středa 26. listopadu 2014

Styxx - 21. listopad 2008



Styxx se probudil obličejem k zemi v hustém lese. Kolem něj zpívali ptáci, zatímco slunce vrhalo přes listí pruhované stíny. Žebra ho bolela z toho, jak ho Galen kopl. A jak tam tak ležel a snažil se zorientovat, zaslechl překrásný kontraaltový zpěv starověké egyptské ukolébavky. Oči mu naplnily slzy, když mu egyptská slova připomněla Bethany.
Neschopný odolat volání Sirén, se zvedl a zamířil rovnou za tím zvukem. Vstoupil na mýtinu, kde na dece našel Bethany, která v náručí svírala asi pětiletého chlapce. Uviděla Styxxe a usmála se. Ten úsměv ho sežehl.

„Podívej, malý Galene, tatínek je konečně doma.“ Položila chlapce, který se rozběhl ke Styxxovi.
„Tati! Tati!“
Styxx se nemohl nadechnout, když mu chlapec objal nohu a pevně ji držel. Ruce se mu třásly, když projel krátké, vlnité blond vlasy a s posvátným úžasem zíral do jasně modrých očí, které k němu vzhlížely s láskou a zbožňováním.
Zvedl si chlapce do náruče a roztál, když mu Galen položil hlavičku na rameno a pevně ho objal. „Chyběl jsi mi, tati. Přinesl jsi mi něco?“
„Přinesl ti sebe,“ škádlila Bethany jejich syna. „Není to snad dost?“
Smějící se Galen skočil pozpátku do matčiny náruče. Bethany si ho přitiskla k boku, než se postavila na špičky a ohnivě Styxxe políbila. „Jen abys věděl, jsem na tebe naštvaná.“
„Proč?“
„Strašně jsi mi chyběl. Ale jsem ráda, že jsi zpátky, takže ti to úplně odpouštím.“
Srdce mu prudce bušilo v hrudi, když mu položila hlavu na rameno a jednou rukou ho objala. Ovinul kolem nich obou paže a dusil se slzami. Vůně eukalyptu a lilií ho rozehřívala. Už nikdy se nechtěl pohnout nebo je nechat jít.
Musím být mrtvý.
Ale nevadilo mu to. Tohle bylo to jediné místo, na kterém chtěl vždycky být. Pevně ji držel v náručí.
Bethany mu znovu podala Galena, vzala ho za ruku a vedla ho k jejich malému kamennému domku. Po podlaze byly rozházené Galenovy hračky. Jeho syn kopal svýma krátkýma nohama, aby dal Styxxovi najevo, že chce dolů. Když mu Styxx vyhověl, jemně si přitáhl do náruče Bethany, takže jí mohl zabořit tvář do vlasů a nadechnout se její sladké vůně, zatímco ji hladil po zádech. Každý hormon v jeho těle se probudil k životu.
„Galene? zavolala.
„Mami?“
„Proč si na chvíli nejdeš hrát s Dynatosem ven?“
Galen popadl míč a rozběhl se ke dveřím.
„Nechoď daleko! Zůstaň tak blízko, abych tě slyšela.“
„Dobře, mami.“
Sotva se dveře zavřely, zajala jeho rty ve spalujícím polibku. Styxx nedokázal myslet, když spustila jeho chlamys na podlahu a rozvázala mu chiton, aby se ho mohla dotýkat po celém těle.
Uvolnil pás kolem jejího pasu a nechal ho spadnout na podlahu, než jí přetáhl její peplos přes hlavu. Hladovým pohledem přejížděl po každém centimetru jejího překrásného nahého těla. Přitáhl si ji k sobě.
Hravě se zasmála, skočila mu do náruče a ovinula mu nohy kolem pasu, zatímco mu zuby oždibovala rty. „Jsem tak ráda, že jsi doma.“
„Och, Beth, to já taky. Mám pocit, jako bych byl pryč celou věčnost.“
„Každý další úder srdce, který jsi pryč, pro mě trvá celou věčnost.“
Cenil si těch slov stejně jako pocitu, který mu přinášela její kůže klouzající po jeho.
Vzala jeho ruce do svých a zamračila se. „Máš nové jizvy.“
„Nejsou důležité.“
„Pro mě ano. Nemám ráda, když jsi zraněný.“
V těch slovech bylo tolik lásky, že díky nim ztvrdnul ještě víc. Jelikož se potřeboval dostat do ní, odnesl ji do ložnice. Ačkoliv aby byl upřímný, musel přiznat, že nechtěl čekat, než se do ní dostane. Ale ona byla jeho srdcem i duší a matkou jeho syna. Nechtěl se k ní chovat jako jelen v říji, jako by pro něj její pohodlí nic neznamenalo. To jediné, co na světě chtěl, bylo to, aby ho milovala jen s desetinou té intenzity, s jakou miloval on ji.
Něžně ji uložil na postel, zajal její rty a pomalu se spouštěl mezi její nohy. Třásl se, když ji líbal na krk a ramena, a postupoval dolů, aby mohl okusit chuť jejích dokonalých, napjatých bradavek.
„Miluji tě, Beth,“ šeptal a tiskl jí tvář na srdce.
„To je jen maličkost ve srovnání s tím, co cítím já k tobě, srdce moje... co tě zdrželo tak dlouho?“
„Bohové, které nenávidím.“
„Neměl bys nenávidět bohy, Styxxi.“
Jak by k nim mohl cítit něco jiného? Vzali mu úplně všechno. Dokonce i jeho důstojnost. Ale když zíral do zeleno-zlatých hlubin jejích očí, jeho nenávist nic neznamenala. „Tak mě polib, Beth. Vdechni do mě svou víru a lásku a já už nebudu nenávidět.“
Vášnivě ho políbila a pak se natáhla mezi jejich těla, aby do ní vklouzl.
Zadrhl se mu dech, když cítil, jak ho v sobě tiskne. Celou minutu se nehýbal ze strachu, že hned dosáhne vrcholu.
„To je v pořádku, lásko,“ zašeptala mu do ucha. „Vím, jak dlouhé to pro tebe bylo. Teď si se mnou nedělej starosti. Máme zbytek noci na to, aby sis mohl dát načas a způsobit mi rozkoš.“ Vyrazila proti němu.
