neděle 2. listopadu 2014

Styxx - 26. červen 9527 př. n. l.



Styxx zasyčel, když byl vyrván ze břehu řeky Acheron a vržen zpět do svého těla v Didymosu. Celou minutu se nedokázal pohnout. Ale když soustředil svůj zrak, uvědomil si, že je zavalen troskami. Měl pocit, jako by měl každou kost v těle zlomenou.
Po několika dalších minutách se zpod nich dokázal vyplížit. Pak uviděl zkázu, které podlehla jeho vlast.
Jen pár centimetrů od místa, kde se probral, leželo otcovo tělo. Zamračeně ho vytáhl ven a uviděl malý stříbrný obolos, který svíral v dlani.

Otec musel být v jeho pokoji, aby mu ho dal, když byl zabit. Zaplavil ho smutek. Nevěděl, proč otce neviděl v Podsvětí. Ale na tom nezáleželo.
Nakonec mu otec minci neodpíral.
„Je mi to líto, otče,“ zašeptal. „Měl jsem být schopný udělat něco pro to, abych tohle zastavil.“ Neměl ponětí co, ale přesto...
Styxx trpící obrovskou bolestí vzal minci a vložil ji otci do úst, takže jestli je někde na březích řeky, dokáže ji překročit a dostat se tak k Rysse a Apollodorusovi.
„Nechť vám oběma Hádes poskytne palác na Elysejských polích.“ A zatímco houpal otce v náručí, došlo mu, co se stalo.
Acheron znovu žije.
Není jiného vysvětlení. Jen tak se mohl vrátit do života.
Musím pohřbít svého otce.
A pravděpodobně také Ryssu a Apollodoruse. Vstal, aby je našel a zarazil se, když uviděl v místě, kde bývala chodba, stát Artemis.
„Co tady děláš?“
„Už jsi Acheronovi uškodil dost. Nedovolím, abys ho dál zraňoval.“
Styxx se nevěřícně zasmál. „Já jsem mu uškodil? Zbláznila ses? Rozhlédni se.“ Ukázal na doutnající zbytku jeho kdysi velkého města. „Acheron zapříčinil smrt mé sestry, mého otce, mého -“
„Dost! Odmítám ti dovolit kráčet zemí a chystat vůči němu pomstu.“
Zvláštní bylo, že Styxx netoužil po pomstě. Byla tu jen jedna věc, kterou chtěl. Jen jedna věc, která mu zbyla. A upřímně řečeno, bylo to tak pro něj v pořádku. „Dobrá, vezmi mě k mojí ženě a ani jeden z vás už se nikdy nebude muset bát, že mě znovu uvidí.“
„Tvojí ženě?“
„Princezně Thébské. Bethany.“
Artemidina tvář při tom jméně zbledla.
Bohové, ne... cokoliv jenom ne tohle.
Slzy ho dusily, až už Styxx nemohl dýchat. „Je v Egyptě,“ řekl pevně.
Artemis pomalu zavrtěla hlavou. „Apollymi ji také zabila.“
Při té novince se mu do očí vedraly další slzy. „Apollymi!“
Přikývla.
Zaklonil hlavu a zařval bolestí. Vidění se mu pod ohromností jeho ztráty rozpilo. Ne, ne, ne! „Není mrtvá. Moje Beth ne. Ona ne. Lžeš!“
„O tomhle bych nikdy nelhala. Je mi to líto, Styxxi.“
Ale nebylo. Bylo jí to jedno. Proč by taky ne?
Styxx si zajel rukama do vlasů a nakonec zatoužil po krvi. Chtěl se vykoupat v krvi každého olympského boha. Ale ne víc, než v té Acheronově.
Styxxe zachvátil vztek, když se rozběhl k Artemis s úmyslem vyrvat jí srdce z hrudi. Ale než na ni dosáhl, byl odmrštěn rozzuřeným, divokým větrem.
Všechno zčernalo.
Ta další věc, kterou věděl, bylo to, že byl vhozen na bílý písek neznámé pláže. Ohromený Styxx se otočil v písku na kolena.
Co to do prdele je?
Objevila se před ním Artemis. „Jsi na Mizejícím ostrově na Elysejských polích. Nemůžu nikomu dovolit, aby se dozvěděl o tobě a o Acheronovi. Budeš tady mít všechno, co potřebuješ a lidé za tebou budou čas od času přicházet s jídlem.“ Postavila před něj truhlici z jeho pokoje. „Tohle by ti mělo ulevit.“
Pak byla pryč.
Vyděšený Styxx zíral na tu pitomou truhlu. Tohle by mu mělo ulevit po ztrátě celé jeho rodiny a země?
Po ztrátě Bethany a jejich syna?
Styxx řval vzteky, dokud neměl rozedřené hrdlo a nemohl už vydat ani hlásku. Takhle nekřičel od doby, co ho mučili v dionýském chrámu. A upřímně řečeno, raději by se tam vrátil zpátky, než žil takhle.
Jak mu mohli vzít úplně všechno?
„Měl jsem nechat ty zasrané Atlanťany, aby tě dostali a zbytek Olympanů zadupali do země!“
Proklínal den, kdy bojoval za Řecko a za jeho bohy. Nejvíc ze všeho ale proklínal den, kdy se narodil jako dvojče Acherona Parthenopaeuse. Toho bastarda...
Styxx zíral k horizontu, když skládal slavnostní slib. „Raději se modli, bratře, abych se z tohohle ostrova nikdy nedostal. Pokud ano... budeš krvácet za každou slzu, kterou jsem kvůli tobě prolil. Vyrvu ti srdce a narvu ti ho do krku za to, že mi tvoje matka vzala mou ženu a syna. K čertu s vámi se všemi!“
Za celý svůj život chtěl jen jedinou věc.
Bethany.
A teď byla tím jediným, po čem toužil, smrt, aby s ní mohl být v dalším životě. Ale nebylo tu pro něj nic jiného, než věčnost v osamělém pekle. 

