pátek 21. srpna 2015

Alterant - Kapitola 2



Evalle se otočila, aby byla tváří ke svému pronásledovateli. „Nejsem těžko k nalezení, pokud chci být nalezená. Jak jsi věděl, kde bydlím?“
            „Zapomnělas, že mě VIPER najal jako stopaře?“ zeptal se Storm.
            Ne. Jen ji nenapadlo, že tu schopnost využije, aby našel její byt. Měla by být naštvaná, že narušil její soukromí, ne tajně nadšená z toho, že ho vidí, než odejde.

            Hloupé, ale byla ráda, že se tu nečekaně ukázal.
            Znala Storma jen těch pár dní, co k ní byl přiřazen jakožto partner u VIPERu - koalice silných bytostí, kteří chránili lidstvo proti nadpřirozeným predátorům. Ale ten čas, co spolu strávili, zatímco pátrali po Kameni Ngak, starobylé a mocné relikvii, byl intenzivní. Bojovala s démony a Kujoo, kteří byli nepřáteli Beladorů celá staletí, unikli svému prokletému životu pod horou a s apokalyptickými plány cestovali skrze portál do Atlanty.
            Stále ještě ošetřovala svá zranění z těch bitev.
            Storm stál tři kroky od ní a palce měl zaháknuté za poutka svých krásně obnošených džínů. Pro ty, co nic nevěděli, šlo o ležérní postoj. To, co číhalo pod tou klidnou pózou, se však mohlo proměnit ve smrtícího černého jaguára. Nešlo o lykantropa, ale o měniče. Rovné vlasy barvy půlnoci mu padaly přes ramena s rebelským záměrem. Jeho košile rozepnutá u krku splynula s obsidiánovou nocí. Hnědé oči s hustými řasami postřehly každý záchvěv pohybu a dokreslovaly tvář řezanou ostrými lícními kostmi a hranatou čelistí.
            Do VIPERu byl přiveden kvůli své schopnosti vysledovat nadpřirozenou energii.
            Měla s ním jednu věc společnou. I on byl směs různých sil, z části indián z kmene Navahů a z části z kmene Ashaninka.
            Nadzvedla bradu a zeptala se: „O co jde?“
            „Přišel jsem ti něco říct,“ zamumlal Storm, roztržitý.
            Přistoupil k ní blíž. Jeho pohled putoval po té straně jejího obličeje, kde se po dvanácti hodinách začínala vybarvovat modřina. Jeho oči se zvedly k jejím. „Škoda, že jsme poslali Kujoo osm staletí zpátky v čase. Rád bych s tím válečným vůdcem ještě jednou změřil síly.“
            „Obešla bych se bez toho, aby se tu vůbec objevil.“
            Kdyby nebyla zaměstnaná bojem s Kujoo, nečelila by Tribunálu s prázdnýma rukama. Významně si prohlédla své digitální hodinky. „Jestli se to týká záležitostí agentury, nech to na později, nebo mi napiš e-mail.“
            „Netýká se to VIPERu, ale je to důležité. Vím, že máš nabitý program. Proto tady přes hodinu čekám.“
            Storm čekal hodinu, aby si s ní promluvil?
            To bylo... milé.
            Mohla si dovolit pár minut, aby zjistila, co má na srdci, a stále to do parku stihla včas.
            Nenuceně přišel blíž, ukrojil další kousek z prostoru mezi nimi. V jeho tmavých očích probleskl zájem, který by jakoukoliv jinou ženu s její hroznou minulostí přiměl ustoupit.
            Ji ne. Nenechala se zastrašit žádným mužem a hluboko uvnitř věřila, že by se jí Storm nepokusil ublížit. A už nebyla zranitelná patnáctiletá holka, ale třiadvacetiletá žena s Beladorskými silami.
            Zahákl jeden ze svých dlouhých prstů pod kožený provázek zavěšený na jejím krku. „Pořád nosíš ten amulet.“
            Zamrkala při jeho změně tématu a podívala se dolů, na místo, kde stříbrný kotouč velikosti půldolaru visel na koženém řemínku. Do středu pentagramu byl vepsán spletitý vzor. Nicole, kamarádka a bílá čarodějka, do amuletu vložila kouzlo neviditelnosti, než ho půjčila Evalle, aby ho Storm mohl mít na sobě během mise.
