pondělí 4. dubna 2016

Zrozen ze Zuřivosti - Kapitola 30



Hauk Sumi ještě chvíli sledoval, zatímco zápasila. Jeho mia byla tou nejsilnější a nejodvážnější ženou, jakou kdy poznal.
Ale tahle novinka ji zničí.
Pomyšlení na to, že by ukradl té tváři usměv, ho ničila. Chtěl jen, aby byla šťastná. Chtěl ji za každou cenu ochránit. Příliš mnoho lidí jí chtělo ublížit. A pro jeden den plakala až až.
„Počkáme, než to řekneme Sumi. Chci nejprve více informací.“
Nykyrian ho poplácal po zádech. „Rozumím. Jako rodiče to chápeme. Vím, jak bychom reagovali.“
Syn si odfrkl. „To teda. Vybrali si zbraň a udělali něco skutečně hloupého a sebevražedného.“
Hauk na svého přítele tvrdě pohlédl. „Možná se k tomu taky přikloním. Den je ještě mladý.“
„Proto jsme tady. Já tě mám držet za levou. Nyk si vybral pravou nohu.“

„A já mám na starost omračování,“ řekl Darling, když se k nim připojil. „Myslí si, že je méně pravděpodobné, že mi ublížíš, protože mám z nás všech nejmladší dítě… no, teda až po tobě.“
Hauk se na Darlinga usmál. „Jste příšerní bastardi.“
Nyk přehodil ruku přes Haukova ramena a vzácně ho objal. „Ale jen pro tebe, bratře.“
Pohlédl na jizvu na Nykově paži, která tam byla už od té dávné havárie. Neexistovalo nic, co by pro tohohle muže neudělal.
Darling ztuhl, než se dotkl komunikátoru v uchu. „Mluv.“
Hauk mohl z druhého konce nejasně slyšet Marise.
„Hned tam budu.“ Darling přerušil spojení. „Maris má novinky. Chce, abychom se s ním setkali v komunikační místnosti.“
Hauk kávnul. Jak se vydal ke dveřím, Sumi se v tréninku zarazila.
„Něco se děje?“
Sakra, někdy byla až příliš vnímavá.
Nechtěl ji rozrušit, a tak jí vlepil lehký polibek. „Doufáme, že máme dobré zprávy.“
A doufal, že to nebyla lež.
„O Kalee?“
Přikývl. „Dál trénuj a já se ti ozvu, jakmile budeme něco vědět.“
„Dobře.“ Políbila ho na tvář. „Miluju tě.“
Ta slova ho nikdy neomrzí. „A já tebe, mia.“ Vzal si chvilku, aby mohl sledovat, jak běží zpět k jeho sestřence a Shahaře. Kousl se do rtu, když pocítil, jak okamžitě ztvrdl. Žádná jiná žena mu tohle nikdy nezpůsobila. A i když ho atraktivní ženy vzrušovaly, nebylo to nic ve srovnání s hladem, který v něm Sumi probouzela jen tím, že dýchala.
Brrrr, bylo to nesnesitelné.
A v tuhle chvíli nechtěl nic jiného, než z ní svléknout šaty a ochutnat to tělo, které ho dovádělo k šílenství.
Jak zamířil ke dveřím, jeho babička na něj podezřele kouknula. „Může do toho být zasvědcena i stará žena, nebo je to jen pro ty s kokotem?“
Hauk se zakuckal, když zaslechl to ne zrovna slušné slovo, které neslyšel od chvíle, co byl dědeček na živu a stěžoval si na jeho otce. „Klidně se k nám připoj, yayo. Jsi vítána všude tam, kde i já.“ Nabídl jí rámě.
Naposledy kouknula na Sumi a usmála se. „Tvá žena má více než šanci Darianu porazit. Ta harita neví, proti čemu stojí.“
„Poté, co jsi mě jako malého krmila, yayo, bys měla vědět, že by mi obyčejná žena nikdy nestačila. Vyžaduji, aby byla stejně silná, statečná a krásná jako ty.“
Tváře jí rozkošně zrudly. „Ty lichotivý starý ptáku.“
„Mluvím čestně a pravdivě. Jak jsi mě naučila.“
„Mluvíš se lstivostí, kterou jsi odkoukal od svého parana. Vždy mě byl schopen okouzlit. Nikdy bych si nevzala jiného než jeho.“
V jejím hlase zaslechl smutek. „Taky mi chybí.“
Smutně přikývla. „Vždycky tě miloval, Dancere. Vím, že na tebe byl tvrdý. Dokonce i zlý, ale dělal to, co si myslel, že je pro tebe nejlepší. Abys byl co nejsilnější. Vždycky tvrdil, že zdědíč meč Válečných Hauků.“
Hauk se odvrátil, když se mu před očima vynořily vzpomínky, na které by raději nemyslel. Stejně jako babička i jeho dědeček byl na jeho otce celý život naštvaný za to, že zostudil Cairistionu a sjednotil jejich rodovou linii se slabším rodem jeho matky. A jeho otec si tu naštvanost poté vylíval na všech třech dětech, jako kdyby mohly za to, že ho jejich otec neuměl udržet v kalhotách.
Ale to bylo dávno. A Hauk nechtěl myslet na to, jak by jeho dědu rozzuřilo spatřit pod jeho střechou člověka. Nemluvě o celém stádu, které si Hauk shromáždil jako rodinu. Slyšel toho starého orla v hlavě – jediný dobrý člověk je ten, co mi leží mrtvý pod botou.
Naštěstí on tak nepřemýšlel. To Andarioňané mu během celého života křivdili. Andarioňané, kteří ho neviděli jako hodného. Nicméně krutost se bohužel objevovala u všech ras.
Haukovi se rozutekly myšlenky, když vstoupil do místnosti, kde Maris mluvil s lidmi, kteří vypadali jako jeho pokrevní rodina.
K čertu, co to? Jak k tomuhle došlo?
Oni Marise nejen zavrhli, ale pověsili mu nad hlavu rozsudek smrti. Bylo to až tak vážné, že se Mari ještě pořádně neuzdravil z rány, kterou mu před pár měsíci zasadil jeho nejmladší bratr Draygon, kterou ho málem zabil.
Jo, peklo muselo pořádně přemrznout.
Maris se usmál, když se k nim ostatní přidali. Ustoupil, aby se Hauk mohl připojit k video konverzaci. „Hauku, vím, že už znáš mého bratra Safira.“
Ano, znal ho. Viděl ho už mnohokrát. Ale naposledy ho viděl v uniformě Ligy s dlouhým copem na zádech, který označoval spičkové zabijáky. Nyní byly Safovi dlouhé vlasy ostříhané po ramena a po tváři měl ošklivé modřiny. Nemluvě o tom, že měl levou ruku zafixovanou.
Haukovi se sevřely vnitřnosti při pohledu na jeho zranění. „Safe, prosím, řekni, že za to nemůžeme my.“
Saf se hořce zasmál. „Tohle není vaše chyba, drey. Ve chvíli, kdy jsem sám sebe nabídnul jako štít pro Mariho, abyste unikli, jsem věděl, do čeho jsem se zapletl.“ Pohlédl na svou zraněnou paži. „Alespoň jsem si to myslel. Nicméně toho nelituju. Radši bych byl prozrazen, než abych se musel účastnit všech vašich pohřů a musel čelit vašim rodinám, které by zjistily, že jsem si vybral své zdraví nad vašimi životy.“
Hauk tohle dokázal respektovat, a byl to také důvod, proč Safa považoval za tu nejbližší rodinu.
Stejně jako Saf byli i ostatní tři muži oblečeni v burgundských Prixianských bojových oblecích. Se znaky armády.
Maris představil toho nejvyššího. „Dovolte mi vám představit Nejvyššího velitele Phrixianské armády, Vadima Zahiho.“ Na rozdíl od ostatních bratrů měl světle hnědé vlasy a modrostříbřité oči. „Vedle něj je Hlavní velitel armády, Valari Sadoq.“ Až na jizvu na bradě a svalnatou postavu, která by mohla soupeřit s Haukovou, byl s Marisem téměř totožný. Stejné tmavé vlasy i oči, ten intenzivní pohled, který napovídal, že si nenechá nic líbit. „A Madai Zhao, který je druhým ve velení Phrixianských pozemních sil.“ Madai se snadno mohl vydávat za Marisovo dvojče. Jediným rozdílem byla trochu statnější postava a to, že se barvou kůže blížil spíš k Haukovi než k Marisově bledosti.
Maris ustoupil, aby ukázal Hauka. „Phrixianští velitelé, představuji vám Dancera z klanu Pokrevních Válečných Hauků, jednoho z velitelů a zakladatelů Sentelly. To Haukovu dceru Kyr drží v zajetí.“
Vztek, který se objevil ve tvářích Phrixianů byl krásný a zároveň plný surového teroru. Také toužili po krvi.
Val zaťal zuby, než promluvil. „Omlouváme se za zbabělé činy, které byly podniknuty vůči vaší rodině, Válečný Hauku. Ujišťujeme vás, že žádný z členů královské rodiny nebude mít klid, dokud vše nenapraví a nedostane vaši dceru v bezpečí domů.“
Vadim přikývl. „Náš bratr – dědic – a císař, náš otec, se lítostivě omlouvají, že se nemohli k tomuto hovoru připojit. Jsou na cestě do Andarii za královnou Cairistionou. Jsem si jistý, že jakmile se tam dostanou, ozvou se. Náš otec ale chtěl, abychom vás neprodleně kontaktovali, abyste věděli, že takové chování neomlouváme. Phrixianská armáda vám je plně k dispozici.“
Hauk se na všechny v místnosti zamračil. „Mám pocit, jako bych skočil doprostřed rozhovoru.“
Safir se zlomyslně zasmál. „Když se Kyr rozhodl, že mě použije jako obětního beránka za Marise, zapomněl na dvě věci. První – jsme Phrixiané. Když s někým máme problém, bojujeme. Nesvážeme ho a nemučíme. A za druhé…“ Zlomyslně se usmál. „Jsem to dítě. Zbytek rodiny Mariho nenávidí, ale mě zbožňují. Jsem privilegovaným synem.“
Madai do něj strčil. „Idiote.“
„Jenom žárlíš, že mě máma a táta víc milují.“
Hauk se zamračil nad Safirovými slovy. „Netušil jsem, že Phrixiané mají slovo pro lásku.“
Saf se zasmál. „Nemáme. Ale kdyby ano, tak mě milují víc.“
Maris na své bratry protočil oči. „Kvůli tomu, co Kyr Safovi provedl, se Phrixianský císař zkontaktoval s Andarionskou královnou a císaři Exetarianu a Triosanu, aby uzavřel smlouvu. Jakmile se sem dostane, podepíšou ji a stane se tak naěím spojencem ve válce proti Lize.“
Hauk byl pořád trochu zmatený, když pohlédl na Marise. „Takže s tebou zase mluví?“
Maris se zašklebil. „Tak trochu.“
„Co znamená tak trochu?“
Saf si podrážděně povzdechl, než se zle zamračil na své bratry. „Tím tak trochu myslí mě. Řeknou mi, co mu mám říct, i když stojí přímo před námi. Souhlasím, je to padlé na hlavu. Ale dělali to už když jsme byli malí a pohádali se, takže jsem si tak trochu zvykl. Nicméně, nejsem jejich univerzální překladač, a vážně mě štve, že se chovají, jako by to byl můj jediný cíl života.“
Jo, to znělo pravdivě. Jako nejmladší bratr to Hauk párkrát zažil. Ale měl ještě jednu otázku. „Znamená to, že Phrixiané podapisují smlouvu i s Caronesem?“
„Tak trochu,“ zopakoval Maris. „Jde spíš o neformální dohodu, že na CAronese nezaútočí a nikoho od tamtud nezabijí – zejména jejich císaře.“
Který na tomhle setkání podezřele chyběl, uvědomil si Hauk, když se rozhlédl po shromážděných přátelích.
Saf si nervózně promnul krk, než pokračoval. „Náš otec je na Darlinga pořád naštvaný a Darlig je stále… řekněme, netolerantní vůči jeho chování k Marisovi. Všichni jsme se schodli, že v zájmu zachování míru bude nejlepší, když je na chvíli nepustíme do jedné místnosti.“
Hauk nemohl nesouhlasit. „To je pravděpodobně dobrý nápad.“
Vadim přejel pohledem k Marisovi. „Ale jsme ochotni bojovat s kýmkoliv, abychom dostali zpět vaši dceru a dohlédli na to, že její únosce bude předveden před soud. Již jsme zmobilizovali posily, které během několika hodin zamíří k neutrální půdě, abychom mohli zaútočit tam, kde bude potřeba.“
Val souhlasně přikývl. „Zadržet dítě, abys ublížil rodině, a to zejméně matce, je ten nejvíce zahanbující čin. To nebudeme tolerovat ani podporovat.“
Nykyrian na ně kývl. „Jako Andarioňanský dědic, chci, abyste věděli, že vaše pomoc při osvobození princezny nebude zapomenuta a bude vaší říši oplacena.“
