pátek 19. prosince 2014

Styxx - 24. prosinec 2012


Styxx se odtáhl od své rodiny a uvědomil si, že z arény všichni odešli.
Všichni až na Apollymi. Na bledých tvářích se jí leskly křišťálové slzy, zatímco je pozorovala. „To, co jsem vám udělala, je neomluvitelné. Vztekem a bolestí jsem tloukla kolem sebe a to, co jsem považovala za pomstu, nebylo nic jiného než sobecká závist. Jelikož jsem věděla, že už nikdy nebudu moct držet svoje dítě, vzala jsem to potěšení i vám dvěma, což je mi neskutečně líto. Ale to kvůli vašemu synovi jsem zachránila Apollity tak, jak jsem to udělala. Když můj vztek vychladl, uvědomila jsem si, jak špatně jsem se zachovala, když jsem ho vzala jeho otci a matce, a kvůli vám oběma jsem ho držela v bezpečí.“
Styxx na ni zíral. „Nemůžu slovy ani vyjádřit, jak jsem naštvaný kvůli tomu, že jsem byl naživu a uvězněný, a neviděl jsem kvůli tomu syna vyrůstat –“

Apollymi přikývla. „Já vím, Styxxi.“
A věděla to. Ona přesně věděla, jak se cítil. Ona svého syna poprvé viděla až po jednadvaceti letech.
Když na to přijde, Acheron také sdílel jeho bolest. Artemis a Apollymi mu udělaly to samé co jemu. Acheron ještě před pěti lety nevěděl o Katře a během všech těch staletí, kdy se ocitl ve stejné místnosti jako ona, nikdy nevěděl, že je součástí jeho a Artemis.
I to bylo chladnokrevné.
Styxx se vyrovnaně setkal s Apollyminým pohledem. „Kupodivu k tobě právě teď necítím žádnou nenávist, Apollymi. Jsem příliš vděčný, že jsou se mnou, než abych strávil třebas jen jedinou minutu myšlením na něco jiného.“
Bethany přikývla. „Ráno tě nejspíš budu nenávidět, Pol. Ale dnes večer jsem se Styxxem. Chci jen být se svými chlapci a zapomenout na všechno ostatní.“
Apollymi na ně kývla. „Ostatní se tiše vytratili do hlavního chrámu a poskytli vám třem soukromí. Vězte, že pokud budete cokoliv kdykoliv potřebovat... jsem tu pro vás.“ Pak se vrátila do Kalosis.
Styxx se usmál na svou ženu a syna. „Dal bych cokoliv, abych mohl celou noc strávit tím, že si s vámi budu povídat. Ale...“
„Musí se toho zkurveně hodně zařídit,“ řekl místo něj Urian.
Bethany se na syna zašklebila. „Kdo tě naučil takhle mluvit?“
Urian se viditelně přikrčil. „Bude to pro ni drsné probuzení, až se seznámí se všemi moderními změnami a přístroji, že?“
Pořádně se zamračila. „Jak dlouho jsem byla pryč?“
Styxx se podíval na hodinky. „Tvoji ruku jsem pustil před jedenácti tisíci pětisty třiceti devíti lety, sto osmdesáti třemi dny, a zhruba deseti hodinami, plus mínus pár minut.“
Bethany to množství času zbavilo řeči. Ale víc než jen to... „Ty jsi vážně počítal údery srdce.“
Styxx si vyhrnul rukáv. „Och Beth, nemáš ani ponětí.“
Hrdlo se jí stáhlo slzami, když uviděla jizvy v místě, kde si do masa vyřezal jejich jména, aby byli navždy s ním. Políbila Galenovo jméno a pak zvedla rty k jeho. Nikdy si nemyslela, že by ho mohla milovat víc, ale právě teď... všechno, co chtěla, bylo strávit zbytek noci s ním zabořeným hluboko v jejím těle, aby mu ukázala, jak moc zbožňuje svého vznešeného prince.
Urian tiše hvízdl. „Víte, tohle by bylo vážně trapné, i kdybyste nebyli moji rodiče. Rodičovský faktor tuhle trapnost exponenciálně zvyšuje.“
Bethany se se smíchem odtáhla a zamračila se na něj. „Strašně moc tě chci poznat.“ Podívala se zpátky na Styxxe. „A ty a já si toho musíme hodně říct. Ale...“
„Musíme se vypořádat s bohy,“ vydechl Styxx.
Přikývla. „Chci se ujistit, že už nás nikdy znovu neohrozí.“
„S tím nemohu nesouhlasit.“
Bethanino srdce bylo nafouklé hrdostí a láskou, když je vzala za ruce a teleportovala je do hlavního chrámu. Ostře se nadechla, když spatřila známky boje a množství krve na zdech a na podlaze. Zděšeně se setkala se Styxxovým rozpačitým pohledem. „Prosím, řekni mi, že není tvoje.“
„Nějaká ano, ale většina patří Demonbreanovi. Ten parchant krvácí jako prase na porážce.“
Když vyrazila kupředu, Styxx odmítl pustit její ruku. Zamračeně se otočila zpátky.
Zoufalý strach v jeho očích ji zasáhl přímo do srdce. „Jednou jsem pustil tvou ruku, když jsem nechtěl, a byla to ta největší chyba mého života. Chyba, kterou nemám v úmyslu už nikdy zopakovat.“