            I když kouzlo minulou noc vyprchalo, musela být tahle věc cenná.
            „Jsem ráda, že jsi mi to připomněl,“ prohodila Evalle. Sklonila hlavu a nadzvedla ruce, aby tu koženou šňůrku rozvázala. „Potřebuju, abys tohle vrátil Nicole.“
            Stormovy prsty se obtočily kolem jejích zápěstí, zahřály její kůži.
            Při tom doteku zamrzla. Její puls se zrychlil zvláštním uvědoměním, které ji vzrušovalo... a nervózně jí zježilo chloupky na rukou. Bez ohledu na to, jak silná se během posledních pěti let stala, některé věci z její minulosti ji budou strašit navždy.
            Aniž by pohnula svalem, setkala se svým neústupným pohledem s jeho. „Nedělej to.“
            Tiše zaklel a pustil její zápěstí. „Kdy mi začneš věřit?“ zamumlal.
            Ne v tomhle životě.
            Storm si zasloužil něčí důvěru a během posledních několika dní si část její vysloužil, ale ona nevěděla, jak ji jen tak poskytnout jinému muži kromě Tzadera a Quinna, kteří od ní nechtěli nic víc než přátelství. Největší problém, co s nimi měla, bylo to, když se chovali jako přehnaně ochranářští bratři.
            Nemohla Storma vinit, že v ní vyvolával nepřirozené reakce zrozené ze strašlivých vzpomínek.
            Přitahoval ji? Ano.
            Bylo jí to příjemné? Ne.
            Jeho další slova vyšla ven jako rozmrzelý zvuk proceděný skrze skřípání zubů. „Ten amulet si nevezmu.“
            To ji rozčílilo, a s naštvaností se dokázala vyrovnat lépe než s touhou. Znovu zavázala řemínek, dala ruce dolů a nadzvedla hlavu, až byli jejich nosy sotva centimetr od sebe uprostřed bitvy vůlí. „Proč ne? Mohl bys říct Nicole děkuju, když budeš u toho, protože tahle věc zabránila tomu, abys byl ty minulou noc viděn jako jaguár na veřejnosti.“
            „Jediný důvod, proč chceš, abych si to od tebe teď vzal, je ten, že si myslíš, že se po setkání Tribunálu nevrátíš zpátky. A co se Nicole týče, poslal jsem jí květiny a děkovný vzkaz.“
            Vážně? Já květiny nikdy nedostala. Zamračila se a o dva kroky ustoupila, než té reakci stačila zabránit. Směšné reakci, protože si cenila toho, co pro její kamarádku udělal.
            Stormovi nic neuniklo. Jako teď, když si ji prohlížel, jako by si právě všiml něčeho, co ho překvapilo.
            Měl lépe vyvinuté empatické smysly, než ona, a navíc schopnost rozeznat lež od pravdy. Nemělo smysl ztrácet čas snahou ho přesvědčit, že o svých šancích u Tribunálu má jiné mínění.
            „Fajn, dobře.“ Dá ten amulet Tzaderovi, až ho v parku uvidí. „Tak proč jsi tady?“
            „Dvě věci. První - víš o nejnovějších útocích Alterantů?“
            „Ne.“ Byl tohle snad její týden? Víc útoků jejímu případu ani trochu neprospěje.
            „Jeden se stal dnes ráno v San Franciscu. Tři další včera na Západním pobřeží v Portlandu.“
            „Čtyři? Co to-“ Zarazila se dřív, než by začala nadávat, protože Brina, Beladorská královna, nesnášela, když její Beladoři kleli a Evalle chtěla, aby dnes v noci měla vstřícnou náladu. Bude potřebovat její pomoc, aby naklonila rozhodnutí Tribunálu ve svůj prospěch. Ale co se dělo, že se stalo tolik Alterantích útoků během pouhých dvaceti čtyř hodin? Předtím si myslela, že poslední dva během méně než měsíce byly neobvyklé. „Jak jsi na to přišel?“
