čtvrtek 10. prosince 2015

Alterant - Kapitola 6



Kizira, obrňující se pro svou novou roli posla odsouzeného ke zkáze, se prohnala klenutou chodbou vedoucí k soukromé komnatě královny Flaevynn v říši Tŵr Medb. Jakožto jedna z nejsilnějších čarodějnic v klanu Medbů by dovnitř měla vstoupit spolu s tou Alterantkou Evalle Kincaidovou, ne s prázdnýma rukama.
            Ale použití žoldáků k únosu té Alterantky nebyl Kiziřin pitomý nápad... byl Flaevynnin.
            Upozornit na to by ji neušetřilo.

            Když už byla u pitomých nápadů, nebo soukromých myšlenek, které by ji mohly prozradit, nastal čas mentálně odstrčit všechno, co nechtěla, aby bylo objeveno nevítaným telepatickým vniknutím.
            Královna milovala slídění skrze mysli svých poddaných.
            Nejsnazší způsob, jak ochránit svá nejniternější tajemství, na který Kizira přišla, bylo odstrčit všechny své opravdové myšlenky a pak zaplavit svou mysl vymyšlenou historkou o svém každodenním životě a falešnými vzpomínkami, které začala vytvářet před třinácti lety.
            S lehkostí zrozenou neustálým procvičováním Kizira zpřísnila svůj pohled na pohled královniny pravé ruky, která plnila její rozkazy. Nechala svou pseudo-osobnost převzít vládu, tu, která byla hrdá, že byla přední prosazovatelka Medbských zájmů a loajální služebnice klanu, naplno spokojená se svou rolí a bez jakýchkoliv tužeb vládnout téhle ďábelské... ups.
            Zkus to ještě jednou.
            ...bez jakýchkoliv tužeb vládnout tak velkému království, nebo, v tomto případě, královnovství.
            Když se Kizira přiblížila k pozlaceným dveřím, strážný se v nejmenším nestřetl s jejím pohledem ani nepohnul jediným svalem, a že jich měl k hýbání spoustu. Na sobě měl jen zlatou sukni z kroužkového brnění, která končila nad jeho koleny a umožňovala tak rychlý přístup pro královniny rozmary. Flaevynn si své strážné vybírala podle jejich krásných tváří a svalnaté postavy, a stejně tak schopností v posteli.
            Byli neochvějně věrní.
            Pokud zrak stráže zabloudil k jiné ženě, královna ho oslepila a pak ho vyhostila k životu mezi lidmi.
            Ale pokud byl takový blázen, aby se jiné ženy dotkl, královna mu usekla prsty a navlékla je na náhrdelník, který musel mít na sobě, zatímco byl spoutaný a nucený sledovat, jak spí s dalším ze strážných.
            Tady ti nic nehrozí, mladíku. Kizira už znala ty nejlepší z mužů, a nikdo nemohl jít ve stopách Vladimira Quinna.
            Kousla se při tom uklouznutí do tváře.
            Quinn nebyl součástí jí vytvořeného světa. Nemohla riskovat, že by Flaevynn zjistila, co se mezi ním a Kizirou před třinácti lety stalo.
            Aby to tajemství uchovala v bezpečí, musela se soustředit. Párkrát se nadechla a sklouzla hlouběji do svého smyšleného světa. Zintenzivnila své soustředění a tiše opakovala, že jí záleží jen na ochraňování impéria klanu Medbů. Její největší přání bylo vidět, jak se prokletí Beladorů vyřčené druidem Cathbadem naplní, aby mohla své královně předat ostrov Treoir, sídlo Beladorské moci.
            Jednalo se o kletbu pronešenou prvním Cathbadem, který žil před dvěma tisíci lety, ne nynějším Cathbadem sedícím v žaláři TÅμr Medb.
            Flaevynn tvrdila, že nešlo o prokletí Beladorů, ale prokletí Medbských královen, a ano, měla k tomu pádný důvod. V důsledku síly, co za kletbou ležela, žila každá Medbská královna pouze šest set šedesát šest let.