Propletla si s ním prsty a táhla ho k Acheronovi, který seděl na Archonově černém trůnu. Už to ji šokovalo víc než dost, ale přítomnost Artemis a sumerského boha Sina jí vážně zamotala hlavu.
Hodně mi toho uteklo...
Většina bohů už byla pryč. Zbyli tu jen Ma’at, Urian, Sin, Artemis, Seth, dvě démonky a muž, kterého neznala.
Zarazila se poblíž trůnu. Styxx se jí přitiskl k zádům, ovinul jí paže kolem pasu a položil si bradu na vrcholek její hlavy. Bývaly doby, kdy by ji takové omezení naštvalo.
Dnes večer ji nic nemohlo potěšit víc.
Acheron se na ně podíval.
„Zasvětíte nás?“ zeptala se Styxx.
Simi podrážděně vyfoukla. „Akri mi nedovolí sníst některé z těch ošklivých bohů. Kam jen to ten svět spěje, když musí démon žadonit o pamlsek... dokonce ani prstový sendvič nebo jediné kolínko. Tragické. Příšerně tragické.“
Styxx se usmál nad Bethaniným zmatením a zašeptal jí do ucha: „Vysvětlím ti Simi později.“
Acheron si nad Siminou stížností odfrkl, a pak promluvil na Styxxe. „No, když jsi Archonovi tak efektně sťal hlavu, zbytek byl víc než šťastný, když se mohl vrátit do stáze. Ale přemýšlím o tom, že pár z nich nechám Kat vysát a pošlu je do lidského světa.“
Styxx zaváhal. „Které?“
„Nechtěl jsem tu nabídku učinit dřív, než to proberu s tebou. Vím, že k tobě vůbec nebyli laskaví, když jsi tady byl, a jestli je budeš chtít vykuchat, klidně ti pomůžu.“
Bethany zaklonila hlavu a zamračeně si Styxxe měřila. „Kdy se z vás dvou stali přátelé?“
Styxx ji políbil na špičku nosu. „Pět minut předtím než ses probudila.“
Její zamračení se prohloubilo. Rozhodně bude mít později spoustu otázek.
„Dikastis,“ pokračoval Acheron, „Nechám ho jít... pokud budeš souhlasit. Zdá se, že je dostatečně slušný.“
Bethany přikývla. „Je velice důvěryhodný a loajální, dokud nejsou porušena pravidla.“
„Dostane Epithymia svou moc zpátky?“ zeptal se Styxx.
Sin se bouřlivě rozesmál. „Sakra to ne. Věř mi. Když ti Kat vezme moc, je prostě pryč. Technicky – čistě teoreticky – by ti ji Kat mohla vrátit. A i když nerad mluvím za svoji ženu, když tady není, jsem si sakra jistý, že se Epi bude muset obejít bez ní.“
Podle způsobu, jakým to řekl, měla Bethany podezření, že si Sin z první ruky vyzkoušel, jak jeho žena bere něčí moc.
Acheron pokračoval. „Leto je se Setem a do toho se já plést nebudu. Zvlášť vzhledem k tomu, co mi o ní Seth a Artemis řekli, a tomu, co vám udělala.“
Artemis pyšně zvedla bradu. „Jo, hodili jsme ji za tramvaj.“
Acheron obrátil oči v sloup. „Pod... autobus, Artemis. Lidi házíš pod autobus.“
„To je fuk. Moje matka ohrozila moje dítě. Moje loajalita patří Katře a Mie a nikomu jinému... tedy dokud Katra nebude mít další děti, a ty nebudou mít svoje děti. Ale to je všechno!“ Našpulila rty. „Och počkat, je tu ještě jeden, ale to už je vážně všechno. A rozhodně to není ta kráva, která vyhrožovala, že ublíží mojí holčičce. Jim oběma. Ráda přenechám svou matku Setovi a chci do své osobní sbírky Epithymii.“
Acheron se setkal se Styxxovým pohledem. „Jestli někdo umí udělat z něčího života peklo... za Artemis se můžu osobně zaručit.“
Styxx musel spolknout smích nad Acheronovým příliš slabým vyjádřením a nad pohledem, který mu Artemis věnovala. Jeho bratr měl pravdu. Artemis rozhodně věděla, jak někoho potrestat. Vzhledem k některým extrémně ošklivým věcem, které udělala Acheronovi, o kterém tvrdila, že ho miluje, si ani nedokázal představit, co udělá někomu, koho opravdu nenávidí. „Souhlasím.“
„Já také,“ přikývla Ma’at.
„Ještě zbývá Apollo.“ Acheron se omlčel a přejel pohledem místnost. „Většina z nás k němu oprávněně cítí zášť, takže nemám tušení, jak spravedlivě naložit s jeho osudem.“
Artemis si povzdechla. „I když se mi ta představa neskutečně líbí, nemůžeš ho zabít.“
Z ničeho nic Styxxovou myslí prolétla stará vzpomínka a vzápětí následoval nápad. Začal se ďábelsky smát.
Bethany se zamračila. „Proč mě tohle děsí?“
„Protože mám pro někoho perfektní dárek. Tohle schválí dokonce i Simi.“

***

Apollo pobouřeně vykřikl přes svůj roubík, zatímco bojoval s Artemidiným diktyonem, sítí, která ho držela pevněji než pavučina mouchu. Kdyby měl svou obvyklou moc, dokázal by uniknout. Ale Urianův náhrdelník ji z něj vyčerpal.
Urian se zachechtal jako padouch z animáku. „Připomeň mi, ať nikdy, ale vážně nikdy nenaštvu svého otce. A tím nemyslím Strykera. Kruci, tati. Tohle je taaaaak chladné.“
Artemis se usmála. „Jo, no, odplata je kočka.“
Acheron si povzdechl a zavrtěl hlavou. „Už to vážně vzdávám.“
Styxx ignoroval bratrovo podráždění a vytáhl Apolla do stoje. „Dobrá. Jedna už velice dlouho zpožděná zásilka je na cestě.“ Políbil Bethany, než se podíval na Acherona. „Postarej se o moji holku. Budu hned zpátky.“ Otočil se k Urianovi. „Připraven?“
„Až po tobě.“
I když věděl, že to není tak docela ‚konec‘, teleportoval je Styxx přímo do Apollyminy zahrady, kde seděla u své fontány.
Rozhořčeně zalapala po dechu a vstala. „Co je to?“
Styxx přinutil Apolla, aby si před ní klekl. Úplně nahý a spoutaný přesně tak, jak byl Styxx, když ho ten bastard předával Archonovi k mučení, neměl Apollo jinou možnost než poslechnout. Styxxovi by bylo Olympana líto, kdyby mu ten bastard třeba jen jedinkrát projevit špetku slitování nebo soucitu.
Ale jak řekla Artemis: ‚Odplata je kočka.‘ A tahle má opravdu ostré drápy.
„Přináším ti dar, má paní. Jako Aricles jsem ti slíbil, že ti dodám Apolla, až ho porazím... promiň, že mi trvalo tak dlouho, než jsem dodržel své slovo.“ Ustoupil, takže Urian mohl z Apollova krku sundat náhrdelník.
„Vrátím to Davynovi a budu hned zpátky.“
Apollymi zalapala po dechu. „Nerozumím.“
„Acheron a já jsme se rozhodli, že Apollo vyjebával s našimi životy už příliš dlouho. A i když Apolla nemůžeš zabít, myslíme si, že pro tebe bude zábavnou hračkou, která ti tady dole pomůže zabít nějaký ten čas.“
Rty se jí roztáhly v sadistickém úsměvu, jako by si vychutnávala už jen to pomyšlení. „Och, věř mi, Styxxi, slibuji, že ho nezabiju. To by byl až příliš laskavý konec. Ne, ne, ne... mám v úmyslu užít si každou minutu.“ Zkrátila vzdálenost mezi nimi a políbila Styxxe na tvář. „Děkuji ti za dar, m’gios. A prosím vyřiď bratrovi mou hlubokou lásku a obdiv.“
Francouzské dveře se otevřely, ale namísto Uriana se v nich objevila Strykerova manželka Zephyra s hladovým pohledem v očích. „Och,“ zasmála se dychtivě při pohledu na Apolla. „Věděla jsem, že ho cítím.“ Setkala se pohledem s Apollymi. „Dej mi vědět, až budu na řadě a budu si moct pohrát s tvým dárkem.“
Po Styxxově páteři přejel mráz, zatímco Apollo křičel a vzpíral se. Na jeden úder srdce se Styxx skoro cítil špatně. Ale ten pocit rychle odezněl.
Apollymi se široce usmála, Apolla ignorovala a promluvila na Zephyru. „Nedělej si starosti, dítě. Postarám se o to, aby Apollo dostal zpátky laskavost, kterou projevil Styxxovi. Každý kdo ho bude chtít, může ho mít. Koneckonců, máme na to spousty času.“
„Troo to peridromo,“ najez se dosyta, řekl Styxx a použil tak stejná slova jako Dionýsus, když poprvé nabídl Styxxe Apollovi. Otočil se, když se k nim připojil Urian.
Společně se teleportovali zpátky k Bethany, která chovala Sebastose, zatímco si povídala s Tory a Ma’at. Pohled na to, jak chová blonďatého chlapečka, ho zasáhl jako rána kladivem do rozkroku. Bylo to stejné jako ve snu, který se mu zdál... celou minutu se nemohl nadechnout.
Alespoň dokud se neohlédla a neusmála se. „Tady je. Basi, řekni ahoj strýci Styxxovi.“
„Ahoj, strýčku Sixi!“ řekl, zasmál se a poskakoval Bethany v náručí.
Polechtala ho na bříšku. Vypískl, políbil ji na tvář a zapletl ručičku do jejích dlouhých vlasů.
„Jsi v pořádku?“ zeptal se Acheron, který se objevil za Styxxem.
Styxx se setkal s Urianovým pohledem a přikývl. „Jsem.“ A poprvé za celá staletí vážně byl.
Styxx zkrátil vzdálenost mezi sebou a svou ženou, prohrábl Sebastosovi jeho kudrny a pak pomohl vymotat ruku dítěte z Bethaniných vlasů. „Ahoj, Basi.“
„Chceš si ho pochovat?“ zeptala se Tory.
Styxx vyděšený už jen tím pomyšlením, zavrtěl hlavou. „Mohl bych ho nějak rozbít a naštvat tak Acherona.“
Tory a Bethany se zasmály.
„Nemůžeš ho rozbít, zlatíčko,“ řekla Bethany.
„No nevím. Když jsem naposledy držel takhle staré dítě, musel jsem to rozbít, protože mě celého pomočilo.“
Bethany se rozesmála tak moc, že musela vrátit Base jeho matce dřív, než ho upustí.
Tory políbila Base na hlavičku. „Máš pravdu, Bethany. Je vážně legrační.“
„A teď když je zpátky,“ řekla Ma’at, „musíme něco dokončit. Omluvíte nás?“
I když si nebyli jistí, co musí dokončit, dovolili jí, aby je přenesla do Savitarova domu.
Bethany z toho místa byla zmatená. „Kde to jsme?“
Ma’at odpověděla tím, že jí pokynula k té samé ložnici, kam původně Simi uložila její tělo.
Styxxovi se zadrhl dech, když na posteli uviděl Bethanino tělo, které tam předtím nechal. Není divu, že teď měla čisté časty. Přesto... „Nechápu to... co se to děje?“
„Set ti to řekl. Rozpůlil její srdce. Nebyla celá ode dne, kdy ji Apollo lstí přiměl tě zabít. Když Leto přivolala její pomstychtivou část, měla jen část Bet, která milovala Aricla.“ Ukázala na Bethany stojící vedle něj. „Tuhle.“
„To proto se amulet nespojil?“
Ma’at zavrtěla hlavou. „Jako spojení s Bethany a Bathymaas byl ten amulet bezcenný, jelikož ho rozbila Ariclova smrt. Bathymaas ti to řekla už dávno. Ty jsi její srdce. Dala ti ho, když jsi byl Ariclem a znovuzrodilo se spolu s tebou. To proto se nedokázala usmívat nebo smát, dokud tě znovu nenašla. Set připoutal její srdce k tvojí duši, aby se ujistil, že dodržíš slovo a vrátíš se k ní.“ Přiblížila se k posteli. „Tak pojď, Bet. Pojďme tě dát zase jednou provždy dohromady.“
Bethany zaváhala. „Budu jiná?“
„Ne, drahoušku.“ Ma’at se na ni laskavě usmála. „Tedy až na to, že budeš znovu schopná být úplně šťastná.“
Úzkostně se kousla do rtu a vzhlédla ke Styxxovi.
Pohladil ji po rameni. „Jsem přímo tady, Beth. Nikam nepůjdu.“
Váhavě od něj poodešla a přešla k posteli. „Co mám udělat?“
„Jen si na sebe lehni.“
„To je všechno?“
Ma’at přikývla.