            „Časněji dnes večer jsem mluvil s agentem VIPERu, který zaslechl pár detailů. Říkal, že naši agenti na Západním pobřeží slyšeli o pětičlenné rodině, kterou našli zmasakrovanou kolem jejich tábořiště, a orgány nemohly přijít na to, co je napadlo, protože to nezabíjelo jako medvěd, puma ani vlk. Čekají, až se zvedne mlha, než zkusí začít se stopováním.“
            Evalle se udělalo zle. Alterant zabil rodinu. Cokoliv, co někoho zavraždilo, si zasloužilo zemřít, ale přesto se zeptala: „Zajali ty Alteranty?“
            „Když tým VIPERu ty bestie našel, jiná skupina už je měla obklíčené. Pět lidských chlapů v maskovacích oblecích typu black-ops se blížili ke třem Alterantům. Casper řekl, že ty bestie ty chlapy napadly, jako by byly šílené.“
            „A ti chlápci v oblecích měli superzbraně, které použili, aby rozmetali Alteranty na kousky,“ dořekla Evalle.
            Tohle bylo jen lepší a lepší.
            Čtyři další Alteranti. Několik útoků za méně než den.
            Storm přemýšlivě naklonil hlavu. „Víš, co jsou ti chlápci zač?“
            Znělo to jako muži Isaka Nyghta, ale s tím teď nechtěla začínat. „Možná. Budu ti o tom muset říct později, až nebudu pospíchat. Co ten Alterant v San Franciscu?“
            „Zabil muže a jeho ženu na molu. Orgány nemají ponětí, co se stalo, protože to jediné, co kromě znetvořeného a napůl snězeného páru našli, bylo nahé tělo muže nadnášené v blízké vodě. Ten naháč měl v krku kusy lidského masa.“
            Odporný. „Takže Alterant možná spadl do vody, utopil se a změnil se zpět do své lidské podoby?“
            „To si myslí i VIPER. Ukradli tělo a zbavili se ho. Nerad ti říkám špatné zprávy před tím, než půjdeš na tohle setkání,“ podotkl Storm, „ale nechtěl jsem ani to, aby tě to zaskočilo nepřipravenou.“
            Přikývla, všimla si starosti v jeho slovech. „Díky. Ne, že bych se nemohla dočkat setkání s Tribunálem, ale nemůžu se ukázat pozdě, takže co dalšího jsi mi chtěl říct?“
            „Potřebuju, abys pro mě něco udělala,“ oznámil Storm.
            To jako vážně?
            Ale Storm jí minulou noc pomohl tím, že se proměnil v jaguára - podoba, kterou na sebe nesnášel brát - aby pro Evalle někoho vystopoval. Taky přivedl armádu Beladorů na místo, kde ji Kujoo drželi v zajetí.
            A vrhnul se do bitvy s mečem, aby ji osvobodil.
            „Právě teď nejsem v pozici, kde bych komukoliv mohla k něčemu být,“ podotkla.
            „Poslouchej mě. Před šesti měsíci jsem odešel z Jižní Ameriky, abych někoho našel, a ta stopa dva měsíce zpátky vychladla. V tu dobu jsem měl vidění, že bys mi mohla pomoct tu osobu najít ty.“
            Storm měl o mě vize? „Koho hledáš?“
            „Není bezpečné vyslovovat její jméno.“
            Její? Evalle otřásl záblesk žárlivosti stejně tak nečekaný, jako nepříjemný.            Stormův pohled se zableskl náznakem překvapení, které zmizelo při dalším mrknutí. Koutku jeho úst se dotkl úsměv.
            Jestli setkání Tribunálu přežije, začne hrát s Tzaderem a Quinnem karty, aby vylepšila svůj poker face.
            Chlapi. „Jsem tak trochu zaměstnaná na to, abych ti pomáhala hledat ženský, Storme.“
            „Mluvit s tebou je náročnější než hladit dikobraza.“ Úsměv zmizel z jeho tváře a on si přejel dlaní po tváři, pak se zřejmě dal znovu do kupy. „Tohle je vážná věc a já tě žádám o pomoc jen přihledání jedné určité ženy, která je zodpovědná za smrt mého otce. A má něco důležitého, co patří mně.“
            Ou. Přidejte společenskou neohrabanost do mého seznamu kazů. Evalle se nestarala o tu poznámku o dikobrazovi a tentokrát mu to nechala projít. „Jestli se vrátím, zkusím ti pomoct.“
