pátek 18. prosince 2015

Zrozen ze Zuřivosti - Kapitola 21



Hauk sebou trhl, když se s bolestí hlavy probudil. Světlo mu spalovalo oči. Zamračil se, když zjistil, že je s Bastienem a dvěma dalšími muži v ocelové kleci. Přitiskl si hřbet ruky na čelo, jak se posadil, aby se zorientoval.
„Mluvíš univerzálním jazykem?“ Zeptal se chlap po jeho pravici.
Hauk přikývl a dál se mračil, když pohledem zkontroloval Bastiena, aby se ujistil, že je jen v bezvědomí a ne mrtvý. Naštěstí dýchal.
„Fajn. Prostě udělej, co ti řeknou, a nehádej se.“

Hauk se otočil na toho chlapa s úšklebkem ala to-nemyslíš-vážně, díky kterému zalapal po dechu a uskočil na druhou stranu klece, zatímco zbylý muž na něj zíral, jako kdyby ho vyděsil.
„Co sakra seš?“ Zeptal se muž, který s ním mluvil.
„Pořádně. Nasraný.“ Hauk se pomalu zvedl do divokého sehnutí. Zatímco lidští muži v té kleci mohli stát, on ne.
Tohle byla ale pitomost!
Připravený na boj, se pokusil narovnat se, vstát a dojít ke dveřím, aby si prohlédl bio zámek. Ze vzteku je nakopl. Žena poblíž zalapala po dechu a pak na něj vystřelila z masteru. Vyhnul se ráně a poté na ni zasyčel a odhalil tesáky.
„Phearo! To musíš vidět! Rychle!“
Nenazval by ženinu chůzi spěchem, když se objevila zpoza rohu a čelila mu. Byla o kousek menší než Sumi, se spoustou svalů. Vlasy měla obarvené na červeno a krátké, zatímco její vystupování patřilo ženě, která byla zvyklá na boj.
V okamžiku, kdy se na něj její tmavě hnědé oči zaměřily, ztuhla. „Co sakra seš?“
Přejel si jazykem přes tesáky, aby zdůraznil skutečnost, že není člověk. „Pusťte mě.“
Zavrtěla hlavou. „Myslím, že ne.“ Stiskla tlačítko na chrániči zápěstí. Okamžitě skrz něj projela bolest.
Ale nebyl člověk. Místo, aby jej oslabila, mu vyslala tělem vlnu adrenalinu. Zuřivě znovu nakopl dveře, tak silně, že se ohnuly.
Obě ženy ustoupily. „Co to, sakra?“ Vydechla Pheara.
„Je to Andarioňan.“
Hauk sjel pohledem k další ženě, která se k těm dvěma připojila. Byla drobná, s krátkými blond vlasy, a na sobě měla zvířecí kůži.
„Myslela jsem, že je to člověk, když jsme ho omráčily. Není divu, že bylo potřeba tolik šipek, aby ho složily.“
„Jo,“ odfrkla si blondýnka. „Máte štěstí, že jste ho vůbec položily. Je to divoká rasa, a nereagují na podněty tak jako my.“ Praštila do klece tyčí, která skrz ni vyslala elektřinu.
Muži zakňučeli a vykřikli, jak se snažili nedotýkat se kovu. Bastien se s drsnou kletbou probral.
Hauk se ani nehnul, jen ohrnul ret, jako by ji vyzýval, ať to zopakuje.
„Vidíte.“ Hodila si tyč přes rameno a přejela pohledem přes ženy. „A máme tu problém. Andarioňané žerou lidi. Za syrova. Nechte ho v kleci a on ostatní zhltne jak malinu.“
Muži za ním začali škemrat o milost, zatímco Bastien se jen rozesmál.
Hauk si jich nevšímal. „Pusťte mě, a já odtud odejdu bez většího drama.“
Blondýnka na něj mlaskla. „Tak to nefunguje, prdelko. Na tvou hlavu je vypsaná příliš velká odměna. Pokud chceš, tak ostatní sežer. Jsi mnohem výnosnější.“
Super. Byly to otrokářky, což je skoro to samé co vrazi. Přesně to potřeboval.
Hauk pohlédl na ženy. „Až se odtud dostanu…“
„Nenuť mě tě zabít, Andarioňane. I když máš nad svou hlavou hotovej balík, myslím, že by spousta lidí zaplatila víc, když by získala Andarioňana jako otroka.“ Přejela jeho tělo s hladovým úšklebkem. „Když budeš vážně hodný kluk, mohla bych tě poslat pryč s úsměvem na tváři.“
Odhalil na ni tesáky. „Vážně mi dovolíš sežrat tvé srdce?“
Ušklíbla se.
Hauk se chytil tyče nad hlavou a použil celou svou tělesnou hmotnost, aby znovu nakopl dveře.
Dvě ženy udělaly další tři kroky vzad.
Phaera vykulila oči a polkla. „Nemyslím si, že ho to udrží, Telise.“
„Když je vykopne, pořádně ho střelte. Vzhledem k tomu, jaké má jizvy a zranění, tak už bude fuk, jestli bude ještě potlučenější.“
Hauk frustrovaně zařval, vtiskl tvář mezi tyče a zamračil se na Telise. „Až se odtud dostanu, udělám si z tvých orgánů hostinu.“
Přitiskla mu tyč k břichu a zapnula.
Hauk zavrčel, jak mu elektřina projela celým tělem. Ale odmítal jí dát to zadostiučinění, aby viděla jeho bolest. Zůstal na nohou a zíral na ni.
To stačilo k tomu, aby jí do očí vstoupil strach.
Nejistě ustoupila a obrátila se ke svým kamarádkám. Podala tyč menší z nich. „Jestli se dostane ven, začněte střílet a přivolejte posily.“
Hauk na ně znovu vycenil tesáky a znovu sám sobě zanadával, že jim dovolil, aby je překvapili.
„Hej!“ Vykřikl na ty dvě, které si ho prohlížely jako magického predátora, kterým také byl. „Byla tam se mnou žena. Kde je?“
Pheara si odkašlala. „Vzali jsme si zbraně a jí nechaly tam, kde ležela. Proč? Je tvá?“
„Moje neteř, a jestli se jí něco stane, přísahám ke všem bohům, kteří chrání Andariu, že k vám přinesu peklo tak velké, že mě budete prosit o smrtící milost.“ Znovu kopl do dveří.
Ustoupily.
„Jdu pro další stráže.“ Phaera se rozběhla, zatímco ho druhá žena sledovala s očima tak vykulenýma, že by to bylo komické, kdyby nebyl tak naštvaný. S touhou po krvi se obrátil na muže za ním. Měli z něj ještě větší strach než ženy. Protočil oči v sloup nad typickou lidskou reakcí na jeho rasu.
Bastien nad jejich strachem jen zavrtěl hlavou. „Nebojte se. Předtím jsme ho nakrmili. Nemá hlad. Že jo, Hauku?“
Mrzutě se na všechny zamračil. „Vlastně najednou trochu hlad mám.“
To je akorát víc vyděsilo.
 Nebylo divu, že Fain nevydržel moc dlouho žít s lidmi. Jeho bratr neustále riskoval svůj život tím, že žil na Andarioňanských základnách a koloniích, aby se nemusel vypořádávat s tím, jak si lidé smáčejí kalhoty strachy pokaždé, když si odkašlal.
Hloupý parchanti.
Hauk se vrátil ke dveřím a hrozivě se zadíval na ženu. Když se je chystal znovu nakopnout, Bastien ho zarazil.
„Proč nezkusíme něco méně násilného ale víc produktivního?“
Hauk na něj podrážděně kouknul. „Krev. Chaos. Násilí. To je moje šťastné místečko.“
„Co kdybychom ti našli nové?“
„Například?“
Vytáhl z rukávu drát. „Otevřeme zámek.“
„Radší bych ty dveře vykopnul.“
„Fajn.“ Bastien si odfrkl. „Co kdyby sis to schoval na bití našich únosců?“
Hauk si ho nevšímal a znovu nakopl dveře. Najednou ho bodlo něco ostrého. Se zasyčením shlédl a viděl v paži další šipku.
Sakra. Trefily ho další tři.
Hauk vrhnul pohledem po ženách, které přišly, a jeho vztek stoupal. Bojoval proti droze se vším, co v sobě měl, ale nakonec ztratil vědomí.

***
Hauk se probral a prokletím života i všech v něm. Ale nejvíc ze všeho proklínal ten podrážděný úsměv na Bastienově tváři, když ho pozoroval z místa, kde ležel na zemi vedle.
„Neříkal jsem ti, ať do těch dveří nekopeš?“
Hauk ignoroval jeho posměšek. Bolest mu projížděla tělem s takovou prudkostí, že tušil, že ho musely zbít, zatímco byl v bezvědomí. Ale hlavně mu drogy dělaly v těle zmatek.
Rozvířily mu žaludek. Pokusil se pohnout, jen aby zjistil, že je v polovině jejich tábora, svázaný a leží na břiše. Stejně jako Bastien. Někdo mu spoutal nohy a ruce za zády.
Jo, to jeho nervům nijak nepomohlo. Se zavrčením se pokusil osvobodit.
Bastien protočil oči v sloup. „Uklidni se, Hauku. Jen si ublížíš.“
Zamračil se na něj. „Jestli chceš vidět, jak se někdo dokáže maximálně naštvat, tak mu řekni, aby se uklidnil, když je naštvaný!“ Vykřikl a snažil se vymanit.
„Pomáhá to? Prostě to musím vědět.“
„Až budu volný, Cabarro, tak tvůj zadek bude ten první, který nakopu.“
„Fajn. Doufám, že budeš volný už brzo. Dlouho mi nikdo nenakopal zadek.“ Bastien mu poslal vzdušnou pusu.
„Říká muž, který je samá modřina, takže vypadá jako dva roky starý banán.“
„Teď seš ale zlej a ošklivej.“
„Tesile! Je zase vzhůru.“
Posunula se kupředu a nakopla Hauka do obličeje.
„To bych nedělal,“ varoval ji Bastien. „Nechcete motivovat Andarioňana k vraždě. To pro nikoho z nás nedopadne dobře. Speciálně pro mě, protože ten osel chce nejprve nakopat mě.“
Hauk si olízl krev ze rtu, jak se zašklebil na tu haritu skrz copánky.
„Už ses poučil?“ Zeptala se ho.
Vyplivl z úst krev. „Jen o tom, jak ti kalhoty dělají tlustý zadek.“
Tvrdě ho nakopla do žeber.
Centimetr od Tesileiny tváře proletěl výstřel z masteru. „Ještě jednou na něj sáhneš a příští ti poletí přímo mezi oči.“
Navzdory bolesti se Haukovi po tváři rozlil líný úsměv při zvuku toho nejkrásnějšího hlasu ve vesmíru.
Sumi.
Telise sáhla po masteru.
Sumi jí střelila rovnou do ramene. „Ruce vzhůru, nebo přijdeš o hlavu.“
Telise na ni zírala. „Nevíš, s kým máš co dočinění.“
„To ani ty.“ Sumi zvednula ruku a ukázala značku na zápěstí. „Pokud v táboře nemáš schované nějaké další vrahy Ligy, navrhuju ti, abys je pustila, nebo se vykoupu v krvi každé kurvy, co tu je.“
Hauk viděl, jak se k Sumi blíží další zezadu. Otevřel ústa, aby ji varoval, ale než z něj vyšla hláska, otočila se a střelila ji, než trefila ještě jednu, kterou vůbec neviděl.
A neměla nastavený blaster na omračování.
Sumi teď měla vytažené obě zbraně, jak si ženy prohlížela. „Ještě někdo chce dnes umřít?“ Vykřikla. „Prosím! Jsem v náladě.“ Znovu se obrátila na Telise. „A co ty, mrcho?“
Telise, která na ni zírala, sáhla do kapsy. Ale místo klíčů vytáhla dýku a posunula se k Haukovi.
Byla mrtvá, než stihla dokončit krok.
Když jedna z nich vzala nohy na ramena, táborem se rozlehla exploze a sejmula ženu k zemi.
Sumi mlaskla. „Všude jsou nastražené bomby. Je jich tu dost, aby nás všechny vyhodily až do vnější atmosféry. Neprovokujte mě, lidi. Kdo chce být mojí kamarádkou a osvobodit mého muže?“
Pheara přistoupila s klíči. Držela ruce tak, aby si Sumi nespletla její záměr. „Nechystaly jsme se mu ublížit.“
Sumi vykročila vpřed. „Tak proč krvácí?“
Těžce polkla. „To Telise. My… s tím neměly nic společného. Prostě si ho vem a jdi.“ Pustila Dancera, poté i Bastiena, než ustoupila.
Hauk se zvedl na nohy a zval si z Teliseina těla blaster.
Sumi po sjela pohledem od hlavy až k patě. „Jsi v pořádku, zlato?“
Sejmul dvě ženy s omračující střelou. „Teď už je mi líp.
„Bastiene?“
Otřel si krev ze zápěstí. „Vše v pohodě. Alespoň dokud Hauk nesplní svůj slib a nenakope mi zadek.“
Sumi se obrátila zpět k Pheaře. „Kde jsou naše zbraně?“
Pheara ukázala k Teliseině stanu. „Tam.“
„Vezmu je,“ nabídl se Bastien.
Sumi, která se posunula tak, aby byla zády k Dancerovi, držela pohledem ženy, než se Bastien vrátil s pouzdry kolem boků.
Hodil po Haukovi jeho zbraně.
„Než odejdeme, chci něco udělat.“ Hauk došel k Pheaře a vytrhl jí klíče z ruky. „Je tam i DNA k bio zámku?“
„Jo.“
Setkal se se Suminým zvědavým pohledem. „Shromáždi ženy a následuj mě.“
„Slyšely jste ho. Harity, udělejte přehlídku. Jdeme.“ Sumi a Bastien jej následovaly do klece, kde byli dva muži.
Dancer otevřel dveře a vypustil je, než strčil šest zbývajících žen dovnitř. Zamkl dveře a hodil klíč jednomu z mužů. „Všechno nejlepší k narozeninám.“
A s tím objal Sumi kolem ramen, aby jej mohla vést, zatímco se Bastien držel vzadu.
„Kde jsou děti?“ Zeptal se Hauk.
„Po zuby ozbrojeny. Schovávají se s Illyse.“
Hauk jí stiskl rameno, jak se mu zamlžil zrak. Nikdy nebyl pyšnější nebo vděčnější, že ignoroval svůj zdravý rozum a zachránil ji. „Skvěle.“
Sumi se usmála, vděčná, že je našla v jednom kuse. Ale jak opustili tábor, všimla si, že není tak zcela přítomný. „Dancere?“
Sevřel ji pevněji, než ji políbil na temeno hlavy. „Jsem v pořádku.“
„Nevypadáš dobře.“ Přitiskla mu hřbet ruky na tvář. „Jsi zpocený.“
„Zdrogovali ho,“ řekl Bastien za nimi.
„Čím?“
Bastien pokrčil rameny. „Vážně jsem neměl šanci se zeptat, co použili, ani jaký je recept. Ale předpokládal bych, že je to něco dost silného na to, aby to sejmulo obrovského Andarioňana.“
Hauk si ho nevšímal, zatímco ji táhl dopředu. „Děkuju ti, mimochodem.“
„Za co?“
Křivě se na ni usmál. „To já jsem ten, co obvykle zachraňuje. Už je to dlouho, co někdo vytáhl můj zadek z ohně.“ Jeho slova zazněly nezřetelně okamžik před tím, než padl na kolena.
„Dancere!“ Kleknula si vedle něj, jak ji naplnila hrůza. „Musíme odtud zmizet, než nás začnou pronásledovat. Vezmi ho za jednu ruku a já vezmu tu druhou.“ Natáhla se po Dancerovi.

Ale najednou se odnikud ozval hluboký, bručivý, mužský hlas. „Ruce vzhůru, nebo zemřete.“

21 komentářů:

  1. Skvělé, díky moc za další kapitolu

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  3. No to už vyzeralo tak nádejne :-)) som zvedavá, čo sa zasa deje :-)
    vďaka za preklad a som fakt zvedavá na ďalšie pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji za další překlad. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Vdaka za pokracovanie. GabiM

    OdpovědětVymazat
  6. Mockrát děkuji za překlad a korekci další kapitoly.

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj,děkuju za další kapitolu. To vypadá zajímavě. Doufám, že je to Nik a ostatní kluci.

    OdpovědětVymazat
  8. Díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  9. Super !!! Díky moc za překlad a korekci další kapitolky !!!

    OdpovědětVymazat
  10. Moc díky za další kapitolu.

    OdpovědětVymazat
  11. vďaka za preklad...:)
    bety

    OdpovědětVymazat
  12. Super díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  13. Diky za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  14. Tohle snad nikdy neskonci! Sotva se vyhrabou z jednoho prusvihu, uz se zase schyluje k dalsimu? To je o nervy :o)
    Dik za preklad

    OdpovědětVymazat
  15. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  16. Děkuji za další kapitolu:D

    OdpovědětVymazat
  17. Děkujííí. Málem jsem si překousla jazyk když jsem to četla :)

    OdpovědětVymazat
  18. děkuji za překlad :-)
    Pavla

    OdpovědětVymazat