neděle 8. března 2015

Krvavá trojice - Kapitola 36



Bolest spalovala její krk, záda a nohy. Evalle visela za zápěstí, připoutaná neviditelnými vlákny ke stropu staré školní posluchárny v centru Atlanty, která nebyla roky používána. Všechna okna byla rozbitá, a tak by měl být noční vzduch, který dýchala, čerstvý a ne přesycený nechutným pachem Medbského zla.
Zdi pokrývala krev. Tohle místo vypadalo jako scéna z hororu, ve které Freddy Krueger seká svými drápy, zaseknutá na tlačítku replay. Cokoliv Medbové dříve prováděli, se párkrát obrátilo proti nim a těla vybuchovala. Odporná stvoření, která pravděpodobně kdysi bývala Nočními slídily, se krčila všude na zdech, podlaze a stropu, různé části jejich těl v pevné formě a zbytek průsvitný.
Po tváři jí stékal pot a pálil v řezných ranách na jejím krku a ramenou. Jedno oko měla nateklé, jak ji praštil Noční slídil, kterému nosívala gumové medvídky.

Odpustila to tomu ubohému stvoření s bezduchýma očima, které ji nepoznalo.
Jako by život už nebyl dost zábavný, svítat mělo za méně než hodinu, a zeď tvořená rozbitými okny byla směrem na východ.
Tristan stál právě u téhle strany zapadlé budovy, spolu s Medbskou kněžkou a skupinou válečníků, co museli být Kujoo, uprchlíci zpod Mount Meru.
Šokoval ji, když zasáhl ve chvíli, kdy Evalle schytala první ránu do hlavy, ale Kizira ho magií upoutala na místě.
Kizira nakláněla hlavu blízko k Tristanovi, promlouvala k němu, jako by koučovala svého nejlepšího hráče. Ostré nehty měla stále prodloužené, vytvářely souvislou stopu na podlaze vedle ní, jako tenké proužky ostré jako břitva, které dříve použila jakožto devítiocasou kočku.
Odkud měla Kizira takovou manikúru?
Evallina kůže hořela, jak na ní ty nehty zanechaly pruhy Noirrské magie, která se jí zakusovala do těla. Pochybovala, že by ji tu někdo našel, včetně Storma. Jednou se pokusila proměnit, v naději, že si probojuje cestu ven, i kdyby to znamenalo odhalit světu svou bestiální stránku.
Kizira jí v tom kouzlem zabránila.
„Čekají, až svou myslí přivoláš Beladory,“ ozval se nalevo od ní slabý mužský hlas.
Evalle natočila hlavu k místu, kde blízko ní visel Vyan. Alespoň byl po straně toho oka, na které stále viděla. Její brýle byly pryč, ale svíčky hořící tam dole byly dostatečně daleko, aby ji neoslepovaly. „Ztrácí čas. Nezavolám Beladory do pasti. Nejsem zrádce. Proč jsi nepřišel za námi, Vyane?“
„Beladoři chtějí jen Kámen Ngak. Já chci, aby mí lidé byli osvobozeni od svých prokletých životů.“
Na to vlastně nemohla nic namítat. A všimla si, že sám sebe do toho přání nezačlenil.
„Evalle?“
Slyšela, jak její jméno někdo měkce vyslovil z místa pod ní, kde byli zajatí Noční slídilové shromáždění v kruhu síly.
„Grady?“ zašeptala, aby nepřitáhla pozornost jejich únosců. Byl tu. Přesně, jak se bála. „Proč bys něco takového dělal?“
Jeho staré oči nikdy nevypadaly tak unaveně, jako teď. „Chtěl jsem dnes večer hodinu v lidské formě.“