            „V tom žádné jestli není.“ Stormova čelist se zaťala odhodláním. „V té vizi byla ještě druhá část, ve které jsem tě stopoval po setkání Tribunálu.“
            „Zbláznil ses? Jestli mě zavřou a ty pro mě přijdeš,“ - což ji svým způsobem potěšilo, když o tom přemýšlela - „Sen a Tribunál se budou rvát o to, kdo tě za to, že ses opovážil jim vzdorovat, zabije první.“
            „Nebudu jim vzdorovat.“
            Promnula si čelo, odtáhla prsty vlhké od potu, jak se snažila zpracovat, co říkal. Přecházení sem a tam pomáhalo Tzaderovi přemýšlet, takže začala chodit v menším kruhu a zamumlala: „Tomu nerozumím.“
            „Abych byl upřímný, to ani já, ale svým vizím věřím, protože mě zavedli sem... k tobě.“
            Přestala přecházet a otočila se čelem k němu. „Co?“
            „Ano. Vidění, které jsem měl před dvěma měsíci, mi ukázalo, jak pracuju se ženou jezdící na motorce, ale nedokázal jsem určit její polohu. Poznal jsem jen to, že šlo o město ve Spojených Státech. Když jsem dostal nabídku pracovat s VIPERem, věděl jsem, že mě to k ní zavede. Tu noc, co jsme se potkali, jsem znovu začal mít vidění. Možná jsi mojí jedinou nadějí, že najdu tu ženu, po které jdu.“
            Jako bych už toho neměla dost. Evalle pochybovala, že Storm hledal jen obyčejnou lidskou ženu. „Jestli mi nemůžeš říct její jméno, tak co je zač?“
            Jeho pohled zabloudil za její rameno, jako kdyby se v mysli snažil něco vyřešit, pak zavrtěl hlavou. „Řeknu ti víc, až na to bude správný čas, a nedovolím jí ani nikomu jinému, aby ti mezitím ublížil.“
            „Zvládnu se o sebe postarat, ale nemyslím si, že ti můžu pomoct, Storme.“
            „Protože nečekáš, že se vrátíš?“
            Jako by potřebovala, aby jí to připomínal. Znovu. „To je zřejmá možnost. A ty za mnou nemusíš chodit.“
            Vydal zvuk, který byl napůl zavrčení a napůl frustrace. „Tribunál soudí tebe jakožto nebezpečnou, protože jiní Alteranti se proměnili na bestie a zabíjeli lidi. Jsi ochotná strávit zbytek svého života zavřená kvůli hříchu, co jsi nespáchala?“
            To zasáhlo srdce toho, o čem se snažila nepřemýšlet. Den za dnem, rok po roce, žila jako dítě v podzemní místnosti dvacet krát dvacet. Teta, která ji “vlastnila” využívala hrozbu slunečního svitu, co by ji zranil, jako výmluvu proto, že ji zavřela do sklepa bez oken, protože Evalle, bastarda svého vlastního bratra, nenáviděla.
            Žít znovu uvěznená by byl rozsudek smrti.
            Jestli Evalle prohraje svůj případ, budou se Beladoři muset tím rozhodnutím řídit. Jakákoliv odveta nebo nepodpoření rozsudku by zrušilo dohodu mezi Beladory a koalicí VIPERu. Pokud by keltská bohyně Macha, která vládla Beladorům, vystoupila z koalice VIPERu kvůli Evalle - dobře, jen do toho, divoký smíchu při představě té možnosti - Beladoři po celém světě by se stali nepřáteli, které by kdokoliv mohl bez problémů napadnout. Mezi panteony by došlo ke krveprolití a svět by se změnil na bojiště, čemuž se Beladoři po staletí snažili zabránit.
            Pro Alteranta by nikdo do války nešel.
            Ale kdyby mohla dokázat, že VIPER potřebuje někoho s jejími schopnostmi, mohla by dostat milost a vyhnout se tomu, co považovala za rozsudek smrti.
            Evalle uznala, že má Storm pravdu. Nikdy ochotně nepřijme odsunutí kvůli hříchu, který nespáchala. „Máš pravdu. Raději zemřu, než dožít život v kleci, ale i tvůj život bude ztracen, jestli se mě pokusíš najít.“
            „Můj život byl ztracen už dávno. To na smrti mého otce záleží.“
