úterý 12. dubna 2016

Zrozen ze Zuřivosti - Kapitola 31



Při pohledu na Kyra v její ložnici pocítila Sumi takový nával vzteku, jaký ještě nikdy nezažila. Neměla v sobě žádný strach. Pouze potřebu ho rozervat na kusy.
Zamračil se na ni. „Vážně sis nemyslela, že mi utečeš, ne?“
Zaklonila hlavu a zasmála se jeho otázce. „Jsi zkurvenej idiot. Víš? A nemůžu ti dostatečně poděkovat za to, žes mi ušetřil čas a úsilí, které by byly zapotřebí, abych tě našla.“ A poté po něm skočila se vším, co v sobě měla. Plnou vahou do něj vrazila a srazila ho k zemi. „Kde je má dcera?“
Zasadil jí ránu, po které se jí lebkou rozehnala pulzující bolest. Ale bylo jí to jedno. O zranění se bude starat později. Teď jí záleželo jen na tom, aby ho mohla bít, dokud jí neřekne, kde je Kalea. Pokusila se ho přišpendlit, ale dostal se z jejího držení a vstal. Se zavrčením jí přirazil ke skříni.
Zašklebila se bolestí, než se odrazila nohama a oba je poslala dozadu. Kyr, který ztratil rovnováhu, ji postul. Otočila se na něj s připravenýma pěstma a solidně ho nakopla do středu hrudi. „Kde je, ty hajzle!“

„Chceš ji? Vzdej se a já ji propustím.“
Jak hloupá si myslel, že je? „Nevěřím ti!“ Nebylo možné, že by propustil jedinou páku.
Rozběhl se na ni s nožem. Sumi si stáhla tričko a obtočila mu ho kolem zápěstí, vrazila do něj, kousnula ho do předloktí a sebrala mu nůž.
Zaklel a udeřil ji, než vytáhl další nůž a trefil ji do žeber. Bodla ho do ramene a zabořila nůž až po rukojeť. Odkopl ji a klopýtl.
„Sumi!“ Vykřikl Dancer za zamřčenými dveřmi.
Kyr se otočil k oknu.
Věděla, že pokud uteče, už nikdy Kaleu neuvidí. Rozběhla se za ním a srazila ho k zemi. Znovu ho bodla, ale ne dřív, než ji říznul do paže. Omámeně se ho snažila co nejsilněji držet. Ten slizký bastard se jí vyškubl a tvrdě ji kopnul do hlavy.
Stále Kyra držela za paži a řezala do něj, když Dancer prorazil dveře.
Kyr ji se zuřivým výkřikem udeřil do krku a osvobodil se.
Navzdory pulzující bolesti zamířila k oknu. Měla plně v úmyslu ho pronásledovat, dokud neucítila silné paže kolem sebe. Chystala se svého útočníka praštit, ale zarazila se, když spatřila Dancerovu tvář.
Hauk nikdy necítil větší vztek než ten, co se v něm rozhořel, když spatřil Suminu otlučenou tvář a krev rozmazanou po celé ložnici. „Mia?“
Až na Syna se jeho přátelé rozběhli za Kyrem.
„Pusť mě!“ Vykřikla Sumi a pokusila se vykroutit. „Utíká! Musím ho zastavit.“
„Sumi!“ Zařval Hauk hlasitěji, než měl v úmyslu, ale byla tak hysterická, že pravděpodobně upadala do šoku. „Zlato, mezi hrdinstvím a hloupostí je rozdíl.“ Použil její slova v naději, že se k ní dostane. „Jsi nahá a krvácíš.“ Obtočil kolem ní tričko, aby zakryl její pohmožděné a krvácející tělo. „Nemůžeš za ním běžet. Podívej se!“
Sklonil jí hlavou, aby viděla krev, která jí těžce vytékala z rány. Podlomily se jí nohy.
Hauk ji zvedl do náruče a odnesl na postel, a poté ustoupil, aby si ji mohl prohlédnout Syn. Srdce se mu trhalo při tom pohledu. Měl s ní jít do místnosti. Neměl ji nechat samotnou.
Bohové, byla napadena v jeho vlastním domě, kde měla být v bezpečí. S trhaným dechem toužil po Kyrově životě s prudkostí, která se všemu vzpírala.
Syn se na něj ohlédl. „Jdi, Hauku! Postarám se o ni.“
„Jsi si jistý?“
„Ano. Za chvilku se ozvu.“
Hauk bez zaváhání vyšplhal na druhou půlku postele. Neschopen mluvit, přitiskl svou tvář k její a chvilku tak zůstal.
Když se odtáhl, Sumi ho přitáhla k sobě. „Bodla jsem ho do pravé plíce a ramena, než utekl… chci být tou, co ho zabije. Přiveď ho ke mně.“
Přikývl, než ji opatrně políbil na rty a rozběhl se za ostatními.
Sumi zasténala, když na ni dolehla všechna zranění. Z nějakého důvodu v boji svá zranění nikdy moc necítila. To až později všeho litovala.
A v tuhle chvíli…
Vážně si přála, aby ho zabila dřív, než ji zmlátil na kaši.
„Zatraceně,“ zavrčel Syn, jak se snažil zastavit krvácení. „Budeš potřebovat transfuzi.“ Oskenoval kód na jejím zápěstí, kterým ji označkovala Liga, a ve kterém byly skryty její lékařské záznamy. Zamračil se, jak je četl. „Jsi z částí Qillaq?“
„Ne.“
Pochybně na ni pohlédl, než jí vzal vzorek krve a nějak ho otestoval. „Hmmm, ale jo, jsi.“ Pohlédl ke dveřím, kde stála Dancerova babička a pozorovala je. „Ger Tarra, můžete prosím požádat Desideriu, aby sem co nejrychleji přišla?“ Poté poklepal na mikrofon u ucha. „Chaydene, vykašli se na Kyra. Přijď, jak nejrychleji můžeš.“ Pořád tlačil na ránu na břiše. „Máš štěstí, že tu máme Qillaqi na zavolání, holka. Nemášě ani tušení, jak je tvá krevní skupina vzácná. A nemá ji žádná jiná rasa. Ani já ti nemohu darovat krev, a to Ritsové jsou v podstatě univerzální dárci. Dokonce i Nyk mou krev dokáže přijmout.“
Sumi jen stěží sledovala, co říká, jak se myšlenkami vrátila k boji a přemýšlela nad tím, jak s Kyrem měla bojovat.
Desideria rozlobeně přiběhla. „Co se děje?“
„Vydrž.“ Znovu poklepal na mikrofon. „Chayi, kdy?“ Odmlčel se, než znovu promluvil. „Dobře. Utíkej. Chystám se vzít tvé sestře trochu krve, ale nemůžu vzít příliš. Vážně tě tu potřebuju.“ Pohlédl na Desideriu. „Můžeš to na minutu podržet, než se připravím?“
„Rozhodně.“
Syn jí ukázal, jak na ránu tlačit, než odešel.
Sumi se začala nekontrolovatelně třást.
„Oh zlato,“ vydechla Desideria. „Neumírej nám, jasné? Už jsem ztratila jednu sestru ve své náruči, a nechci to prožít znovu. Zůstaň ser mnou.“
Sumi se hořce zasmála. „Věř mi, jsem moc naštvaná, abych umřela. Buhu žít, i kdyby jen proto, abych mohla mít to potěšení a vydusila z Kyra život.“
Někdo ji vzal za ruku. Ignorující své tělo, které proti tomu pohybu protestovalo, naklonila Sumi hlavu, aby spatřila Dancerovu babičku, která si sedla na postel vedle ní.
Nežně otřela Sumi vlasy z čela a laskavě se na ni usmála. „Nepláčeš?“
„Ne, když jsem naštvaná. Fyzickou bolest dokážu zvládnout.“
S užaslým výrazem přejela pohledem po místnosti, kterou Sumi s Kyrem téměř zničili. „Dalas mu zabrat.“
„A vážně Kyra zranila,“ řekl Syn, když se k nim připojil. „Zanechává za sebou pořádnou krvavou stopu, kterou ostatní sledují. Vyřadila vrchnímu veliteli jednu plíci.“
Jeho babička zalapala po decuh. „To s hlavním velitelem Ligy jsi bojovala?“
Sumi přikývla.
Zvedla Suminu ruku ke rtům a políbila ji na klouby. „Mé pravnoučata budou ty nejdivočejší z celé generace. Nikdo je nikdy neporazí.“
Sumi jí stiskla ruku a pak se setkala se Synovo pohledem. „Dostaň mě na nohy, doktore. Chci zpátky svou dceru a ten parchant je příliš blízko na to, abych padla.“
„Hmm, jasně. Chvíli nikam nepůjdeš. Jen lež a odpočívej.“
To Sumi nemohla. Alespoň ne do té chvíle, kdy jí Syn vpíchnul něco do systému. Bojovala tak tvrdě, jak jen mohla, ale nakonec prohrála a vše zčernalo.