Bethany doufala, že to bude fungovat, když si lehala na své další tělo. V první chvíli nic necítila. Pak to pomalu začalo pálit. Šířilo se to její krví, dokud neviděla hvězdy. V další chvíli se propadla a otevřela oči.
Posadila se a rozhlédla se. „Co se stalo?“
„Jsi zpátky.“ Ma’at ji políbila na tvář. „A já mizím. Savitar je na pláži a nevrátí se dřív, než bude svítat. Tady vás dva nikdo nebude rušit. Vím, že teď chcete být nějaký čas o samotě.“ Pak zmizela.
Styxx se najednou cítil nejistě. Opatrně se posadil na kraj postele.
Bethany se dívala, jak na ni zírá. V jeho očích bylo světlo, které jí říkalo, že se bojí, že tohle není skutečné. Že se probudí zase sám.
Po pravdě řečeno, byla tím vším dezorientovaná. Byl to vážně bizardní den. Ale teď...
Natáhla se a strčila prsty do díry v jeho tričku v místě, kde jím projel její nůž. Bylo jí špatně z toho, co ji Leto přinutila udělat. Zašlebila se. „Je mi to tak líto, Styxxi. Teď už se tě pokusil zabít každý člen tvojí rodiny.“
„Až na Uriana.“
Snažila se potlačit úsměv, ale nevyšlo jí to. „Den je pořád mladý.“
Zasmál se. „Pokud to znamená dostat tě zpátky, Beth, můžeš mi vyrvat srdce a naservírovat ho na stříbrném podnose.“
Podezřívavě se na něj podívala. „Vážně jsi celá ta staletí nebyl se ženou?“
„Věř mi, zjistíš to. Jestli vydržím tak dlouho, abych se dostal do tebe, bude to zázrak...“ Jeho ztrápený pohled ji tvrdě zasáhl, když těžce polkl. „Tedy, jestli mě budeš chtít.“
Tohle na něm milovala nejvíc. Přes všechnu jeho sebejistotu a moc, pořád měl chvilky obrovské plachosti a nejistoty. Nestávalo se to často, ale bylo jich dost na to, aby to bylo roztomilé a mylné.
Sundala mu tričko a položila mu dlaň na jizvu uprostřed jeho hrudi. „Cítím se kvůli tobě hrozně. Pro mě je to, jako bychom spolu byli včera. Nemám představu o tom, jak dlouho jsem spala. Ale pro tebe –“
Položil jí prsty na rty. „Na tom nezáleží.“
Ale záleželo a ona to věděla. Když byl pryč, aby předal Apolla Apollymi, Tory a Acheron jí řekli o jeho sešitech s obrázky. Jak moc všechna ta staletí bez ní trpěl. Neměla ponětí, jak si udržel svou věrnost a lásku. Kde našel sílu unést to a přežít. Ale byla vážně ráda, že to dokázal. Její Styxx ale nikdy nebyl zbabělec. Je, a vždycky byl, vytrvalý válečný hrdina. Nedokonale dokonalý. Vlastník jejího srdce. Jelikož ho chtěla potěšit, vyhoupla se na jeho boky.
Styxx ostře vtáhl dech, když ucítil její jemné tělo na svém. Zoufale se třásl touhou po té jediné věci, kterou chtěl. Přesto ale nedokázal uvěřit, že je skutečně v jeho náručí. Zabořila mu ruce do vlasů a věnovala mu polibek, ze kterého byl v jednom ohni. A když zamířila jednou rukou dolů přes jeho hruď a ke knoflíku jeho džínsů, myslel si, že zemře kvůli tomu, jak moc potřeboval cítit její ruce na holé kůži.
Bethany se odtáhla a klekla si vedle něj. Zamračila se, když zatahala za jeho poklopec. „Co je to za věc?“
Zasmál se. „Zip.“
„Co je to zip?“
Usmál se a vzpomněl si, jak byl zmatený, když ho Dionýsus poprvé vzal do New Orleans. „Drží to oblečení na těle.“ Rozvázal si boty, hodil je na podlahu a pak jí ukázal, jak funguje zip a knoflík na jeho džínsech.
