sobota 6. února 2016

Zrozen ze Zuřivosti - Kapitola 25



Sumi si nebyla jistá, co očekávat. Za celý život nebyla kolem tolika Andarioňanů. Něco jiného bylio vidět jednoho, dva, nebo dokonce celou jednotku, ale tohle…
Jo. Kdo na Andarioňany útočil, musel být pořádný pitomec. Kromě toho, jak byli velcí, stáli, jako by byli z kamene. Jen divokost, která obklopovala jejich přítomnost, by někoho zvládla zabít.
Nykyrian ji vzal za ruku a zastrčil si její třesoucí prsty do ohbí lokte. „Sumi Antaxas již neexistuje. Teď jsi Eton Anatola, kisa. Prineczna sumi. Dýchej, a pamatuj si, že vyrveme střeva komukoliv, kdo se na tebe křivě podívá. Stejně jako každý Andarioňan, co má na sobě červenočernou uniformu. Patříš k rodině.“

Vděčně se na něj usmála. „Děkuju ti.“
Darice kolem ní proběhl po rampě a vletěl do náruče vysoké, divoké ženy.
Dariana, která byla neuvěřitelně krásná, vypadala, jako by každého dokázala porazit. Muže, šelmu… jadernou bombu.
A to díky tomu zuřivému úšklebku.
Svatí bohové.
Ale v okamžiku, kdy ji objal vlastní syn, ztuhla a odstrčila jej. „Co to je za lidské chování?“
Darice vypadal ublíženě, než se vzpamatoval. „Odpusť mi, Matara.“
Přimhouřila oči na jeho náhrdelník s pírkem, na který byl tak hrdý. A pak se ještě víc ušklíbla, když jej pozvedla. „Není moc velké, co? Taková prťavá trofej.“
Darice okamžitě posmutněj.
Bez jediného slova svým rodičům se Darice vydal rovnou k ní. „Nech ho, Dariana. Jako pravý válečník Andarioňanů dal největší pírko dárkem své princezně.“
V těch bílých očích zaplála nenávist. A když viděla rudost, která zářila v těch Dancerovo, ustoupila. „Tys mě zahanbil!“ Zavrčela.
„Dancere!“ Vykřikla jeho matka, když k němu přistoupila a viděla jeho oči. „Co jsi to provedl?“
Když se postavil tváří v tvář jejich zjevnému vzteku a opovržení, ani sebou nehnul. „Vzal jsem dítě svého bratra na horu Grenalyn a vrátil se s ním jakožto dědicem. Darice poctil svého otce i předky.“
„A zostudils nás! Znovu.“ Jeho matka ho praštila do břicha. „Jak se opovažuješ!“
Na šatech se mu objevila rudá skrvna z rány, kterou jeho matka znovu otevřela.
Sumi věděla, že by neměla nic dělat. Musela ho nechat, aby to zvládnul. Ale nemohla tu jen tak stát a sledovat, jak ho napadají. I když šlo o vlastní matku.
Zuřivě se vyškubla Nykyrianovi a spěchala k Dancerovi, aby se postavila mezi něj a samice, které chtěly jeho život. „Nechte ho na pokoji!“
„S člověkem!“ Vyprskla Dariana. „Zahanbils mě-“
„Pokloňte se naší princezně!“ Šest Andarioňanů se objevilo, aby chránilo Sumi.
Teprve v té chvíli si Dariana a jeho matka všimnuly značení na Sumině tváři a rozpoznaly styl na rudých šatech.
Jeho matka zalapala po dechu, než se hluboce uklonila.
Dariana zaváhala. S posledním zuřivým pohledem Dancerovým směrem, který sliboval oplatu, poslechla.
Sumi vzdorovitě zvedla bradu, zatímco toužila po krvy těch dvou. Měla tohle udělat později, ale…
Tolerance nebyla součástí její povahy o nic víc než Dancerovo.
Ohrnula nad Darianou ret. „Dancer nedělalnic jiného, než že chránil čest své rodiny a ušlechtilé, hrdinké rodové linie. Zaslouží si víc, než být svázán se slabou krví jako je Terisool. Dariano z rodu Kin Terisool, tímto tě vyzývám k souboji, abych mohla svázat svou nadřazenou pokrevní linii s jeho.“
Dancerovi poklesla čelist, ale nic neřekl.
Dariana se zvedla se zlomyslným úšklebkem. „Přijímám tvou výzvu… člověče.“
„Princezno,“ zasyčela Sumi, aby jí připomněla. Odmítala ustoupit nebo mrknout, jak stála jen pár centimetrů od té děvky. „A skvěle. Těším se, až ti vyrvu páteř a umlátím tě s ní.“