***

Hauk zaklel, když stopa ochladla. Nezůstaly ani elektronické ani fyzické stopy. Kyr se jim vyhnul. Naprosto.
Vztekle zařval.
„To je ta nejděsivější zatracená věc, jakou jsem kdy slyšel či viděl.“
Hauk Bastiena, člověk co se k němu pomalu blížil, probodnul pohledem. „Kde jsi byl?“
„Léčil se. Ale když jsem slyšel, že je na planetě Kyr, chtěl jsem z něj ulovit kousek.“
„Stoupni si do řady.“ Hauk, který vztekle dýchal, nikdy víc nechtěl víc něčí vnitřnosti. Měl co dělat, aby se udržel pohromadě, když celé jeho tělo škemralo o pomstu. „Jak se dostal do mého domu?“
„Je to vrah,“ řekl Nyk chladně. „Ti jsou jako švábi. Vždy najdou cestu dovnitř.“
Hauk nad těmi slovy povytáhl obočí.
Nyk pokrčil rameny. „Jsem šváb. To jo. Ale to je dobře, protože vím, jak přemýšlíme a kde hledat.“
„Jo,“ řekl Hauk suše. „Ale tam nebyl. Už jsem se díval.“
„Takže jsi taky šváb?“
Hauk zaťal zuby. „Můj humor má v současné chvíli pauzu na oběd. Zkus to znovu za pár dní. Až budu mít jeho srdce ve svých dlaních, vrátí se… jakmile ho budu požírat.“
Maris zamlaskal jazykem. „Ach, sexouši, na to mám dvě výtky. První, můj bratr nemá srdce. A druhý, nestrávil bys ho. Viděl jsem, čemu říkáš jídlo. Věř mi. Ani tvůj žaludek by nezvládl tatarák ala Kyr. Ale vím něco, co na tvé krásné tváři vykouzlí úsměv.“
Ale i když Hauk oceňoval jejich pokusy zlepšit mu náladu, neměl chuť teď nic slyšet. „To pochybuju.“
Maris se zvedl na špičky, aby mohl Haukovi zašeptat do ucha. „Vím, kde je Kalea.“
Haukovi se zatasjil dech, jak mu přestalo bít srdce. „Nehraj si semnou, Mari. Vážně bych ti mohl ublížit.“
Maris mu podal komunikátor. A když Hauk nedokázal přečíst Phrixianskou abecedu, zapnul překladatele.
Musel si to přečíst dvakrát, aby si byl jistý, že se neplete. „Vážně?“
Maris přikývl. „Lodě už se připravují. Jsme připraveni vyrazit a přivést ji domů.“
Hauk ho zvedl a pevně objal. „Bohové, miluju tě, Mari!“ Políbil ho na tvář.
Maris se rozzářil. „Kdybych věděl, že tohle stačí k tomu, abys mě objal a políbil, sehnal bych ti ženskou už před lety.“
Hauk ho se smíchem poplácal po zádech.
„Au!“ Zakvílel Maris a klopýtl.
Nyk a Darling na ně kývli.
„Pojďme pro tvou dceru,“ řekl Darling. „Jayne i Ryan už se chystají.“
Vyrazili k transportům a s nimi do hlavního města, kde už Jayne měla připravenou bitevní loď. Hauk vyběhl rampu a popadl neoznačený černý bojový oblek. Ale než se do něj začal soukat, zastavil se a rozhlédl po mužích i ženách kolem něj. Darling, Maris, Drake, Nyk, Shahara, Fain, Bastien, Caillen, Kasen, Nero – a Jayne s Rynem, kteří je pilotovali.
Bylo vtipné, že nikdy dvakrát nepřemýšlel nad tím, že když ho potřebovali, všeho nechal a utíkal k nim. Samozřejmě, že on neměl nic důležitého, co by za sebou zanechal. Hraní, možná nějaké pohrávájí si s elektronikou. Nic vážného. Ale oni opustili manželky i děti, aby se k němu na téhle cestě připojili.
Nikdy je nemiloval víc, než konečně pochopil oběť, jakou mu tady prokázali. Riziko, jaké všichni podstupovali.
Pro něj a pro Sumi.
A pro jejich dceru.
„Jsi v pořádku?“ Zeptal se Darling.
Hauk si ho přitáhl k sobě a přitiskl čelo k jeho. „Děkuju.“
„Za co? Za to, že jsme tvou rodinou?“ Darling ho odstrčil. „Tohle je to, co děláme. Vždyť to víš.“
„Jen nedovolte, aby mě zabili,“ řekl Caillen, když si vzal oblek. „Má žena by mě sledovala až do pekla a musel bych o tom poslouchat celou věčnost.“
Hauk se zasmál. „Nemáš to v hlavě v pořádku, že ne?“
Kasen si těžce povzdechla. „Ne, to nemá. Viním z toho Shaharu. Snažila jsem se to z něj vymlátit, když jsme byli malí, ale vždycky věřila malému bratříčkovi místo své sestry.“
Hauk zavrtěl hlavou a pohlédl na Nyka. „Jak to děláš?“
„Dělám co?“
„Miluješ takovou drobnou ženu, která se nedokáže bránit?“