V jeho těle explodovala čirá blaženost. Zaskřípal zuby a pak zařval rozkoší, když do ní zajížděl tak hluboko, jak jen mohl a třásl se, zatímco ona ho k sobě tiskla.
„Tohle pro tebe bylo k ničemu,“ vydechl jí přerývaně u ucha.
Projela mu rukama vlasy a hrála si s nimi. „Ne, to nebylo. Jsi v mojí náruči a uvnitř mě. Jsem tak šťastná, jak jen můžu být. Kromě toho, vím, že to později zařídíš.“
Ano, to rozhodně udělá.
S povzdechem naslouchal tomu, jak mu pod uchem bije její srdce, zatímco venku štěkal Dynatos a Galen se při hře smál. Díky těm zvukům mu oči vstoupily slzy.
„Tati!“ Galen vběhl dovnitř.
Styxx si na sebe sotva stihl natáhnout chiton a přikrýt Bethany, než jeho syn zabušil na dveře. Ujistil se, že to chlapce nešokuje až do hloubi duše, otevřel dveře a poklekl. „Co se děje?“
„Je tam želva! Pojď se podívat!“
Styxx si přepásal chiton, vstoupil do kuchyně a vzal Galena za ruku, aby se Bethany mohla v klidu obléct. „Kde je?“
Galen s ním vyběhl ven, aby mu ukázal, že uvízla v bahně u stromu. „Snažil jsem se ji osvobodit, ale nedosáhnu na ni, aniž bych se zašpinil. Slíbil jsem mamince, že kvůli tvému návratu domů zůstanu čistý.“
Styxx si klekl do bláta a přitáhl si svého syna k sobě. Vzpomněl si, kolikrát se k němu otec zachoval jako parchant jen proto, že si Styxx pokrčil šaty nebo si ušpinil jejich lem. „Můžeš se taky kolem povalovat jako šťastné prasátko a mě to bude jedno, Galene. Ta jediná věc, na které mi záleží, je to, že máš na tváři úsměv, když přicházím za tebou domů. Také je to ta jediná věc, o kterou nikdy nechci přijít.“ Zvedl Galena, aby mohl vzít želvu a přenést ji do bezpečí.
Odhrnul synovi vlasy a políbil ho na tvář. „Víš, od koho khelone dostala svoje jméno?“
„Od bohů!“
Usmívající se Styxx pomohl Galenovi odnést želvu k rybníku a umýt ji. „Správně. Khelone byla nymfa, která se odmítla zúčastnit svatební hostiny Dia a Hery, ačkoliv pro ni přišel Hermes, aby ji přivedl. Rozzuřený Zeus šel za khelone, aby zjistil, proč se opovážila vzdorovat a odmítla uznat jeho autoritu. A víš, co řekla?“
Galen zavrtěl hlavou.
„Řekla, cituji... pokorná nebo ne, žádné místo není jako domov.“
„To proto si nosí svůj domov na zádech?“
„Ano, přesně tak.“ Ačkoliv příběh tvrdí, že Hermes a Zeus to udělali jako trest za to, že odmítla opustit svůj dům. Ale pro Styxxe to trest nebyl. „Kdybych mohl, nesl bych si sebou tebe a tvou matku na svých zádech kamkoliv bych šel.“
„Vypadal bys hloupě, tati.“
„Některé věci stojí za to vypadat hloupě.“
Galen zkřivil obličej a divoce kroutil hlavou. „Nerad vypadám hloupě.“
„Abych tebe a tvou matku rozesmál, natřel bych se narůžovo a chodil po světě nahý.“
Galen se rozesmál a pak položil želvu do rybníka. Vrhl se na Styxxe a celého ho zašpinil od bláta. Galen se odtáhl a ztuhl. „O-ou.“
„Co je?“
Galen se naklonil a zašeptal mu do ucha. „Máma je tady a nevypadá šťastně kvůli tomu, že jsme celí od bláta. Možná bys měl vytáhnout svůj meč a bránit se, tati.“
„Nedělej si starosti,“ zašeptal mu nazpátek. „Ochráním tě.“
„To tedy nechápu jak.“
Styxxovi se stáhlo srdce při pohledu na blížící se Bethany. „Tajemství není v tom useknout gorgoně hlavu, synku. Je v tom přimět ji k úsměvu.“
Galenovy se rozšířily oči. „Myslím, že snadnější by bylo useknout jí hlavu.“
„Ale jen jako poslední možnost.“ Políbil Galena na tvář a vstal s ním v náručí. Pomalu se blížil k Bethany, která se na ně mračila.
„Moji dva hrdinové utopení v bahně. Co mám s vámi dělat?“
„Och, Beth, odpověď je jednoduchá.“
Povytáhla obočí.
„Milovat nás.“ Sklonil hlavu, aby ji políbil a pak jí hravě přejel svou zabahněnou rukou po tváři, kde zanechal velkou skvrnu. Se smíchem objal Galena a ustoupil z jejího dosahu.
Zaječela předstíraným hněvem a rozběhla se k nim.
Galenův smích se mísil s tím jejich, když je ona a Dynatos pronásledovali, dokud se ten zrádný pes nepostavil tak, aby o něj zakopl. Styxx sebou praštil o zem, ale ujistil se, že se Galenovi nic nestane. Překulil se na záda, takže mu Galen obkročmo seděl na hrudi. Bethany na něj skočila a obkročmo se mu posadila kolem pasu. Popadla Galena do náruče a objímala ho, dokud nezačal protestovat. Pak ho zmáčkla ještě pevněji.
„Tati! Pomoz! Gorgona se ze mě pokouší vymáčknout dech.“
„Pomoz? Ta dobře.“ Vstal, ovinul kolem Bethany paže a zmáčkl Galena mezi nimi.
Galen protestoval ještě víc. „Myslel jsem pomoct mě, ne gorgoně!“
Se smíchem si přitiskl syna k hrudi a položil si hlavu na Bethanino rameno. I když si vychutnával své štěstí, věděl, že nevydrží.
Jemu nikdy nevydrželo.
Představa, že tohle skončí, mu rvala duši na kusy. Prosím, dovol mi jen jedno přání. Prosím, jen mi dovol tu s nimi zůstat.
Ale znal pravdu. Acheron mu ji prozradil už dávno.