Vadim také kývnul. „Je nám ctí, Výsosti. A i když Phrixiané a Andarioňané vždy nebyli ve válce na stejných stranách, vždy jsme vaši rasu respektovali, protože jste jedni z nejdivočějších a nejčestnějších válečníků devíti světů. Bude nám ctí bojovat s vámi po boku.“
Safir pokročil vpřed. „A Hauku, protože jsme nyní oficiálně ve válce s Ligou, náš otec dal Kyrovi ultimátum. Bud tvoji dceru do pěti univerzálních hodin odevzdá do péče Andarioňanům či Phrixianům, nebo bude naším lidem považován za válečného zločince.“
To bylo fajn. „Myslíš, že to udělá?“
„Upřímně, netuším. To stvoření není bratrem, kterého jsem znal. Pokud má v sobě zbytek cti, pustí ji. Ale možná to bude považovat za útok na svou autoritu a nejsem schopen říct, jak na to zareaguje. Jak již bylo řečeno, náš otec povolal každého Phrixiana v uniformě. Pokud se okamžitě nevrátí, vzdají se tím veškerých kontaktů s Prixusem, a Maris ti z první ruky může říct, jaké peklo to je. I když očekáváme, že hrstka Phrixianských vrahů zůstane s Kyrem, drtivá většina se vrátí domů. A je jich více než dva tisíce. Jeden z nich musí vědět, kde Kaleu drží. S největší pravděpodobností ji střeží přávě Phrixiané. Tak či onak, každou chvíli zjistíme, kde je.“
„A okamžitě ji osvobodíme,“ řekl Val. „Uděláme vše, co je v naších silách, abychom se ujistili, že se Andarioňanské princezně nic nestane.“
Hauk na ně kývnul. „Děkuji, Veliteli. Jak můj princ a dědic řekl, je nám ctí. Tento dluh nikdy nezůstane neoplacen ani zapomenut.“
Jako jeden muž, jim Phrixiané zasalutovali, což jim Hauk s Nykyrianem oplatili, než obrazovka zčernala.
Hauk se na Marise zamračil. „Cos to provedl?“
Nonšalantně pokrčil rameny. „Safir ti to řekl. Je zlaté dítě. I když ho moji rodiče neváhali vrhnout do nebezpečí, aby zdokonalili jeho bojové schopnosti, vždy byli obzvláště hrdí na jeho úspěchy. Víc než kohokoliv jiného. Myslím, že to má co dočinění s tím, že se narodil v zakrslém vrhu. A v podstatě mu dávali při každém kroku šanci zemřít. A při každém kroku vzdorně přežil. Jakmile začal s tréninkem, mezi ostatními vynikal. A zatímco se Kyr rozhodl do Ligy vstoupit, Saf jako nejmladší syn neměl na výběr. Je to součástí smlouvy, kterou jsme s Ligou podepsali před mnoha staletími. Nejmladší syn vládnoucí rodiny je vždy Lize věnován jako voják. Bylo plně očekáváno, že Saf jednoho dne zastoupí Kyrovo místo Velitele. Ale když nám Saf pomohl uniknout, Kyr ho vzal do vazby.“
Haukovi náhle bylo špatně. „Chceš mi říct, že byl Saf celé měsíce mučen? Kvůli nám?“
Maris, kterému se hrůza odrážela v očích, přikývl. „Kyr ho měl potrestat a propustit. Bastard. Ale byl dost chytrý na to, aby o tom nikomu neřekl. Věděl, co by se stalo, kdyby naše rodina něco zjistila.“ Posunul se a postavil vedle Hauka. „Mimochodem, Saf za svůj život vděčí Sumi, a to je dluh, který nikdy nebude zapomenut.“
„Jak to?“
„Aby ji zastrašil a přiměl poslouchat, vzal ji Kyr za Safem. Chtěl jí ukázat, jak daleko je schopen zajít, pokud ho někdo zradí. Aby viděla, co udělá s ní i její dcerou. Sumi, než byla poslána za tebou, poslala mému otci tohle.“ Mari přehrál hlasovou zprávu. A i když byl její hlas tichý a místy se lámal, nebylo pochyb o tom, že jde o ni.
„Císaři Zatyre, doufám, že tuto zprávu vyslechnete a že se k vám dostane. Bylo mi řečeno, že Phrixiané netolerují žádné mučení. Prosím, ať je to pravda. Um… Pane… Veličenstvo, vím, že to není na mě, ale chtěla jsem, abyste věděl, že váš syn, Safir Jari, je bez soudu držet a mučen. Ne vyslýchán, Veličenstvo. Mučen. Příšerně a surově. Jen proto, že vrchní velitel chce, aby pocítil váhu jeho hněvu. Ani nevím, jestli přežije dost dlouho na to, abyste tuto nahrávku slyšel, či zda jsou Phrixiané skutečně proti. Ale myslela jsem, že byste to jako jeho otec měl vědět. Nevím, jak jinak mu pomoci. Doufám, že vy to dokážete. Nikdo si tohle nezaslouží. Děkuji, pane. A prosím, pokud můžete, tuto nahrávku zničte. Kdyby vrchní velitel věděl, že jsem vám ji poslala, stálo by mě to život.“
Hauk na Marise zíral. „Proč ji nezničil?“
„Jen proto, aby mohl najít tu ženu, která mu to poslala, a ujistit se, že jí nebylo za její varování ublíženo. A pokud bys tušil, co si můj otec myslí o ženách, vážně bys to gesto ocenil. Když jde o ženy v našem světě, nejsme jako Andarioňané. Pro mé lidi jsou jen majetkem a trofejí. Prostředek k cíly. Můj otec je jako misogen na steroidech. Stále se snažím vstřebat to, že Cairistionu uznává jako vládnoucí královnu. A to přesně ti napoiví, jak vážně bere to, že Kyr Safa tak moc mučil.“
Hauk sebou trhl. „Neměli jsme ho tam nechávat.“
Maris si povzdechl. „Neměli jsme jinou možnost. Snažil jsem se ho odtáhnout sebou, ale rozhodl se zůstat s Kyrem, a přesně ta věrnost mu zachránila život a jeho královské dědictví na Phrixusu. A i to motivovalo mého otce, aby šel do války a pomohl ti najít dceru. Loajalitu a čest nikdy nesplatíš zradou.“
Přesto bylo Haukovi špatně z toho, co se stalo dobrému muži a jeho příteli. „Nikdy jsem nechtěl, aby mu bylo ublíženo.“
„To nikdo z nás. Ale kdyby nebylo Sumi, zemřel by. MAdai mi řekl, že Saf sotva dýchal, když se k němu dostal. Nevím, co mu Kyr udělal, ale prý by to nepřežil ani další dvě hodiny. Muselo to být horší, než si myslíme. Jakmile můj otec získal lékařskou zprávu, okamžitě šel do války.“
Ubohý Safir. Jako by nestačilo, že byl zadržen a mučen. Ale to, že za to mohla jeho rodina…
Neexistoval způsob, kterým by to svému příteli mohl vynahradit.
Maris se na něj pokřiveně usmál. „Mimochodem, konečně jsem přišel na to, jak dostat Safa z botelu.“
„Jak?“ Zeptal se Hauk zamračeně.
„Řekl jsem mu, že má Kyr ve vazbě Andarioňanskou princeznu a že je to tvá dcera. Okamžitě se spojil s ostatními a zavolali, aby s tebou mluvili.“
Hauk ho poplácal po rameni. „Děkuju ti, Mari.“
„To je to nejmenší, co mohu udělat. Ještě jsem nezapomněl, kolikrát si mě podržel. Zachránils život mě i Turemu. Naší sexy šelmě dlužíme.“
Hauk se zasmál.
„Ach,“ Mari zaváhal. „Mimochodem, neřekl jsem Safovi, kdo zanechal tu zprávu pro našeho otce.“
„Proč ne?“
„Už tak byli dost motivováni, aby Kalee pomohli. A chtěl jsem, abyste se Sumi viděli jejich tváře, až zjistí, komu vděčí za život. Phrixiané možná nemají slova pro vděk, ale máme emoce. A existují některé věci, které slova nedokážou vyjádřit. A co víc, jakmile zjistila, kdo jsem, okamžitě mi o něm řekla. I když už byl propuštěný a ona věděla, že je Kyr jeho bratr, stále se mu snažila pomoci.“ Maris ztěžka polkl. „Máš dobrou ženu, Hauku. Neexistuje mnoho lidí, kteří by v její situaci riskovali tolik pro cizince.“
Ne, to neexistovalo. A jak Hauk přemýšlel nad tím, co pro Safa udělala, udělalo se mu zle. Kdyby to Kyr někdy zjistil…
Hauk nikdy nepotkal nikoho s její bezúhonností a srdcem.
Zahlcen emocemi, na které nebyl zvyklý, ostatní opustil a rozběhl se zpátky do posilovny.