V Darianiných očích plála touha nějak zareagovat, ale nebyla tak hloupá, aby slovně napadla člena královské rodiny. Místo toho popadla Darice za paži a táhla ho pryč.
Teprve poté přistoupila Dancerovo babička a otec, když jeho matka povstala. Matka se k němu chovala mnohem mírněji, než předtím.
Babička i otec se uctivě poklonili Sumi.
Dancer se setkal s jejím pohledem, a v jeho očích jasně zářila pýcha. „Yaya, Matarra, dovolte mi vám představit princeznu Sumi z Nejvyšší pokrevní linie klanu Eton Anatolů.“
Vědoucí úsměv zakřivil koutky jeho babičky. „To je ta, které jsi dal tu čest se tě dotýkat, Dancere?“
„Ano, yaya.“
Babička na ně oba uctivě kývnula. „Poté bude bojovat s mečem tvého farana, aby porazila slabší krev. To je můj dárek vám oběma, a doufám, že s ním nadobro ukončíš Darianinu zrádnost.“ Jeho babička si dala pravou ruku na srdce. „Je pro mě velmi privilegovanou ctí vás poznat, princezno.“
Sumi si nebyla jistá, jak reagovat. „Čest je na mé straně, Ger Tarra z Válečných Hauků.“
To se zdálo být v pořádku.
Jeho otec ho se smíchem poplácal po rameni. „Jsi můj syn.“
Sumi neunikl bolestivý výraz, který se mu mihl po tváři nad otcovou chválou.
Jeho matka to avšak až tak nepřijala. „Co tě to napadlo, Dancere? Tohle znamená skandál pro tvou krev!“
„Není to nic jiného, než co si ty udělala Ferralovi, Endine.“ Cairistiona popšla kupředu, aby ji konfrontovala. „Je to poetické, že? Ukradla jsi mi linii a má dcera obnoví to, co se mělo stát.“
Přesto jeho matka odmítala ustoupit. „Nikdy jsi Ferral Hauka nechtěla.“
„A Dariana nikdy nechtěla Dancera. Znovu, rovnováha.“ Cairistiona položila ruku na Dancerovo rameno a něžně se na něj usmála. „Těším se na den, kdy tě budu moci oficiálně uvítat v té Nejvyšší pokrevní linii klanu Eton Anatolů. A když už o tom mluvíme…“ Ustoupila a natáhla svou ruku.
Teprve v tu chvíli si Sumi všimla Faina, který se k nim pomalu blížil. Stejně jako ona i Cairistiona byl oblečen do rudé, kterou mohli nosit jen členové královské rodiny.
„Endine, dovol mi ti představit svého druhého syna. Nevěřím, že ses s ním už někdy setkala. Prčinc Fain, z té Nejvyšší pokrevní linie klanu Eton Anatolů.“
Sumi spadla čelist. Stejně tak i Dancerovi.
Endine však vypadala, jako kdyby spolkla citrón.
Jako pyšná a milující matka, přejela Cairistiona něžně rukou přes Fainovy copy. „Zdá se, že tenhle divoký samec neměl žádnou rodovou linii. A vzhledem k nezištným a ušlechtilým službám, které poskytl v průběhu let mému synovi a vnučce, jsem mu nabídla svou.“ Povytáhla obočí na Endine. „Odmítáš uctít mého syna?“
Endine se Fainovi konečně uklonila. Stejně jako jeho otec a babička.
Ale ve Fainových očích nebylo žádné uspokojení. Jen hořká lítost. Dokud se nepodíval na Dancera, pak totiž zblednul.
Fain vystřelil kupředu a zachytil ho, když se mu podlomily kolena. Pomalu ho položil na zem. „Syne!“
Sumi držela Dancerovu hlavu ve dlaních, dokud Syn nepřišel s nosítky.
Syn na Dancera zavrčel, když na něj kouknul. „Sakra, Hauku! Příště, až napadneš celou budovu, abys zachránil princeznu, nedělej to sám.“
Fain si odfrkl. „Trpělivost není jeho ctnost.“
„Ani zdravý rozum.“ Syn mu dal přes tvář kyslíkovou masku, jak zavolal mediky, aby ho odnesli.
Popadl ji strach. Dancer ještě nikdy nebyl tak bledý. „Syne?“
„Nedovolím mu odejít, Sumi. Jsem jediný bastard na celém světě, který je tvrdohlavější než on.“
„Dobře. Protože mám v plánu dohlídnout na to, že svůj slib dodržíš.“ Ale když shlédla na Dancerovu tvář, věděla, že to bude těsné.