Nykyrian se velmi vzácně usmál tak, že odhalil dolíčky. „Nenech se zmást jejími tichými způsoby. V Kiaře je spousta ohně a odvahy. Divil by ses, jak je divoká. Ale vím, co tě skutečně zajímá. Na velikosti osoby či jejích schopnostech nezáleží. To láska, kterou k ní chováš, tě v noci nenechá spát, když se bojíš, že ji ztratíš. V mnoha ohledech jsem vděčný, že Kiara není válečnice.“ Pohlédl na Shaharu. „Nestaví se do cesty nebezpečí. A vzhledem k tomu, že k boji není vyškolená, volá o pomoc.“
„Co tím naznačuješ?“ Zeptala se Shahara.
Caillen si odfrkl. „To, že nás dokážeš všechn z být. Mám na zadku otisky, které to dokazují.“
Vrhnula po Nykyrianovi zamračený pohled. „Kdybych ho spláchla přechodovou komorou, všichni byste mi před Desideriou potvrdili, že to byla nehoda, že jo?“
Kasen na svou sestru zavrčela. „Teď? Teď se mnou budeš souhlasit, že potřebuje zabít? Kde tohle bylo před dvaceti lety? Ušetřila bys nám všem spoustu času, peněz i trápení!“
Fain se postavil před Caillena. „To je v pohodě, chlapče. Ochráním tě.“
Caillen se na všechny zapitvořil. „Ha! Mám vlastního andarioňanského bodyguarda, mrchy!“
Shahara pohlédla na Kasen, než vyrazily. Fain se skrčil a zakryl si hlavu, zatímco obě běžely na Caillena.
„Hej!“ Vyštěkl Caillen na Faina. „Co je tohle za mizerný ochranitelský pohyb?“
„Chraň si vlastní zadek, člověče. Nevím, co jsem si myslel. Tvé sestry jsou děsivé. Ať si tě vezmou.“
Caillen s nimi hravě bojoval, zatímco ho lechtaly. Dokud ho Shahara neplácla tvrdě přes zadek.
„Máš štěstí, že tě mám ráda, chlapče.“
Caillen ji políbil na tvář a poté se za ni schoval, když se na něj Kasen vrhla. „Pomoc!“
Shahara se mezi ně se smíchem postavila. „Dobře, vy dva, musíme se připravit na skutečnou bitvu.“
„Co se to tady děje?“ Zeptala se Jayne ode dveří pilotní kabiny. „Za celý svůj život jsem něco takového neslyšela a to mám doma tři děti.“
„Oni si začali,“ řekl Darling a ukázal na Daganovi sourozence.
„No jasně. Musím vás lidi oddělit?“
„Nejsme lidi, člověče,“ řekli Fain s Haukem současně.
„Nejsem člověk, Andarioňané. Jsem Hyshianka. Naučte se rozdíli.“ Jayne se otočila k Haukovi. Zamračila se, než zkusila na jeho čele, zda nemá horečku. „Vypadáš trochu bledě. Jsi v pohodě, kamaráde?“
To jen proto, že se bál o Sumi. „Pokud tohle vyjde, tak budu.“
Nykyrian ho poplácal po zádech. „Na Andarie už vše podepsali. Jsme jedinou lodí, která bude mít letovou vzdálenost, až Kyra chytíme. Toho parchanta dostaneme. To přece vís.“
Hauk na něj kývl. „Kdybych to později zapomněl říct, tak bez pohledu na výsledek vám všem děkuji za to, že jste mou rodinou. A za to, že se mnou a pro mě bojujete.“
„Estra, mi deystin,“ řekl mu Nykyrian a natáhl k němu ruku.
Hauk mu s ní s ponurým úsměvem potřásl. Jeden po druhém to zopakovali, než se šli obléct do boje.
Trvalo jim asi tři hodiny dostat se do Tarsy, Gondarionského hlavního města, kde byli nejen Dozorci Spravedlnosti ale i hlavní sídlo Ligy. Rušné hlavní město, které se velikostí nijak nevyrovnalo Erisu, ale mohlo s ním soupeřit svou technologií.
A i když už nebyla aktivní Seax pro Dozorce, použila Shahara své konexe, aby jim sehnala povolené k přistání. Doufali, že její kód neupozorní Ligu.
Přistáli i tak připraveni na to nejhorší, co si dokázali představit.
Rynovi chvíli trvalo, než se dostal ze své uniformi Tavali a oblékl se jako ostatní.
Všechny jejich planety i spojenci vyhlásili Lize válku, takže si nemohli dovolit vystoupit z lodi v nepřátelských oblecích. Pouze Drake si nechal oblek Kimmerianů. Zbytek si vzal černé a hladné bojové obleky.
A protože Kimmeriané byli jediní, co v současné době nebyli ve válce s Gondariony, ujal se Drake vedení. Jakmile se dostali ke konci rampy, byli uvítání Gondarionskými vojáky.
„Mohu vám nějak pomoci?“ Zeptal se Drake vojáků znuděně.
Stráže si je podezřele měřily. „Proč ty obleky? Jaký je důvod vaší návštěvy?“
Drake pokrčil rameny. „Jsme tady, abychom zasadili petunie. Neposlali vám papíry?“
Strážce Drakeúv velitelský sarkasmus zrovna neokouzlil. „Petunie se tu nepěstují.“
Bastien pokročil vpřed. „Jsme tady, abychom viděli Dozorce. Odpusťte mému bodyguardovi, je trochu podráždění, ale nemám mu to za zlé. Taky bych byl, kdybych měl měsíc zácpu.“
Drake se zasmál.