            Nemohla rozluštit, co tímhle prohlášením myslel, což byl zjevně jeho záměr. Zatím se s ní nepodělil o jedinou věc, o kterou nemusel, a nedal jí šanci ho zpovídat, když na ni vytasil novou obavu, se kterou se musela srovnat.
            Storm řekl: „Uvědomuješ si, že jestli tě Tribunál zavře, ani Tzader a Quinn nebudou tiše přihlížet? Chceš, aby za tebou šli oni?“
            „Ne.“ To nezvážila. „Museli by porušit své Beladorské přísahy, aby šli proti rozhodnutí Tribunálu. To by byla sebevražda.“ Nikdy by nemohla žít s tím, kdyby kvůli ní kdokoliv z nich zaplatil tu nejvyšší cenu. Ona by pro ně udělala to samé, jenže Tzader byl Maistir, který vedl Beladory v Severní Americe, a Quinn měl rodinu, navíc byl jedním z finančních géniů, kteří spravovali podíly Beladorů po celém světě.
            Byli potřební. Ona ne.
            Ale Storm měl zase pravdu. Tzader a Quinn se narodili, aby ostatní chránili a nenechali by ji zavřenou.
            Věděli, že na své straně nikoho jiného nemá.
            Kromě Storma, jak se zdálo.
            A on musel mít sakra dobrej důvod, že si tak hluboce necenil svého života. To neznamenalo, že by dokázala žít s jeho smrtí na svých bedrech, dokonce i když v tom měl vlastní zájem. „Nechci, aby za mnou kdokoliv chodil.“
            „U mě nemáš na výběr. Jestli nebudeš zpátky do dvou hodin potom, co odejdeš, vypátrám tě.“
            „Čas v Podsvětí běží jinou rychlostí, než tady. Naposledy mi trvalo pět hodin, než jsem se vrátila.“
            „Dvě hodiny. To je můj limit. Přijdu si pro tebe, ať už mi s tím pomůžeš, nebo ne.“
            Přála si, aby měla čas uvažovat o tom, jak ji tohle zahřálo u srdce, ale Storm nemohl jít proti Tribunálu a vyhrát. „Ať už si to maluješ, jak chceš, jestli půjdeš za mnou, skončí to tvojí smrtí.“
            „To je moje rozhodnutí. A já už se rozhodl.“
            Nemohla tu dál stát a hádat se. Jestli se Storm nenechá odradit, mohla stejně tak zjistit, co má na mysli. „Jak bych ti s tím mohla pomoct?“
            „Zjednodušením tvého vystopování.“
            Zavrtěla nad jeho nedostatkem logiky hlavou. „Nechápu, jak bys tohle mohl udělat. Sen mě z parku teleportuje na setkání Tribunálu a kamkoliv mě pošlou pak. Řekl jsi, že nedokážeš vystopovat něčí energii skrze teleportování. Jak čekáš, že mě najdeš?“
            „Mám způsob... ale musíš souhlasit.“
            „Souhlasit s čím?“
            „S tím, že mě necháš na sobě použít moji magii.“
            Použít magii na Alteranta? Kdo ví, co by se mohlo stát? „To nemůžu. Jestli ztratím kontrolu a přeměním se do své podoby bestie, Tribunál bude mít veškeré důkazy, které potřebují, aby mě pohřbili.“

            Věnoval jí ocelový pohled, který nepřijímal jakékoliv výmluvy. „Už nemáš čas, Eve. Musíš přestat sedět na dvou židlích a rozhodnout se. Nevěříš tomu, že by Tribunál nechal Alteranta jít a nebudeš riskovat ohrožení Tzadera nebo Quinna. Je to buď já nebo oni, protože oni pro tebe přijdou. A až se to stane, já tě stejně najdu. Tak co to bude?“

8 komentářů:

  1. Srdečná vďaka za preklad i korektúru!!! :-) ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. Perfektní ! ! ! Díky moc za překlad a korekci ! ! !

    OdpovědětVymazat
  3. super, moc díky za překlad a korekci jste skvělý

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuju moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  5. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  6. Díky za překlad

    OdpovědětVymazat