čtvrtek 27. listopadu 2014

Krvavá trojice - Kapitola 21



Evalle dorazila připravená k dohodě. Ale muselo to být rychle.
„V jakým maléru to seš, že ses tu ukázala s tímhle a vyšla ven tak brzy?“ Gradyho vybledlá forma se vznášela ve výši jejích očí.
„Ve spoustě.“ Seděla dva metry nad zemí na vršku betonové zdi ohraničující vnitrostátní dálnici za Gradyho Nemocnicí.
Gradyho pohled ulpíval na láhvi Mad Dogu 20/20, co svírala v ruce. V druhé držela tašku z McDonaldu. Nesnášela to, že mu dává alkohol, když by ho radši prostě jen nakrmila, ale bylo těžké odepřít tomu staříkovi jednu krátkou chvíli štěstí.

Déšť odkapával z kšiltu její baseballové čapky s logem Braves. Bouře, co se sem během soumraku přihrnula a zcela začernila oblohu, jí dnes večer poskytla náskok. Ale měla jen čtyřicet pět minut do deváté hodiny, kdy se musela v parku sejít se Stormem.
„Čekám.“ Grady nadzvedl obočí.
Poklepala malíčkem na lahev. Devadesát jedna metrů za ní dopravní špička pondělní noci skřípěla, troubila a bouchala, a navíc se zdálo, jako by se bůh blesku, Taranis, rozhodl nad jejich hlavami ten hluk vlastním stylem podpořit. „Dobře, tady je moje nabídka. A rovnou tě varuju, že chci odpovědi rychle.“
„Pak udělej rychlou dohodu.“
„Nebudu vyjmenovávat detaily. Jestli si chceš potřást a tuhle láhev, chci, abys mi odpověděl na jakoukoliv otázku, na jakou se zeptám.“ Nedomáhala se toho, jen vyložila karty na stůl.
Grady v zamyšlení nadzvedl bradu a přelétl stranou směrem k silnici, pak probleskl zpátky před ni. „To musí být vážně zlý.“
Evalle neodpověděla. Čím méně toho řekne, tím lepší má šanci na co nejvýhodnější dohodu, protože Grady byl jedna velká kupa zvědavosti.
„Dobře,“ souhlasil. „Ale jen protentokrát.“
To nebyl problém, protože jestli brzy nezjistí, co dělat, nebude mít v budoucnu důvod smlouvat další dohody. „Rozumím.“
Evalle seskočila ze zdi dolů a přistála na chodníku ve chvíli, kdy se Grady snesl níž, aby stál před ní. Poté, co rychle zkontrolovala okolí, aby se ujistila, že nikdo nevěnuje pozornost ženě v nepromokavé bundě a promočených džínech stojící ve tmě, natáhla ruku a spojila ji s jeho.
„Kruci, jak já nenávidím déšť,“ prohlásil Grady, jakmile jeho tělo získalo pevnou formu. Voda z něj stékala stejně, jako z její goretexové výbavy pro jízdu na motorce. „Dej to sem.“
„Zjistil jsi, kdo ovládal Cresyly a Birrn démona?“ Dala mu láhev a on odšrouboval víčko a hltavě vypil trojitého panáka levného vína.
Když láhev sklonil, uspokojení zjemnilo jeho tvář. „Ne úplně, ale myslím, že šlo o někoho, kdo je teď tady ve městě.“
„Proč si to myslíš?“
„Protože tu byl další démon, hindský.“
Evalle přikývla. „Rakshasas. Slyšela jsem.“
„Mám za to, že ta samá osoba ovládá všechny démony.“
„Co nebo kdo by mohl dělat něco takového, když všichni démoni by měli pocházet z rozdílných zdrojů síly? Nikdy předtím jsem o něčem takovém neslyšela.“
„Možná za všemi z nich nestojí výslovně jedna síla, ale nějaký druh partnerství mezi dvěma temnými silami,“ navrhl Grady.
Naklonila hlavu na stranu. „Co by dvě skupiny přimělo táhnout za jeden provaz?“
Grady se sarkasticky rozesmál. „No, já nevím, možná se záporáci rozhodli udělat vlastní nábor, když VIPER otevřel brány pro každého podivína s paranormálními schopnostmi.“
„Hádám, že na tom něco je.“ Zahákla palce do kapes své bundy. „Jeden z nás hledal Raka a jeho pána, ale ten utekl a Rak skončil složený v kufříku. Jaká myslíš, že je šance jeho pána najít?“
„Ne moc dobrá, když na špinavou práci posílá svý démony. A vsadím se, že ti démoni nejsou původní, ale nějaký druh kopie. Tím spíš, když měl Birrn keltské znaky. Musíš najít zdroj síly těch démonů, abys zjistila, kdo je jejich pánem, ale to se těžko udělá, když jsi tu měla nigerijského démona s keltskými symboly, démona Cresyla původem z Německa a teď hindského Raka. Žádný společný znak. Jestli mám pravdu a všichni jsou ovládaní stejnou silou, tak jsou vysílaní s kouzelným maskováním zakrývajícím jejich pravý původ.“
„Myslíš vílí kouzlo?“
„Ne. Nějaký druh čarodějného kouzla, co démona zamaskuje.“
To jako původem z Noirrské magie? Byla zpět u svých spiknutí-vůči-Evalle teorií. „Kruciš. Mohlo by to být ještě složitější?“
„Vlastně ano.“
To přitáhlo její pozornost, protože Grady nežertoval. „Proč? Co dalšího víš?“
„Do města vstoupila starodávná synergie.“
