čtvrtek 12. února 2015

Krvavá trojice - Kapitola 33



Čekání bylo pro Evalle stejně snadné, jako důvěra, ale pro jednou se ukázala o dvacet minut dříve a ne později. Nemusela by změnit čas setkání se Stormem u Piedmontského Parku na půlnoc, nebýt hledání Nočních slídilů. Od chvíle, co Atlantu překryla tma, jich našla šest.
Grady nebyl jedním z nich.
Ani jeden z těch, které našla, nevěděl o Kameni Ngak nic významného, ale všichni z nich se zeptali, jestli taky „nabízí dohodu s dvojitým potřesením“ jako Kujoo. Což znamenalo, že Tristan a Kujoo možná proměňovali stovky Nočních slídilů na agresivní půlčíky, jako byl ten, co ji bodl.

Kde tihle Noční slídilové byli? Shromažďovali Tristan, Kujoo a/nebo Medbové armádu?
„Copak zázraky nikdy nepřestanou?“ ozval se Storm za jejími zády.
Přestala přecházet na chodníku před vchodem do Piedmontského Parku a otočila se za jeho hlasem, přičemž se málem srazila s mladým párem, co před sebou v teplém nočním vzduchu tlačil kočárek. „Promiňte.“
Pár jí věnoval drž-si-odstup pohled a pak proběhl kolem ní.
„Děsíš rodáky?“ zasmál se Storm.
„Pochybuju, že je tu hodně opravdových původních Atlanťanů.”
Už sám o sobě byl příliš atraktivní pro její duševní klid, ale úsměv zesiloval všechno, od jeho exotických očí po jeho silnou bradu. Horní polovina jeho těla se napjala pod moka hnědým tričkem, když si založil ruce na hrudi. Ten pohyb vzduchem rozvířil vůni mužného chlapa, co její nervy pomíchala do děsivého tance uvědomění.
Co to do ní vjelo, že si všímala mužů, jako byl Storm a Isak?
Nikdy ji muži nezajímali, ne takhle. Až příště uvidí Nicole, zjistí, jestli její empatická schopnost neposiluje její emoce.
Protože byla z mužů nervózní z úplně jiného důvodu, než ze strachu. Obzvláště ze Storma.
Musela tohle dostat zpátky na pracovní úroveň. Naklonila se ramenem k bráně a řekla: „Tzader chce, abychom prošli park a zjistili, jestli něco dokážeme zachytit, nebo jestli se neobjeví někdo z Kujoo, protože i oni budou tuhle oblast kvůli té ženě prohledávat. Co jsi dneska dělal?“
Storm srovnal krok s jejím. „Našel jsem tělo té zmizelé ženy z márnice.“
„Vážně? Kde?“
„Adrianna a já jsme sledovali stopu Noirrské magie k domu v Inman Parku a našli tam to tělo. Vypadalo to, že rodina, co tam žije, je mimo město.“
Evalle při zmínce, že Storm pracoval s Adriannou, zakusila bodnutí čehosi, co odmítala nazvat žárlivostí. „Co ten výlet vyvolalo?“
Storm si ji tiše prohlédl, jen tak dlouho, aby jí dal vědět, že v její odpovědi zachytil ten úsečný podtón. Zacukaly mu koutky, jen drobný náznak úsměvu, jako kdyby si něco domyslel. „Adrianna zmínila, že by mohla vystopovat Noirrskou magii z tvého zranění, když to udělá hned, takže mě Trey kontaktoval a zkusili jsme to.“
Snad tma, co ji obklopovala, skryla její smíšené reakce. Musela uznat, že Stormův plán dával smysl, a byla ráda, že našli to tělo, i když to byla Adrianna-sexy-čarodějnice, kdo se Stormem tímhle způsobem strávil den. Na druhou stranu, tohle by byla příhodná chvíle na použití Feenixovy nové nadávky. „Jak jste poznali, že je to stejné tělo?“
„Nepoznali, dokud jsme nezavolali pat—“
„Zavolali koho?!“ Nebylo moudré na něj vyštěknout, ale proč musel to tělo najít on a Adrianna?
Storm se odmlčel dost dlouho na to, aby do plic vtáhl nádech, co při výdechu zněl zatížený nucenou trpělivostí. „Zavolal jsem Treyovi, a on kontaktoval Beladora u Atlantské policie, který prošetřil anonymní tip po telefonu týkající se mrtvého těla. Když pozůstatky dovezli do márnice, patoložka, co měla právě službu, ji poznala.“
Ramena jí klesla úlevou. „Byla ta patoložka Beaulah?“
„To zní jako její jméno.“
„Pracuju s ní. Řekl jsi o tom těle Senovi?“
„V tu chvíli jsem musel.“