Dobrotivá Macho. Evalle mu nemohla dát hodinu, ale možná by mu zabránila nechat se chytit Kujoo, kdyby ji Isak neunesl.
Jdeme pro tebe, Evalle, zaslechla ve své mysli.
Treyi? Jsi to ty?
Snažil jsem se k tobě dosáhnout půl hodiny, ale musel jsem najít cestu skrz bariéru.
Kouzlo čarodějnice. Teď mi nevěnuje žádnou pozornost. To musí být důvod, jak ses dostal skrz.
Nee. Prostě jsem tak dobrej.
Protočila oči.
Jsme venku. Tzader a Quinn jsou se mnou, oznámil jí Trey.
Netušila, jak ji našli, ale nemohla je sem nechat prostě nakráčet, aby ji zachránili. Je to past. Nechoďte dovnitř a nenechte Brinu, aby se tu ukázala. Čekají na ni.
Tzader má eso v rukávu. Nepovede náš kmen na porážku, ani nedopustí, aby se něco stalo Brině. Musíš se nám naučit věřit. Kmen nedokážeš zachránit sama.
Rozumím. Prudce vydechla. Chvála Mache. Tzader ji našel a měl to pod kontrolou. Nechal ten kámen uložit někam do bezpečí?
Je dostatečně v bezpečí.
Musí být naprosto zajištěný. Řekni Tzaderovi, že Kujoo plánují vyslat superválečníky zpátky časem, aby vyhladili celou Beladorskou rasu. Všichni z vás by zemřeli.
Všichni z nás by zemřeli, zopakoval Trey, a dal důraz na “nás.” Jsme na ně připravení.
Polkla při tom projevení podpory od spřízněného Beladora. Nezemře nadarmo. Její kmen bude pokračovat.
Ti podivní půlčíci, ve které se změnili Noční slídilové, začali výt.
Tristan trhl hlavou vzhůru. Kizira se otočila. Ten, kterého teď Evalle znala jakožto Batuka, zařval a jeho muži vytasili meče, rozmístili se po místnosti.
Těžké dvoukřídlé dveře na konci budovy se zdály být nové. Kizira si našla čas na menší přestavbu, což? Rozrazily se. Tzader a Quinn vstoupili dovnitř jako první, spolu s Treyem, Stormem, Casperem a dalšími dvanácti muži, kteří byli Beladoři.
Evalle cítila, jak její tělo vítá jejich sílu.
Pak k Tzaderovi přistoupila Laurette.
S Kamenem Ngak v ruce.
Oh, ne. Tak takhle mě našli.
Tristan se zasmál. „Věděl jsem, že pro tebe přijdou, Evalle.“
Co to děláš, Z?! Evalle telepaticky zakřičela na Tzadera. Dostaň Laurette a ten kámen odsud!
Nechtěla odejít ani odevzdat ten kámen, dokud ty a Vyan nebudete na svobodě.
„Takhle se staráte o nevinné?“ zavrčel Vyan na Evalle.
„Já ji sem nepřivedla, ksakru. Tohle je chyba té čarodějnice—“ Pak Evalle zakřičela na Quinna: Šípková Růženka je tady.
Za Tristanem se objevil fialový kouř, jak kněžka zmizela. Tristan a velitel Kujoo si vyměnili znepokojené pohledy.
„Propusťte Evalle a Vyana, jestli chcete žít,“ nařídil Tzader.
Když se teď Tristan mohl hýbat, přišel blíž. „Předej mi kámen a já ti ty dva dám.“
„To neuděláš!“ vykřikl vojevůdce.
Tristan si vůdce Kujoo změřil pohrdavým pohledem. „Lhali jste ohledně toho, co chcete s Evalle podniknout. Udělám, jak říkám.“
„Nedávej mu ten kámen!“ Evalle přistihla Laurette, jak se dívá na Vyana, který mumlal slova, jako by se modlil.
Jestli mluvil k Šivovi, moc mu to nepomůže. Hindský bůh odmítl zasahovat.