Strážce ale ne. Pohlédl na Bastiena s extrémním nepřátelstvím. „A vy jste?“
„Bastien Cabarro. Princ a dědic Kirovarianského trůnu. Jsem tady, abych se dožádal spravedlnosti pro mou rodinu, a získal šanci potrestat toho bastarda, který se neoprávněně zmocnil trůnu mého otce a vyvraždil celou mou rodinu. A…“ Pohlédl na mužův štítek. „Důstojníku Garoxi, buď Paní Spravedlnosti řeknu, že jste mé rodině ochotně pomohl, nebo že jste byl trnem v prdeli. Což si nemyslím, že by lady Alia schvalovala, protože byla blízkou přítelkyní mých rodičů.“
To zcela změnilo mužův postoj. „Odpusťte, Vaše Výsosti. Nechtěli jsme vás zdržet. V těchto dnech není opatrnosti dost.“
„Věřte mi, to chápu. Můj otec si sám hřál hada na prsou. Ale teď, když mě omluvíte…“ Obešel je s arogantní královskou chůzí.
S takovou, co se vypařila hned, jak vyšli z rampy. Zastavil se u vchodu a zůstal u dveří, aby sledoval stráže, zatímco Hauk se zbytkem vyšli ven, jako kdyby měli Bastiena chránit. Jakmile si s Nykyrianem byli jisti, že je nepoznali a nenahlásili, zamířili dál ulicí.
Hauk přešel Bastienovi, jehož slova ho strašila. „To je ta záležitost, o kterou se musíš postarat, než se k nám připojí Sentella?“
„Jo.“ Jeho oči potemněly. Byly smrtící. „Zabili přede mnou mého bratra i sestru. A já toužím po krvi.“
„To je mi líto, Bastiene.“
Stiskl rty, ale nic víc neřekl. „Pojďme dostat tvé dítě domů, tam, kam patří.“
Hauk chápal, proč Bastien nechtěl mluvit o své rodině a jejich smrti. Některé vzpomínky byly příliš hrozné. Sám jich neměl málo. Ale jednu věc věděl jistě.
Bastien nebude bojovat sám.
Po tomhle se Kirovarianský princ osvědčil jako jeden z nich.
Silný sám. Silnější společně.
Nero jim objednal dopravu tak, aby mohli zůstat na ulici, ale nepřitáhli nepatřičnou pozornost. Vydali se do sirotčince Ligy, který byl nedaleko kancelářské budovy Dozokyně, v centru města. Byla to jednotvárná, všední budova, která byla těžce opevněná a hlídaná strážci Ligy.
Nikdo z nich nepromluvil, jak je Nero zavezl do boční uličky, aby se mohli připravit. Stěží opustili dopravu, než se objevil stín.
Všichni na něj namířili mastery.
„Ouha! Lidi. Prosím, bohové, nezastřelte mě. Když to uděláte, zabijete mě. Nemohu přežít další terapie. Skončil jsem s nimi.“
Hauk se usmál, zajistil blaster a natáhl ruku k Safirovi. „Vypadáš, jako bys vylezl z pekla, kamaráde.“
„A při tom jsem pocítil každičký plamínek. Kéž bych mohl říct, že se cítím líp, než vypadám, ale není to pravda.“ Poté, co si s Haukem potřásl rukou, Saf objal Marise. „Dva naši jsou tu strážci. To oni nám řekli o její lokalitě, poté, co Valari chtěl informace o jejím pobytu. Problém je, že nevíme, v jaké místnosti. A nejsme si jisti, jaké z dětí to je. Nejsou označeny jmény.“ Pohlédl na Hauka. „Doufám, že tatínek ví, jak vypadá.“
Hauk zavrtěl hlavou. „Matce jí vzali ve chvíli, kdy se narodila. Sumi ji nikdy neviděla, ani se jí nedotkla. Zná jen její jméno, protože podplatila sestru.“
Shahara si zkřížila ruce na prsou. „Když jí budu moct vytřít tvář vatičkou, mohu udělat test DNA a porovnat ho se Suminou.“
Všichni na ni pohlédli.
„No co?“ Zeptala se defenzivně. „Vzala jsem si šíleného vědce a lékaře. Myslíte, že jsem se za těch pár let nic nepřiučila?“
Caillen se usmál. „Sestra Shay vítězí.“
A zatímco se Safirem plánovali, jak ji dostanou ven, Shahara zavolala Synovu, aby jí poslal Suminu DNA.
Hauk se nad vším zamýšlel. „Víš, Safe, bylo by mnohem snažší, kdybychom poslali Shaharu s vašimi kluky a řekli, že ji poslali k rutinní kontrole dětí. Tak bychom mohli zkontrolovat DNA, aniž by tušili, co chystáme.“ Byl to také nejlepší způsob, jak zabránit tomu, aby bylo ublíženo nevinným.
Saf pohlédl na ostatní. „Má někdo lepší nápad?“
Zakroutili hlavami.
„Tohle se mi líbi,“ řekl Nyk. „Prosté. Přímočaré.“
„Sebevražedné,“ zamumlal Caillen.
Darling si odfrkl. „Dobře. Sebevražda. Jdeme na to.“
Hauk vykročil, ale Fain ho zastavil. „Jdu taky. Jen kdyby náhodou.“
