pondělí 13. října 2014

Styxx - 3. duben 9527 př. n. l.



Styxx ztuhl, když se na chodbě ocitl tváří v tvář svému bratrovi. Acheron v náruči držel Apollodoruse a podle jeho mokrých vlasů a kapek vody na synovcově pokožce bylo zjevné, že ho Acheron právě koupal. Synovec se napínal v Acheronových pažích, zatímco se smál a šťastně nadskakoval.
V koutcích Styxxových úst se zaškubal úsměv, když uviděl dítě a pomyslel na své vlastní, které už brzy bude moct takhle držet a koupat. „Hodně vyrostl.“

Apollodorus se natáhl ke Styxxovi. „Ackee?“ Pak se zmateně zamračil, jak se díval z jednoho svého strýce na druhého.
Acheron stiskl dítě pevněji, zatímco beze slova zíral na Styxxe.
Styxxovo hrdlo se stáhlo hořkostí, když si uvědomil, jak moc ho jeho bratr nenávidí. A že Acheronova a Ryssina nenávist jednoho dne nakazí i Apollodoruse. Nemělo by to bolet o nic víc než jejich odmítání, a přesto to tak bylo.
Styxx si odkašlal. „Pořád mám koně, kterého ti Ryssa dala, když jsme byli chlapci... jestli chceš, mohl bys ho dát Apollodorusovi.“
Acheron zkroutil rty. „Nic od tebe nepotřebujeme.
Ryssa vyšla z pokoje a zarazila se, když je uviděla. Vzala si od Acherona svého syna. „Co se děje?“
„Styxx mi nabídl něco nepotřebného, s čím nechci mít nic společného.“
V tu chvíli Styxx zoufale potřeboval nenávidět svého bratra tolik, jako nenávidí Acheron jeho. A přesto...
„Kdysi jsme byli přátelé.“
Acheron se na něj zašklebil. „Ty jsi nikdy nebyl můj přítel. Okradl jsi mě a lhal jsi mi.“
Styxx na něj po jeho nepodloženém obvinění zíral. „Řekni mi o jediném okamžiku v mém životě, kdy jsem ti něco ukradl.“
„Tvoji korunu, například. Lásku mých rodičů...“
„Můžeš je mít. Prosím, pro lásku bohů, vezmi si je, jestli je to to, co chceš. Nikdy mi nepřinesli vůbec žádný druh útěchy nebo radosti.“
„To proto jsi osnoval otcovu vraždu?“ ušklíbl se Acheron.
Styxxovi spadla brada. „Zbláznil ses? Proč bys mě z něčeho takového obviňoval?“
„Protože znám pravdu. Pletichařil jsi proti němu, a pokusil ses z toho obvinit mě.“
Styxx nad jeho směsným obviňováním zakroutil hlavou. „Kdy mám čas vůči komukolivpletichařit?“
Ryssa si odfrkla. „Někdy jsi pryč celé dny a nikdo neví, kde jsi. Řekni mi upřímně, že se nescházíš se svými spolu konspirátory.“ Kývla na Acherona. „Věřím ti, bratříčku. Je to jen jedna z věcí, které udělal.“
Styxx z nich byl zděšený. Bohové mu pomáhej, jestli zopakují svá jedovatá slova před otcem. Král by mohl být dost pitomý na to, aby jim uvěřil. „Proti nikomu nepletichařím. Já jsem byl tím, koho bodli ve spánku. Ne otec.“
Acheron zbledl. Ví to?
Styxx se rozzuřeně obrátil k bratrovi. „Udělal jsi to, že ano? Ty jsi ten, kdo se mě pokusil zabít.“
Ryssa se postavila mezi ně. „Nebuď směšný. Acheron nic takového neudělal. Proč by měl? Kdyby se ti cokoliv stalo, jeho by to zabilo taky.“
„Ne,“ vydechl Styxx a zíral na bratra. „A Acheron to ví. Pokud zemře on, zemřu i já. Ale můj život není na ten jeho vůbec vázaný. Není to snad pravda, bratře?“
Acheron zavrčel, rozběhl se k němu a strčil do něj, takže zakopal a spadl na podlahu. „Nenávidím tě! Měl jsi zemřít, když jsem tě bodl a zůstat mrtvý!“
„Co tohle je!“
Acheron s vytřeštěnýma očima ustoupil, když uslyšel králův řev. Ryssa se postavila mezi ně, aby mohla chránit bratra, kterého milovala, před bratrem, kterého nemohla vystát.
Stejně dobře ho mohla vlastnoručně vykuchat. Přesně takové to bylo.
„Odpovězte mi!“ dožadoval se otec odpovědi, když se díval z Ryssy na Acherona a na Styxxe.