Evalle při jejích dalších slovech cítila hořké zklamání. „Měla bych Sena vyhlížet za dalším rohem?“
„Nevím, proč bys měla. Došlo nám, že ta čarodějnice nepoužívala tělo pro krevní oběti, ale skrývala ho v mrazáku, protože ve chvíli, kdy se Adrianna dotkla pozůstatků, vstoupil do místnosti duch té ženy a řekl nám, jak ji démon Cresyl zabil.“
„Děláš si srandu.“ Evalle nemohla uvěřit tomu, že něco jednou pracovalo v její prospěch. „To je skvělý.“
„Ne, nedělám si srandu, a ano, je to dobrá zpráva. Řekl jsem Senovi o tom úmrtí a Cresylovi, takže nemá důvod si myslet, že ji zabil Alterant.“
Storm se jí znovu zastal. „Děkuju.“
„Nemáš zač. Ale ta stopa tam končila, takže stále nejsme nijak blíž k nalezení toho kamene.“
Nicole jí řekla: „Důvěra otevře cestu tomu, kdo je zrozený pro úkol.“ Není snad Původní Američan „zrozený pro úkol“ stopování? Nebylo to snad to, k čemu Storma využíval Sen?
Storm se pohyboval neosvětlenými oblastmi parku jako by byl na lovu, každý sval se přirozeně vlnil.
„I já jsem dneska udělala nějakou práci,“ oznámila a snažila se zjistit, jestli je on tím, kdo by mohl ten kámen najít, pokud mu věnuje trochu důvěry. „Bylo mi řečeno, že někdo, kdo byl zrozen ke stopování, může ten kámen najít. Mám za to, že bys to mohl být ty.“
„To si nemyslím. Dneska jsem se vrátil dřív, abych zjistil, jestli dokážu zachytit stopu na místě, kde jsi našla tu dívku s kamenem a Vyanem. Jediná energie, co jsem dokázal vycítit, byla energie dvou mocných mužů.“ Odmlčel se a věnoval jí tázavý pohled poté, co odkázal na to, co musely být pozůstatky energie Vyana a Tristana. Když nic nenabídla, pokračoval. „Jedna z těch stop prostě zmizela a ta druhá končila na tom samém místě v Tenth Street vedle parku, kde jsem ji minulou noc ztratil.“
Nemusela se mu dívat do očí, aby věděla, že čeká na to, až mu řekne pravdu o tom střetnutí. „Neměl by být schopný tak snadno zmizet, ale jakmile došel k té ulici, stalo se to.“
„Kdo a co je ten on?“ zeptal se Storm tiše, aniž by odpověď vyžadoval.
Celá tahle záležitost s důvěrou jí přišla jako závažná otrava jídlem, ale Nicole by jí neporadila špatně a jim docházel čas. „Jestli ti to řeknu, nesmíš to říct komukoliv dalšímu, aniž by ses mě nejdřív zeptal.“
Potichu šel vedle ní, jeho dlouhé nohy si zabíraly zem jako velké zvíře na lovu. „Dobře, dohodnuto.“
Otřela si vlhké dlaně jednu o druhou, pak se zarazila, když si uvědomila, že je tiskne k sobě. „Jmenuje se Tristan a je to Alterant, co utekl z očarované klece.“
Storm polohlasně zaklel. „Tys čelila jemu a dvěma šíleným ghúlům? Sama? Mohl tě zabít.“
Díky jeho starosti o její bezpečí se cítila lépe ohledně toho záchvatu závisti před chvílí. „Já sebou taky nenechám mávat.“
„Proč jsi o tomhle neřekla Tzaderovi a Quinnovi?“
Chtěla to udělat, víc, než by si kdy dokázal představit. „Je to trochu komplikovaný. Zaprvé, Tristan přísahá, že ho Brina zavřela do klece i přesto, že se nikdy předtím neproměnil a nikomu neublížil. Tohle jsem si potvrdila přes další zdroj, co do tohohle zatím nechci motat, ale nutí mě to zpochybňovat mou důvěru v Brinu. Tak jako tak, ve chvíli, co Tzaderovi nebo Quinnovi řeknu o Tristanovi, budou to muset říct VIPERu a Brině. Ta má schopnost Tristana ihned najít—“
„Tak proč jí to neříct a znovu ho nechytit?“
„To je ten problém. Tvrdil, že to je přesně to, co Medbové a Kujoo chtějí, aby Brina udělala. Nalíčili nějakou past a chtějí, aby svolala Beladory, což by pro zastavení Kujoo musela. Jenže mám pocit, že Tristan nelže a Beladorský kmen by byl zmasakrovaný a že tají ještě něco dalšího.“
Storm se natáhl a postrčil výš větev, které si při tom, jak očima sledovala zem, nevšimla. Usmála se na něj a poděkovala mu tak.