            Ani o den více či méně.
            Flaevynn nekonečně běsnila kvůli nevědomosti, jestli bude Treoir dobyt během jejího života, nebo za vlády další Medbské královny. Přísně střežená specifika kletby byla předávána pouze z jednoho druida Cathbada na dalšího. Flaevynnin hněv dosáhl vrcholu před rokem, když se nynější Cathbad opět odmítl podělit o to, co ví.
            Uvěznila ho, dokud nebude souhlasit s tím, že jí vše odhalí.
            Chtěla Treoir teď, ale ta nebezpečná hra, co odstartovala pár měsíců zpátky, aby urychlila harmonogram daný před tisíci lety, si zahrávala s osudem.
            Kizira nemilosrdně podporovala Flaevynnino úsilí převzít Treoir a získat nesmrtelnost z jediného prostého důvodu – plánovala získat Beladorský ostrov a hrad pro sebe. Získat nesmrtelnost, Beladorskou sílu a veškerou sílu Medbů předtím, než to udělá Flaevynn, byla Kiziřina jediná naděje na vyklouznutí zpod Flaevynnina palce a ochranu těch, které milovala... dokonce i toho, kdo byl jejím zapřísáhlým nepřítelem.
            Dva kroky od vchodu do Flaevynniny komnaty Kizira mlčky přikázala dveřím, aby se otevřely a prošla jimi, když se rozevřely dokořán.
            Jaká vítaná úleva, že královnina komnata tentokrát nebyla plná nahých mužů připoutaných k jejímu trůnu jako psi v říji čekající, až bude vyžadovat jejich službu.
            Královna Flaevynn stála na straně pokoje s pozvednutýma rukama, tiše zaříkávala, obrácená k obrovské zdi vzácných kamenů, které tvořily oslnivé pozadí pro vodu stékající dolů. Od diamantů ke smaragdům až po rubíny, a ani jeden kámen nebyl menší, než Kiziřina pěst. Světlo ze sta zkosených svic obklopujících místnost se odráželo od těch ostrých řezů a úhlů a vysílalo směs barev přes Flaevynninu bledou pleť, černé vlasy po pás a průsvitnou duhovou róbu.
            Jen málo žen v této jinosvětské říši se rovnalo její kráse, obzvláště proto, že královna usmrtila každou, která by mohla.
            Když zaříkávání ustalo, Kizira se nadechla a připravila se čelit Flaevynnině hněvu z jejího selhání, ale v tom se rozrazily dveře.
            Gruin, postavením jeden ze starších, vtrhl do místnosti, bílé vlasy po kolena za ním vlály, prošedivělá tvář byla flekatá vzteky. „Co mají znamenat ty zvěsti o vypuštění mlhy?“
            Flaevynn se otočila na polštáři vzduchu. Fialové oči zajiskřily jasnými oranžovými plameny. „Dávej si pozor na svůj tón, starší.“ Po přelétnutí pohledem ke Kiziře se zeptala: „Proč jsi oblečená jako obyčejná děvečka?“
            Kizira nechápala, dle čeho byly její černé džíny a tmavě modrá hedvábná košile oblečení pro děvečku, ale pokrčila rameny a odvětila: „Přijde mi snazší se nepozorovaně pohybovat lidským světem, když nosím jejich roucho, Vaše Výsosti. Jsem ochotná oblékat se, jakkoliv je nezbytné proto, abych vám sloužila nejlépe, jak umím.“
            Gruin prošel kolem Kiziry, která zůstala stát dva kroky od vchodu. Vrhl po ní temný pohled, označující ji jakožto tu, která vypustila tu vnímající mlhu do lidského světa.
            Mám snad na výběr, když mě Flaevynn donutí, staříku?