„To nic, otče,“ řekl Styxx a ujistil se, že má svůj tón pod kontrolou a klidný, když se zvedal z podlahy. „Jen trocha sourozeneckého hašteření.“
Ryssa se na něj zamračila. „Víš, že Styxx plánuje tvou smrt, otče?“
Styxx na ni po jejím obvinění zíral.
Otec obrátil ke Styxxovi podezřívavý pohled. „Máš nějaký důkaz pro své tvrzení, dcero?“
Pak to Styxx zaslechl. Spekulace v její mysli, jak zařídit, aby ho zabila a neublížila svému milovanému Acheronovi.
Pokud bude Styxx pryč, obec bude milovat a přijme mého bratra...
„Mám to z věrohodného zdroje.“
Pohled na otcovu tvář mu řekl, že jí ten pitomý bastard uvěřil. Šok a vztek ho přikovaly k podlaze.
Ryssa ho vážně chtěla vidět mrtvého.
Styxx se zamračil na sestru, strhl si z hlavy korunu a strčil ji otci do rukou. „Vezmi si to. Strč si to do jakéhokoliv otvoru, kterému vládneš. Je mi to úplně jedno. Už jednou jsem odsud odešel a velice rád to udělám znovu. Bohové vědí, že být princem mi nikdy nepřineslo nic víc, než naprosto zkurvené utrpení.“
„My známe pravdu, Styxxi!“ zavrčela Ryssa.
Styxx se za ni ušklíbl. „Ty nevíš vůbec nic, ty pitomá děvko.“ Přejel otce, ji a Acherona pohledem. „Nikdo z vás nic neví, a já jsem s vámi všemi skončil.“
Chtěl jen Bethany. Odvrátil se od nich a zamířil ke schodům, aby odešel a už nikdy se nevrátil.
„Stráže!“ zařval otec. „Chopte se prince.“
Když postoupili kupředu, Styxx na ně zíral. „Vážně si myslíte, že mě můžete zajmout?“
Jen jeden byl tak hloupý, aby to zkusil. Styxx ho odzbrojil a dostal ho na záda, než mohl jeho otec třeba jen mrknout. Zařval vzteky a mrštil mečem strážného proti zdi, kde se zabodl do kamene.
Styxxem cloumal vztek, když obrátil svůj pohled k zírajícímu otci. „Kdybych chtěl tvoji smrt, veličenstvo, už bys mi ležel mrtvý v náručí. A kdybych chtěl tvou zasranou korunu, vzal bych si ji, když jsem pochodoval se svou armádou přes...“ Styxxův hlas se vytratil, když měl někde hluboko v mozku pocit, jako by už tohle otci říkal, a přesto...
Ta vzpomínka byla nejasná. Spíš sen než skutečnost.
Co se to ve jménu Háda děje?
Setkal se pohledem s bratrem, zatímco mu v hlavě zvonilo Acheronovo tvrzení. Vím, že ses ho pokusil zabít. Vím to! A obvinil jsi mě z toho.
Styxx si nebyl jistý, co si Acheron myslí. Nic z toho nedávalo smysl.
A přesto byl otcův zrak zatemnělý podezřením. Takže tak. Ne snad, že by mohl změnit otcovo mínění.
Znechucený Styxx pohlédl na Apollodoruse, který byl nyní rozrušený a kvůli všemu tomu chaosu plakal. „Je mi to líto, drahý synovče. Zasloužíš si mnohem víc, než se narodit v téhle parodii na rodinu.“
„Styxxi!“ zařval otec, ale Styxx ho ignoroval, zatímco upíral svůj pohled do Acheronových vyděšených očí.
Teď s jistotou věděl, že se Acheron pokusil ukončit jeho život. A jeho bratr věděl, že to ví. Ale jaký je v tom rozdíl? No vážně? Ať už by udělal cokoliv, aby se Acheronovi pomstil, vrátilo by se to k němu a vytrestalo ho to také.
Snad nejhorší trest ze všech bylo to, že Acheron nazývá Ryssu svou sestrou. Žárlivou, zrádnou děvku, kterou byla. Jen doufám, že se proti tobě nikdy neobrátí, bratře.
Unavený z jejich řeší, Styxx vyrazil z paláce a zamířil ke svému koni. Jak moc si přál, aby dnes mohl být s Beth. Potřeboval se podívat do očí, které k němu necítily nenávist. Cítit na kůži ruce, které mu nic neodpíraly ani netoužily po tom, aby mu bylo mizerně.
Ještě pět dní...
Byl bez ní už i mnohem déle. Ale dnes ho to z nějakého důvodu bolelo víc než jindy.
Už brzy. Brzy budou manželé a nikdo už ho nikdy nepřinutí se od ní vzdálit třeba jen na dobu jediného úderu srdce. Nikdy.


***

„Kde jsi byl?“
Styxx se zarazil na palácových schodech, když zaslechl otcův hlas. „Projet se na koni.“
„Nebyl jsem si jist, jestli se vrátíš.“
Ne snad že by měl nějaký důvod k návratu a upřímně, pořád si nebyl jistý, proč se obtěžoval. Věděl jen tohle.
Styxx se na schodech trochu natočil a zíral pod sebe na otce. Starý muž vypadal unaveně, a kdyby lépe nevěděl, že to tak není, myslel by si, že i smutně. „Co ode mě chceš, otče?“
Chci syna, na kterého bych mohl být hrdý.
Styxx při otcově myšlence skryl bolest, kterou mu způsobila, zatímco čekal, až král promluví.
„Tvoje sestra je přesvědčena, že vedeš spiknutí proti mně. Existuje snad důvod, pro který by si to měla myslet?“
„Má mozkovou kapacitu jako blecha a já odmítám nést zodpovědnost za její groteskní, pomatenou hloupost.“
Otec zkrátil vzdálenost mezi nimi. „Nebyl bych tolik na pochybách, kdybych necítil tvou nenávist pokaždé, když se na mě podíváš.“
Měla by tam snad být láska?
„Co chceš, abych řekl, otče? Že tě miluji? Dobrá. Miluji tě. Teď, mohu odejít do svého pokoje?“
„Nemiluješ mě způsobem, jakým miluješ toho starého muže, který ti slouží. Nikdy ses na mě nepodíval tak, jak se díváš na Galena.“
Styxx se chtěl jeho žárlivosti smát... bylo to tak absurdní. „A ty ses o mě nikdy nestaral, když jsem byl nemocný. Co se toho týče, dokonce ses mě ani nikdy nezeptal na moje zdraví. Nebyl jsi tam, abys bojoval proti mým nepřátelům, když se mě ze všech sil snažili zabít a pak jsi mě, sám zraněný, nenesl přes bitevní pole a nezašíval mi rány. Když jsi mě příliš mladého poslal do války, Galen byl tím, kdo se mi postavil po boku a bránil mě proti urážkám a posměškům mých vlastních lidí, kteří si mysleli, že se jim vysmíváš mou přítomností tam. Víc než polovinu mého života a v každé mé vzpomínce, to byl Galen, kdo mě zvedl, když jsem upadl. On je tím jediným otcem, kterého jsem kdy poznal.“
Otcova hlava sebou trhla, jako by ho udeřil. „Ty si myslíš, že on ti může dát to, co já?“
„Ne, ale když jsem byl nahý, sundal si svůj vlastní plášť, aby mě zahalil. A dal mi tu jedinou věc, na které kdy záleželo.“
„A to je?“
„Láska, otče. I když na tom nejsem nejlépe, i když selžu, je na mě pyšný, a je tam kdykoliv ho potřebuji. Nesoudí mě ani mě neodmítá za to, že jsem člověk.“
„Protože se toho neodváží.“
Styxx se ušklíbl. Otec nevěděl vůbec nic o Galenově nebojácnosti a smělosti. „Nechci se s tebou o tom přít.“ Otočil se k odchodu.
„Počkej... měl bys vědět, že jsem začal s ithackým králem hovořit o tvém sňatku s jeho dcerou. Domluvil jsem vám dvěma schůzku.“
Styxx se k němu s povzdechem znovu obrátil. „A můžeš ji zase odvolat, otče. Už jsem zasnoubený.“
Na tvářích mu naskákaly vztekem skvrny. „S kým?“
Styxx se obrnil před otcovým hněvem. „Se svou Bethany.“
„Prostou holkou! Zbláznil ses? Jsi můj dědic, chlapče! Ona není dokonce ani Řekyně!“
„To nebyla ani Nefertari. Ale jestli chceš ithackou princeznu, navrhuji, abys s ní oženil Acherona nebo sebe. Já jsem svázán se svou Bethany a jinou nevěstu si nevezmu.“
„Zakazuji to!“
Styxx si ho nevšímal a dál stoupal po schodech. „Zakazuj si, co chceš. Je mi fuk co děláš nebo říkáš. Ona bude mou nevěstou.“
To tě raději uvidím mrtvého!
Styxx sebou při otcově hrozbě trhl. Jen pojď a zkus to, parchante. Jen ať přijde na to, na co přišel Acheron. Dokud bude jeho bratr žít, bude volný a nesmrtelný

17 komentářů:

  1. Dakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  3. DĚKUJI ZA PŘEKLAD.

    OdpovědětVymazat
  4. Dekuji za preklad :)

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  6. jsem zvedava, jetli po precteni Styxxe mi budou do sebe predchazejici dily zapadat. Ja jen, jestli byla kniha o Styxxoviylabyla dopredu promyslena, nebo se jedna o "nahodu"? Ja jen kvuli tomu,ze kdyz jsem videla-Styxx-tak se mi obracela kudla v kapse a najednou...
    Je mozne,aby autor myslel tak dopredu, nebo je to nahoda? A pokud ano, tak je to genius a vsechny fan totalne prevezl. Klobouk dolu SH a dekuju

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. pisu z mobilu,tak se omlouvam za hacky a hrubky

      Vymazat
    2. Já osobně si myslím, že když psala předchozí díly, neměla Styxxe úplně do detailu promyšleného. Možná si pohrávala s myšlenkou, že by mohla něco takového spáchat - i když v pár rozhovorech jsem zachytila, že ona sama říkala, že je na něj příliš naštvaná, než aby napsala jeho příběh. Každopádně když jsem si v předchozích knihách přečetla těch několik okamžiků, které byly psány ze Styxxova pohledu, připadalo mi, že to tak docela neodpovídá tomu Styxxovi, který je popsán v jeho knize.

      Vymazat
  7. Děkuji mnohokrát za překlad a korekci ! ! !

    OdpovědětVymazat