***

Sumi se učila útočit s Andarioňanským mečem, když si všimla, že Fadima couvá a ustupuje z boje. Bílé oči se soustředily na něco za ní. Nejistá si tím, co očekávat, se Sumi otočila a všimla si Hauka, který ji sledoval s intenzivním výrazy ve tváři, který nebyla schopna rozluštit.
Byl naštvaný?
Než na to přišla, popadl ji a zvedl do výšky. Držel ji tak, že tiskl hlavu k jejímu břichu. Upustila meč a pohlédla na něj.
„Dancere?“
Neodpověděl. Ale stiskl ji ještě pevněji.
Zmateně mu vjela rukou do copánků, jak ji nesl ven z ringu a ke skleněné stěně, která odhalovala moře. Tam ji pomalu postavil. Začal jí šeptat do ucha, ale bylo to andarioňansky, takže netušila, co říká.
„Nerozumím. Udělala jsem něco špatně?“
Vzal její tvář do dlaní a zíral na ni s láskou, kterou nechápala. „Jsi a vždy budeš Ger Tarra mého srdce.“ A poté jí vtiskl ten nejsladší a nejněžnější polibek, jaký kdy poznala.
Zavřela oči a vdechla jeho vůni. Tesáky ji škrábaly do rtů, než polibek prohloubil. Každý hormon v jejím těle se na celé obrátky rozproudil.
„Měli bychom vás nechat o samotě?“
Zděšeně se odtáhla a viděla, jak na ně Fadima, Shahara a Desideria zírají.
Desideria se usmála. „Kdo se vsadí, že za zhruba třicet šest až čtyřicet týdnů tu s námi bude běhat malý Válečný Hauk?“
Nejhorší bylo, že se zrovna muži s Dancerovou babičkou objevili, aby slyšeli tu poslední větu. V tu chvíli chtěla, aby ji spolkla černá díra.
Dancer, který se nijak nestyděl, ji kryl svou náručí, když se k nim obrátil. „No co?“ Vyzval je.
Darling zvedl ruce a široce se usmál. „Jen říkám, že vzhledem ke včerejší noci nechci nikdy znovu slyšet nic o mě a Zarye.“ Probodl Dancera významným pohledem. „Víš, o čem mluvím?“
Ruměnec na Danceropvě tváří jí prozradil, že věděl. Ale neměla tušení, na co Darling narážel. Ale to nebylo to nejpodstatnější. „Máš nějaké zprávy?“ Zeptala se Dancera.
„Jen to, že Phrixiané Lize vyhlásili válku a jsou na cestě sem, aby podepsali smlouvu s Cairistionou.“
„Vážně?“ Pohlédla na Marise. „A co se stane s tebou? Jsi zpátky ve své rodině?“
Smutně zavrtěl hlavou. „V tuhle chvíli ctí fakt, že jsem Andarioňanský velvyslanec. Ale hrozné, příšerné je to, že se budu muset obejít betz svého skvělého Phrixianského bojového obleku a v bitvě budu muset nosit nějaký fádní. Mí lidé by měli problém, kdybych měl svou starou uniformu, kterou jsem nosil, než mě můj bývalý otec poněkud hrubě vydědil.“ Poklepal na svou vousatou tvář, jako by ho něco napadlo. „Počkat!“ Usmál se na Nykyriana. „Jako Andarionský velvyslanec mohu nosit Andarioňanský bojový oblek?“
„Jasně. Proč?“