Chtěl se hádat, ale znal ten tón hlasu. Nemělo cenu ztrácet čas. A to byl důvod, proč svého staršího bratra vždy zbožňoval.
Dokud bude žít, Fain tu pro něj vždy bude.
Nyk jim naznačil, aby se rozptýlili a připravili na evakuaci.
Jakmile měla Shahara veškeré informace a překontrolovala svou lékárničku, kývnula na Safa, aby ji dovedl k Phrixianům, kteří zařízení hlídali jako vojáci Ligy.
Saf jim vysílačkou vzkázal, aby se s nimi setkali u zadních dveří, daleko od kamer a dalších strážců. Jakmile Phrixianští zvědové dorazili na místo, pozdravili prince a popsali jim vnitřek budovy.
Saf i Maris zůstali u brány jako záloha, zatímco dva Phrixiané vedli Shaharu, Faina i Hauka do místnosti, kde bylo tucet dětí v rozmezí věků od tří do šesti. Hrály si na přihořívá. Celkově vzato vypadali šťastně a normálně. Jediný náznak toho, že byli majetkem Ligy, byly stejné bílé uniformy.
Phrixiané šli první, aby instruktorce řekli, že jsou tam na rutinní zdravotní prohlédku. Buď jí to bylo fuk, nebo to nebylo neobvyklé. Aniž by vzhlédla od elektronické čtečky, nařídila dětem, ať si stoupnou do řady.
Hauk z chodby sledoval děti, jakmile vstoupily do formace. Srdce mu bušilo, jak pohledem přeskakoval mezi dívkami. Jedna z nich byla Sumina milovaná dcera.
Ne.
Jedna z nich byla jejich milovaná dcera.
Jsem teď táta. Realita ho tvrdě zasáhla. To bylo něco, v co nikdy nedoufal. Sen, kterého se již dávno vzdal. Kvůli Darianině krutosti byl odsouzen k roli strýce. Ale jeden z těch drobečků bude brzy patřit jemu…
Nikdy nedovolím, aby se ti něco stalo.
Hlasitě polknul a snažil se přijít na to, kterou by měli otestovat jako první. Byly tam jen tři dívky – dvě blondýnky a jedna tmavovláska s ohromně stříbřitě modrýma očima. Prohlédl si pořádně blondýnky, ale něco na té tmavovlásce mu připadalo povědomé.
Netušil co, až dokud nevešel do místnosti a děti nezačaly křičet hrůzou a hledat úkryt.
Až na brunetku. Ta si založila ruce na své malé hrudi a zaujala vzdorovitý postoj, který mu vyslal mrazení po páteři. Znal tu vystrčenou bradu i ohnivý pohled, který je vyzýval, aby ukázali to nejhorší.
„Kaleo?“
Pohlédla na něj přimhouřenýma očima beze strachu a našpulila rty. „Kdo jsi?“
Byla tak rozkošná. Usmál se, zatímco kolem něj Shahara prošla a poklekla před dívkou. „Jsem tady, abych udělala drobný test, pokud je to v pořádku?“
S podezřelým zábleskem v očích naklonila hlavu. „Jaká test?“
Ach ano, musela v sobě mít Suminu krev. Byla stejná jako její matka. Už teď ji miloval. Shahara zvednula vatičku rukou v rukavici a ukázala jí to na vlastní tváři. „Vidíš. Nebolí to. A až to bude hotové, mám pro tebe velké překvapení.“
„Je to dobré překvapení?“
„Víc než dobré.“
„To by raději mělo.“ Dívka otevřela ústa dokořán.
Shahara rychle vytáhla novou vatičku a přejela s ní po Kaleině tváři. Vstala a dala ji do zlatavého roztoku, než zkontrolovala hodinky. „Třicet vteřin.“
Byly to ty nejdelší v jeho životě.
Kalea zatahala Shaharu za nohavici. „Jaké je moje překvapení?“
Najednou se ozvaly z chodby kroky. Fain to šel zkontrolovat, zatímco Hauk začal hledat alternativní východ.
„Je to ona,“ řekla Shahara konečně. „Je to naprosá schoda, i když má Sumi velmi jedinečnou DNA. Není vůbec pochyb.“
Hauk nebyl připraven na vlny lásky a ochranitelství, které ho poté naplnily. Na okamžik vůbec nemohl dýchat.
Měl stažené hrdlo, když padl na kolena před tou malou holčičkou. Jeho dcerou. Chtěl ji pevně obejmout, ale to by ji mohlo vyděsit, a to bylo to poslední, co chtěl. „Bojíš se mě, Kaleo?“
S rukama v bok a rozkročenáma nohama mu čelila jako malá silná myška. „Měla bych?“
„Ne. Bojíš?“
Zkřivila rty a pečlivě si ho prohlédla. „Vypadáš divně. To tvoje oči vždycky tak červeně svítí?“
„Ano.“
„A tvoje zuby? Mají být dlouhý a ostrý?“
„Jsem Andarioňan. Všichni máme takové zuby.“
„Dancere…“ řekl Fain varovně. „Máme společnost. Musíme jít. Rychle.“
Mávnul na bratra, než se obrátil zpátky k dívce. „Jsem tvůj otec, Kaleo, a přišel jsem tě odvést domů.“
Veškerý vzdor z ní vyprchal, zatímco jí spadla čelist. Rty se jí zachvěly. „Vážně mám tátu?“
Přikývl.
Oči se jí zalily slzami, které se třpytily.
„Rozhodně máš tátu. A já i maminka tě máme moc rádi.“
„Mám i mámu?“ Vydechla nevěřícně.
„Ano.“
Slzy jí stekly po tvářích. „Nenávidím to tady, tati. Prosím, vezmi mě domů.“ A poté se mu vrhla do náruče.
Hauk zavřel oči a přitiskl si jí k hrudi. A zatímco miloval a zbožňoval všechny děti svých přátel, nebylo to nic ve srovnání s tím, co cítil, když se mu ty drobné paže obtočily kolem krku a když mu položila hlavu na rameno. Ani to, co cítil k Daricovi, se tomu nemohlo rovnat.
Je to moje malá holčička. A jediné, co chtěl, bylo ji držet navždy.
Ale to nemohl. Nejprve ji museli dostat do bezpečí.
Políbil ji na tvář a postavil ji. „Kaleo, dám tě tady té milé paní a ona tě vezme k pánům, kteří tě dostanou do bezpečí, dobře?“
„A co ty, tati?“
„Táta se ujistí, že zůstaneš v bezpečí. Teta Shahara tě bude držet jen chvilku. Dobře?“
„Dobře.“
Podal ji Shahaře. „Faine, kraj je. Já ty parchaty svedu ze stopy.“
„Jasně. Dávej pozor.“
„Ty taky.“
Fain kývnul.
Hauk počkal, než zmizeli, než otevřel do chodby, kde instruktorka ukazovala na Phrixianské strážce. A jakmile ho nově příchozí spatřili, vytáhli zbraně. Andarioňan v něm chtěl bojovat, ale bylo tam příliš dětí. Nechtěl riskovat, že by některé z nich bylo při střelbě trefeno.
Takže místo toho spadl do role arogantního úředníka Ligy. „Je tu nějaký problém?“ Zavrčel na blížící se vojáky.
„Pod čí autoritou jste tu?“
„Hlavního velitele,“ odpověděl Hauk odvážně. Technicky vzato to nebyla lež. Nebyl by tu, kdyby nebylo toho smradlavého psa. „Chcete mu zavolat a říct mu, že se do toho pletete? Slyšel jsem, že vojákům s menší hodnotí, kteří ho zpochybňují, vážně odpouští.“
Začali ustupovat, dokud bohužel jeden z nich nepoužil mozek a s něčím nepřišel. „A proč posílá Andarioňana, když jsme s nimi ve válce?“
To byla dobrá otázka. Naštěstí byl Hauk zvyklý přemýšlet za pochodu. „Někteří z nás jsou pořád s Ligou.“ Neznal nikoho tak hloupého, ale bylo na to vždy dobré vsadit.
Voják zaváhal. „Nevím…“
„Vy tři tu zůstaňte a my to zkontrolujeme.“ Voják tam zanechal dva Phrixiany a dalšího strážce.
Chudák.
Hauk počkal, až ustoupí i ostatní strážci, než toho nešťastníka srazil do bezvědomí. A když instruktorka zkoušela volat o pomoc, chytil ji.
„Nedělejte to.“ Přepnul blaster z omráčení na zabití, aby věděla, že to myslí vážně.
Phrixiané zvednuly ruce, jako kdyby se příliš báli na to, aby ji šli chránit. Hauk se rozběhl chodbou k východu. Byl téměř u dveří, když na něj začal ze schodiště někdo střílet. Oplatil palbu a vratil do dveří.
Ah, skvěle… na dvorku byla skupina vojáku Ligy, kteří se na něj okamžitě obrátili.
Sakra. Proč útěk nemohl být nikdy snadný? Alespoň jedenkrát?
Zahájili palbu. Ale v okamžiku, kdy začali, se objevili jeho přátelé a vrhli se na ně.
Vděčný až k nevíře, se Hauk vyhnul střelám, které ho sotva minuly, a zamířil k transportu, který byl u brány. Ve sprintu se do něj vrhnul a přistál na Darlingovi.
„Ach, brr, Hauku! Zhubni. Drtíš mě, ty zatracený tlusťochu. Nechápu, jak to Sumi může vydržet.“
Zasmál se Darlingovu humoru a štípnul ho do tváře. „Překousni to. Jsi sladký polštářek.“ Překulil se na nohy a zamračil se. „Kde jsou ostatní?“
„Poslali jsme je s Kaleou napřed, aby ji dostali pryč z palebné linie.“
Úlevně si povzdechl, když spatřil Nyka, Marise, Faina, Darlinga, Nera i Drakea, který zůstal vzadu, aby ho kryl. Nikdy si jich víc nevážil.
Nero na to šlámpul, zatímco je tvrdě pronásledovali. Transport se vrávoral ulicí a rozháněl chodce i ostatní vozidla do všech směrů.
„Nero!“ Vykřikl Darling. „Někteří z nás nemají sebevražedné tendence.“
„Tak tu svou prdel připoutej. Nebo o ni přijdeš.“ Nero zabočil prudce do prava.
Tentokrát přistál Darling na Haukovi.
Hauk ho dostal zpátky na nohy. „Ne-e-e. Nejdřív mě musíš pozvat na večeři, než na mě skočíš, pusinko. Nikdo nemůže zadarmo jezdit ve vlaku Hauk.“
Maris se zasmál. „Dnes o tobě zjišťuju samé zábavné věci, Hauku.“
Najednou transport zpomalil.
Darling zbledl, jak zaslechl palbu Ligy. „Co to děláš, Nero?“
„Pšššt! Chovám se hloupě a potřebuju se na to soustředit.“
S Haukem to trhlo kvůli tomu, co to znamenalo. „Způsobuje si poškození mozku?“
Darling zaklel. „S námi všemi uvnitř? Jo.“¨
Hauk sevřel zuby nad obětí, jakou Nero dělal. „Můžu ho nést.“
„A já vás budu krýt,“ nabídl se Nyk.
Transport znovu nabral na rychlosti. Během pěti minut byli v přístavu. Nero zaparkoval a otevřel dveře. Vstal a přitiskl si ruku k nosu, který krvácel.
Hauk mu pomohl ven a přehodil si jeho ruku přes rameno. Nikdo v hangáru jim nijak nevěnoval pozornost. Jako kdyby tam vůbec nebyli. „Ty si nás zaštítil?“
Neropřikývl.
Sakra, to ho muselo zabíjet. Hauk svého kamaráda objal. „Jen si pamatuj, že pokud se ti bude chtít zvracet, Darling je támhle.“
Darling se urazil a zcechucene zkřivil tvář. „Jdi do hajzlu, Hauku.“
„A ty taky, člověče. Navíc, ty to ustojíš spíš než já.“
Darling zlomyslně přikývl. „Dobře, pravda, ale stejně. Začínám být unavený z toho, že to každý vždycky hodí na mě.“ Významně pohlédl na Marise.
Maris se ušklíbl. „Co má ten pohled znamenat? Udělal jsem to jen jednou. A alespoň to nebylo v průběhu tvého svatebního slibu… který byl nahráván a vysílán.“
Rozběhli se rychle přes hangár a zamířili k lodi.
„O moc déle to nevydržím,“ vydechl Nero. „Myslím, že omdlím.“
Hauk se rozběhl rychleji. „Držím tě, drey. Nedovolím ti padnout.“
Nero, kterému se krvácení z nosu ještě zhoršilo, klopýtl.
Byli v půli cesty k lodi, když zazněl hlas. „Stůjte!“
Nykyrian ho dvakrát poplácal po rameni. Tichý povel pro to, aby utíkal. Hauk chytil Nera do náruče a rozběhl se, zatímco je ostatní kryli. Jedna ze střel mu přistála na stehně a téměř ho srazila k zemi.
Chytil rovnováhu, zaklel a pokračoval dál. Jak řekl Sumi, kdyby padl k zemi, bylo s ním mnohem těžší hnout než s ostatními. A poslední, co potřebovali, bylo to, aby museli odnést jeho i Nera ven.
Vběhl na palubu a položil Nera do prvního sedadla.
„Tati!“
To jedno slovo a nadšení v tom vysokém hlásku mu vehnaly slzy do očí, když jím projely emoce. Než se stihnul narovnat, vrazilo do něj drobné tělíčko a objalo ho kolem krku.
„Tati! Tak moc jsem se bála. Ale teta Shahara a teta Jaynie a… a strejda Ryn a strejda Caillen mi řekli, že nemusím. Víš, máš spoooustu bratrů a sester, tati.“
Přitiskl ji k hrudi. „To mám.“ Posadil ji na sedadlo a připoutal ji, zatímco se Nykyrian, Fain, Maris i Darling odstrojovali a Shahara se vydala k Nerovi.
„Šlupněte na to!“ Darling zabušil na dveře pilotní kabiny, aby signalizoval Rynovi a Jayne, že jsou všichni na palubě a hangár je zajištěn.
„Držte se,“ řekla Jayne přes interim. „Cesta ven bude výbušná. Snaží se zablokovat dveře, takže se modlete.“
Loď vyrazila kupředu na plný plyn.
Kalea vytřeštila oči.
Hauk se vedle ní shýbnul. „To je v pořádku, zlato. Tatínek je tady. Uvidíme maminku.“
Snažil se ji chytit za ruku, ale byla tak malá, že by jí celou obtočil jen ukazováčkem. A když se loď otřásla, zabořila tvář do jeho paže a pevně se držela. Hladil ji po zádech, hrdá na to, že nebrečela jako většina dětí. Ale hodně křičela. Což bylo něco, co ničilo jeho Andarioňanské uši.
Měli tě pojmenovat malá harpyje.
Hauk se zděsil, když zaslechl tření kovu a kov, jak prolétali dveřmi hangáru. Představil si, jak jsou drceni mezi ocelovým štítem. A jako by to nebylo dost zlé, zdálo se, jako by Jayne s Rynem byli uprostřed hádky, zatímco letěli.
„Nesahej na to, ženská!“ Vyštěkl Ryn.
„Kde ses sakra naučil létat? V obchodě s obuví?“
„Nedotýkej se toho!“
„Ty z toho dej ty pracky pryč!“
Hauk se setkal s Nykyrianovo ohromeným výrazem. „Panebože, kdo dovolil dvěma dvouletým děckám, aby nás pilotovali?“
Všichni ukázali na Darlinga.
S nevinným výrazem zvedl ruce. „Ryn je kapitán Tavali. Měl by vědět, co dělá. A Jayne je Jayne. Nikdy předtím nás nezklamala.“
Najednou něco narazilo do lodi. Tvrdě. Okamžitě jim to sebralo na síle.