Po tom, co ušli dalších deset kroků, se Storm zeptal: „Myslí si snad Tristan, že ho Beladoři nebudou pronásledovat až na konec světa?“
„To je přesně to, kde se to celé zhoršuje, ta část, kterou podle mě Tristan vynechává. Řekl, že Medbové a Kujoo vyhladí Beladory ze země, dokonce i jejich předky, ale neprozradil, jak toho dosáhnou. Nerozumím tomu, jak by mohli zabít všechny Beladory, ale nechci riskovat to, že by Medbové mohli být úspěšní.“
„Mohl blafovat.“
„Pravda, ale i někdo jiný mi řekl, že životy Beladorů závisí na tom, co se rozhodnu udělat a že Kujoo drží budoucnost Beladorského kmene ve svých rukou. Což zní jako to, co tvrdil Tristan.“
„Nechápu, proč o tom neřekneš Tzaderovi a Quinnovi. Myslel jsem, že jste dobří přátelé.“
Polkla. „Jsme. Ti nejlepší. Ale bojím se právě toho, že kdybych Tzaderovi a Quinnovi všechno řekla, uvěřili by mi. Jestli se Tzader pokusí zabránit Brině, aby po Tristanovi šla, bude si ona myslet, že jsem ho přesvědčila, aby chránil Alteranty. Nechci, aby následkem toho čelil Tribunálu, tím spíš, jestli se v čemkoliv z toho mýlím. Na druhou stranu, jestli řeknu všechno Beladorům, vím, že si budou myslet, že Kujoo dokáží porazit a půjdou do bitvy. Ať udělám cokoliv, neexistuje správná volba.“
„Co dalšího mi neříkáš?“ Storm tiše podrážděně zabručel. „Něco si necháváš pro sebe.“
Chvíli šla potichu. „Můžu Beladory zachránit, když jim o Tristanovi neřeknu. Dal mi možnost.“
„Nelíbí se mi, jak to zní.“
Mně taky ne, ale zdá se, že já nikdy nemám právo volit, když jde o moji budoucnost, a to ať se vypořádávám s kýmkoliv. Zamumlala: „Neřekla jsem, že to udělám.“
Co přesně ti nabídl?“
Kdyby mu to prozradila, byla si dost jistá, že by do toho zasáhl. „Chci počkat, až najdeme ten kámen, než řeknu víc, protože mé možnosti se zmenšují, pokud ho nejdřív nenajdeme. Čím dřív zjistíme, co Medbové a Kujoo plánují, tím dříve budou Beladoři vědět, co dělat, a já možná nebudu muset nijak volit.“
„Proč bys Tristanovi věřila?“
„Nevěřila jsem mu, dokud jsem dnes nenavštívila jednu moji nadanou přítelkyni. Potvrdila mi, co říkal, ale trochu jinak.“ V jejím hrdle se nahromadil strach při myšlence na možnost, že udělá chybu, co bude stát životy. „Naznačila, že bych mohla najít to, co hledám.“
Když došli k betonovým schodům, které sestupovaly do široké zatravněné oblasti v parku, Storm se zastavil a očima přelétl okolí. Hrstka lidí běžela po cestách, nebo venčila psy. „Nebude Brina rozčilená, až zjistí, že jsi jí neřekla o tom, že Tristan utekl?“
„Doufám, že jakmile si uvědomí, že jsem to udělala, abych ochránila kmen, pochopí, že jsem stavěla Beladory na první místo. A stejně na tom nesejde. Nehodlám riskovat životy Tzadera, Quinna nebo jakéhokoliv jiného Beladora jen proto, abych ochránila sama sebe.“ Objala se rukama a zírala přes otevřený prostor s přáním, aby k ní správná odpověď sama přišla.
Jeho prsty se dotkly jejího ramena a jemně klouzaly výš, dokud dlaní nepřikryl křivku na vrcholu její paže. Malé spojení, které jí dalo vědět, že je tam. Nechala na tom místě jeho dlaň ležet, a zkoušela, jaké to je. Dokázal rozpoznat, kolik mu toho dovolí a obratnými doteky se po kousíčkách dostával přes její nedostupnost.
Neměl ponětí, že seká do hory dětským kladívkem.
Když Storm promluvil, jeho tón byl věcný. „Pak bysme se raději měli pustit do hledání Tristana.“
„To není ten, koho si myslím, že máme najít.“
„Koho tedy?“
„Tu ženu s kamenem.“
„Už jsem ti řekl, že nedokážu vystopovat teleportování.“
„Já vím.“ Evalle odtáhla ruce ze své hrudi a kousla se do palce. „Jen prostě vím, že to je odpověď k nalezení toho kamene. Jsi pro dát tomu další šanci?“
„Jistě.“