19 komentářů:

  1. skvelý preklad diky :) :) chudách Styxx :/

    OdpovědětVymazat
  2. Dakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  3. Dekuji za preklad :)

    OdpovědětVymazat
  4. ďakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  5. Díky moc za překlad a korekci ! ! !

    OdpovědětVymazat
  6. pane bože ako bludný kruh, nenávidia jeden druhého a pritom ani jeden z nich poriadne nemôže za to ako sa ich život vyvíjal, Artemis je riadna mrcha, teraz ju trápi aby nikto neohrozoval Acherona aj keď ten sa môže chrániť sám so svojou mocou, ale vtedy keď ho Apollo zabil vtedy ju to netrápilo aby ho ochránila, som staršne zvedavá ako sa Styxxovi podarí dostať sa odtiaľ, myslím že úplne nechápem to ako Apollymi všetkých zabila, ona ich vlastne nezabila však? len ich zmrazila alebo také niečo, či ako....?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já myslím, že je zabila. Ty sochy, které po nich zbyly, jsou jen podobiznou, neživou sochou. Řekla bych, že Apollymi úplně zničila jejich duše. Hádes to chtěl udělat Acheronovi, když se k němu dostal poté, co ho zabil Apollo, ale neměl na to moc.

      Vymazat
    2. dobre, tak ako potom ožije Bethany? mám v tom trochu zmätok ...... ja sa tak teším na pokračovanie lebo sa to blíži ku koncu a ja chcem aby už boli spolu a hlavne chcem vedieť komu sa narodil ich syn :)

      Vymazat
    3. Tak to zatím nevím. Sice už překládám současnost, ale k Bethany jsem se zatím ještě nedostala. Taky už se moc těším na konec :-)

      Vymazat
  7. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji za překlad a korekci :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Dakujem za preklad. GabiM

    OdpovědětVymazat