sobota 27. ledna 2018

Zrozen ze zrady - Kapitola 1



Vypukla válka.
Vrchní velitelka Galen Batur si prohlížela zprávu o útoku Ligy na Andarioňanskou základnu, kde v bezmoci zemřelo téměř dvě stě civilistů.
A kvůli čemu?

Lidské marnosti? Jak moc ten podřadný druh nesnáší. Lidé jí nikdy nepřinesli nic než naprostou mizérii. A teď jí před dveře přinesli zkrvavenou válku, která stála život nespočet Andarioňanům. Stála život jejím věrným vojákům, kteří by byli nuceni chránit jejich odporný druh.
Jak moc si přála celou lidskou rasu vyhladit.
„Velitelko?“
Ohlédla se přes rameno na svého poručíka. Talyn, který byl oblečen v červeno-černé uniformě Andarie, nebyl jen zástupcem a rádcem, ale byl také tím jediným mužem, kterému kdy věřila.
Bylo mu jen dvaadvacet, a přesto se nad většinou ras tyčil.  Svalnatý a pohledný. Vlasy měl stočené v typickém zvyku válečníků jejich rasy – v drobné copánky, které měl stažené rudou gumičkou. Vadil jí pouze udržovaný knír s kozí bradkou, které začal nosit poslední dobou. Byl to současný módní trend, ale ji zrovna neokouzlil. Vlastně vůbec. On si však myslel, že díky tomu vypadá mužněji a víc sexy.
Jako by v tom potřeboval pomoc.
V jeho přítomnosti jí zkřehlo srdce. Měla co dělat, aby nevzala jeho milovanou tvář do dlaní a něžně ho nepolíbila. Ale takovou otevřenou náklonnost by před ostatními vojáky neschvaloval.
Její Talyn se vždy choval dle pravidel. Byl obezřetný. Vážený.
„Ano?“
Zasalutoval jí. „Mám pro tebe naléhavou zprávu z královského sídla.“
Galena se přinutila neušklíbnout se. To nejspíš tadara chtěla informace, které o útoku ještě neshromáždila.
Vzdychla nad tím, že jí nemá co víc nabídnout a zamířila k bezpečnému komunikátoru. Než ho zapnula, vložila si do ucha zařízení.
Avšak místo tadary Cairistiony eton Anatole se jí na monitoru objevil tahrs Nykyrian. Na rozdíl od jeho bratra, který byl vyděděn, vypadal Nykyrian jako lidský muž s bílými vlasy a zelenýma očima. Andarioňanský původ prozrazovala jen sada tesáků… společně s jeho výškou a vojenskou zdatností. A i když jeho lidskou stránku zrovna neměla v lásce, rozhodně respektovala jeho válečné i bojové dovednosti.
Uklonila se. „Vaše Výsosti, čemu vděčím za tuto čest?“
„Vím, že jste zaneprázdněná, velitelko, a nerad vás zdržuji dál od vašich vojsk, ale máme vážné problémy. Aliance rozhodla, že potřebujeme velitele, kterému můžeme svěřit důvěru ve velení našich armád v boji proti Lize. A vaše jméno bylo tím prvním, co nás napadlo. Všichni souhlasili. Rádi bychom vám tuto pozici nabídli.“
Ohromeně na něj zírala. „Jsem poctěna, výsosti.“
„Pokud si to chcete promyslet…“
Myslel to vážně? Jaký blázen by tohle odmítl? To byla smlouva, pro kterou by jiní zabíjeli. Příležitost, která přijde jen jednou za život.
Galene bude velet tomu největšímu vojenskému hnutí v historii Sjednoceného Systému Planet.
„Ne, Výsosti. Ráda povedu síly Aliance. Obávám se jen jedné věci. Vím, že část našich jednotek se skládá z Phrixianů a Caronesů.“ Misogynistických jednotek, které těžké překousnou to, že mají přijímat rozkazy od ženy.
„Těm bude přidělen mužský velitel, který jim bude velet… velice uznávaný voják z řad Tavali. Vy zase budete zodpovědná za Qillaqi, protože ty nepřijmou příkazy od muže.“
To byla rozhodně pravda.
Málokteré armády měly takové zastoupení obou pohlaví jako Andarioňané. Samec, samice – na tom nezáleželo. Šlo pouze o schopnosti a vražedné dovednosti.
„Kdy mám začít?“ Zeptala se.
„Ihned. Tavali jsou právě na cestě k vám s novým velitelem. Oba vás převezou do naší nejsevernější základny, na kterou Liga útočí nejsilněji. Potřebujeme jen to, abyste jmenovala svého nástupce Andarioňanské armády než tahle válka skončí.“
Galene ukázala na Talyna. „Dohlédneme na to.“
Nykyrian na ni kývnul. „Vítejte na palubě, velitelko. Ať se na vás bohové usmívají. Vždycky.“
„Děkuji, Vaše Výsosti. Slibuji, že na mě vy, vaše matka i Andaria budete hrdí.“
„Vím, že budeme,“ s tím přerušil komunikaci.