***

Sumi přecházela v čekárně sem a tam, zatímco chtěla zadupat Dancerovu matku do země. Andarioňanka ho praštila do břicha, které mu rozdrápala tak silně, že ho málem vykuchala.
„Jak tohle může matka udělat?“
Cairistiona ji objala. „Endine je velmi tradiční. Všechny nejsme takové.“
Sumi si tím nebyla tak jistá. „Vydědilas vlastního syna,“ připomněla královně.
Cairistiona smutně zavrtěla hlavou. „Ne. Potrestala jsem své dítě za to, že se snažilo zabít vlastního vratra, a uvedl při tom do nebezpečí mého vnuka a snachu. Jillien je pořád princ, a má všechny peníze, které mu byly právem přiděleny. Jen jsem ho vyloučila z následovnictví trůnu. Fyzicky jsem mu nijak neublížila. Navíc jsem zabránila Nykyrianovi mu vyrvat vnitřnosti za to, co udělal Kiaře.“
„Aha. To je mi líto.“
„V pořádku. Jullien se mnou odmítá mluvit, ale mé srdce mu bude vždy otevřené. Bez ohledu na to, co udělal. Vždycky to bude moje děťátko.“
„Sumi,“
Vzhlédla, aby viděla, jak se k nim blíží Syn s Andarioňanskou chirurgičkou, který rodinu Válečných Hauků ošetřoval od chvíle, kdy byl Dancer jako chlapec popálen.
Doktorka Duece na ni a Cairistionu uctivě kývla. „Veličenstvo. Princezno. Dancer za pár minut bude moci odejít. Bude sice více zjizvený, ale uzdraví se.“
Musela se přinutit, aby neprootočila oči nad nad tou informací, která jí byla úplně fuk. Ale na druhou stranu, bylo to něco, co zajímalo většinu Andarioňanů. „Děkujeme.“
Uklonila se jí. „Měl by být několik dní v klidu. Za týden může pokračovat v normálním režimu. Dala jsem lidskému lékaři, který s ním zůstane, než se zotaví, pár pokynů.“
Cairistona kývla. „Máte hluboký vděk královského rodu za vaše služby.“
Zatímco dál mluvila s doktorkou, Syn ukázal na Sumi. „Vezmu tě k němu.“
Zavedl ji do místnosti, kde Dancer seděl na velké bílé posteli. Sestra ho akorát nechávala podepsat e-kartu s rozkazy.
Vzhlédl a usmál se, když ji spatřil ve dveřích. „Ahoj, mia.“
„Ahoj, ty sexy bestie.“
Jeho úsměv se rozšířil natolik, že odhalil tesáky. „Opatrně, nebo Maris bude žárlit, když uslyší, že používáš jeho přezdívku.“ Sesunul se z postele a vzal si kabát.
Syn na něj zavrčel, než mu vyškubl kabát z rukou. „Nemůžeš nosit něco tak těžkého. Na co myslíš?“
„Že si ještě horší než moje yaya.“
„Jo, no, jen počkej, kolik lidí se seskupilo u tebe doma. To teprve uvidíš babičkovost.“
Dancer tiše zavrčel. „To myslíš vážně?“
„Vím, že nenávidíš společnost. Ale smiř se s tím. Jsi zraněný. Oba dva vás loví a Sumi právě vyzvala jednu z nejoddanějších Andarioňanských vojaček z armády na boj na život a na smrt. Dokud se vše neuklidní, bude na tobě sedět houf yaya. Gratuluju, kámo. Usměj se.“
Vycenil tesáky, než přehodil ruku kolem Sumi. „Fajn. Jen chci znovu spát ve vlastní posteli.“ Vyrazili ke vchodu, kdena ně čekal Fain s dopravou.

***
Sumi si nebyla jistá, co čekat. Eris, hlavní město Andarisu, bylo extrémně moderní a přeplněné. Vytížené. Bydlelo tam více než deset milionů Andarioňanů.
„Jsi v pořádku?“ Zeptal se Dancer, když si všiml jejích rozpaků.
Kousnula se do rtu. „Nikdy jsem nebyla v tak velkém městě. Je to působivé.“ A děsivé.
Dancer ukásal na nejvyšší budovu, která byla téměř v centru města. Obrovská věž se tyčila před velkým měsícem. „To je královský palác, kde žije tvá matka.“
Zrudnula při tom škádlivém připomenutí.
„Dvě budovy vedle patří vládě. Jedna je sídlem senátu a rádců královny. V druhé je soud.“ Ukázal na menší budovu v centru parku. „To je Nykyrianův dům. Ne, že by tu byl často. Většinou zůstává s rodinou v otcově paláci na Triosanu.“
„Na Erisu je pro kohokoliv vzácné vlastnit dům,“ vysvětlil Syn. „Je tu prostě příliš moc Andarioňanů a málo pozemků.“
Pohlédla na Dancera. „Takže ty bydlíš v bytovce?“
Rozpačitě uhnul pohledem.
Syn se naklonil kupředu. „Vidíš ten velký kruhový dům na pobřeží?“
Přikývkla.
„Tak tam tvůj přítel bydlí.“
Spadla jí čelist. „Sám?“
Vrhnul po Synovi podrážděný pohled za to, že ho prozradil. „Moje yaya z otcovi strany, kterou jsi poznala, mi ho odkázala poté, co paran  před deseti lety zemřel. Byl to její svatební dar, a ona tam nedokázala žít bez něj. Nicméně odmítala ho přenechat mým rodičům, protože fakt nenávidí mou matku… takže přešel na mě.“
Fain si odkašlal. „Dancer byl vždy jejím oblíbencem. Nejvíce se paranovi podobá.“
Strčil do Faina.
Fain na něj v reakci nevěřícně vyklenul obočí. „Kdybys nebyl sešitý, kirane…“
Dancer, kterého ta hrozba nijak nerozházela, se opřel. „Fainovi vlastně patří dům pro hosty. Není bezdomovec, ani opuštěný.“
„Ale používám ho zřídkakdy. Nikdy nechci riskovat, že natrefím na rodinu.“
Po několika minutách dorazili k masivní garáži, která se otevírala do soukromého hangáru, kde měl Dancer tři střílečky a jednu malou nákladní loď. Také vlastnil elegantní auto a dvě vzdušné motorky.
Zamrkala na něj. „Někdo má své hračky vážně rád.“
Syn se zlomyslně rozesmál. „Jen počkej, až potkáš jeho dům.“
„Co?“
Jedinou odpovědí jí byl další zlomyslný smích, než vyrazil kupředu a vedl je.
Jak se přiblížili ke dveřím, Dancer ji zarazil. „Dovol mi, abych tě přidal do systému, takže budeš moct přicházet a odcházet, jak budeš chtít.“
Nevěděla, co tím myslí, až dokud se nepostavil ke dveřím, aby ho oskenovaly.“
„Bio zámky na prahu?“
Dancer přikývl. „A oknách. Kdokoliv se pokusí neoprávněně vkročit, bude omráčen.“
To bylo působivé a bolestivé.“
„A potom je Dancer zabije,“ řekl Fain ironicky, než vkročil do domu.
„Dobrý večer, Faine. Vidím, že jste se ty, Syn a náš nový nejmenovaný vstup, rozhodli připojit se k Haukovi. Máme večírek? Mám zařídit hudbu a objednat jídlo?“
Sumi se otočila a spatřila v chodbě nádherný, krásný, Andarioňanský hologram. Oblečená do vínových barev, které patřili Válečnému Klanu Hauků, v šatech, které odhalovaly neuvěřitelně ladné tělo, s vlasy staženými do dlouhého, černého, hedvábného ohonu, který přesahoval pas. Šaty byly tak drobné, že si Sumi nebyla jistá, proč s nimi Hauk ten hologram vůbec obtěžoval. Bodl v ní osten žárlivosti, a cítila hlubokou nespravedlnost, když si uvědomila, že tohle musela být Dancerova ideální žena.
A rozhodně to nebyla ona – ať už šlo o tvar, formu, a rozhodně módní styl. Což bylo zjevné podle nejistých pohledů, které po ní i Dancerovi vrhali Fain a Syn. Nemluvě o tom oh-sakra výrazu na Dancerově tváři, když bezpochyby pomýšlel na šatník hologramu. „Žádná párty, Eleron. Jsou tu… ehm, aby na mě dávali pozor.“
Tvář se jí okamžitě rozzářila radostí, když si ho všimnula za Fainem. „Vítej doma, Hauku. Hrozně si mi chyběl. Kde jsi byl? Měl jsi zavolat a říct mi, kdy tě mám očekávat. Nebo mi alespoň nechat vzkaz.“
Dancer se zdál být ještě nervóznější, když se na Sumi rozpačitě zamračil. „Je mi to líto, El. Byl jsem s Daricem.“ Odkašlal si a přitáhl Sumi blíž. „Eleron, přidej novou položku, Sumi, která s námi bude bydlet, a můžeš ji považovat za dalšího majitele. Sumi, pozdrav dům.“
Zírala na něj. „To myslíš vážně?“
„Ne, mu tara. Jmenuju se Eleron, ne Vážně. Jako další majitelka mi také můžeš říkat El.“ Obrátila se na Hauka s nevinným pohledem. „Mám přidat její záznam hlasu do protokolů?“
„Ano. Dej jí úplný přístup.“
„Hotovo.“ Usmála se na Dancera. „Dnešní večer byl dost zaneprázdněný a otravný. Shaharu, Jayne, Desideriu, Illyriu a Devyna najdeš u bazénu s tím protivným robotem, kterého nemám tak ráda. Můžu s ním nakrmit odpad?“
„Byl bych raději, kdybys to nedělala. Devyna by to velmi rozrušilo a zbytek noci by plakal.“
Eleron se zatvářila zděšeně. „No, to nemůžeme dopustit. To by mě naštvalo ještě víc než ten robot. Dobře tedy. Žádné brečící, hlasité děti… Nero, Caillen, Drake a Hayden jsou v herně, kde vyčerpávají zásoby energie. Zalagovali celé severní křídlo. Opravila jsem to tím, že jsem na jiném místě vypnula nepotřebné spotřebiče, ale ve skutečnosti jsem chtěla udělat něco jiného. Darling s Marisem jsou v příkazové místnosti, kde si povídají se Zaryou a Turem. Mohu pro tebe ještě něco udělat, lásko?“
„Připrav mou ložnici.“
„Mám ti zahřát postel,“
Sumi nad tou konkrétní otázkou povytáhla obočí.
Dancer zrudnul, zatímco Syn a Fain propukli v smích. „Ano, prosím, El.“
S respektem na něj kývnula. „Chceš, abych pro Sumi připravila pokoj pro hosty?“
„Ne. Bude v tom mém.“
Počítač zalapal po dechu. „Vážně?“ Tón měla plný nevěřícnosti.
Dancer si přejel rukou přes obličej. „Díky za tvůj šok, El. Jsem fakt rád, že jsem doma.“
„Je mi potěšením ti sloužit všemi možnými způsoby, lásko. Ale protože dnes v noci tu máš k dispozici fyzickou ženu, předpokládám, že budeš chtít, abych se vrátila do netělesné podoby?“
Hauk se nad tou otázkou přikrčil. „Ano, to by bylo skvělé.“
Eleron mu poslala vzdušný polibek, než zmizela.
Fain ho se smíchem poplácal po zádech. „Připojím se v herně ke klukům, abych El přiměl křičet. S tím máš vlastní zkušenosti, že jo, brácho?“
„Drž hubu,“ řekl skrz zaťaté zuby.
Syn se také zlomyslně zasmál. „Já jdu do bazénu.“
Hauk se na něj zamračil. „Řekl bych vám, ať se tu chováte jako doma, ale už to děláte. Vážně potřebuju jednoho dne pozměnit přístupové kódy.“ Vzal Sumi za ruku a vedl ji přes obývák ke skleněné stěně s úchvatným výhledem na město.
Pustila jeho ruku, aby mohla přistoupit a zírat na ty oslnivé světla, které vytvářely dojem, jako kdyby hvězdy spadnuly na zem. „To je úžasné.“
„Jo. Jako dítě jsem tady rád zůstával. Brečel jsem, až mi bylo špatně, kdykoliv mě rodiče přinutili odejít.“
„Chápu proč.“ Odmlčela se, když spatřila nad krbem olejový portrét. Zírala na něj s posvátnou úctou. „Kdo je to?“ Zeptala se bez dechu.
„První Dancer a zakladatel rodové linie Válečných Hauků. Moje babička ho tu nechala, když se odstěhovala. Vzhledem k tomu, že jsem po něm pojmenovaný, myslela si, že je správné, aby mi zůstal.“
Sumi si prohlížela obrázek válečníka, jehož krásný obličej byl co nejvíce zakryt kápy vínového pláště. Měl na sobě nátepníky podobné Dancerovým a držel okřídlený meč, na kterém byly rudé oči, které byly stejné jako jeho jediné oko, které mu umělec namaloval. Měl ponurý, ale zároveň hrdý výraz ve tváři, jako by byl připraven bránit svou rodinu, dům, i celou planetu.
„Byl posedlý Zuřivostí?“ Jakmile tu otázku položila, vzpomněla si, že je to součástí legendy.
„Ano, byl. Tvrdí se, že žil jen devadesát dva minut poté, co pohřbil svou manželku. Že až tak moc nesnesl pomyšlení na to, že by měl žít bez ní, že jeho srdce explodovalo, jakmile se vrátil do prázdného domu.“
Zamračila se na něj. „Andarioňané mají krásné a zároveň hrozivé legendy.“
Nonšalantně pokrčil rameny. „To je jeden ze znaků naší rasy.“ Kývnul na portrét. „Meč, který drží v ruce, je tím, který ti má yaya dá, abys mohla bojovat s Darianou.“
„Vážně? Stále se s ním dá bojovat?“
„Jistě,“ řekl se sarkastickým smíchem. „Andarioňanské hyriallium. Podobný kov na světě neexistuje. Nikdy se nezničí, nezrezne, ani neotupí. Jeho meč býval uložen v pouzdře pod portrétem, a když jsme byli malí, snažili jsme se ho dotknout, aniž by nás někdo chytil, nebo jsme se pořezali.“
Usmála se, když si představila, jak se tam s Fainem snaží vyšplhat. „Proč si vzala meč a nechala tu portrét?“
„Nechtěla předat meč do rukou Dariani ani mé matky. Je to meč předků Válečného klanu Hauků. Nikdy nepoznal porážku či stud. Pouze ti největší válečníci své generace ho mohou vlastnit, a musí být předán patriarchou klanu, když si myslí, že si to válečník či válečnice zaslouží. To, že ti ho nabídla, je největší pocta, jakou ti má yaya může dát, zejména proto, že to dělá, než jsme se vzali. Jakmile bude tvůj, staneš se strážkyní Válečného Meče Válečných Hauků, a budeš jí, dokud se nerozhodneš, které z našich dětí či vnoučat je nejvíce hodno toho, aby jej dostalo.“
Sumi omráčil tím, co jí řekl. „Proč ho tedy nabídla mě?“
Odmlčel se, aby jí přejel prstem po tváři, čímž skrz její tělo vyslal mrazení. „Vidí tě jako jedinou hodnou.“
Projelo skrz ni nečekané vzrušení. „To tvou matku muselo naštvat.“
Zlomyslně se zasmál. „Nemáš ani tušení. Jsem si jistý, že i Dariana je z toho vzteklá. Což s největší pravděpodobností projeví hned, jak jí to má matka dovolí.“
Pohlédla na něj a potom znovu na portrét. „Proč je ukázáno tak málo z jeho tváře?“
„Byl ošklivě zraněn během bitvy proti Oksaně a přišel o levé oko. Když byl malován jeho portrét, nechtěl naši rodinu zahanbit svou vadou. Dovolil jim nakreslit jen tu část tváře, která zůstala bez úhony.“
Takže byli odjakživa divní, co se týče jejich vzhledu. Jak zvláštní, když ostatní rasy považovaly jizvy za mužné a žádoucí. Za důkaz odvahy a statečnosti. „Proč jsou Andarioňané tak posedlí vzhledem?“
„Jsme od přírody puntičkáři. Zatímco ctíme své předky, soustředíme se spíš na své děti a především budoucnost. Chceme na ně přenést jen to nejlepší. Věřímě,že jsme strážci našich potomků. Vše, co máme, jsme získali jen pro ně.“
„To proto ti tvá yaya dala dům ještě před smrtí.“
Přikývl. „A taky si myslela, že bude Dariana ctít svůj slib a budeme mít víc dětí, které ho zaplní.“
Sumi se k němu obrátila. „Ačkoliv jsem trochu zmatená. Pokud je vše o dětech, proč je Dariana na Darice tak zlá? A když na to přijde, proč je tvá matka tak zlá?“
„Snaží se z nás vychovat ty nejlepší a nejsilnější muže. Ony jsou jakožto ženy strážkyně naší linie. My, jakožto muži, jsme nositeli budoucnosti. A pokud nejsme hodni, raději nás odstraní z rodu, než abychom jej poskvrnili.“
„Víš, že bych nikdy nemohla být takovou matkou.“
Zlehka ji políbil. „Já vím, Sumi. Budeš mnohem lepší, než jakákoliv z nich. Mu mia zahanbí všechny, které byly před ní. A já ti tvou dceru vrátím, i kdyby mě to stálo život.“
Sumi se zamračila nad výběrem jeho slov a tím, co to naznačovalo. „Máš na mysli naši dceru.“
Přes obličej mu přejel zvláštní výraz. Výraz, který ji zraňoval, než promluvil, aby jej vysvětlil. „Ty bys byla ochotná se mnou sdílet svou drahocennou Kaleu? Dovolit jí, aby mí řikala tati?“
Chtělo se jí brečet z jeho vážné a stydlivé otázky. Jako kdyby nemohl uvěřit, že by mu dovolila prohlásit Kaleu za svou. „Samozřejmě, že ano. Jak o tom můžeš pochybovat, Dancere?“
Nedůvěřivě na ni pohlédl. „Andarioňanské ženy se málokdy dělí o své děti s jinými muži, pokud nejde o pokrevní otce. Zatímco žena může adoptovat, otec ne.“
„Nikdy?“
Zavrtěl hlavou. „Pokud nejsme otci, tak můžeme dětem našich žen dělat pouze rádce, a nemáme na ně žádná práva. Otcovství, ať už jde o pokrevní či adoptované, může být uděleno pouze matkou dítěte.“
Sumi se snažila klidně dýchat, když konečně pochopila, co se jí Thia snažila vysvětlit, když jí řekla o Daricovi a jeho urážkách. Nešlo jen o to, že si Dariana Dancera nechtěla vzít, ale o to, že i kdyby si ho vzala, nikdy by nedovolila, aby mu Darice říkal tati. Ne, pokud by ho neuznala hodného otcovství.
To proto Dancer nikdy nesměl trávit s Daricem čas. To byl další výpad proti němu, který si nezasloužil.
Přes slzy, které jí naplnily oči, vzala jeho tvář do dlaní. „V mém srdci jsi Kalei jediný otec. Jediný, komu věřím, že ji ochrání a bude tu pro ni. A nikdy nechci, aby věděla, že měla jiného otce než tebe.“
Hauk si ta slova vychutnával. Nikdy se mu ani nesnilo o tom, že by je od nějaké ženy slyšel. „Ty bys se mnou chtěla mít děti?“
Sumi sebou z té otázky trhla, když konečně pochopila, proč se Fain nechal sterilizovat. Jejich celá kultura byla postavená na tom, že žena musí přijmout muže jako otce svého dítěte. A protože se její setra bála mít Andarioňanské dítě…
„Musíš se ptát? Dancere, nic by mě neudělalo šťastnější, než mít v náručí tvé dítě. A to myslím naprosto vážně.“
Hauk si ji přitáhl k hrudi a tiskl ji k sobě, jako ho dusilo štěstí a láska. „Rozervu celý vesmír, jen abych našel naši dceru a přivedl ji domů.“ Ale i když ta slova pronesl nahlas, děsil se toho, že je nebude schopen dodržet.
Toho, že Sumi navždy ztratí. I když byla Cairistioninou dcerou, bude se muset dostat přes Darianu. A ta byla jednou z nejlepších válečníc, jaká byla ve vojenské službě Andarie. Ale horší bylo to, že Andarioňané nebojovali jako lidé. Sumi se bude muset naučit jejich taktiku. A pravidla jejich kruhu.
Když to nezvládne, Dariana ji bez slitování zabije.
Co jsem to provedl? Věděl, že je Sumi neuvěřitelná bojovnice. Školený vrah. Ale to nebylo totéž. Andarioňané se zrodili pro boj.
Naplnil ho strach, když si uvědomil, že bez ohledu na to, jak moc si to přeje, Sumi nikdy nebude schopna Darianu porazit.
Jejich láska byla stejně zatracená jako Fainovo a Omiřina.
Lidé a Andarioňané by se neměli míchat. To přece věděl. Jen se podívejte na Nykyrianovo rodiče. Vážně se milovali. Přesto však spolu nikdy nemohli zůstat. Žili zcela oddělené životy.
Srdce se mu rozbušilo, jak Sumi objímal s vědomím, že je čeká jen smrt.

