středa 15. dubna 2015

Syn Nikoho - Kapitola 20



Thorn ztuhl ve chvíli, kdy se vrátil do svého pochmurného, tmavého hradu ve Spodní říši absolutního zla. Kdysi to býval domov jeho otce.
Dokud toho bastarda nevyhnal a nezaujal své místo.
Když vstoupil do své studovny, aby si dal drink, který ke své výživě potřeboval, ucítil v místnosti něčí mocnou přítomnost.

Thorn zíral na toho posledního bastarda, se kterým chtěl mluvit. „Co tady děláš?“
Ze stínů vystoupil se svými dlouhými tmavými vlasy a různorodýma očima Jaden. „Cítil jsem něco, co by se nemělo stát. Je Valac mrtvý?“
Thorn si unaveně povzdechl. „Je.“
Jadenovy oči potemněly hrůzou. „Tu moc má jen Sefirot.“
„Zjevně má Jared přítele.“ Thorn se přesunul ke svojí křišťálové karafě a nalil si svou úlitbu. „Vzhledem k tomu, že Chtoniané povstali ze Zdroje jako protiváha bohů, kteří zneužívají svou moc k ovládání lidí, se zdá, že se nám tu zrodil zvláštní nový druh, aby vybalancoval démonské rasy.“
Jaden tiše zaklel. „Forneus –“
„Co chceš, abych udělal? Řekni mi, jaká moc může tuhle zničit?“
„Malachai.“
„Chceš proti němu poslat Malachai a přidat mu tak další moc? To je vážně tvůj plán?“ Zasmál se. „To je perfektní. Co takhle odpálit atomovku, když už jsme v tom? Alespoň by pak jednoho dne byla planeta znovu obyvatelná.“
Jaden si protřel oči. „Jsi šílený. „Měl jsi ho zabít hned, jak se narodil.“
„Asi tak jako jsi měl své potomky zabít i ty?“
Jadenovy se nenávistně zablesklo v očích. „O tom nemluvíme. Nikdy.“
Zamračil se na bestii, kterou nejvíc nenáviděl – na bastarda, který byl osobně zodpovědný za Thornovo politováníhodné narození – a spolkl svůj drink. „O tomhle taktéž. Co si myslíš, že se stane, jestli se tvůj šéf, můj dědeček, někdy dozví o existenci jeho úžasného pravnuka?“
Jaden, který si byl té noční můry dobře vědom, odvrátil pohled. „Jakou hru to hraješ?“
„Tu samou co ty.“
„Ne,“ zavrčel Jaden. „Já vím, kdo a co jsem. Na jakou stranu tohoto konfliktu jasně zapadám. Ty tančíš s temnotou, které tě jednoho dne celého pohltí.“
„Pro tvé dobro… pro dobro celého lidského světa, který tolik miluješ, by sis raději měl přát, aby se to nikdy nestalo.“
Jaden sebou trhl, když byl svým pánem povolán domů. Jeho pohled potemněl a naplnil se zlou předtuchou. Zarazil se, než ho s poslední poznámkou opustil. „Kdysi jsem s tvým otcem vedl velice podobnou konverzaci. Jestli se bude historie opakovat, modleme se, aby k tobě byl tvůj přemožitel laskavější.“
Thorn odložil svůj drink, zatímco mu ta slova zněla v uších. Před staletími ho Chtonian Savitar varoval před tím samým. Savitar odsoudil spojení, které ho přivedlo k životu.
Oni oba kráčeli po tenké linii mezi nepřátelskými mocnostmi, které neustále usilovaly o jejich duše. Stejně jako on se i Savitar rozhodl opustit smrtelnou říši a zvolil si samotu. Bylo mnohem snadnější odolat pokušení, když nebylo poblíž.
My všichni jsme strůjci svého vlastního pádu. Acheronova slova ho teď pronásledovala.
Přesto, na druhé straně, byl každý také strůjcem svého vlastního spasení a vykoupení.
Bohužel existovala jen jediná bytost, která mohla říct, jaký bude konečný výsledek toho všeho. Naštěstí to také byla ta, která dosud odpočívala.
Spala.
Pro dobro všech by nikdo neměl tu bestii vyrušit.
Thorn se s povzdechem posadil před oheň a zíral do plamenů, které s ním tiše promlouvaly v klidné samotě jeho osamělého domova. Použil svou moc, aby k sobě přivolal drink, aby mohl pronést přípitek. „Blíží se budoucnost. Kéž mi nikdy nepřinese to, co si zasloužím.“
***
Kessar v dlani sevřel starověký disk, když vstupoval do jeskyně, kde se on a jeho zbývající bratři skrývali před řeckými Daimony, kteří pásli po jejich krvi, aby mohli vyjít na denní světlo a zrušit tak kletbu, kterou starověký bůh Apollo uvalil na jejich druh.
Daimoni je už skoro vyhubili. Ale s tímhle…
Bylo to dokonce ještě lepší než Dagdův štít.
„Co to je, můj pane?“ zeptal se Namtar, když Kessar procházel kolem.
Usmál se na svého zástupce. „Naše spása.“
„Máš Štít?“
Kessar zavrtěl hlavou. „Něco lepšího.“
„Co může být lepší, než…“ Jeho hlas se zlomil, když si přečetl nápis na disku. „Je to skutečné?“
„Ano je, vskutku. Copak to necítíš?“
Namtar se zazubil. „Smaragdová deska,“ vydechl uctivě.
Kessar vzal démonovu tvář do dlaně a přikývl. „S tímhle nejen že povstaneme. My budeme vládnout. S tímhle přichází nová éra. Budeme vládnout všemu. Skloní se před námi i samotní bohové.“
Po Namtarově tváři se rozlil šťastný výraz, když se prsty dotkl disku. „Je to ulomené. Nepotřebujeme najít i zbytek?“

„Oprava zabere pár měsíců. To je všechno. Pak vypadneme z téhle díry a potvrdíme naši nadřazenost nad Strykerem a jeho Spathi démony. Budou litovat dne, kdy nám zkřížili cestu. A my jim neprojevíme žádné slitování.“

16 komentářů:

  1. Děkuji za další dva překlady kapitol. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Vdaka za pokracovanie. GabiM

    OdpovědětVymazat
  3. Vďaka za skvelé pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  5. Srdečná vďaka za preklad i korektúru!!! :)

    OdpovědětVymazat
  6. Vďaka za preklad.

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji mnohokrát za překlad a korekci další kapitolky ! ! !

    OdpovědětVymazat
  8. Diky za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji za nový překlad.

    OdpovědětVymazat
  10. DÍKY MOC ZA PŘEKLAD

    OdpovědětVymazat
  11. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  12. Vďaka za preklad. Len som zmetena v akom vzťahu sú Thorn a Jaden, a kto sú Jadenove deti....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na tyhle nesrovnalosti jsou skvele Kroniky o Nickovi, jsou tam dost pekne vysvetlene nektere spojitosti... :)

      Vymazat