Storm udělal krok vpřed a Tzader ho zastavil. Evalle vyslala ke Stormovi lehký úsměv, aby mu poděkovala, že tu pro ni byl. Zavolala na Laurette: „Propusť mě a Vyana.“
Laurettin pohled přelétl nahoru a dolů mezi Evalle a kamenem v její ruce. Mladá žena mu něco řekla a Evalle spadla na podlahu, ale Vyan stále visel nad ní.
Evalle se postavila a zeptala se Tristana: „Pořád chceš nakopat zadek?“
Tristanovi uniklo znechucené zavrčení. „Nenuť mě k tomu, Evalle. Prohraješ.“
„To si nemyslím. Máme Kámen na své straně.“
Po tomhle se z jeho hrdla vydral jízlivý smích. „Ty jí ten kámen hodláš vzít?“
„Ne. Ale jakmile se s ní propojím, budu mít kromě toho, že jsem Alterant, i tuhle sílu. Nechtěj, abych ji použila na tebe.“
Nemůžeš se propojit s člověkem, co není Belador.“ Za jeho zpochybněním se skrýval nedostatek přesvědčení.
Evalle se otočila k Laurette. „Kde ses naučila vkládat gaelská slova na tvou keramiku?“
„Od svého dědečka.“
„Víš, co znamenají?“
„Ne.“
„Já ano.“ Evalle přelétla pohledem po Tzaderovi a zbytku Beladorů, když promluvila. „Ta slova říkají: ‘Toto je domov Beladorského potomka. Starejte se o mou vnučku tak, jak bych se staral já.’” Otočila se k Tristanovi, který překvapením pootevřel rty. „Můžeme se s ní propojit. A ty prohraješ.“
Tak se na to musí, Evalle, zamumlal Tzader v její mysli.
Jo, ale vážně nevím, jestli to Laurette neublíží, když se s ní pokusíme propojit.
Tristan otevřel pusu, aby promluvil, ale vojevůdce zařval na své muže a ta stvoření, na která se změnili Noční slídilové: „Zabijte je!“
Evalle se zapojila do bitvy, zatímco všichni Beladoři vtrhli do místnosti, kromě zbylých dvou, kteří strážili Laurette.
Vyan zavolal na Evalle: „Můj meč! V rohu!“
Podívala se směrem, kterým kývl hlavou, a uviděla ho. Prudce si zbraň kineticky přitáhla do ruky těsně předtím, než na ni vylétl poblázněný Noční slídil. Máchla mečem a rozsekla ho na dvě půlky.
Čepele ve tvaru triquetry létaly z Quinnových rukou stejně rychle, jako kulky z pistole.
Evalle se otočila, nadzvedla meč a rozmáchla se s ním na vůdce Kujoo, který se otočil včas, aby ránu zablokoval svým mečem, co ten její zlomil na dvě půlky.
Jak se tohle stalo, jestli byl Vyan taky nesmrtelný?
V rohu se zjevila Brina a nadzvedla ruce, začala kouzlit.
Všichni Beladoři v místnosti okamžitě drželi zářící meč s emblémem triquetry na jílci a keltskými spirálami vrytými do kovu. Dokonce i Evalle. Storm a Casper také dostali meč, ale ne Beladorské zbraně.
Tzader roztočil své vnímavé čepele směrem na jednoho z Kujoo a uťal mu hlavu. Nesmrtelní se těžko zabíjeli, ale uříznutí hlavy obvykle fungovalo.
Na Evallin krk a rameno se rozstříkla krev, jak Casper usekl ruku ghúla, který s křikem odlétl pryč. Casper se změnil na změť kovboje a skotského bojovníka, oháněl se mečem jako muž, co byl pro to zrozený. Storm máchal svým mečem se stejným zápalem a vypadal nebezpečně, pokud ne zkušeně.
Jeden z Beladorů klesl k zemi pod chumlem drápajících stvoření vzniklých z Nočních slídilů.
Evalle po nich vrhla vlnu síly a rozehnala je.

Tohle možná nemuselo být dost Beladorů na to, aby vyhráli boj proti nesmrtelným válečníkům, co Medbové nacpali Noirrskou magií.
Evalle se podívala na Laurette, která stála v rohu za dvěma muži odhodlanými položit život za její ochranu, a třásla se. Byla vyděšená. Evalle zakřičela: „Laurette, podívej se na mě!“ Jakmile získala její pozornost, pokračovala: „Jsi Beladorka. Tohle je tvůj kmen.“
Než mohla říct víc, zaútočil na ni Kujoo. Evalle opětovala útok, střetávala se s jeho mečem úder za úderem, dokud nezasáhla jeho tělo, čímž ho rozsekla na dvě půlky. Zakřičela na Laurette: „Nařiď kameni, aby ukončil to krveprolití!“
Laurette se podívala na Kámen Ngak ve svých třesoucích se rukou a vykřikla: „Ať všichni zastaví!“
Evallino tělo zamrzlo na místě. Kruciš. Měla být konkrétnější.
Laurette zvedla oči plné paniky, přelétla jimi po místnosti a pak se zarazila u Evalle. „Co teď?“
Evalle se pokusila promluvit, ale dokázala jen vydávat nejasné zvuky.
Laurette pozvedla kámen. „Propusť Evalle, aby se mohla hýbat a mluvit.“
Evalliny svaly se naráz uvolnily. „Hodná holka. Vystup zpoza těch mužů, nemůžou se hýbat.“ Když Laurette stála volně, Evalle jí řekla: „Už ti skoro vypršel čas.”
„Chci Kujoo poslat domů. Slíbila jsem Vyanovi, že to udělám.“
„Nejsem si jistá, jestli to můžeš udělat, když jsou zmražení, ale nechci, abys Kujoo uvolnila a oni mohli zabíjet Beladory.“ Evalle se otočila k Brině, překvapená, že zatím nepromluvila. „Co chceš, aby udělala?“
„Nemohu ji navádět k tomu, aby kámen o cokoliv žádala. Nese hluboko v sobě Noirrskou magii.”
„Kámen Ngak?“ To Evalle netušila, ale dávalo to smysl. Možná proto o něm Medbové věděli. Evalle se domnívala, že je ten kámen původem jen hindský, ale něco, co přežívalo od počátku času, určitě získalo spoustu různých sil.
Laurette naprázdno polkla. „Rozumím. Musím se rozhodnout.“ Dala kameni nový příkaz: „Všechny osvoboď, ale donuť je zůstat na místě a nenech je jeden druhého napadnout.“
Všichni v místnosti se najednou nadechli, ale nikdo neopustil své místo a nikdo se nesnažil zasáhnout nepřítele.
Tristan zavolal na Laurette: „Dej mi ten kámen a já propustím toho Kujoo... a vrátím ti tvůj zrak. Slyšel jsem, že o něj přicházíš. Budu mít moc uzdravit tvé oči.“
Naděje v Laurettině tváři zabolela Evalle u srdce, ale zavrtěla hlavou. „To nemůžeš udělat.“
Laurette přikývla, oči rudé od pláče. „Já vím.“
Brina promluvila. „Nemohu kameni nic přikazovat, ale Kujoo odsud ještě nesmí odejít. Porušili příměří a musí být potrestáni.“
„Ne!“ vykřikla Laurette na Brinu, která pouze naklonila hlavu, jako by se dívala na popletené dítě. „Jestli neodpřísáhneš, že Kujoo necháš jít, dám ten kámen Tristanovi!“
Tzader vyslal k Evalle ustaraný pohled. „Udělej něco.“
Já?Co jako?“
„Jo, Evalle,“ přidal se Tristan. „Co se stalo s tou tvojí nabídkou pomoci ostatním Alterantům? Vidět nás všechny na svobodě?“
Evalle postřehla nevěřícný výraz na Tzaderově a Quinnově tváři. „Sklapni, Tristane.“