Okamžitě pomyslela na Vyana, Kujoo, kterého včera v noci viděla v blízkosti Iron Casketu, a o kterém zapomněla Tzaderovi a Quinnovi říct. Sakra! To by se bývalo nestalo, kdyby Tzader neobdržel z ústředí naléhavý telefonát a nevzal si Quinna při odchodu s sebou - a kdyby nepotřebovala dohnat dva dny spánku, aby dneska v noci byla schopná pracovat.
Tímhle tempem bude muset za chvíli začít vydávat zpravodaje každou hodinu, aby kluky udržela v obraze.
Evalle si odstrčila promočený cop z krku. „Znáš původ téhle synergie?“
„Něco mě napadá.“ Odmlčel se, aby se mohl znovu napít, pak pokračoval: „Pamatuješ si, jak jste se pár let zpátky ty a ti dva Beladorští chuligáni v Piedmonstkém parku střetli s Kujoo?“
„Ano.“ Ani mu nevynadala za to, že Tzadera a Quinna nazval chuligány. Grady potvrzoval její nejhorší obavy.
„Teď je ta synergie stejná, ale o dost silnější.“
Jediný důvod, proč by ta synergie byla silnější, bylo pokud Vyan přišel na způsob, jak sem přivést víc svých soukmenovců. „Myslím, že máš pravdu. Nejspíš jde o Kujoo a přišli sem z nějakého důvodu.“
„Pochybuju, že VIPER bude mít z Beladorů nebo Kujoo radost, jestli si ve městě zase budou bezdůvodně měřit síly.“
Chtěla Gradymu říct o Kameni Ngak, ale byl jistý limit, o kolik se mohla podělit, přesto, že v minulosti si zasloužil její důvěru. „Nemyslím si, že Kujoo hledají Beladory, když to naposledy u Šivy moc dobře neprošlo,“ vyhýbala se přímé odpovědi. „Ale kvůli něčemu tu jsou. Jestli přijdeš na to, o co jde, musím to vědět.“
Blíž se k prozrazení Gradymu o kameni dostat nemohla.
„Říkám ti o téhle synergii něco důležitého,“ promluvil Grady tichým hlasem podbarveným potřebou. „Možná něco, co by spíš stálo za hodinu času?“
Polohlasně zavrčela. „Co to do tebe vjelo? Víš, že ti nemůžu dát hodinu.“
„Jen jednou, nic víc.“
„Proč?“
Grady stiskl rty do pevné linky.
Nebyla jediná, kdo měl problémy s důvěrou. „Jestli víš něco o čemkoliv, co se tu děje, musíš mi to říct. Máme dohodu.“
„Tak se na to podívejme.“ Nasadil přehnaně vážný výraz. „Je tu Chattahoochee víla, co krade bižuterii od pouličních prodavačů, ta dvě divošská dvojčata se snaží přimět holuby krást dýška ze stolků rozestavěných venku před kavárnami, zaslechl jsem, že trol a duch se hádali o kus země pod špagetovou křižovatkou…“
„To. Je. Fuk.“ Neměla čas na hádky o to, kdo bude bydlet pod proslulým Atlantským mezistátním dopravním uzlem. „Musím jít.“
Když odstoupila, Grady přitlačil. „Chci tu hodinu ve středu večer, Evalle.“
To ji přimělo se na něj znovu podívat. Získat hodinu v lidské podobě bylo pro Gradyho očividně důležité, proto ho jen vtipně neodpálkovala.
„Kdyby to šlo, víš, že bych to udělala, Grady. Ale jsem ta poslední osoba, co by mohla v tuhle chvíli něco takového udělat. A i kdybych mohla, nemám ponětí, co by to s tebou provedlo.“ Nedokázala se dívat do těch jeho smutných očí, aniž by ji kvůli němu nezabolelo u srdce, ale ani mu nemohla dát, co chtěl, aniž by ho vystavila riziku u VIPERu. Nebo ho proměnila v nějaký druh monstra.
Pokud by to přesto zkusila a Sen na to přišel, jeho reakce byla přinejlepším nepředvídatelná.
Položila dlaň na Gradyho předloktí, aby mu zabránila znovu zvednout lahev. „Neudělám něco, o čem si myslím, že by ti mohlo ublížit. A nebudu tě zatahovat do svých problémů, což by se přesně stalo, kdyby mě přistihli, jak ti dávám hodinu. Jakmile bude tohle za námi, pomůžu ti s tím, co chceš udělat, ať už jde o cokoliv. Dobře?“
Díval se na ni celou věčnost, pak ji chápavě poplácal po ruce. „To je v pořádku. Počká to.“
Neochotně pustila jeho dlaň a odešla pryč.
Grady jí právě lhal.
Ať už měl k tomu, že chtěl hodinu v lidské formě, jakýkoliv důvod, nepočká to. Ale byla připravená pomoct mu hned, jakmile samu sebe dostane z maléru. Což se nestane, jestli nenajde Isaka. Jenže nejdřív si musela odbýt svou službu se Stormem v Piedmontském parku.
Ztráta času. Copak si VIPER opravdu myslel, že tam Kámen Ngak bude prostě jen tak sedět a čekat na ně?

A co by byl Grady ochotný obětovat za hodinu v lidské formě?

7 komentářů:

  1. Dakujem za pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji mnohokrát za překlad a korekci ! ! !

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  4. Ďakujem za ďalšiu kapitolu skvelej knihy.

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat