středa 1. června 2016

Zrozen ze zuřivosti - Kapitola 33 1/2



Dancer odnesl Sumi k bazénu. Jeho babička šla vedle nich s Kaleou v náručí. A zatímco se Sumi cítila trochu trapně proto, že potřebovala svou dceru neustále sledovat, nedokázala potlačit bolest, která se do ní zakousla pokaždé, když ji neměla na očích.
Ale co ji ohromilo nejvíc, byl počet dětí, které si zde hrály. Kiara a Nykyrian přivedli celou rodinu. Všechny čtyři chlapce a obě dcery.
Thia k nim přiběhla, jakmile ji spatřila a objala ji. Tvář se jí rozjasnila při pohledu na Kaleu v náručí prababičky. „Pane Bože! Je tohle nechvalná Tara Kalea? Nejsi ty kráska?“

Kalea se se zamračením schovala za rameno své prababičky a opatrně ji sledovala.
Thia, která to zcela chápala, se usmála ještě víc. „Jsem tvá sestřenice, Thia.“
Kalea na ni pohlédla, jako by nemohla věřit tomu, co slyší. „Mám sestřenku?“
„Máš jich spoustu.“ Thia mávla rukou, aby ukázala nejen na své sourozence, ale i na Devyna, Tereka, Lil, Cezara a Jayniny dvě dcery a syna. „Vidíš všechny ty děti?“
Přikývla.
„Všichni jsou tvý bratránci a sestřenky.“
„I Lil?“ Vydechla Kalea.
„Dokonce i Lil.“
Vykulila na Sumi vzrušeně oči. „Mami? Můžu si s nimi jít hrát?“
„Samozřejmě, že můžeš. Zůstaň ale dost blízko na to, abych tě viděla, a nechoď k oknům ani dveřím.“
Thia po ní vrhnula vědoucí pohled. „Zůstanu s ní.“
„Díky zlato.“
Kývla, než vzala Kaleu, aby ji představila svým bratrům, kteří si hráli s Devynem, Swayem a zbytkem klanu Sentelly.
Dancer ji posadil hned vedle bazénu a pískoviště, kde si děti hrály. Teprve poté si uvědomila, jak jsou všichni na pozoru. I skutečnosti, že celý prostor hlídá mnoho Andarioňanů z královské stráže.
Bylo jí hned líp s vědomím, že není jediná příliš opatrná.
Dancer si přitáhl židli vedle ní. „Chceš něco k jídlu?“
„Jasně. Kam si pro to můžu skočit?“
„Přinesu ti to.“ Kývl hlavou k bufetovému stolu, na kterém bylo vše možné. „Jen mi řekni, na co máš chuť.“
Vrhla po něm žhavý pohled. „To, co opravdu chci, není na stole.“
Sladce zrudl. „Z toho bude spousta botelu, ale mohl bych to zařídit.“
Zasmála se jeho suchému sarkasmu, i když část z ní nežertovala. Mnohem raději by ochutnala jeho.
Ture, jemuž v náručí spal Terek, k nim přišel s přátelským úsměvem. Přehodil si přes rameno utěrku. „Je tam od všeho kousek, s řadou pokrmů pro děti, které Maris otestoval a schválil.“
Sumi byla z toho, co řekl, zmatená. „Maris to schválil?“
Ture přikývl. „Navzdory tomu, že tvrdí, že má vytříbený vkus, má chuťové pohárky pětiletého dítěte. Ale to, že jsou děti vybíravé neznamená, že nemohou být zdravé. Chceš něco sladkého, slaného, nebo obojí?“
„Hmm… obojí, hádám.“
„Dobře. Vy dva zůstaňte tady a já se hned vrátím s něčím k jídlu.“
Dancer se postavil, když k nim přišla Kiara s velmi šťastnou Zarinou, aby jí nabídl židli. Sednula si, vzala si Zarinu na klín a vděčně se usmála. „Doufám, že to vám dvěma nevadí, ale dovolila jsem si tu drzost, abych pozvala zástupce mého oblíbeného obchodu pro děti. Měli by tady být zhruba za hodinu.“
Sumi zrudla. „To je velmi laskavé, ale můžeš to zrušit?“
„Proč?“
Cítila, jak rudne ještě víc. „Jsem si jistá, že Kyr uzaml všechny mé účty. Nemám bez nich žádné peníze.“
Dancer si klekl vedle ní a vzal ji za ruku. „Mia, máš vše, co potřebuješ a mnohem víc. Nic bych tobě ani Kalee neodepřel. Kup jí cokoliv, co si bude přát.“ Mrkl na Kiaru. „Můžeš jim prosím zavolat a říct, že chce Kalea vypadat jako vílí princezna? Aby přinesli věci, které Její Vílí Výsost udělají zatraceně šťastnou.“
Sumi se roztřásly rty nad jeho laskavostí. Stále nemohla uvěřit svému štěstí, že našla takového muže. „Jsi příliš skvělý na to, abys byl skutečný.“
Odfrkl si. „Říká žena, která za mě bude muset bojovat, když je zraněná. Vážně si nemyslím, že jsem tak cenný.“