Brina zapomněla na Laurette a zadívala se na Evalle způsobem, jakoby slibovala, že všechny její dobré skutky právě vypršely. Pak sjela Tristana pronikavým pohledem, prohlížela si jeho tvář. „Tristan? Jako ten Alterant, co byl poslán pryč? Ty jsi věděla, že utekl, a nabídla jsi, že pomůžeš s útěkem ostatním?“
„Ne,“ hájila se Evalle. „… takhle přesně jsem to neřekla.“
Frustrace z toho, že se věci nevyvíjejí, jak očekával, začala Tristanův hlas přetvářet na tón plný smrtícího vzteku, když promluvil k Evalle. „Udělal jsem, jak sis přála a přiměl Medby, aby všechny osvobodili. Dlužíš mi.“
Evalle se otočila k Brině. „Nech mě to vysvětlit.“
„Na tohle nemáme čas.“ Brina přelétla pohledem k Laurette. „Máš osmnáct minut, mladá dámo. Co uděláš?“
„Ten kámen nedělá vždycky to, o co požádám.“ Laurette přelétla pohledem od Briny k Evalle, oči prosící o pomoc.
Evalle se nad ní smilovala a začala jí dávat pokyny. „Pošli Noční slídily, co jsou napůl proměnění, na onen svět, aby mohli odpočívat v pokoji.“
Laurette promluvila ke kameni a stvoření zmizela.
„Pošli Kujoo…“ Evalle se zarazila. Cítila, jak na ni doléhá Brinin pohled. Kujoo se ještě nestali superválečníky. Když nebudou nesmrtelní, měla víru v Beladory žijící před osmi staletími, že se dokážou ubránit. „Pošli je do jejich původní doby, ale bez jejich schopností.“
„Ne! Dnes ten boj ukončíme!“ zařval vůdce Kujoo.
Vyan se stále houpal nad jejich hlavami a až doteď byl potichu. Zápěstí mu krvácela a jeho kůže byla nezdravě šedá, ale hlas měl silný, když promluvil. „Ano, dnes to ukončíme.“ Přelétl pohledem k Laurette. „Všechno bude v pořádku. Udělej, jak jsem tě žádal.“
Laurette věnovala Vyanovi pohled naplněný bolestí, které Evalle nerozuměla, ale přesto s ní soucítila. Když tentokrát nadzvedla kámen, měla slzy v očích. Přiložila si kámen blízko ke rtům a zašeptala slova, která ani Evalle neslyšela.
Všichni z Kujoo zmizeli, včetně Vyana.
Laurette stočila uslzený pohled k Evalle. „Co teď?“
„Osvoboď Noční slídily, kteří nebyli přeměnění, aby se mohli vrátit na svá místa v Atlantě.“ V příštím okamžiku Evalle sledovala, jak duchové vylétají z oken. Všichni až na Gradyho, který se snesl k ní a vznášel se po jejím boku.
Laurette vypískla bolestí. „Ten kámen začíná pálit. Neudržím ho.“ Začala ho přehazovat z ruky do ruky, pak ho hodila Evalle, která ho zachytila.
Kámen byl teplý, ale ne příliš horký na to, aby se dal držet. Bylo to proto, že byla mocná žena?
Milostivá Macho. Svírala sílu, se kterou mohla cokoliv, dokonce zachránit samu sebe před rozhodnutím Tribunálu.

V místnosti se rozhostilo mrtvolné ticho.

9 komentářů:

  1. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  3. tak to som zvedavá, čo sa bude diať teraz :-)
    vďaka za preklad a korekciu :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Nemôžem sa dočkať ďalšej kapitoly dúfam, že nás nenecháte dlho čakať :-) Skvelý preklad vďaka :-P

    OdpovědětVymazat
  5. Srdečná vďaka za preklad i korektúru!!! :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Perfektní ! ! ! Díky moc za překlad a korekci ! ! !

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat