by odešla. Ale když to bylo takto, nemohla se přimět k odchodu. Ne když se na ni matka dívala takhle a ona chápala mateřskou lásku. „Dobrá, ale co Apollymi?“
„Budeš už dávno pryč, až uvede do pohybu svoje plány. Pojďme se na jednu noc chovat tak, jak jsme zvyklé. Jen my dvě a náš čaj.“
Bethany se usmála. Byl to jejich rituál od jejího dětství. Pokaždé, když se vrátila domů od otce, její matka vyhlásila dva dny nerušeného „holčičího času.“ Stejně jako milovala a zbožňovala otce, cenila si i těchto chvil. Bylo vždycky tak pěkné nemuset se o matku s kýmkoliv dělit. Otec dělal něco podobného, kdykoliv ho šla navštívit. Odvedl ji přes poušť, přímo do srdce své říše, kde lovili v jeho soukromé rezervaci. Jen oni dva a nikdo jiný. To proto pro ni její luk tolik znamenal. Její otec jí ho dal, když ho poprvé navštívila v Egyptě.
Na rozdíl od Styxxe, ona ráda trávila čas se svými rodiči. Ta jediná věc, ve které se předháněli, bylo ukázat jí, jak moc ji milují a podporují. Jak moc jim chybí, kdykoliv s nimi není.
Bylo to něco, co měla v úmyslu učit Styxxe, jejich syna a jejich budoucí děti po zbytek věčnosti.
Vzala matku za ruku a vedla ji do jejího chrámu. „Matera? Naštveš se, když ti něco řeknu?“
„Můžeš mi říct všechno. Víš to.“
„Slibuješ, že to nikomu jinému neřekneš?“
„Samozřejmě.“
„Požádala jsem tetu Ma’at o směs, která ze mě udělá smrtelnici.“
Matka ztuhla. „Cože?“
Přikývla. „Dlouho a usilovně jsem o tom přemýšlela. Nechci žít věčnost bez svého manžela.“
„Tolik ho miluješ?“
„Je pro mě vším.“
„A ty jsi vším pro mě, dítě. Nemůžeme z něj udělat nesmrtelného?“
„Nemyslím, že by ho to potěšilo. A nechci, aby nás rozdělila politika pantheonů. Skončila jsem s ní.“
Matka zavřela oči a trhla sebou. „Nemůžu říct, že mě tvoje rozhodnutí těší. Ani se mi vůbec nelíbí. Jen chci, abys byla šťastná.“
„Díky tomuhle budu velice šťastná.“
„Můžu být u toho, až se změníš?“
A to proto svou matku tolik milovala. „Jistě.“
„Tak pojď, Bet. Pojďme oslavit tvůj nový život a tvoje nové dítě.“


13 komentářů:

  1. Diky za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji za skvělý překlad.

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  4. Dekuji za preklad :)

    OdpovědětVymazat
  5. ďakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za překlad a korekci :)

    OdpovědětVymazat
  7. Dakujem za dalsiu kapitolu. A preklad a korekciu. GabiM

    OdpovědětVymazat
  8. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji mnohokrát za překlad a korekci další kapitolky ! ! !

    OdpovědětVymazat