Stiskla mu ruku. „To se moc pleteš.“
Hauk se usmál, i když se v duchu přikrčil. Její poslední přítel se pokusil zabít ji i Kaleu. Ve srovnání s ním byl rozhodně o schod výš. Což bylo smutné, když se nad tím tak zamyslel.
Políbil ji na ruku a vstal. „Hned budu zpátky.“ Diskrétně Kiaře naznačil, aby ho následovala.
Jakmile byli sami, sklonil se a šeptal tak, aby ho nikdo nezaslechl. „Víš o někom, kdo by mohl přinést i oblečení pro Sumi?“
Poposadila si Zarinu v náručí a usmála se. „Jsem krok před tebou, šlapáku. Přijedou za dvě hodiny.“
„Děkuju ti, Kiaro.“
Pohladila ho po paži. „Kdykoliv.“
Obrátil se k odchodu, alpak ho něco napadlo. „Pořádala si o něco konzervativnějšího pro Sumi? Nejsem si jistý, jestli ji chci v typickém Andarioňanském oděvu, a naštěstí je v tomhle mnohem cudnější.“
Usmála se. „Neboj se. Je to domluvené. Všimni si, že moje dámské partie taky nikdy nečouhají ven. Není třeba, aby byl někdo zbytečně zabit díky přehnaně žárlivému vražednému maželovi.“
Hauk se zasmál. „Znovu, děkuji.“
„Děje se něco?“ Zeptal se Nykyrian, když se k nim připojil.
Hauk po něm vrhnul suchý pohled. „Zrovna jsme si plánovali odpolední rande. Chceš se k nám připojit?“
Nyk zamručel. „Takový sarkasmus tě může stát vnitřnosti.“
„Jsem si jist, že až jednou zemřu, bude to výsledek přesně takového komentáře v podobné situaci.“
Kiara si nad nimi povzdechla a podala Nykovi Zarinu. „Všechno je v pořádku. Povídali jsme si o dětském oblečení a dámské módě.“ Vytáhla komunikátor a zamířila k odlehlému rohu.
Nyk po Haukovi přejel ne zrovna lichotivým pohledem, než Zarinu otočil, aby si ji mohl přitisknout k hrudi. „Dámská móda? Takže vážně nosíš nabírané růžové spodní prádlo, co?“
Hauk zasténal nad něčím, co bylo dlouholetým vtipem mezi Nykem a Darlingem, o čemž mu Darling řekl teprve nedávno. Vzniklo to v době, kdy se stali přáteli. Darling měl často záchvaty paniky, a aby ho z nich Nyk dostal, řekl mu, že Hauk nosí ženské kalhotky. „Nenávidím tě.“
Nykyrian, který to přijal bez komentáře, ho probodl jedním z těch pohledů, kterým jako by říkal, že mu vidí až do duše. „Vážně, jsi v pořádku? Vypadáš rozptýleně.“
Ano i ne. Byl rozptýlený, ale pouze proto, že byl jako na jehlách. Neustále očekával, že se objeví Kyr nebo někdo podobný, aby se mu pokusil ukrást jeho štěstí. „Já…“ Nechal svůj hlas vyprchat. „Jsem v pořádku.“
Nyk si ho ještě chvíli prohlížel. „Ne, jsi vyděšený. Ačkoliv, nikdy jsem tě takhle neviděl, pokud nešlo o výbušniny.“
„Sklapni, pitomče.“ Pohlédl na Zarinu, která se vrtěla a šťastně smála, zatímco slintala Nykyrianovi po rukou. „Mimochodem, ta holčička v nabíraném oblečku, která ti slintá v náručí, z tebe nedělá zrovna drsňáka.“
Nykyriak protočil oči v sloup a sevřel svou dceru pevněji. „Vážně, vím, čím si procházíš, Hauku. V jednu chvíli si ve své díře sám. A máš docela dobrá život. Jsi se vším spokojen, alespoň z větší části. Občas seš osamělý, ale na to už sis zvykl, takže nad tím moc nepřemýšlíš. Staráš se jen sám o sebe a o všechny sračky, do kterých se dostávají tví přátelé. A pak zničeno nic tě oslepí úžasná žena. A dodá tvému životu něco, o čems ani netušil, že ti chybí. Najednou se ti v koupelně válí její podprsenky, jíš večeři v domě u stolu, se stříbrným příborem, o kterém si ani netušil, že ho máš, a zcela začne velet tvému světu. Horší je však to, že se stane tvým životem a najednou jsi civilizovaný způsobem, který by tě nikdy ani nenapadl. Místo aby ses opilý s někým rval, žiješ jen proto, aby si viděl, jak jí září oči kdykoliv se před ní objevíš. A strach z toho, že ji ztratíš, je tak silný, že nad tím nedokážeš přestat přemýšlet. Všude vidíš nepřátele. V každém stínu. V každém šepotu větru. A pokud tě tohle dostatečně neznervózní, najednou zjistíš, že máš dítě, které je na tobě ještě víc závislé, a na kterém ti záleží úplně stejně jako na ní.“