            Gruin vystrčil svou kostnatou bradu a tím pustil Kiziru z hlavy, pak se zarazil těsně před královniným trůnem. Jeho náhlé zastavení způsobilo, že lem jeho třešňově rudé róby ho šlehl do vyhublých kotníků. „Je to pravda, či ne?“
            Flaevynn se teď povalovala na onyxovém a zlatém křesle vytesaném do tvaru draka. Oči jí plály sebedůvěrou predátora a hlas výhrůžně klesl. „Na tu otázku znáš odpověď, jinak bys tu nebyl. Jak vidíš, má pravá ruka čeká na podání hlášení. Uveď svou záležitost a buď rychlý, starší.“
            Semkl rty, až byly jako hrozinka. „Tato říše existuje proto, aby nás ochránila, zatímco budeme plnit naše povinnosti podle daného harmonogramu. Mlha vzbuzující nevraživost nebyla určena k tak brzkému použití. Ohrožujete nás všechny, když tolik pospícháte bez znalosti celého proroctví.“
            „Jde o kletbu, ne proroctví,“ zavrčela na něj Flaevynn. „Nebudu jen tiše sedět, zatímco se blíží má smrt a odsuzovat další královnu mému osudu.“
            Kizira pochybovala o lidumilných záměrech, co se té části týkající se budoucích královen týkalo.
            Gruin, nezastrašený Flaevynniným kousavým odseknutím, namítl: „Jsem váš poradce –“
            Flaevynn ho přerušila: „Nevzpomínám si, že bych tě žádala o radu, staříku.“ Ukázala na něj dlouhým černým nehtem posypaným diamanty.
            O krok ustoupil, pak zamrzl, jako by se jeho nohy nechtěly hnout. „Jsem starší... chráněný Cathb –“
            Flaevynn prstem opsala malý kroužek.
            Kizira nikdy neslyšela o tom, že by byl nějaký starší zabit, protože trest za jejich zranění byl krutý, ale když byl Cathbad v žaláři, nebyl tu nikdo další dost silný na to, aby Flaevynn zastrašil.
            Gruinovy rty se prudce otevřely. Začal se dávit, když jeho jazyk vyklouzl ven, a natahoval se, až se to růžové maso ztenčilo na tloušťku tužky. Z jeho krku vyšel přiškrcený výkřik, zatímco se jeho jazyk začal zauzlovat. Odnikud se objevil malý kovový bodec a prošel skrz jeho jazyk mezi uzlem a ústy.
            Krev z té rány mu stékala po bradě, proťala vzduch mědňatým pachem.
            Padl na kolena, prsty drásal svůj krk. Po jeho vrásnitých tvářích stékaly slzy. Skrze jeho neutuchající dávení zazníval žalostný zvuk. Jeho tvář nabrala tmavě rudý odstín, než padl na mramorovou podlahu a přestal se hýbat... i dýchat.
            Kizira na sobě cítila Flaevynnin pohled, pozorující... soudící. Královna trestala slabost. Jakákoliv pomoc, co by mu Kizira mohla nabídnout, by to jen zhoršila, jak staršímu, tak jí.
            Kizira se vrátila do role, kterou si už tak dávno pro přežití vytvořila a usmála se na Flaevynn, když poznamenala: „Ten bodec mě nenapadl. Efektivní a brutální. Pěkná práce.“
            Flaevynn se zdála spokojená, téměř se usmála. Shlédla na tu nehybnou postavu, vydala zvuk plný znechucení a luskla prsty.
            Starší sebou trhl, pak začal lapat po dechu a kašlat. Namáhavě se vydrápal na kolena, ztěžka oddechoval skrze otevřená ústa, když byl teď jeho jazyk uvolněn. Jeho tenké rty pokrývala krev.
            Flaevynn mu sdělila: „Dovoluji ti znovu dýchat, abys tak mohl doručit mé varování ostatním starším. Nevyrušuj, když nejsi potřebný nebo pozvaný.“ Přelétla z něj pohledem ke vchodu, kde stáli dva strážní s postavou jako starověcí Sparťané. Každý z nich si zahákl jednu z rukou staršího a odešli, jeho odnesli mezi sebou.
            Flaevynn pohnula rukou napravo od svého trůnu a nechala ji tam, dokud se neobjevil mladý muž s černými vlasy a perfektním tělem. Měl na sobě kožené kalhoty bez sedu a stříbrný obojek. Ten sloužil k trestání a byl tvořený ze špičatých článků, co bodly do mužova krku, když kdokoliv trhl za splétané stříbrné lano připevněné k němu.
            Královna za provaz lehce zatáhla, obojek vytvořil na mladíkově kůži krvavé tečky.
            Ani sebou necukl a jako dobře vycvičené zvíře se otočil k trůnu.
            Flaevynn věřila, že neustálý přísun mladých mužů do její postele ji udrží krásnou a žádanou, ale neměla kontrolu nad stárnutím... nebo posledním dnem svého předurčeného života.
            Ne aniž by dříve dobyla ostrov Treoir.
            „Vrátila ses dříve, než jsem čekala,“ prohodila Flaevynn a pustila vodítko. Klouzala dlaní dolů po vyrýsovaných svalech své mužské hračky. „Jelikož ses před setkáním se mnou nepřevlékla do vhodné róby, mohu jen předpokládat, že jsi sem spěchala sdělit dobré zprávy. Kolik Alterantů zbývá získat?“
            Kizira přistoupila blíž, dokud nestála na předložce z bílého tygra s rozkročenýma nohama a rukama spojenýma za zády. Nemohla tohle více odkládat. „Stále musíme lokalizovat a zajmout všech pět Alterantů.“
            Královniným pohledem se prohnal vztek. „Co se stalo, Kiziro? Říkala jsi, že nájemní lovci, kterým jsme dali kouzlo, tu Beladorskou Alterantku dokáží přivést.“
            Ne, já říkala, že to přepadení je risk, který nedoporučuju a že ti chlapi nejsou kvalifikovaní. Ale někdo za to selhání být viněný musel. „Ztratili ji.“
            „Ztratili? Jakože ji někam založili? Jak tohle někdo udělá?“
            Kizira si zachovala klid. Flaevynnin hněv dokázal přimět celou armádu strážných, aby se přikrčili, a jen by kohokoliv rozemlela ještě víc, kdyby ukázal jakoukoliv slabost. Když ucítila očekávané mentální dloubnutí od své podezřívavé královny, Kizira naplnila svou mysl sklíčeností nad zklamáním své panovnice.
            Nechutné, ale efektivní, protože to vniknutí zmizelo.
            Kizira vydala lítostivý povzdech, a osvětlila: „Naši lovci tu Alterantku skoro přemohli, jenže Sen, prostředník VIPERu, ji teleportoval pryč. Měli jsme ty nejlepší nájemné lovce k dispozici, ale Dakkarovým se v nejmenším nevyrovnají. Byli bychom použili jeho, kdyby naši dohodu neodmítl.“
            „Nabídni mu víc.“
            „Zkoušela jsem to. Odmítá o tom vůbec diskutovat.“
            Flaevynn praštila pěstí o područku trůnu. „Co vede za podnik s nájemnými lovci, že odmítá nás?“
            „Nechce ohrozit své postavení u VIPERu.“
            Královna sykla. „VIPER je jen natolik mocný, jako ti, co ho podporují. Až Brina z ostrova Treoir padne, padnou i Beladoři, jejich síla a opora celého VIPERu. Potom uvidíme, kdo vládne tomuto světu. Nic z tohohle by nebyl můj problém, kdybys mi přinesla Kámen Ngak.“
            Další riskantní projekt, co Kizira nedoporučovala. „Kámen Ngak je znám tím, že řídí svůj vlastní osud a je vysoce nepředvídatelný. Pokud byste jej dostala do držení, mohl by se obrátit proti vám a možná... vás zabít.“
            Jediný důvod, proč opravdu litovala, že o něj přišli.
            Kizira odmítala věnovat pozornost tomu, co královna dělala svému sluhovi. Stočila svůj pohled k zářícím žlutým očím dračí hlavy, která visela nad Flaevynn, jako by kohokoliv vyzývala, ať se jí zkusí třeba jen dotknout. „Pokud nemáte na srdci nic dalšího, Vaše Výsosti, ponechám vás o samotě.“
            „Ještě nejsi propuštěna!“ prskla na ni Flaevynn. „Jak plánuješ ty Alteranty polapit? Dala jsem ti svolení vypustit mlhu, co je nutí měnit se do podoby bestie. Co víc ještě potřebuješ?“
            Svolení? Nakázala Kiziře vypustit tu mlhu, starodávný opar se schopností myslet, který vzbudil v čemkoliv, čeho se dotkl, zlost a nepřátelskost. Ale protiřečit královně mohlo skončit něčím horším, než svázaným a propíchnutým jazykem.
            Kizira namítla: „Mlha zatím nutí k přeměně jen Ríe.“ Ríové se měnili do formy bestie podobně jako Alteranti, ale postrádali Beladorskou krev, která v sobě nesla mocné schopnosti. Použít tu mlhu teď byla chyba. Jedna z mála specifik kletby, o které se Cathbad podělil, bylo varování, aby počkali, dokud nelokalizují pět určitých Alterantů, než vypustí mlhu, aby úmyslně donutili Ríe začít se před napadením Treoiru proměňovat.
            Kizira Flaevynn připomněla: „Podle Cathbadovy kletby bychom měli počkat –“
            „Sklapni!“ Místnost se zatřásla a voda na úpatí vodopádu se vařila Flaevynniným hněvem.
            Neviditelná síla uděřila Kiziru zezadu do kolen, díky čemuž se jí podlomily nohy. Spadla na podlahu, pevně skousla zuby, aby si zabránila proklít Flaevynn pro tu bolest spalující její stehna.
            Jednoho dne...
            Kizira se silou vůle donutila zůstat v klidu, polkla zavrčení a soustředila se na pokoru. Během pár vteřin se jí na kůži zaleskl pot. Tohle se více podobalo Flaevynn, co znala a reakci, kterou očekávala, což byl důvod, proč Kizira nosila kalhoty a tričko, namísto objemné róby.
            Zatlačila ramena vzad a narovnala se.
            Královna na ni ukázala prstem. Její černý nehet se během slov prodloužil o pět centimetrů. „Řekla jsem ti, že nemusíme dále čekat. Přišel čas ukončit tuhle pitomou kletbu. Jediné, o co se musíš starat, je nalezení těch pěti Beladorských Alterantů.“
            Kizira sklonila hlavu, spíše aby zakryla zaskřípání zuby, než pro cokoliv jiného. „Rozumím, Vaše Výsosti. Neměla jsem v úmyslu se stavět proti vám.“
            Zatím.