Galene zírala na prázdnou obrazovku, zatímco uvažovala nad poslední smyčkou osudu. Páni. Ona, dcera rodičů, kteří ji vyhodili z domu, když byla jen mladá holka, bude vést společné síly proti Lize. Pokud zvítězí, bude navždy slavná. Ctěná a proslulá. Oslavovaná válečná hrdinka, která se bude moct rovnat milovanému Haukovi z Válečného klanu, který kdysi zachránil jejich rasu před dobitím a otroctvím. Pokud prohrají, bude popravena za zradu.
To byl zatracený hazard. Ale nakonec, jako hlavní velitelka Andarioňanské armády by také zemřela, kdyby prohráli. Přinejmenším jako vůdce všech bude mít osud ve svých rukou, a pokud se to nepodaří, bude moct vinit jen sama sebe.
S nadšením, ale i s trochou strachu, se obrátila na Talyna.
Jeho krásné bílé oči zářily láskyplnou pýchou. „Gratuluji, velitelko.“
Usmála se na něj. „Jmenuji tě novým velitelem armády.“
Zavrtěl hlavou. „Půjdu s tebou k Tavali.“
„Ne… patříš sem.“
„Patřím k tobě, velitelko. Budu tě chránit. Navždy.“
„Talyne-“
„Mami,“ to slovo zdůraznil, a ona si uzvědomila, že upustila od jejich přísně vojenského chování tím, že ho nazvala jménem. „Nezůstanu tady, zatímco se vydáš k těm, co by tě mohli zradit. Budeš potřebovat podporu někoho, o kom víš, že ti bude bez výjimky věrný. A to víc než kdykoliv předtím. Pokud tě jen na okamžik napadlo, že tady zůstanu, zatímco ty pro nás všechny budeš riskovat svůj život, vůbec mě neznáš.“ Propaloval ji pohledem. „Ty jdeš. Já jdu.“
Chtěla mu oponovat. Ale jak by mohla? „Jsi vždy mou pýchou.“
„A ty si vždy mou milovanou matkou.“
Usmála se a stáhla mu hlavu dolů, aby mohla svou tvář přitisknout k jeho. „Miluji tě, mi tana.“
„Také tě miluji.“
Vjela si rukou do vlasů. „Měla bych ti nařídit, abys zůstal.“
„Jen pokud chceš, abych byl postaven před válečný soud.“
Zatahala ho za vlasy. „Nedělej si ze mě legraci, škvrně.“ Pustila ho a odstoupila. „Zavolej veliteli Ilkinovi. Můžeme povýšit jeho.“
„Ano, madam. Osobně pro tebe vyberu ochranku z řad Andarioňanů.“
Galena protočila oči nad jeho paranoiou – jako kdyby se o sebe neuměla postarat. Hádala by se s ním, ale byl mnohem tvrdohlavější. Za ty roky, co se dohadovala s jeho tvrdou hlavou, ji poučily.
„Zařiď to rychle.“
Zasalutoval jí. „Ano, madam.“
Se srdcem plným lásky a pýchy Galene sledovala, jak rozdává rozkazy. V celém vesmíru byl tou jedinou rodinou, jakou měla. Jedinou rodinou, jakou potřebovala.
Měls být chirurgem, Talyne. Právě k tomu ho od kolébky vychovávala. Ale její vzdorovitý chlapec to odmítl a následoval ji do armády, jakmile vyšel ze školy. Neposlušný malý špunt. Tvrdohlavý jako mezek…
Stejně jako jeho otec.
Nikdo mu nikdy neporučil, co má dělat. A bohové věděli, že se o to snažila. Mnohokrát. A teď ji bude následovat do války. To byla ta poslední věc, kterou si pro Talyna přála. Ale neměla jak ho vyšachovat ze hry. Nastal čas, aby si všichni zvolili svou stranu.
Alespoň na něj takhle dohlédnu.
A roztrhá každého, kdo její dítě ohrozí.
Galen si povzdechla a rozhlédla se po velíně Andarioňanů, které bylo jejím domovem od chvíle, co Cairistiona svrhla z trůnu vlastní matku. Skoro po celou dobu, co vedla armádu, byl Talyn po jejím boku. Bude divné se přizpůsobit novým lidem. Novým způsobům.
Ale ona byla schopná se přizpůsobit.
Fajn, tak zas až tak ne. Změnu vášnivě nenáviděla. Ale ráda si něco nalhávala o své nepružné pružnosti.
Přesto, na ni i Talyna čekala zcela nová kapitola. Nevěděla, co bude, a nezjistí to, dokud ji tam osud nedovede.
Silný vítr ti rozfouká vše zkažené do cesty.

Po páteři jí přejel mráz, když si vzpomněla na staré pořekadlo svého otce. A modlila se, aby se tentokrát mýlil.

18 komentářů:

  1. Veľká vdaka za preklad a korekciu a teším sa na ďalšie pokračovanie ☺

    OdpovědětVymazat
  2. Teším sa 😀 ďakujem krásne za ďalšiu kapitolu 😊

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuju mockrát za super překlad i korekturu. Nemůžu se dočkat jak to dopadne :)

    OdpovědětVymazat
  4. dakujem za preklad a korekciu

    OdpovědětVymazat
  5. Dakujeeem 😍 konecne sa Talyn a Fain stretnu 😊
    Bude sranda 😁

    OdpovědětVymazat
  6. Moc děkuji za kapitolu. Katka

    OdpovědětVymazat
  7. Mockrát děkuji za překlad první kapitoly. :-) Renča

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji mnohokrát za překlad a korekci další kapitolky !!!!!

    OdpovědětVymazat