Nyk Zarinu pohoupal. „Takže máš zauzlované střeva a chceš je k sobě připoutat, aby ses ujistil, že se jich nikdo nemůže dotknout, protože přesně víš, co by jim tví nepřátelé udělali, kdyby na ně dostali své pracky.“
Hauk nenáviděl to, jak přesěš ho vystihl. „Jak to zvládáš?“
„To je otázka, dreyi. Až na ni najdeš odpověď, dej mi prosím vědět.“
Zavrtěl hlavou.
„Upřímě,“ pokračoval Nyk. „Nad vodou mě drží jen vzpomínka na to, jaké to bylo bez nich.“ Políbil Zarinu na vršek hlavy. „Jsou dny, kdy mám pocit, že si sotva zachovávám zdravý rozum. Kdy přemýšlím nad tím, zda jsem se rozhodl správně, když jsem je zavedl do svého nepřátelského světa. A cítím se kvůli tomu jako sobecný hajzl.“ Pohlédl na svou dceru a usmál se. „Ale popravdě, neumím si představit cesty zpět.“ Zvedl Zarinu na Haukovu úroveň očí. „Pokud mám přijít o klidný spánek, neumím si představit lepší důvod, než tenhle obličejík.“
Zarina se pokřiveně usmála. „Je sladká, i když po tobě všudeslintá.“ Právě teď se zakousávala Nykyrianovi do palce.
Pocítil silnou bolest, když se zamyslel nad tím, co by se mohlo Sumi a Kalee stát. „Nevím, jestli ji zítra dokážu do toho ringu pustit, Nyku. Dariana je zlomyslná děvka a je vysoce kvalifikovaná.“
„Z toho, co jsem viděl, není Sumi žádný lenoch. Každý, kdo dokáže Kyra takhle zřídit, je více než rovný soupeř. Kyr je možná psychopat, ale nikdy nebyl slabý ani nekvalifikovaný.“ Nyk ho poplácal po rameni. „Víš, že nedovolíme, aby se tvé rodině něco stalo. Ne po tom všem, co si pro nás udělal. Dýchej, Hauku. Měj víru.“
Ironické bylo, že to přicházelo od muže, který byl zapříáhlým ateistou, dokud do jeho života nevstoupila Kiara. Tolik Nyka změnila, a ne k horšímu. Vzala divokou šelmu a zkrotila ji. Naučila ho lidství. A i když byl Nyk vždy loajální ke svým přátelům, před deseti lety nevěděl, co je to soucit ani diskuze, jakou právě vedli.
Ale teď…
Hauk se ohlédl na Sumi, která zkoušela jídlo, které pro ni Ture přinesl. Blond vlasy měla spletené a spadaly jí přes jedno rameno, zatímco se usmívala a povídala si. Pohltila ho drtivá láska i strach. „Bože, pomoz mi, Nyku. Nemohu ji ztratit.“
Nykyrian pohlédl na Kiaru. „Já vím. Ale bude to v pořádku. Máme tvou dceru a najdeme zrádce, abychom se s ním vypořádali. Máme k dispozici celou Andarioňanskou armádu. Nemluvě o Sentelle a Tavali… a teď i Phrixianech.“
Kiara se vrátila, aby si vzala Zarinu, která se začínala vztekat. „Tatínek svou holčičku ignoruje?“ Zeptala se pitvořivě. „Že se nestydí.“ Fouknula Zarině na tvář, což ji rozesmálo, než se vydala k Sumi.
Nyk si otřel ruce o kalhoty. Chtěl něco říct, ale pak zaklel.
Než se Hauk stihnul zeptat, co se děje, Nyk se tryskem rozběhl. Srdce se mu zastavilo ze strachu z neznámého útočníka, než si všimnul, že jeho přítel uhání k jednomu z sloupů, po kterém Adron rychle šplhal pryč.
Nykyrian svého syna stáhnul dolů. „Co to děláš?“
„Jayce tvrdil, že se nedokážu dostat až nahorů. Chtěl jsem mu ukázat, že se plete.“
Nykyrian si se zavrčením hodil syna přes rameno a pověsil ho hlavou dolů. „Přísahám na svůj život, že bych vás mohl zamknout ve vypolstrované místnosti a přesto byste si našli způsob, jak dělat něco nebezpečného.“
Hauk se zasmál, vzal si Adrona k sobě a otočil ho. „Zase svého tátu přivádíš k šílenství?“
„Vyhoď mě, strejdo Hauku!“
Vyhodil Adrona do vzduchu a zase ho chytil. Chystal se to zopakovat, když si všimnul, jak Kalea utíká ke své matce… a drží za ruku Jayce.
„Hele, mami! Jayce mi udělal korunku z kytiček. Jako pro princeznu. Říká, že jsem ze všech nejkrásnější!“
Naplnila ho syrová, naprostá zuřivost, když postavil Adrona na zem a zíral na Nykyriana, který se mohl potrhat smíchy.

***
Sumi se prudce otočila nad nelidským řevem. V jedné vteřině Dancer zíral na Nykyriana. A v příští vytáhl hůlku, kterou prodloužil v hůk.
Nykyrian udělal totéž a oba se do sebe pustili.
Doslovně. Ani netušila, že jsou ozbrojeni. Se spadlou čelistí sledovala, jak se napadali s divokostí a dovednostmi. Bylo to zároveň působivé i děsivé.
„Co se to děje?“ Zeptala se Kiary.
Kiara podrážděně povzdechla. „Kdo ví? To někdy dělají. Jeden z nich něco řekne, druhý vytáhne zbraň, a nebo ho praští. Vypadá to vážně, ale ve skutečnosti si nikdy neublíží. Naučila jsem se je ignorovat a nechat to být.“
Ale Kalea ne. S křikem a vzlyky se rozběhla k Nykyrianovi, který ji sotva minul. To rozptýlilo Dancera, takže ho Nyk praštil do brady a rozsekl mu při tom ret.
„Neubližuj mému tátovi!“ Chytila Nykyriana za nohu a kousla ho dost silně na to, aby se objevila krev.
Dancer se rychle ztáhl. „Lee-lee, to je vpohodě. Tatínek a strejda Nyk si jen hrajou.“
Dál nekontrolovatelně vzlykala.
Dancer pustil hůl, přitiskl si ji k hrudi a otřel si krev ze rtů. „Pššt, drahoušku. Všechno je v pohodě. Vážně.“
Nykyrian si klekl a položil jí ruku na hlavu. „Nechtěli jsme tě vyděsit, Kaleo. Takhle si mezi sebou hrajeme.“
Popotáhla, zvedla hlavu z Dancerova ramena a zamračila se na Nykyriana. Když promluvila, bylo to s krátkými, trhavými nádechy, jak se snažila uklidnit. „Nechtěl si mi zabít tátu?“
„Ne. Miluju tvého tátu. Je jako můj malý bráška.“
Zalapala po dechu, když pohlédla na Dancera. „Krvácí ti pusa, v místě, kde tě trafil, tati. Prosím, neumírej!“
„Jde jen o rozseknutý ret. Nehodlám umřít. Vážně. Tohle se mi stává pořád.“ Otřel jí slzy z tváře. „Neplač, Lee-Lee. Nebudeme si spolu už takhle hrát.“
„Dobře.“ Otřela si nos, než se od něj vzdálila.
Hauk se zamračil, jak ji sledoval, když šla k Jayce a Adronovi, kteří ji vzali na pískoviště. Jak zvláštní, že ji tohle rozrušilo, když byla včera tak statečná. Setkal se s Nykovo omluvným pohledem. „Je to normální?“
Nyk pokrčil rameny. „Moje děti to nikdy neudělaly. Ale ony vyrůstaly s tím, že jsme se spolu praly. A oba nás viděly krvácet mnohem víc. Nicméně, omlouvám se.“
„Nemusíš. To já začal a nedával dost pozor.“ Měl špatný pocit, když ho něco ohledně Kalei výbuchu napadlo. „Nemyslíš, že ji vzali v tomhle věku na utkání na život a na smrt, že ne?“
Vrhnul po Haukovi pohledem. „Jde tu o Ligu. Nic bych nevylučoval.“
To ani on. Jedna věc byla jasná. Kalea se zítra nemohla účastnit zápasu, aby viděla, jak její matka bojuje s Darianou. Na rozdíl od Nyka nebyla ta děvka laskavá, ani by neměla pochopení, kdyby ji Kalea kousla.
Pohlédl na Nykovu nohu. „Víš, že krvácíš. Že jo?“
„Jo, já vím. Tvá dcea má úchvatný chrup.“ Nyk ho poplácal po zádech a šel k Synovi, aby mu to mohl sešít.
Hauk si olízl oteklý ret, než se vydal k Sumi, která se starostlivě mračila.
„Nykyrian krvácí?“
Přikývl. „Byla vyděšená.“
„Je Nykyrian v pořádku?“ Zeptala se Kiara.
„Jo, je. Sakra, i já ho často při praní kousnul víc.“
Kiara podrážděně zamručela. „Jdu zkontrolovat svého manžela a pokusím se nepřemýšlet nad tím, jak moc je tvé prohlášení pravdivé.“
Otřel si další krev ze rtu.
„Jsi v pořádku?“ Zeptala se Sumi.
Přikývl. „Zadrhnul jsem se o něj tesákem. Krvácí to víc, než to bolí.“
„Proč si takhle vystartoval po Nykovi?“
Dancer zaklel v Andarionštině a přimhouřil oči na Jayceho, který pro Kaleu sbíral puket květin, které by se hodily ke korunce, kterou jí vyrobil. „To! Přesně tam to!“ Trhnul bradou směrem k nim. „Než jsem tě potkal, Nyk mě proklel. Řekl, že budu mít krásnou dceru. Bastard! Nemyslím, že ještě někdy usnu.“