            „Vyčarovala jsi mlhu ve všech městech, o kterých jsme mluvili?“
            To si opravdu myslela, že bych se vrátila sem, aniž bych to udělala? Kizira nadzvedla bradu a odvětila: „Ano.“
            „Jsi si jistá, že jsi při provedení neudělala žádnou chybu?“
            „Přesně jsem následovala vaše instrukce. Vytvořila jsem mlhy načichlé sírou, aby zamaskovala Noirrský původ. První infiltrovaná města byla podél pobřeží v oblastech, kde už tento typ atmosférických podmínek existoval, pro zabránění VIPERu, aby příliš brzy zjistil, že ta mlha má na svědomí přeměny Ríů.“
            „VIPER ji nemůže rozptýlit bez Medbské pomoci.“
            To si myslíme my, ale v našem světě je vždycky ve hře i nečekané. A ono starodávné kouzlo mohlo být použito pouze jednou, ale ani na tom královně nesešlo. „Samozřejmě, že ne, Vaše Výsosti, ale je pro nás prospěšné stěžovat jejich pokrok v obraně proti našemu útoku, až k němu bude moct dojít.“
            „Už ta mlha dosáhla k Atlantě, kde žije ta Alterantka?“
            Kizira přikývla, zatímco si užívala krátkou představu Flaevynn tažené a rozčtvrcené. „Brzy dosáhne. Dnes ráno jsem mlhu vykouzlila v oblastech severně od města. To jí umožní nenápadně a postupně proniknout do Atlanty, namísto toho, aby tam vznikla, což by VIPER zalarmovalo příliš brzy. Dělá mi starosti, že se přemění tolik Ríů, až to přitáhne pozornost celé severoamerické části VIPERu.“
            Ríové byl název daný potomkům bestiální linie mapované přes tisíc let zpět ke slavnému válečníku Cú Chulainnu, který měl nadpřirozené schopnosti, demonstrované jeho ríastradem, bojovým módem ve stylu zuřivce, během kterého se měnil na neidentifikovatelné monstrum, co zabilo všechno v jeho cestě.
            Flaevynn se uchechtla, jako by VIPER nebyl ničím víc, než jen malá nepříjemnost. „Ríové nejsou problém, dokud jsou Alteranti odhaleni, když je ta myslící mlha donutí proměnit se do jejich bestiální podoby.“
            Kizira ji upozornila: „VIPER a Beladoři mají za to, že všechny lidské bytosti, které se proměňují na bestie, jsou Alteranti. Jestliže se Ríové dál budou měnit příliš brzy, nebudete mít k dispozici jejich armádu, až budete připravená vtrhnout do hradu Treoir.“
            „To je směšné. Proč ne?“
            „Protože VIPER zabíjí Ríe, jakmile jsou objeveni a VIPER není jediný, kdo je schopný je zničit. Skupina lidí s vysoce výkonnými zakázkovými zbraněmi je také trhá na kusy. Mohou zabít Alteranty, které hledáme, než je lokalizujeme.“
            Flaevynn zavrtěla hlavou a uchechtla se. „Jeden by si myslel, že absence zářících zelených očí bude dostatečným znamením, že Ríové nejsou Alteranti.“ Vzdychla. „Beladoři nejsou nejchytřejší pod sluncem.“
            Jenom masochista by královnu opravoval, ale Kizira trvala na připomínce, že Beladoři byli jejich nejnebezpečnější nepřátelé a nebylo radno je podceňovat. Flaevynn neopustila TÅμr Medb od doby, co Kiziře byla v osmnácti předána role prosazovatelky jejích nařízení, jinak by si toho byla vědoma.
            Flaevynn se téměř zamračila, ale bylo nemyslitelné zvrásnit tu perfektní pokožku. Zamumlala: „Mlha by měla Ríe zahalovat.“
            Kizira objasnila: „Ta mlha ty bestie zahaluje, dokud z ní nevyjdou.“
            „Nezatěžuj mě s problémy,“ varovala ji Flaevynn. „Chci ty Beladorské Alteranty. Hned. Vytvoř širší pás mlhy, udělej něco, ale přiveď mi je, nebo najdu někoho jiného, kdo to dokáže.“
            Jako koho? Kizira pevně semkla rty, aby si zabránila tohle vykřiknout. Flaevynn neměla nikoho s Kiziřinou úrovní síly, koho by vyslala ven, aby plnil její příkazy. Aspoň nikoho, koho Kizira kdy potkala. Flaevynnina panika z čelení hrozící smrti z ní udělala většího blázna, než obvykle. Pokud by Flaevynn opravdu měla někoho jiného, kdo by za ni bojoval její bitvy, nařídila by Kiziře zůstat v TÅμr Medb.
            To Kizira nemohla riskovat, ne, když život někoho jiného závisel na její možnosti přicházet a odcházet podle své vůle.
            Přestaň! Nemysli na... Kizira očistila svou mysl, navrátila se k duševnímu klidu. Byla Flaevynninou nejdůvěryhodnější podřízenou, která uctívala svou královnu.