Maris tleskl a potom bokem vrazil do Darlinga. „Konečně můžu do boje nosit krvavě rudou. A mě červená tak sluší! Ooooo, musíme dnes objednat ty boty. Jen Andarioňané ví, jak se připravit na válku.“
Darling se zasmál a zavrtěl hlavou.
Sumi se nad tou poznámkou zamračila. „Vážně záleží na tom, co máš na sobě v boji?“
„Ach, zlato, samozřejmě, že ano. Když bojuješ, musíš být vražedně oblečená.“
Všichni nad tou špatnou slovní hříčkou zasténali.
„Když už o tom mluvíme,“ vložila se do toho Dancerova babička. „Připravila jsem pro Sumi pro její zápas s Darianou oblek Válečných Hauků.“
Hauk se zlověstně zasmál nad činy jeho babičky. „To ji naštve.“
„To byl můj záměr.“
Sumi se ostře nadechla a pobaveně na Hauka koukla. „Připomeň mi, že nikdy nesmím tvou babičku naštvat.“
Jeho yaya se na ni usmála. „Udržuj v Dancerových očích to světlo a nikdy neuvidíš špatnou stranu mého nože.“
„Dobře,“ řekla Sumi a ustoupila. „Možná bych se měla jít osprchovat. Slyšela jsem, že když jsi posedlý žuřivostí, jsou tvé smysly zostřeny. Nechápu, jak vydržíš stáít vedle mě s tím, jak jsem zpocená.“
Hravě ji kousl do krku. „Vůbec mi to nevadí.“
„To ráda slyším, ale mě to uráží.“
Hauk se zasmál a neochotně ji pustil, i když to bylo to poslední, co chtěl. Nicméně, nepotřeboval publikum pro erekci, která mu začínala v kalhotech. Erekci, která se zhoršovala, kdykoliv byl blízko ní.
Přešlápl v naději, že to zamaskuje, než pohlédl na svou sestřenku. „Potřebuje ještě trénovat?“
Fadima zavrtěla hlavou. „Upřímně? Ne. Nechceme, aby byla při zápase rozbolavěla, a na člověka se úžasně zlepšila. Myslím, že mohu s klidem říct, že budou s Darianou vyrovnané.“ Usmála se na Sumi. „Zítra ti mohu ukázat další triky, jestli chceš. Bohové věcí, že se je naučíš rychleji, než kdokoliv, koho jsem kdy viděla.“
Hned se cítil mnohem lépe. „Tak se běž osprchovat, mia. Dáme si vydatný oběd, až vylezeš.“
„Vydatný?“
„Ano,“ řekl Maris. „Měla by ses začít třást vždy, když Andarioňan tohle slovo použije ve spojitosti s jídlem. Bude to zajímavé. Můj manžel je kuchař, který vlastní jednu z nejlepších restaurací v PEroně. Nemůžu se dočkat, až uslyším jeho recenzi k tomu, co Hauk plánuje na oběd. Je to vždy hrozně zábavné, pokud nejsi tím, kdo vařil.“
Sumi, která nad nimi vrtěla hlavou, se vypravila sama do Dancerovy ložnice.
Nedělala si srandu z toho, že smrděla. Fuj! To jediné nenáviděla na trénincích. Ale byla ráda, že to Dancerovi zjevně nevadilo. A jak si sundávala tričko, pocítila náhlý posun vzduchu.
Otočila se a zalapala po dechu, když spatřila postavu vynořující se ze stínu.