Styxx byl prokletý a prokletí nikdy nejsou šťastní. 

20 komentářů:

  1. Moc pěkné! Děkuji za další část překladu.
    Gábina

    OdpovědětVymazat
  2. Ach jo. To je krasne a smutne zaroven. Neviem ci mam plakat alebo sa smiat s nim. Asi idem plakat.
    Dakujem za preklad a korekciu. GabiM

    OdpovědětVymazat
  3. Díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  4. Nikol: Dakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Wow fantastická rýchlosť! Nemôžem dosť poďakovať za fantastické čítanie. Prosím neprestávaj.
    Lucia

    OdpovědětVymazat
  6. Kdyby se ho to chteělo držet. Ach,jo. Dky moc za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  7. díky za další kapitolu. míša

    OdpovědětVymazat
  8. Perfektní ! ! ! Děkuji mnohokrát za překlad a korekci ! ! !

    OdpovědětVymazat
  9. Ďakujem za preklad.

    OdpovědětVymazat
  10. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  11. Dekuji za preklad :)

    OdpovědětVymazat
  12. To byla krásná kapitola. Děkuji :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Ďakujem za preklad ...vážne krásna kapitolka.....:-))) Katarína

    OdpovědětVymazat
  14. ďakujem za preklad

    OdpovědětVymazat