            Kizira se přiměla vrátit k netečnému výrazu a řekla: „Přivedu těch pět Alterantů.“
            „Tak to udělej. Máš čtyřicet osm hodin, abys mi přivedla dva Alteranty. Znovu už neúspěch nestrpím. U toho druida ve sklepení je dost místa.“
            To byla Kiziřina možnost začít s přimlouváním se o setkání s Cathbadem. „Rozumím, Vaše Výsosti. Když už mluvíme o Cathbadovi, mohla byste mi dovolit s ním mluvit, abych zjistila, zda by nemohl objasnit, jak lokalizovat ty Alteranty rychleji?“
            Flaevynnina tvář se zkřivila nenávistí. „Myslíš, že ti řekne to, o co se odmítá podělit se mnou? Svou vlastní ženou!“
            Těžko chápat, proč by se muž zavřený do žaláře svou manželkou, zatímco ona měla sex s každým penisem v téhle říši, měl cítit sebeméně pomstychtivě, že?
            Kizira do své odpovědi násilím vetkla oddanou upřímnost a snažila se znít, jako by se Cathbada bála. „Jsem ochotna riskovat setkání s ním pro váš prospěch, Vaše Výsosti.“
            To Flaevynn uklidnilo, opřela se a usmála na toho mladého hřebečka vedle ní. Její dlaň klouzala dolů po jeho břichu k...
            Kizira tohle nemohla vystát jedinou další minutu. Procedila skrze zuby: „Čím dříve Cathbada navštívím—“
            Flaevynn zaječela: „Běž!“
            Než Kizira dokázala zformulovat myšlenku, místnost kolem ní zmizela. Aleluja. Strávila chvíli mimo čas a realitu, než její podrážky dopadly na kamennou podlahu. Raději by se teleportovala sama, ale nemohla se do žaláře dostat, aniž by šla přes Flaevynn. Královna uvěznila Cathbada pomocí přesvědčení, že poslala do žaláře Kiziru. Když tam šel, aby ji navštívil, uzamkla ho královna uvnitř cely, kterou měla pod svou mocí.
            Jakmile se místnost úplně zaostřila, Kizira stála před druidem Cathbadem... pátým toho jména.
            Vypadal, že je blíž lidskému věku po třicítce, než že je mu víc, než šest století. Klidně odpočíval v polstrovaném křesle. Jeho ubytování bylo vzdálené od starodávné podzemní cely a mělo spoustu svic vydávajících světlo, ale žádná okna pro výhled ven.
            Stejně, co by tak asi v téhle říši viděl, kromě zelenavě šedé mlhy, co obklopovala TÅμr Medb, Medbskou věž?
            Jednu ze zdí jeho cely lemovaly poličky s knihami, kde byly vystavené vzácné svazky, které se od původního druida Cathbada předávaly dál. Almara skrývala dvě další róby, stejné, jako ta černá, co měl na sobě. Tohle věděla, protože to ona mu je přinesla, když jí bylo jedinkrát od jeho uvěznění povoleno se za ním podívat.
            Natočil se čelem k ní a poškrábal se ve svých pečlivě udržovaných černých vousech, zatímco si ji prohlížel jestřábím pohledem. Vlnité černé vlasy se dotýkaly jeho ramen. „Je dobré tě vidět, dítě.“
            „Ahoj, tati.“
            „Překvapuje mě, že ti Flaevynn dovolila mě navštívit. Něco se mezi vámi dvěma změnilo?“

            „Ne. Stále mě nenávidí stejně, jako v den, kdy mě porodila.“

8 komentářů:

  1. Moc díky za pokračování, Míša

    OdpovědětVymazat
  2. Super!!! Díky moc za překlad a korekci!!!

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  4. Moc díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  5. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za překlad a korekci :)

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za překlad :-)
    Pavla

    OdpovědětVymazat