„Chybí mi tvůj chiton. Poskytoval lepší přístup.“ Stahovala mu džínsy dolů, dokud nebyl vystavený jejím patrajícím dlaním.
Přerývaně oddechoval. Styxx se ze všech sil snažil myslet na něco jiného než na to, že se ho dotýká. Ale když sklouzla rukou po celé délce jeho penisu, a pak ho sevřela v dlani, během okamžiku svou bitvu prohrál. Navzdory svému přání dosáhl okamžiku slepé rozkoše a čiré blaženosti.
Tělo se mu pořád ještě třáslo, když strčil hlavu pod polštář a zasténal naprostou agónií a rozpaky. Měl pravdu. Nejen, že se mu nepodařilo dostat do ní, nebyl dokonce ani blízko. „Jsem k ničemu!“
Dál ho hladila a dráždila, zatímco mu stahovala polštář z obličeje. „Ne, Styxxi. To nejsi. Nepochybovala jsem o tobě, ale tohle mi ukázalo, jak moc mě miluješ a dokázalo mi to, že jsi mi byl přesně tak věrný, jak jsi mi slíbil.“ Hravě nakrčila nos a usmála se na něj. „Kromě toho, já tě znám. Příští dvacet čtyři hodin strávíš tím, že mi to budeš vynahrazovat. Vždycky jsi byl velice snaživý.“
Natáhl ruku a začal si pohrávat se zbloudilou kadeří jejích vlasů. „To ano, Beth, ale jen s tebou.“ Pak z jejího těla stáhl peplos a překulil ji na záda, takže si mohl vychutnat pohled na její nahé tělo v jeho posteli. Srdce mu bušilo, zatímco se nemohl rozhodnout, kde by měl začít. Chtěl ji celou pohltit.
Takže začal jejími rty, a pak postupoval dolů na jih k jejím ňadrům.
Bethany tiskla jeho hlavu k sobě, když puntičkářsky ochutnával každý centimetr jejího těla, zatímco jí jeho prsty kouzlily mezi stehny a vyvolávaly v ní touhu mít ho uvnitř. A když pak ve středu jejího těla nahradil prsty ústy, vykřikla rozkoší.
Hrdelně se zasmál. „To je ono, Beth. Udělej se mi. Potřebuji tě ochutnat.“
Ta slova ji poslala přes okraj. Zaklonila hlavu a křičela, zatímco ji rozkoš rvala na kusy a tělo se jí blaženě rytmicky stahovalo. Přesto ji dál lízal a škádlil, dokud z ní nevyždímal poslední kousíček orgasmu.
Pak se jí pomalu prolíbával zpátky k ústům. Nadzvedl se na pažích a díval se na ni, zatímco ukládal svoje dlouhé tělo mezi její stehna.
Bethany vzala jeho tvář do dlaní, když ucítila, že se jí jeho tvrdý penis tlačí na bříško. „Vidíš? Věděla jsem, že budeš zase vmžiku ve formě.“
S úsměvem ji políbil a pak vklouzl do jejího těla. Společně zasténali, když se kolem něj ovinula, zatímco se on pomalu pohupoval proti jejím bokům.
„Tolik jsi mi chyběla,“ vydechl jí do ucha. „A ne jen kvůli tomuhle. Chtěl bych se utopit ve tvé vůni a hřejivosti.“
„Jsem navždy tvoje. Doslova.“
„Já jsem na věčnost tvůj.“
Tentokrát Styxx věděl, že už je nikdy nic znovu nerozdělí. A jestli někdy někdo bude dost hloupý na to, aby se o to pokusil, dostanou stejnou lekci jako Archon a Apollo. Styxx z Didymosu bojuje o to, co chce. Neustupuje. Nevzdává se. Neprohrává.
Dokonce, i když to znamená navrátit se ze smrti. Nezastaví se, a už nikdy nebude znovu žít bez své nedůležitější součásti. Bez Bethany.