Pohnula se a nechala jeho ruku volně klesnout. Když došli do oblasti, kde předešlou noc čelila Tristanovi, uviděli pár, který venčil párek psů. Jejich tenisky v tmavé noci s každým krokem zářily.
Evalle čekala, dokud je neminula skupinka teenagerů se ztlumenou muzikou hrající z jejich iPodů, než promluvila. „No? Jak stopování funguje?“
„Když jde o magii, dokážu ji vycítit na kůži a prostě následuju směr, kde se ta energie zdá nejsilnější. Ale tady kromě těch dvou stop, o kterých jsem ti říkal, nic nového není.“
„Vyan bude ten, jehož stopa zmizela potom, co se s ní teleportoval. Tristan zmizel v té ulici.“ Evalle si sedla na zem do tureckého sedu. „Jestli ty nezachytáváš jakýkoliv energický podpis, nevím, kdo by mohl.“
Zúčastněně si přisedl vedle ní. „Co teď?“
Už už pokrčila rameny, ale zarazila se při pohledu na postaršího muže, co na vodítku venčil voříška. To jí připomnělo toho, co u sebe měla ta žena. „Ta žena s kamenem měla psa.“ Evalle se otočila ke Stormovi. „Dokážeš vystopovat pach toho psa?“
Tentokrát zaváhal, než odpověděl.
Nemohl jí teď odepřít pomoc. „Storme?“
„Ano. Dokážu ho vystopovat.“
Když se nepohnul, ozvala se: „No? Tak to zkus.“
„Nezvládnu to v… téhle podobě.“
„Co tím myslíš?“
Přitáhl si nohy k tělu a opřel si o ně ruce, zatímco se díval přímo vpřed. „V lidské formě nedokážu stopovat tak dobře, jako ve zvířecí.“
Chvíli jí trvalo, než jí došlo, co právě řekl. „Jsi vlkodlak?“
„Ne. Pocházím z linie šamanů. Jeden byl duchovní cestovatel a druhý měnič. Dokážu na sebe vzít podobu jaguára.“
Poklepala si prstem na rty. „Dobře, to v Atlantě půjde těžko zařídit. Vlk by se vysvětloval o dost snadněji.“
Sklonil hlavu na své ruce a rozesmál se.
„Co je tu tak vtipného?“
Nadzvedl hlavu a nevěřícně se na ni zadíval. „Bál jsem se ti říct, že se dokážu proměnit v jaguára, a tobě dělá starosti jen to, že je to špatný druh.“
Až teď jí došlo, jak tajnůstkářský ohledně tohohle byl. „Proč tohle před ostatními tajíš? Myslela bych si, že by rádi věděli, že máš tuhle schopnost. Ví o tom Sen?“
„Udržoval jsem tvá tajemství. Ty zachovej mé. Nechci, aby to kdokoliv z nich věděl. Je to prokletí, ne dar. Tam, odkud pocházím, jsou ti, co se proměňují v jaguáry, považováni za démony. Už chvíli jsem se neproměňoval, ale ve zvířecí podobě dokážu vystopovat sebemenší pachovou stopu.“
„Narodil ses tak?“
„Nebyl jsem měnič, dokud… se něco nestalo.“ Zabarvení jeho hlasu se změnilo způsobem, který dával najevo, že to nebude dál probírat. „Tu proměnu zvládnu, když musím.“
To znamenalo, že ho žádala, aby udělal něco, co on nechtěl udělat o nic víc, než by se ona chtěla proměnit do své podoby bestie. „To je jedno. Nechtěla jsem ti tím způsobit problémy.“
„Ne, udělám to. Dává smysl, že bychom mohli zachytit stopu jejího psa, když byl v parku a určitě celou dobu značkoval své teritorium. Jestli ji dokážu vystopovat v okolním sousedství, najdeme ji.“
„A jak tohle uděláme, aniž by někdo začal být maličko zneklidněný tím, že se v centru Atlanty potuluje jaguár?“
„Čarodějka by mě mohla očarovat, aby mě neviděl nikdo kromě tebe. Hádám, že bychom se mohli zeptat Adrianny.“
Evalle otevřela pusu, aby protestovala. Vážně se chystám odmítnout pomoc od Adrianny? To vypadalo ješitně.

K čertu s tím. Už jí říkali i hůř. 

11 komentářů:

  1. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  2. Moc děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji mnohokrát za překlad a korekci další kapitoly ! ! !

    OdpovědětVymazat
  4. Moc děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  5. Srdečná vďaka za preklad!!! :-) ;-)

    OdpovědětVymazat
  6. díky za překlad,míša

    OdpovědětVymazat
  7. Vďaka za preklad a korekciu ďalšej skvelej kapitoly:-)

    OdpovědětVymazat
  8. Srdečná vďaka za preklad i korektúru!!! :-)

    OdpovědětVymazat