A jak Jayne ztichla, Ryn zasyčel přes interkom: „Oh… do prdele.“

19 komentářů:

  1. Dakujem dakujem dakujem uz sa tesim na to ako sa stretnú a to hasterenie ...milujem túto sériu :)

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji moc za další pokračování!!!

    OdpovědětVymazat
  3. Moc děkuji za další kapitolu :D

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuju za kapitolu. Malá harpyje je vtipná a roztomilá.:-D:-D:-D:-D:-D:-D

    OdpovědětVymazat
  5. Dakujem za pokracovanie. GabiM

    OdpovědětVymazat
  6. Skvělé !!! Jste super !!! Děkuji mnohokrát za překlad a korekci !!!

    OdpovědětVymazat
  7. děkuji moc za další kapitolku....tak co to asi do nich nabouralo?

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji moc za překlad.Petra

    OdpovědětVymazat
  9. Děkujíííí. Tu malou žeru :) Jste nejlepší. Meduska

    OdpovědětVymazat
  10. Děkuji za další kapitolu.

    OdpovědětVymazat
  11. Krásná rodina :-) milujem všetkých členov tejto rôznorodej rodiny :-)
    vdaka za preklad a korekciu a teším sa na pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Vyborne. Dakujem za kapitolu.VV

    OdpovědětVymazat
  13. Moc díky za překlad a korekci , jste super :-)

    OdpovědětVymazat
  14. Šmarjá, co se stalo? Já věděla, že to nepůjde tak hladce!

    OdpovědětVymazat
  15. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  16. Mockrát děkuji za další skvělý překlad a korekturu.

    OdpovědětVymazat