21 komentářů:

  1. Krásnééééééééééééé. Děkuji moc :-)

    OdpovědětVymazat
  2. vdaka za preklad a korekciu..... Zuzka

    OdpovědětVymazat
  3. dievčence, ale pred tou časťou sú ešte nejaké... čitam, čítam a stále mi utekali súvislosti. :-(
    neviem, čo sa udialo 23. prosince....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. skus pozriet historiu prispevkov,mala by si to tam najst ☺

      Vymazat
  4. Nadhera. Konecne Apollo dostane svoj podiel z kolaca. Dakujem za preklad a korekciu. GabiM

    OdpovědětVymazat
  5. Perfektní ! ! ! Díky moc za překlad a korekci další kapitolky ! ! !

    OdpovědětVymazat
  6. Vďaka za preloženú kapitolu. :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  8. Dakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  10. moc děkuji, míša

    OdpovědětVymazat
  11. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  12. Nikol: Dakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Děkuji moc za překlad a korekci, člověku se tyhle poslední 2 kapitoly nějak nechtějí věřit, celá kniha utrpení, znásilnění, nenávist a najednou jsou všichni štastní, ale neštěžuju si a fandím Styxxovi, Beth, Urimu atd. a hlavně Vám holky, které to pro nás překládáte a "korektujete" či jak se to píše, velké DIII´KY!

    OdpovědětVymazat
  14. ďakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  15. To bylo tak krásné, děkuji :-)

    OdpovědětVymazat