A nemohl udělat nic, aby to zastavil.

32 komentářů:

  1. Dakujem velmi pekne za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc moc děkuju za další kapitolu :)

    OdpovědětVymazat
  3. Srdečná vďaka z apreklad i korektúru... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  4. Díky moc za další kapitolu a korekci !!

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji moc za překlad.Petra

    OdpovědětVymazat
  6. Moc děkuji za skvělý překlad.

    OdpovědětVymazat
  7. Vdaka za uzasne pokracovanie. Liga je naj..GabiM

    OdpovědětVymazat
  8. Toto bola tak pekna cast.... ☺ ciri

    OdpovědětVymazat
  9. Vďaka za opäť skvelú kapitolu a teším sa na ďalší preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Knihomolka.3656. února 2016 12:19

    Díky za další skvělou kapitolu, ale snesla by ještě jednu korekci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vsechny kapitoly se na blogu objevuji bez korekce, jak uz jsem nekde psala, protoze Hanca ma zkouskove = nema cas.

      Vymazat
  11. Díky moc za další kapitolu

    OdpovědětVymazat
  12. skvělé, děkuji. :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Ďakujem za ďalšiu kapitolu

    OdpovědětVymazat
  14. Tak pockat pockat, tolik pesimizmu, to by mu Sumi mela hned rozmluvit!

    OdpovědětVymazat
  15. tahle série je fakt super. Těším se na další kapitolu. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  16. Moc díky za překladf.

    OdpovědětVymazat
  17. Moc díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  18. Perfektní !!! Díky moc za překlad a korekci další kapitolky !!!

    OdpovědětVymazat
  19. Skvely preklad,dakujem za dalsiu kapitolu z tejto vybornej serie.

    OdpovědětVymazat
  20. Knihu i celou sérii zbožňuju. Děkuji za další kapitolu.

    OdpovědětVymazat
  21. Dakujem za dalsiu kapitolu.

    OdpovědětVymazat
  22. kto chce čakať na korektúru pravopisu, nech čaká kým kniha vyjde v nejakom vydavateľstve.
    ďakujem. :)
    bety

    OdpovědětVymazat
  23. Děkuju za,jako vždy, skvělý překlad. A že to nemá korekturu jsem si ani nevšimla, když je to napínavé jako kšandy :) Doufám, že té čúze poupraví fasádu. Meduska

    OdpovědětVymazat
  24. Knihomolka to urcite nemyslela zle, netreba se certit... :) za takove upozorneni jsme obvykle vdecne, protoze alespon vime, ktere hotove knihy pak poslat na rekorekci :)

    OdpovědětVymazat
  25. Díky moc za skvělý překlad :) Iva

    OdpovědětVymazat