Sumi se rozesmála zmučenému pohledu v jeho očích, jak pozoroval děti, které spolu byly kouzelné. Jayce se o Kaleu staral, jako by to byla jeho malá sestřička. Ale bylo v tom víc. „Vážně o ní tak přemýšliš, že?“

21 komentářů:

  1. Děkuju za super kapitolu. Kaela zdědila něco po svém adoptivním otci. Kousání ať jede!!!! Děkuju za překlad vždy se těším až přibude další kapitola.

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji moc za další kapitolu!!!

    OdpovědětVymazat
  3. Děkujíí. Jste nejlepší. U přípravy na zkoušku je tohle ten nejlepší oddech. Meduska

    OdpovědětVymazat
  4. Moc děkuji za movou kapitolu.

    OdpovědětVymazat
  5. Dík, už se těším na další kapitolu, jak Sumi vyběhne s Darianou!

    OdpovědětVymazat
  6. Veľmi pekne ďakujem za ďalšiu kapitolku.

    OdpovědětVymazat
  7. děkuji moc za skvělý překlad

    OdpovědětVymazat
  8. Moc děkuji za novou kapitolku, už se mi po těch dvou stískalo....

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji moc za překlad.Petra

    OdpovědětVymazat
  10. Děkuji mnohokrát za překlad a korekci další části !!!

    OdpovědětVymazat
  11. Jeeej dakujem krasne za.dalsiu cast 😄

    OdpovědětVymazat
  12. Dakujem dakujem dakujem:)

    OdpovědětVymazat
  13. Chudák Hauk ;-) odteraz bude v každom chlapcovi pri Kalee vydieť nepriatela :-D
    vdaka za preklad a korektúru :-)

    OdpovědětVymazat
  14. Ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  15. Mockrat dekuji za preklad :D

    OdpovědětVymazat