Byl to Kyr. A nebyl rád, že ji vidí.

19 komentářů:

  1. Moc děkuji za další kapitolu. Jako vždy nervy vzbuzující a drásající konec :D

    OdpovědětVymazat
  2. děkuji moc za další kapitolu....jsem napnutá jak kšandy, jak to dopadne.

    OdpovědětVymazat
  3. Dakujem za pokracovanie. A uz teraz sa neviem dockat dalsej kapitolky. GabiM

    OdpovědětVymazat
  4. Skvělé !!! Díky moc za překlad a korekci další kapitolky !!!

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuju za překlad. Nervy drásající konec

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za překlad a korekci , ten konec se opravdu povedl :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Díky moc za další kapitolu. Skvělé!!!

    OdpovědětVymazat
  8. Knihomolka.3654. dubna 2016 19:29

    Díky za krásnou kapitolu. Z toho konce si připadám jak pružina :)

    OdpovědětVymazat
  9. Moc díky za překlad, zase zajímavý konec.....

    OdpovědětVymazat
  10. No do...ako sa dostal dnu? Dakujem. VV

    OdpovědětVymazat
  11. Ach bože- to je napínavý koniec ;-)
    vdaka za preklad :-) a neviem sa dočkať pokračovania :-)

    OdpovědětVymazat
  12. ježkovy voči! Co je zas tohle? Kyr? A u Dancera?

    OdpovědětVymazat
  13. Děkuji moc za překlad.Petra

    OdpovědětVymazat
  14. Kruci a ten sa tam ako dostal ??? Dakujem za dalsiu uzasnu kapitolku :)

    OdpovědětVymazat
  15. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  16. Vdaka za dalsiu kapitolu...zistila som ze si musim idznova precitat celu seriu lebo sa stracamv tych menach ...ale vobec mi to nevadi :)

    OdpovědětVymazat